Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

DÁRCE

…věřím, že vám, vážené kolegyně a kolegové nemusím připomínat, kdo je paní Moravcová. Takže znovu připomínám…ma­ximální péči…maximální vstřícnost…ma­ximální diskrétnost. prostě ve všem jí vyjděte vstříc ! Končil pracovní poradu na oddělení primář a majitel kliniky v jedné osobě. I když tu tahle dáma byla hospitalizována už skoro měsíc, já dosud neměl tu čest ani příležitost se s ní setkat. Vždy, když jsem měl na oddělení službu, byla ona žena buď na terapii nebo nějakém vyšetření. Samozřejmě že jsem z chorobopisu věděl, že si ji na kliniku vzal primář proto, že už roky se jí nedaří otěhotnět, a její muž je jeho kamarád z mládí. Zlé jazyky některých kolegů tvrdily, že ač je jí málo přes třicet, a jemu šedesát, cituji: Lil to do ní kýblem, a stejně nezabřezla ! …Takový páprda už má v pytlíku vítr ! …tolik škodolibé zvěsti mezi personálem. Ale pan „páprda“ Moravec je největší a nejmocnější pracháč v okolí…tak se páni doktůrci starejte…ukažte co umíte…dodával jsem já… Když jsem se u kolegy co ji měl na starosti…a stále marně se snažil o umělé oplodnění…dota­zoval, proč si to prachatá panička nenechala uvrznout někým jiným, dověděl jsem se, že patrně proto, že by ji děda vyrazil a s pohádkovým životem by byl konec. Tím prý je Moravec znám. Možnost tuhle dámu, coby pacientku-jsem měl poznat za několik dní, kdy jsem měl noční službu. Vracel jsem se po kontrole oddělení na lékařský pokoj s úmyslem, že si na pár hodin zdřímnu… …pane ! …pane doktore ! …prosím ! …ozvalo se za mnou v setmělé chodbě. když jsem ji uviděl, ihned mě napadlo, že je to ona…Dana Moravcová…vda­ná…narozená…Vy­bavilo se mi z jejich záznamů. Prosím…co byste potřebovala mladá paní ? …vzpomněl jsem doporučení primáře. Něco vám snad u nás chybí ? Když přišla blíž pod světlo, zjistil jsem, že je to velmi půvabná dáma…Promiňte…neměl byste pro mě cigaretu ?…nějak mi došly…a já bych kouřila, až bych brečela ! …použila okřídlenou frázi. Je mi líto…madam…já nekouřím ! Ale počkejte…snad něco najdu…kolega mívá ve stole. Prosím…pojďte dál ! Otevřel jsem dveře do služebního pokoje a dal jí přednost, aby mohla vstoupit. Znovu jsem si uvědomil, jak pěkná žena to je. Měla na sobě jasně růžový župánek, v pase jen ledabyle převázaný páskem. Kromě krásné tvářičky vlastnila tahle paní i krásné a lesklé dlouhé tmavé vlasy až na záda a…ve výstřihu poměrně velké polokoule prsou, rozdělené hlubokou rýhou. A ještě…široký oblý zadeček. Myslel jsem dosud, že se mi ženy s velkými zadky nelíbí…teď ale…Ucítil jsem, že v její přítomnosti začínám pod prádlem topořit… Abych přišel na jiné myšlenky než byly ty, co se mi v danou chvíli valily myslí,začal jsem v šuplíku stolu hledat slíbené cigarety… Místo aby odešla do svého pokoje,přisedla si na stůl. Můžu…? a zapálila si. Bylo vidět, že by byla raději v mé společnosti a dala se se mnou do hovoru. Ani mně nebyla její přítomnost proti mysli, a navzdory pomluvám které o ní kolovaly, jsem přišel na to, že je to docela příjemná žena. Až mne samotného překvapilo, že se mi v její blízkosti nedaří úplně na nulu potlačit zmíněnou erekci… Aby si toho nevšimla, a taky proto, že jsem potřeboval ještě do záznamů doplnit nějaké skutečnosti-prošel jsem dveřmi, jež lékařský pokoj spojovaly s vedlejší vyšetřovnou a kde byl počítač. Seskočila a s cigaretou v ruce prošla za mnou. A protože v místnosti už nebyla druhá židle, přisedla si na okraj vyšetřovacího křesla, známého pod vžitým názvem „koza“. Jestli vám to nevadí…otevřu okno…Když jsem procházel kolem ní, jak hodně má vykasaný župánek, ze kterého vyčnívala její dlouhá, pokrčená, a o stolek opřená pravá noha s odhaleným bílým stehnem… Má kalhotky ?…nebo nemá ? Napadlo mě ihned a vzrušení začlo sílit… Ptal jste se…jestli mi tu něco nechybí…vzpomněla si. Asi nic…snad jen…snad jen sex ! To šimrání trubičkou…to není ono… V tu chvíli bych na ni nejraději vlítl. Ale ještě jsem se ovládl.. A…a zrovna dnes cítím…že by se to i mohlo povést… Rozvázala si župan a stáhla si nestydatě…až rozkošnicky…černé krajkové kalhotky… Já…já mám strašnou chuť…nezkusíme to spolu ?…nepokusíme se…vy a já…o přirozené oplodnění ? Když…když to umělé selhává ? Župánek sjel na zem, paní Moravcová se vysoukala nahoru na křeslo a rozevřela nohy…Udělejte mi to…prosím ! …prosím ! škemrala vilně a celá se chvěla touhou. Natáhla ruku, se stolku s nástroji vzala rozvírací kleště a hák, a aby mě dostala, rozevřela si s nimi neuměle velké stydké pysky, abych viděl onen otvůrek slasti, po kterém všichni muži šílí… Neodmítejte mě…pane doktore…uspokojte moji touhu…moji potřebu…prosím. Hekala už pěkně nabuzená pacientka. V této poloze a téměř nahé vidím denně několik žen, aniž bych pocítil po nich touhu. Tahle mě ale od prvopočátku přitahovala a neobyčejně vzrušovala. Když paní Moravcová viděla že stále váhám, chytila mě za kravatu a přitáhla si mě mezi svoje…na bočních ramenech položené…rozevřené dlouhé nohy. Zkuste to…prosím…zkuste mě oplodnit in natura…prosím ! Ne ale tou skleněnou trubičkou…ale tou vaší… Druhá její ruka mi vjela do kalhot a nahmatala už téměř postavený ocas…pak dokončila větu: Ale tou vaší trubičkou…ne…ne­..vaší trubkou ! Já…já…děsně potřebuji souložit…mrdat…he­kala rozvášněná panička s mým čurákem v ruce. Jezdila prdelí po křesle a nabízela mi svoji nádherně vytvarovanou a vzrušením naběhlou píču… Už to pro mě nebyl objekt lékařské práce, ale baba, kterou chci mrdat… Svoje bílé kalhoty jsem setřásl k zemi a odkopl stranou. Stál jsem teď mezi jejíma nohama a ona si obratně manipulovala můj tvrdý stojící ocas hebkou ručkou ke své toužící orosené kundě… Ta byla zcela rozevřena a tak oba plátky-jak vysoustružené z růžového alabastru- objaly ihned můj krví napěchovaný žalud lehkým stiskem. Jóó…jó…pojď…pojď do mě…hekala paní Moravcová a tiskla se ke mně, dokud celý čurák nezmizel v jejím přirození…tak…tak strašně chci mrdat…ty…ty se mi líbíš…doktůrku…oh…oh­..tak už prcej…už tě chci…chci tě být plná…plná tvého semene…sténala moje noční návštěva a kroutila se v křesle, tahaje mne více a více na sebe. Tykala mi přestože jsem o mnoho starší a rejdila mi píčou po údu , až jsem její rozchlípené malé pysky cítil na břiše… Vrtal jsem v ní tak mocně a tak hluboko, jak jen to šlo, a šílel silnou rozkoší. Ano…jo…ano…už jsem to bez styku nemohla vydržet…heh..heh…ty báječně šoustáš…šeptala mi do ucha, a já do ní odspodu zarážel svůj kolek a přitom jí ústy objížděl bradavku…Pusť to do mě…hodně toho do mě nastříkej…pro­sím…prosím ! Opakovala stále a házela hlavou, až jí nádherná lesklá hříva vlasů lítala za strany na stranu…hoh…hoh…to je krása…cítím tě až v děloze…oh…bože… prcej…prcej… Nabádala mě tím k ještě rychlejším a důraznějším průnikům do svého podbřišku, až se ten malý černý lesík chlupů, ponechaných na jeho vrcholu, otřásal nárazy mého břicha na její bříško… Mrdal jsem jak robot…jako stroj…s jediným cílem…parádně se do téhle krásné cizí ženy odstříkat ! Její měkká a škrabavá pochva se mi kroutila kolem čuráka jak závitořez…její stehna…její kozy…její prdel tančící po křesle…a můj vrták, hluboko v ní…ech…ech… Dorazil jsem kulama až k jejímu zadku a začal do ní stříkat… Její pulzující děloha svými stahy nasávala moje semeno, které se do ní valilo z mého údu…Cítila jak do ní tato životodárná míza proudí, chytila malý křížek houpající se jí na krku, líbala ho a prosila: Óóóóch…to je rozkoš…pane bože …ať z té nádhery mám děťátko ! Óóh…nepřestávej …stříkej…ještě…ješ­tě stříkej…hodně.. Svíjela se pode mnou a prosila zároveň…Pažema mne svírala kolem krku, stehny kolem beder, že jsem byl jak v kleštích. Pomalu, jak odeznívalo její vyvrcholení, její sevření povolovalo a já z ní s prázdným pytlíkem div nespadl na zem. Natáhl jsem si pohozené kalhoty a zanechal ji roztaženou na křesle ve vyšetřovně. Vrátil jsem se do lékařského pokoje a ač nekuřák, zapálil jsem si i já jednu cigaretu z kolegovy krabičky. Trvalo ještě několik minut, než i paní Moravcová seskočila z křesla a nahá, s župánkem a kalhotkama v ruce přišla za mnou. Zapalte mi také jednu…prosím, a když jsem jí ji podal,nasála do plic rozkošnicky kouř a s úsměvem vyfoukla…Tak tohle…to byla docela jiná terapie…pane doktore…začala mi opět vykat. Mnohem příjemnější…a určitě i mnohem účinnější ! Nepojistíme to ještě jedním číslem …pane doktore ? Jak seděla proti mně nahá na bílé kožené sedačce s nohama zkříženýma přes sebe, sundala nohu přes nohu a rozevřela mi před očima znovu svůj klín…Prohrábla si prsty chlupy, pak si rozevřela pysky…Já chci ještě…ještě mrdat… Jako omluvu ke svému následnému činu jsem si připomněl slova primáře: Vyhovět této paní vždy…všude…a ve všem ! Znovu jsem shodil kalhoty, a protože můj úd vykazoval opět stav „postavení“, vrhl jsem se na mrduchtivou pacientku. Klekl jsem před ni, její lýtka spočinula na mých ramenou, a můj ohnutý tuhý čurák…objímaný kol dokola jejími teplými širokými pysky…zmizel v kundě paní Moravcové… Prohýbala se jak luk, když moje modrá čuráčí palice začala mlátit na její citlivé děložní hrdýlko …heh…heh…ty…ty máš ten správný…správný tvar…abys…abys mě udělal…heh…Skučela pod údery mého ptáka a hlavou narážela do zdi za sebou… Snažil jsem se tuto nádhernou babu vychutnávat co nejdéle, ale mít pod sebou tak krásné stvoření a rejdit jí v píči ocasem, to nevydrží dlouho žádný muž. A tak už po necelé čtvrthodince jsem podlehl… Cucán její kundou jsem začal do bříška paní Moravcové oět špricovat mrdku… Úplně jsem cítil, jak její děloha, lačnící po miminku…hltá moje semeno. Ještě…ještě…po­poháněla mě moje svůdnice a její tělo se otřásalo a hltalo moji šťávu plnými doušky. prcal jsem do ní i když jsem měl hned pytlík prázdný. Nemohl jsem se jí-i rozkoše jež mi poskytovala, nabažit. Za několik dní po tomto mém nočním dobrodružství odešla paní Moravcová domů. Asi po třech měsících mi ji ale připomněl primář na poradě slovy: Vážené kolegyně…kole­gové…paní Moravcová…která se u nás podrobila umělému oplodnění…je těhotná ! Čímž naše týmová práce dosáhla cíle, a všem vám tímto děkuji ! Ještě připomínám…že pan Moravec…za náš skvělý výsledek…poskytl naší klinice vysoký sponzorský dar ! Ještě jednou díky všem ! Čímž sice od kolegů sklidil bouřlivý potlesk, ale…o tom, čí je to zásluha, že bude paní Moravcová chovat…o tom si myslím svoje…








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Věra

Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 458

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je offline

Sofie

Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 451

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Vendula

Do zadečku, do kundičky, na prsíčka nebo do pusinky? Jak by jsi mi to chtěl udělat? Nebráním se žádné pozici a je jen na tobě na co zrovna budeš mít chuť.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 450

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VENDULA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

PRCÍŘ


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury