Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Díky Marusjo za všechny ženy 2/2

Lehla jsem si do postele. Richard v ní již ležel. Zdálo se, že spí. Tentokrát mi nedal dobrou noc on.
„Miláčku, spíš?“
„Hmmmm.“
„Můžu se k tobě přitulit?“
„Hmmmm.“
Přitiskla jsem se k němu a hladila jej po těle. Pomalu jsem se dopracovala až k jeho pohlaví. Přetočil se na záda a tiše si vychutnával, jak mu jej honím.
„Líbí se ti to, drahý?“ zašeptala jsem.
„Anóóó, móóóc,“ vydechl vzrušeně.
Tahala jsem jej za pérko, až se mu pěkně postavilo. „No vidíš, jaký jseš chlapák!“ obdivovala jsem jej.
„Denis?“
„Ano?“
„Nechtěla bys mi jej vykouřit?“
Na chvíli jsem se zastavila. Tohle jsme v minulosti probírali už několikrát. Domnívala jsem se, že je to pro nás uzavřená kapitola.
„Víš. Myslel jsem teď, když je tak trochu jiná situace…“
„V tomhle jiná není.“
„Hmmmm. No dobře.“
Ještě chvíli jsem jej honila, až se pak ke mě naklonil a políbil mě. „Díky drahá. Už stačí.“
Políbila jsem jej na dobrou noc. Za nějakou chvíli jsem usnula.

Probudily mě doteky. Čísi ruce mi šmátraly po těle. Právě našly má ňadra a drsně mi je mnuly.
„Ríšo,“ zamumlala jsem ze spánku, „ty divochu. Co tě to popadlo?“
„Co se děje?“ ozval se rozespale Richardův hlas.
„Éto ja, Denísko,“ zafuněl nade mnou Voloďův hlas.
„Co tu děláš?“ divila jsem se už zcela probuzená. Chvatně ze mě stahoval mou noční košilku.
„Ja těbjá chačú.“
„Teď? V noci?“
„Da. Sejčás.“
„To je Voloďa?“
„Ano.“
„Co tu chce?“
„Chce mě šukat.“
„Teď, do prdele?!“
„Ne, do kundy.“
„Ty gavaríl v ljúboje vremja. Ty pomníš?“ vysvětloval Richardovi, zatímco mi roztahoval nohy. „A ja chačú sejčás!“ nalehl mi mezi stehna. Ucítila jsem, jak se snaží natlačit se mi do Denisky.
„Aááááááá!“ vykřikla jsem, „pomalu přece!“
„Pomálu, pomálu,“ zafuněl vzrušeně a prudce do mě vnikl.
„Aáááááááách! Vždyť mě roztrhneš!“
S velkou silou do mě naráz natlačil celý svůj ztopořený pohlavní orgán až po kořen.
„Aááááááááááách! Pane bože! Aáááááách!“
„Chmmmmm, hmmmmmmm…“ vrčel. Mé sténání ignoroval.
Nahmatala jsem ve tmě Richardovu dlaň a pevně ji stiskla. Voloďa mě začal šoustat. „Aááách, áááách, áááách, áááách!“ sténala jsem pod Voloďovými přírazy. Držela jsem se Ríši za ruku jako malá holka. Tak trochu jsem se tak cítila. Znenadání se na mě vrhne mohutný muž. Má strašně velké přirození. Na nic se mě neptá a zasune je do mě. Celou mě s ním vyplní. Pak mě drsně obdělává. Chroptí slastí. Já mu držím dokud se do mě neudělá. Cítím v břiše jak se mu genitál sebou škube. Jak z něj vystřelují prameny živé vody. Jak mi zaplavují celou pochvu a dělohu. Exploduji v mocném orgasmu. Křičím v božské extázi.

Leželi jsme vedle sebe naprosto vyčerpaní. Deniska byla spokojená, ale hrozně mě bolela. Takový nářez nikdy před tím nedostávala.
„Voloďko, je to s tebou moc báječné, ale už nemůžu,“ pohladila jsem jej po tváři. „Musíš mě nechat chvilku odpočinout, víš? Nemůžeš mě mrdat takhle často.“
„Izvini meňá Deniska. U meňá davno něbýlo ženščíny.“
„Já vím, vím. Ale musíš pochopit, že jej máš strašně velkého. Vždyť mě s ním úplně ušukáš!“
„Da. Ja znáju, u meňá balšoj. On spasil mně žizň.“
„Co říká?“
„Říkal, že jej má velkého a že mu zachránil život.“
„Cože? Jseš si jistý, že jsi mu rozuměl dobře?“
„Jo. Takhle to říkal.“
Pak nám Voloďa vyprávěl svůj příběh. Bojoval proti Rusům na Donbasu. Rusové jej zajali. Jeho a ještě jeho kamaráda Sergeje. Zavřeli je někde do nějaké místnosti v polorozpadlém stavení. Nejspíše je chtěli vyměnit za své zajatce.
„Jednoho dne jim přivezli nový příděl vodky,“ vyprávěl Voloďa napůl češtinou a napůl ruštinou. Co jsem nerozuměla mi Richard překládal. „Slyšeli jsme je, jak ožrale vyřvávají, že nás oba podřežou,“ pokračoval Voloďa. „Pak se rozlétly dveře a parta na mol ožralých vojáků vtrhla dovnitř. Přikázali nám, ať se svlékneme. Pohledem jsem se se Sergejem rozloučil. V duchu jsem se pomodlil a poslal poslední sbohem své rodině. Smáli se nám a kopali do nás. ‚Hele, tenhle má ale velké péro!’ smál se takový mrňavý chlápek s křivým nosem. ‚Tak mu ho ufiknem, šmejdovi jednomu. Ha, ha, ha, ha!’ Křivonosý vytáhl dlouhý vojenský nůž. ‚Postav se!’ přikázal mi. Udělal jsem to, protože jsem věděl, že pokud jim budu odporovat, budu umírat pomalu. ‚Pozóóór!’ zavelel mi křivonosý. Všichni se smáli a prohlíželi si mé přirození. ‚Ptáka pozóóór!’ zařval na mě další povel. Všichni řvali smíchy. ‚Kurva, řekl jsem ptáka pozor, do pyče!’ řval na mě ten zmetek. Všichni se váleli smíchy. Někdo zvolal: ‚Marusja! Zavolejte Marusju!’ Za chvíli přivedli hezké mladé děvče. Měla kulatý obličej, plné rty a živé oči. Světlé vlasy měla spletené do culíku, který jí poskakoval kolem hlavy. Nespokojeně se rozhlížela po té partě ožralů.
‚Tady voják odmítá jít do pozoru,’ ukazoval křivák na mé přirození a dusil se smíchy. ‚Marusjo, máš za úkol jej postavit.’
Pohlédla na mě a vykulila oči. ‚Pane jo! To je klacek!’
‚Líbí se ti, jóóó? Líbí?’
‚Co s ním chcete dělat?’
‚Ufiknem mu ho! Cha, cha, cha, cháááááá!’ řvali všichni.
‚Proč ho nenecháte být, pitomci?’ rozčilovala se.
‚Tak dělej, chceme vidět, jak jej má velkého!’ volali na ni netrpělivě.
‚A co za to, hošánci?’
‚Co bys chtěla?’
‚Když mu ho postavím, tak jej nezabijete.’
‚Nóóóóóó… to se uvidí…’
‚Néééé! Žádné uvidí! Nezabijete ho, ani mu ho neufiknete. Je to jasný?’
‚No dobřééé, dobřééé! Tak dělej. Chceme vidět pořádnou akci!’
‚Slibujete?’
‚Slibujeme!’
Uchopila mi ho do ruky a začala mi ho honit. Nevěřil jsem jim ani slovo. Že mě zabijí bylo jisté. A teď se těšili jak mi jej uříznou až se mi postaví. O tom nebylo pochyb. Snažil jsem se potlačit vzrušení. Ale nešlo to. Honila mě tak zručně, že se mi rychle ztopořil. Bylo vidět, že v tom má značnou praxi.
‚Pěkňééééé!’ řvali spokojeně, když viděli můj erigovaný genitál.
‚To je mega pták! Ten se mi bude vyjímat ve sbírce. Postavím jej na čestné místo.’
‚Cha, cha, chááááááá!’ smáli se kolem dokola.
‚Uhni Marusjo, teď už to je naše práce.’
‚Nééééé!’ zařvala vztekle a postavila se přede mě. ‚Něco jste mi slíbili, vy smradi!’ Vytáhla dýku, kterou měla za pasem. ‚Kdo se odváží přiblížit, toho vlastnoručně vykuchám!’
Všichni se naráz přestali smát. Do ticha zvolala pevným hlasem:
‚A už nikdy si se mnou nezapícháte! Rozumíte? Nikomu z vás jak tu jste už nikdy nedám!’
‚Klid Marusjo, klid!’ řekl ten mrňavý křivák. ‚Slíbil jsem, že jej nezabiju a péro mu nechám. A to také splním. To mi nevěříš nebo co?’
Nedůvěřivě sledovala jak ke mě přistoupil s nožem v ruce. ‚Alespoň tomu sráči vypíchnu oči,’ máchl mi prudce nožem do obličeje. Škubl jsem hlavou. Jeho nůž mi rozřízl tvář od nosu až ke krku. Okamžitě jsem začal silně krvácet.
‚Ty kryso!’ vrhla se na něj. Začali se prát. Ostatní skočili mezi ně a odtrhli je od sebe. Křivák měl nůž ve stehně a Marusja krvavý šrám na ruce. Křiváka odnesli pryč. Marusja se jim vytrhla a poručila jim, ať vypadnou, že se o mě postará. Odešli a nebohého Sergeje odvedli sebou. Už nikdy jsem jej nespatřil.
‚Marusjo,’ ptal jsem se jí, když mi ošetřovala tvář, ‚proč jsi mě zachránila?’
‚Přece kvůli tomu tvému neuvěřitelnému kanónu, ty hlupáčku,’ řekla něžně. ‚V životě jsem neviděla tak velkého ptáka. Byla by strašná škoda, kdyby se s takovým nádherným mackem už nikdy žádná žena nemohla potěšit.’
‚Chtěla bys, abych tě s ním potěšil?’
‚Moc ráda bych’, vzdychla, ‚ale raději ne. Kdyby zjistili, že jsi mě ošukal, tak by tě dozajista zabili. Je mi to moc líto. Musí být úžasný pocit mít tvého samce v pipince. Závidím každé ženě, do které ho zasuneš. Vyřiď jí ode mě mnoho pozdravů a mé blahopřání, že měla štěstí tě poznat.’“

Voloďa dovyprávěl. Rozhostilo se dlouhé ticho. Leželi jsme vedle sebe a naslouchali nočnímu ševelení větru ve větvích. V duchu jsem na Marusju vroucně volala: „Díky Marusjo, díky! Díky za mě a díky za všechny ženy!“


V pondělí jsem se v práci nedokázala vůbec na nic soustředit. Pořád jsem musela na Voloďu myslet. Na jeho milý úsměv. Na to, co všechno strašného musel prožít. Přesto zůstal tak hodný a něžný. Vzpomínala jsem jak krásně voní. Na jeho silné paže a pevnou širokou hruď. Je tak krásný. Je naprosto dokonalý! Chci jej. Voloďa bude můj druhý muž. Vlastně už je. O víkendu mě třikrát naplnil svým semenem. Musel mi tam toho nastříkat spoustu. Stále to ze mě vytéká. Ještě, že jsem si vzala vložku. Mám v břiše hotové moře jeho ejakulátu. Doufám, že mě to otěhotní. ‚Co když to nebude stačit?’ lekla jsem se. Musím s ním souložit co nejvíce to půjde! Ano! Nemohla jsem se dočkat. V duchu jsem již ležela pod Voloďou a hluboko v břiše cítila pohyby jeho úžasného penisu. Představa masívního genitálu klouzajícího mi po poševní stěně mě tak vzrušila, až se mi udělalo mdlo. Potlačila jsem neodbytné nutkání všeho nechat a okamžitě běžet domů.
Richard byl již doma, když jsem se vrátila z práce. Potřebovala jsem nějak zařídit, aby na mě Voloďa hupsnul hned. Nechtělo se mi čekat až do večera. „Je tu Voloďa? Chci s ním mluvit.“
„Chceš s ním mluvit nebo s ním šoustat?“
Proč mě pořád musí tak strašně štvát? „Jenom to druhé, miláčku. Vezmi si nějakou večeři sám, protože to chci hned a na dlouho.“
„Tak to máš smůlu holčičko, protože Voloďa tu není.“
„Není?“ hlas mi přeskočil, „A kde je?“
„To nevím. Neřekl mi kam jde.“
„A co ti řekl? Co? Tys jej vyštval! Že jo! Vyštval!“
„Uklidni se. Nikoho jsem nevyštval. Odjel kvůli tobě.“
„Cože? Proč kvůli mě?“
„Říkala jsi mu včera přece, že tě má nechat odpočinout si, ne? Že už nemůžeš.“
Pane bože, já husa! Proč jsem nedržela zobák?
„Netvař se tak nešťastně,“ smál se mi, „však on se ti vrátí. Říkal, že bude pryč jen pár dní.“
„Pár dní?“ zakvílela jsem vysokým hlasem.

Pár dní se protáhlo na týden. Ze začátku jsem se ještě ovládala, ale ke konci týdne jsem to už nezvládla. Nejhorší byla ta nejistota. Co když se už nikdy nevrátí? Už jej nikdy neuvidím. Už se s ním nebudu nikdy milovat! Ta představa mě ničila. Rozplakala jsem se. Richard, který kolem mě celou dobu chodil po špičkách, mě objal a konejšil.
„Ríšo, promiň, já jej miluji!“ vzlykala jsem mu v náručí.
„Říká se, že na začátku vztahu to není láska, ale poblouznění.“
„Ne! Ne! U mě je to jiné. Miluji jej z celého srdce! On je tak úžasný! Tak dokonalý! Nemusíš se bát, miláčku. I tebe stále miluji. Mám srdce velké dost pro vás oba. Chci vás oba!“ Prosebně jsem k němu zvedla uslzené oči. „Můžu vás mít oba?“
„Můžeš. To víš, že můžeš.“
„Děkuji ti drahý,“ políbila jsem jej něžně na ústa. „Moc tě miluji!“
Uslyšeli jsme šramot otevíraných dveří.
„Zdrastvujtě. Ja vernúlsja!“
„Voloďko!“ vrhla jsem se mu kolem krku, „kde jsi byl celou tu dobu! Měla jsem takový strach!“ Zasypávala jsem jej polibky.
„Zdrastvuj Ríša,“ usmál se na mého muže zatímco jsem jej divoce líbala. Chvíli se tomu bránil, ale pak se poddal. Tiskla jsem se k němu a líbala jej po tvářích. Políbil mě na ústa a sáhl mi při tom na prso. „Aáááách!“ roztouženě jsem zasténala. Vzrušeně zafuněl a na něco se Richarda zeptal. Nerozuměla jsem na co. Slyšela jsem jen: „Magú ja ti ji ojebať?“ Richard s trochu křivým úsměvem váhavě přikývl. Voloďa mě oběma rukama uchopil za lem výstřihu. Netušila jsem, co chce dělat. Mocným trhnutím mi roztrhl šaty vedví. „Aááááááh!“ vykřikla jsem leknutím. Povalil mě na křeslo a divoce ze mě strhával oblečení.
„Pane bože, Voloďko! Co to děláš? Přestaň!“ křičela jsem zahanbeně. Bylo mi trapné, že se na to Richard musí dívat. „Počkej přece!“ bránila jsem se, když mi zuřivě stahoval kalhotky. Divokost, s jakou je ze mě strhával mě šokovala a nesmírně vzrušovala. Jedním trhnutím měl kalhoty dole a já se zas mohla pokochat pohledem na jeho neuvěřitelný nástroj. Chytil mě za kotníky a prudce mi je zvedl nahoru. „Voloďko, prosím! Nepůjdeme radši do ložnice?“ snažila jsem se skrýt rozpaky. S nohama nad hlavou jsem se před Richardem cítila trapně. Nijak na mé prosby nereagoval. Neurvale mi roztáhl nohy do stran. Pohlédla jsem zděšeně na Richarda. Na Denisce jsem současně ucítila silný stisk. Pokoušela jsem se zjistit, jak Richard takové brutální chování na mé osobě snáší. Nedalo se to poznat. Tvářil se apaticky. Pak mým tělem nečekaně projela nádherná šíleně silná božská rozkoš. Explodovala mi přímo v pochvě, která se mi prudce rozevřela pod mocným náporem mimořádně velkého předmětu.
„Aááááách! Aáááááách! Aááááááááách!“ nezadržitelně jsem sténala a dívala se při tom na Richarda. Hleděl na nás strnule s mdlým úsměvem ve tváři. Voloďa stál nade mnou rozkročený s pevně zapřenýma nohama a ze shora na mě naléhal. Křeslo, přes které jsem byla tak neurvale přehozena, se rozvrzalo mocnými přírazy. Táhle jsem sténala vychutnávajíce si nepopsatelnou rozkoš, když na mě nalehl celý. Hleděla jsem při tom s obavami na svého manžela. Pěsti měl zaťaté. Upřeně sledoval jak mi Voloďa zasouvá penis do pochvy. Zkroucená v křesle s nohama za hlavou jsem měla Denisku přímo před sebou. Ještě nikdy jsem si na ni při souloži takhle neviděla. Žádný muž si mě doposud pod sebe tak brutálně neohnul. Mohla jsem sledovat jeho impozantní genitál přímo při akci v celé jeho parádě. Byl to zvláštní pocit vidět jak do mě zajíždí a zároveň cítit jak si ve mě proráží cestu. Zapichoval jej do mě s mimořádnou důkladností. Vysunul jej celý ven, až se žalud vynořil mezi závojíčky. Masívní korpus pyje se leskl mým poševním sekretem po celé své impozantní délce. Tyčil se mi mezi stehny jako monumentální obelisk. Je neuvěřitelné, že tohle všechno se do mě vejde. Pak na mě Voloďa celou svou vahou prudce nalehl. Gigantický pylon mi plynule zajel do břicha až po kořen. Deniskou projela vlna závratné rozkoše ze silně rozevřené pochvy naplněné širokým nepoddajným nákladem.
„Aáááááááááách!“ vykřikla jsem v božské extázi. Mohutně do mě přirazil až jsem se v křesle prohnula a křeslo zavrzalo. Se systematickou pravidelností jej do mě razantně zabodával. Šílela jsem nepopsatelnou nadpozemskou slastí. Takhle brutálně zvířecky mě ještě žádný chlap nemrdal. Pak najednou zachrčel hlubokým hlasem a s divokou prudkostí do mě přirazil. Držel se nadoraz ve mě a blaženě funěl. Pak úd prudce vytrhl ven a s ještě větší prudkostí mi ho tam vrazil zpět. Tlačil jej do mě vší silou, přestože byl uvnitř až po kulky. Chroptěl nevyslovitelnou slastí. V očích měl výraz naprostého šílenství. Pochva se mi prohýbala pod prudkými záškuby jeho pyje jak jím prolétávaly mohutné proudy ejakulátu. Drsně mě uchopil za prsa a pevně přitisknut k mé pánvi, mě za ně silně zatáhl. Vyvrcholila jsem v závratném orgasmu. „Aáááách! Oóóóóóóch, Achich áááááách!“ vzdychala jsem v bezbřehé rozkoši. Záškuby masívního genitálu hluboko v břiše mě dováděly k absolutní blaženosti. Chrčel a sténal a ukájel se do mě. ‚Ano! Tááák! Naplň mě! Naplň mě celou!’ libovala jsem si v duchu. Na chvíli jsem nevnímala nic, než jen spojení mezi mnou a jím. Všechno ostatní zmizelo. Jsem tu jen já a on, můj muž. Naše pohlavní orgány jsou propojené. Jsme jedno tělo, jedna bytost. Jeho úd je můj a já jsem celá jeho. Jsem jeho žena a on si mě právě teď oplodňuje. Nikdy jsem se necítila tak neskonale šťastná. Děkuji ti Marusjo, děkuji. Děkuji ti z celého srdce!


Připravovala jsem pro své muže lehkou večeři. Tiše jsem si při tom zpívala „Híííííro kamz elóóóón, vit d stuenk tu kéuy óóón.“ Něco důležitého mezi sebou probírali. Občas na mě pohlédli. „End jú kást joue fííííes esáááájd, end jú nou jú ken seváááájv…“ dělala jsem, že si jich nevšímám. Bavilo mě, jak po mě pořád nenápadně pokukují. Mysleli si, že jsem si nevšimla, jak mě šmírují. Schválně jsem se k nim natáčela tak, aby mohli dobře vidět na má ňadra a na pohlaví. Na sobě jsem měla svou oblíbenou domácí průsvitnou košili a pod ní už nic. Tak mi to bylo moc příjemné. Také to bylo praktické, ušetřila jsem vložku. Nenápadně jsem si ubrouskem utírala stehna po každé, když Deniska ze sebe vyronila další část Voloďova nákladu.
U večeře jsem se pořád něčemu smála. Nejdříve tomu jak se Voloďa tváří legračně. Pak Ríšovi, když mu upadla vidlička a udělala kotrmelec. Pak už jsem se hihňala jen tak, protože mě vytékající kapky pořád lechtaly mezi nohama. Seděla jsem mezi svými muži a byla šťastná. Richard pobavený mou veselostí se naklonil a pod stolem mě pohladil po holém stehně. Voloďa se naklonil z druhé strany udělal to samé. Vyprskli jsme všichni tři v hurónský smích. Smáli jsme se a smáli. Kéž by to tak mohlo zůstat navždy.

Končil další horký letní den a večer voněl loukou a dálkami. Navrhla jsem, že bychom si mohli skočit do vody. Podívali se pobaveně na sebe. Vyskočila jsem od stolu a se smíchem, ‚Kdo tam bude první?’, jsem se rozběhla k bazénu. Přetáhla jsem si košili přes hlavu a nahá skočila do vody. Aáááách, to byla nádhera! Udělala jsem pár temp. Čekala jsem na ně. Těšila jsem se, až ke mě připlavou a budou se mě dotýkat. Přiběhl nahý Voloďa a po hlavě skočil do vody. Vynořil se jak mořský satyr a začal mě lovit. „Cha, cháááá!“ cákla jsem na něj velkou vlnu. Plavala jsem od něj pryč a smála se jak malá holka. Richard pořád nešel. „Ríííííšóóóóó!“ volala jsem, „kde jsííííí? Pojď do vodýýýýý! Je skvělááááá!“
Richard vykoukl ze dveří. Zůstal oblečený. To mě rozmrzelo.
„Promiň!“ zavolal na mě, „zapomněl jsem, že je dnes večer zápas.“
Plácla jsem naštvaně do vody. Proboha, proč mi vždycky musí zkazit radost nějaký debilní fotbal?
„Užijte si to!“ zamával nám a zmizel v domě.
Voloďka si mě ulovil jako zkušený mořský predátor. Přisál se ústy na svou kořist a olizoval jí prsa. Kořist se tetelila nedočkavostí, až bude nabodena na jeho dlouhý roh. On měl ale úplně jiné chutě. Vplul hlavou mezi stehna nebohé oběti jako plachetnice do přístavu. Zakotvil na ochlupeném pahorku a z úst vysunul velkou růžovou kotvu. Kotva se spustila do jeskyňky. Jeskyňka ale byla kluzká a nepoddajná a tak se v ní kotvě nedařilo uchytit. Zkoušela do jeskyňky pronikat stále hlouběji a hlouběji. Přitom olizovala i velkou perlu na jejím vrcholu. Oběť sténala nadpozemskou rozkoší.
Ležela jsem na znak na hladině a přidržovala se o okraje bazénu. Voloďa mě dlaněmi nadnášel zadeček. Dívala jsem se na jeho kývající se hlavu mezi mými stehny odkud přicházela ta bezbřehá božská slast a křičela v neskutečně silném orgasmu. Voda šplouchala. Jeho jazyk nepřestával pracovat. Nic úžasnějšího snad už ani být nemůže.
Po té, co jsem vyvrcholila, mě pustil a plaval naznak kolem dokola. Úd mu trčel z vody jako periskop nějaké ponorky. Tentokrát jsem lovila já jeho a zkoušela jej za periskop chytit. Ale vždy, když jsem máchla rukou, periskop zmizel pod hladinou. Smáli jsme se jako malá děcka. Doplaval k okraji bazénu a sedl si na něj. Připlavala jsem až k němu. Dal nohy od sebe a přijal mě do přístavu. V přístavu se tentokrát tyčil monumentální maják. Chytil mě za paže a zvedl z vody. Myslela jsem, že mě zvedne až nahoru k sobě, abych si na něj mohla nasednout. Zvedl mě ale jen k hrudi. Přitiskl si mě k sobě a pak mě pomalu pouštěl zpět do vody. Jeho maják se mi otíral o břicho a pak mi zajel mezi ňadra. Sevřel mé boky stehny, abych mu nevyklouzla. Pustil mé paže a přimáčkl mi prsa k sobě. Pohlédla jsem dolů, abych si prohlédla, jak se mi mezi nimi ten jeho ukazatel vyjímá. Na vteřinu povolil stehna a já klesla ústy přímo na špičku jeho pyje. Rychle jsem uhnula stranou. „Ne, ne, ne, ne,“ smála jsem se, zatímco mě pleskal údem po obličeji. Strkal mi jej pořád před ústa a smál se. Uhýbala jsem hlavou sem a tam a on mě s ním pronásledoval. Pak si mě znova povytáhl nahoru. Vložil mi svůj klacek zpět mezi prsa a zmáčkl je. Strašně mě to vzrušovalo a bavilo. Prohlížela jsem si jeho mohutný stožár jak mi vystupuje mezi ňadry, připravená uhnout, kdyby mě zas zkusil na něj pustit. Ale nepustil mě. Místo toho mě oběma rukama hladil na prsou. Pak mě prsty jemně uchopil za bradavky a zatáhl za ně až se mi prsa natáhla jak z gumy. Tělem mi prolétla exploze slasti. Jeho uvolněný genitál sebou mával ze strany na stranu přímo mě před nosem. Věděla jsem, co po mě chce. Ještě chvíli jsem váhala, ale vnitřně jsem se již rozhodla. Pohlédla jsem rychle k domu. Ozýval se odtamtud vzdálený zvuk fotbalového zápasu. Sklonila jsem hlavu a políbila Voloďu na vrchol žaludu. „Oóóóóóh!“ zasténal. Znova jsem jej políbila. „Oóóóóóóóóh!“ zasténal ještě silněji. Strašně mě vzrušovalo jak moc se mu to líbí. Stiskla jsem jej u kořene a líbala na špičce. Sténal stále víc. Líbala jsem jej po celé jeho délce. Rty jsem se mu přisála na vrchol. Zvrátil hlavu a úpěl slastí. Rozevřela jsem rty a pomalu si jeho přirození zasouvala do úst. Rozkoší se vzepjal a tlačil mi jej proti ústům. Měl ho strašně velkého. Myslela jsem, že si snad vykloubím sanici. Otevřela jsem pusu jak nejvíce to šlo a natlačila si ho až do krku. Přemohla jsem pocit k dávení a sála jej. Tiskla jsem jej rty a olizovala. Křičel absolutním blahem. Vzrušením jsem ani nedýchala. ‚Panebože, kdyby mě tak teď viděl Ríša!’ pomyslela jsem si. Pak jsem si všimla, že Voloďa pohlédl směrem k domu. Stočila jsem tam zrak a strnula šokem. Richard stál kousek od nás a sledoval jak Voloďovi provádím hlubokou felaci. V tu chvíli Voloďa zařval tím svým medvědím hlasem. V penisu mu prudce škublo a vzadu v jícnu do mě cosi udeřilo. Další údery následovaly jeden za druhým. Rychle jsem polykala velké dávky spermatu, aby mě nezadusily. Zakuckala jsem se a vytrhla si jej z pusy. Prudce z něj vylétlo několik cákanců přímo mě do obličeje. Pusu jsem měla celou oslintanou. Voloďovo sperma mi teklo po tvářích a mísilo se s mými slinami. Richard na mě hleděl bez jakékoliv emoce ve tváři. Jak dlouho tady asi tak stojí a dívá se, jak jeho manželka kouří jinému chlapovi péro?

Po zbytek dne jsem se neodvážila na Richarda ani podívat. V životě jsem se tak příšerně nestyděla. Richard na mě nemluvil. Bylo to horší, než kdyby na mě řval. Radši bych snesla špinavou couru nebo hnusnou děvku než tohle ticho. Poprvé za celé naše manželství jsem dostala strach, že mě už nemiluje. S černými myšlenkami jsem šla za ním do ložnice. Lehla jsem si vedle něj. Nespal. Díval se na mě. Jeho pohled byl nesnesitelný. Sebrala jsem veškerou svou odvahu.
„Promluvíme si?“
„O čem?“
„Však ty víš.“
„Nemusíme o tom mluvit.“
„Chci o tom mluvit!“
„Není o čem.“
„Je! Je… mi to moc líto.“
„To nemusí. Prohrál jsem.“
„Ne! Neprohrál! Pořád jsem tvoje!“
„Prohrál jsem pětikilo.“
„Cože?“
„Vsadil jsem se s Voloďou o pět set korun, že mu jej nevykouříš.“
„COŽE?!!! Ty… Ty…“ Nebyla jsem schopna nalézt adekvátní výraz. Napadlo mě ‚hajzle’, ale to se mi zdálo příliš slabé. Pak jsem si všimla, že má oči zalité slzami. Zarazila jsem se. Zamrkal. Slzy mu tekly po tváři.
„Proč jsi to udělal?“ řekla jsem se mírně.
„Ze zoufalství,“ otřel si tvář. Pak se překotně rozpovídal. „Když mi došlo, jak moc ses do něj zamilovala, chtěl jsem s tím něco udělat. Nějak ti sundat ty růžové brýle, kterými na něho tak vzhlížíš. Když jsem viděl, jak surově tě po svém návratu omrdal, řekl jsem si, že to by mohla být cesta. Vím, že felaci odmítáš. Čekal jsem, že tě k tomu bude muset donutit násilím a ty pak pochopíš, že to není žádný milý hošánek jak si myslíš, ale docela obyčejný surovec. Nepočítal jsem ale s tím, že budeš hned svolná a že ho tak ochotně vykouříš.“
Na to jsem nedokázala nic odpovědět. Napadal mě milión věcí, co bych chtěla říct. Všechny byly k ničemu. Ležela jsem tiše vedle něj, dokud jsme oba neusnuli.


O týden se mi zpozdila menstruace. Týden pryč a pořád nezačala. Vím, že to nemusí nic neznamenat, to se mi stává relativně často. Zpozdí se nebo začne klidně o pár dní dříve. To jenom ženské na pilulkách to mají pravidelné jako hodinky. S námi ostatními si příroda pohrává a spouští nám to vždycky tehdy, kdy se nám to nejméně hodí. Přesto jsem byla rozrušená. Voloďa to do mě napral tolikrát, že by nebylo divu, kdyby se něco z toho neujalo. Koupila jsem si gravitest. Přemýšlela jsem, jestli jej mám použít už teď nebo radši ještě pár dní počkat. Nevydřela jsem to ani den. Šla jsem na toaletu a načůrala na to. Objevily se dvě čárky. To znamená co? Proč jsem si do prdele nejdříve nepřečetla návod? Třesoucími prsty jsem rozbalila příbalový leták. Pane bože! Jsem v tom! Rozklepala jsem se. Klid holka, klid. Zadrž naděje, ať pak nejsi příliš zklamaná.
Na druhý den jsem si koupila další test. Potvrdil ten předchozí. Teď už jsem měla téměř jistotu. Jsem těhotná! Budu mít děťátko. Rozplakala jsem se štěstím. Konečně rodina! Panenko Maria, tisíceré díky! Já budu matka. Richard a Voloďa budou otcové. To bude úžasné! Chtěla bych holčičku. Chlapečka samozřejmě také. Nejdříve ale holčičku. Když to bude kluk, tak to druhé bude určitě holka. Zasmála jsem se. Mám v břiše několikadenní embryo a už přemýšlím o druhém. No a co! Chtěla bych alespoň tři děti. Dvě holky a kluka. Hmmm. A co když to budou dva kluci a holka? Tak čtyři! Dvě holky a dva kluky. To je ono! Voloďka mi je jednoho po druhém udělá. Představila jsem si naši budoucí rozvětvenou rodinu. Kolem nás se batolí čtyři roztomilá robátka. Pak jsem se zachmuřila. Já budu jejich matka. Voloďa táta. Richard bude jen jejich strýček. Pro Voloďu se pak stane ‚její bývalý’. Viděla jsem vnitřním zrakem Ríšu stát tiše opodál, zatímco oba rodiče vypravují své děti do školy. Tak to nemůže nikdy být! Richard je můj muž. Můj celoživotní partner. Občas jsme spolu měli nějaké neshody, ale vždy jsme je překovali. Nevěděla jsem, co s tím udělám. Mohla bych Voloďovi tvrdit, že je to Ríšovo? Možná při prvním. A stejně by měl podezření. A další děcka? To už vůbec ne. Jediná možnost by byla, kdyby s námi Voloďa vůbec nebyl. Pak by Ríša mohl být skutečný otec. Voloďka by zaskočil vždycky jen na chvíli udělat mi další. Chápala jsem, že to je naprostá hovadina. Takto by to nikdy nefungovalo. Navíc, kdybychom Voloďu vyhodili, tak bych přišla o báječný sex. Zdálo se to jako neřešitelný problém.

V noci jsem se v posteli k Ríšovi přitulila. Poslední dobou spolu moc nemluvíme. Políbila jsem jej a začala hladit jako už tolikrát před tím. Doputovala jsem dlaní až k jeho mužství. Přetočil se na záda a vychutnával si jak jej honím. Líbala jsem jej při tom na prsou. S každým polibkem jsem se posouvala níže a níže. Hluboce oddechoval a byl stále vzrušenější. Dolíbala jsem jej až na podbřišek. Pak jsem jeho úd posázela polibky od kořene po špičku. Zatáhla jsem za něj a přetáhla mu předkožku přes žalud. Přidržela jsem si jej za kořen a olízala mu obnažený žalud. Tiše hekal a sténal. Pak jsem si jej vzala do úst a cucala mu jej. Teď už hekal pořádně nahlas. Zasunula jsem si ho do úst celý a silně jej sála. „O-ó-ó-óóóóóóóóóh!“ vyvrcholil v mohutné erupci. Neuhnula jsem ani o píď a vše spolykala. Držela jsem si ho v ústech ještě hodnou chvíli po té, co dostříkal. Jemně jsem mu jej obkružovala rty a olizovala jazykem. Slyšela jsem, jak šeptá „Díky, díky…“. Chtěla jsem způsobně odpovědět, ‚prosím’, když v tom jej slyším, jak dodává „…díky, Voloďo!“
„Ty intrikáři!“ pleskla jsem jej laškovně přes povadlý penis.
„Au! Ty divoško!“ zasmál se.
Lehla jsem si k němu.
„Jsem těhotná.“
„Vážně?“
„Ano.“
„Tak to je radostná novina.“
„Ano, to je.“
„Líbil se mi ten způsob, jakým jsi mi to sdělila. Takhle bys mohla otěhotnět každý den.“
Pleskla jsem jej po hrudi.
„Co Voloďa?“
„Ten se to nesmí nikdy dozvědět!“
„Jseš si jistá?“
„Naprosto!“
Políbil mě. Věděla jsem, že mi odpustil. Zahořela jsem k němu hlubokou láskou.

Následující týdny se staly nejintenzivnějším obdobím mého pohlavního života. Tak často a náruživě jsem nikdy před tím nesouložila. Voloďa byl nenasytný. Pořád to chtěl. Dělali jsme to spolu prakticky neustále. Ríša mě požádal, abych mu dala pokaždé vědět než začneme, protože chtěl být vždy u toho.
„Stejně, musím říct, že tě nechápu,“ divila jsem se mu. „Já kdybych tě načapala jak šukáš nějakou ženskou, tak ti vyškrábu oči.“
„Mám podobné pocity.“
„Nepovídej!“
„Strašně mě to mučí.“
„Tak proč to proboha tak chceš?“
„Protože dívat se na tebe je mnohem silnější.“
„Tomu nerozumím.“
„Když vidím jak moc si to užíváš. Když slyším jak celá bez sebe křičíš. Jak sténáš rozkoší. Jak se ti protáčejí panenky v hlavě. Jsem z toho neskutečně vzrušený. A naprosto zničený.“
„Pane bože! To je šílené!“
Jakmile jsem tedy zahlédla Voloďu přicházet, zavolala jsem na Ríšu „Voloďa jde!“, což obvykle znamenalo, že během chvilky spolu budeme prcat. Vrhal se na mě bez jakýchkoliv okolků. Rychle jsem se svlékla, protože jsem nechtěla přijít o další kus svého oblečení. Roztrhal mi dokonce i mou oblíbenou domácí košili, přestože mě v ten moment tahal na prsa a vězel ve mě až po kořen. Ve chvílích, kdy do mě stříkal, se v něm probouzelo divoké zvíře, které dokázalo rozcupovat vše kolem sebe.
Zavedla jsem do našeho kopulačního maratónu určitý řád. Jakmile přijdu z práce domů, tak ze všeho nejdříve se osprchuji, protože ve chvíli, kdy se Voloďa objeví, to už nestihnu. Voloďa má za povinnost se také před tím osprchovat. Jinak do mě nesmí. Jakmile zaslechnu, že se sprchuje, svléknu se a jdu do ložnice. Když nahý a navoněný Voloďa vejde, ležím už připravená na posteli jako Goyova Nahá maja. Tam si mě vezme. Zjistila jsem, že když se na mě vyřádí hned na začátku, tak pak při další souloži mě šoustá mnohem jemněji a déle. Přesně tak, jak mi to vyhovuje. Teprve poté, co mě v ložnici divoce omrdá tím svým zvířecím způsobem, jdu nahá dělat domácí práce. Vím, že během dne bude pokračování. Voloďa si mě za nějakou chvíli ohne nebo povalí prakticky kdekoliv. Děláme to úplně všude.
Ke každému styku se snažím Richarda včas přivolat. Občas mu to trvá, než se objeví. „Ríšóóó!“ snažím se jej urychlit, „dělééééj! Už začínáméééé!“ Když dlouho nejde, tak Voloďa znervózní. Je jako býk na konci napnutého lana. Jeho úžasný těšitel žen mu stojí v plné pohotovosti. Deniska se mi cuká a rosí nedočkavostí. Podrážděně pak Ríšu provokuji: „Honééééém! Kde jsééééš? Pojď se dívat jak ti jiný chlap ošuká ženuškúúúúú!“ Když se ani tak neobjeví, tak dám nohy od sebe. Lano okamžitě praskne.
„Aááááách! Úžžžžž! Už mi ho tam strkáááá… áááááááá! Ríšóóó… óóóóóó! Už je tááááám! Mááám ho v kunděéééé! Aáááááááách! Aááááách! Bože, ten je velkýýýýý! Aááááááááách! Už mě s ním mrdááááá… ááááááá…, áááááá…, ááááááá!“
Křičím na Ríšu tyhle šílené prasárny, protože jsem zjistila, že mi zlepšují orgasmus. Tak kvalitní vyvrcholení jsem nikdy před tím nemívala. Vidím na Ríšovi jak jej má nečekaná sprostota strašně vzrušuje a ještě strašlivěji ničí. Je to zvláštně bolestivé a šíleně dráždivé, mučit manžela vlastní slastí. Čím silněji ji prožívám, tím více jej dráždím a deptám. Vyřvávám vulgarity nejtěžšího kalibru bez sebemenšího studu. Nikdy před tím jsem nedosahovala orgasmu tak rychle.
Přicházel se na nás dívat čím dál tím méně. Pochopila jsem, že zničující složka jeho komplikovaného pocitu zřejmě začala převládat nad potěšením. Chtěla jsem s tím řvaním čuňáren přestat, ale nejde to. Je to jako droga. Nemůžu se bez toho obejít. Manželův nezájem mě vybičovává k maximálnímu výkonu. Emoce ze mě srší na všechny strany jak při novoročním ohňostroji. Užívám si naplno když ležím na zádech šikmo přes pohovku s hlavou dolů a s pánví nahoru položenou přes opěradlo tak, jak si mě přes něj Voloďa neurvale přehnul. S mohutnou razancí do mě vráží své obří péro. To přímo zbožňuji. Miluji, když mi jej tlačí tak moc hluboko do pochvy. Jeho nezřízený divoký chtíč mě spolehlivě udělá. Zajíkám se nepopsatelnou slastí, když slyším jeho poživačné mručení. Vřískám neskutečnou rozkoší. Vím, že se do mě právě ukájí. Vyvrcholím mimořádně silně, pokud se na mě při tom můj manžel dívá. Jeho vzrušený pohled umocňuje mou rozkoš do nadoblačných výšin. Zoufalství, s jakým sleduje jak mu jiný chlap brutálně mrdá ženu a stříká mu do ní zatímco ona je z toho naprosto bez sebe, je katalyzátorem mého neskutečně bouřlivého orgasmu. V totální katarzi z absolutního uvolnění svých nejnižších sexuálních pudů na něj křičím ty nejstrašnější sprosťárny.
„Aáááááách! Aáááááách… áááááách! Narvi do mě to svéééé pééééróóóóóó! Voloďóóóóóó! Oóóóóóóó! Vraž mi ho táááám! Mrdej mě do kundy! Pořáááádněéééé! Oóóóóóch! Mrdej mě, mrdééééj! Aáááááchich, ááááách! Omrdej mi kundu! Jóóóóóó! Šukej mi píču! Aáááááách! Namrdej mě do píči! Oóóóóóóh! Stříkej mi do níííí! Stříííkééééj!“
Bylo to strašné. Richard seděl na pohovce vedle mě jako kdybych tam vůbec nebyla a pustil si televizi. Křičela jsem na něj v orgastickém záchvatu rajského vyvrcholení zatímco on se díval na něco v telce a pil při tom pivo.
Naposled se na nás přišel podívat, když mě Voloďa přepadl v kumbálu na úklidové nářadí. Šla jsem si tam pro mop a kýbl, že vytřu chodbu. Vrhl se na mě jako kdyby to se mnou před chvílí vůbec nedělal. Zamáčkl mě do kumbálu mezi police. Zvedla jsem nohu a opřela ji o jednu z polic. Souložili jsme spolu tak divoce, že kýble, mopy, hadry a všechny ostatní věci padaly s rachotem ven. Zahlédla jsem Richarda, jak chvatně přichází.
„Kurva, já myslel, že se hroutí barák a oni tu zatím už zase mrdají,“ řekl znechuceně a odešel.


Právě jsme s Ríšou vstávali od večeře, když se Voloďa objevil ve dveřích. Nebyl sám. Následovala jej mladá štíhlá žena s malými ňadry.
„Éto majá žená Světlana,“ představil nám ji.
Okamžitě jsem pochopila, proč Voloďu neustále tak fascinují má velká prsa a silná stehna. Podala Ríšovi ruku a usmála se. Pak pohlédla na mě a úsměv jí zkysl na tváři. Chápala jsem, proč na mě tak nevraživě hledí a neměla jí to za zlé. Kdyby věděla jak často a divoce mě její manžel ojížděl, tak by se jistě tvářila ještě mnohem hůře.
„Ja prišól rozlúčiť sa. Závtra my se Světlanoj pajécham damój,“ vysvětloval Voloďa.
„My vernútsa k našej dóčke,“ dodala k tomu a významně na mě pohlédla.
‚No vidíš, maličké,’ obrátila jsem se v duchu ke svému bříšku, ‚máš nevlastní sestřičku!’.

Odešli přespat k Voloďovi do boudy a já si uvědomila, že to je konec. Už nikdy se s ním nepomiluji. Už nikdy jej nepocítím ve svém lůně. Má Deniska si už nikdy neužije ten jeho neuvěřitelný náklad. Ach jo! Kdyby to tak šlo ještě jednou. Naposled. Na rozloučenou. Přemýšlela jsem jak to udělat. Pod jakou záminkou jej vylákat a naposled si s ním užít. Musí to být něco velmi přirozeného. Světlana má bystré oči. Kdoví kolik si toho již domyslela. Peníze! To zabírá vždycky. Zajdu tam za nimi s tím, že musíme s Voloďou vyrovnat účty. Nejlépe, kdyby tam zašel Ríša. To bude méně podezřelé.
„Ríšulko, miláčku, nezašel bys za Voloďou a nepřivedl jej? Chtěla bych vyrovnat účty.“
„Jaké účty? Všechno už je dávno vyrovnáno.“
„Musíme mu ještě zaplatit za práci, kterou pro nás dělal.“
„Nic mu nedlužíme.“
„A přiveď jen jeho,“ řekla jsem významně, „Světlana ať zůstane tam, kde je.“
Podíval se na mě.
Cítila jsem jak rudnu.
„Tady se chce někomu píchat,“ smál se, „Ha, ha, ha! Tady by si to někdo rád ještě jednou naposled rozdal!“
„Ríšánku! Nezlob! Můžeš se za odměnu dívat, jestli chceš.“
„To si piš, že chci!“
„Vážně? Zdálo se mi, že tě to už nezajímá.“
„Ale ano. Strašně mě rajcuje, když při tom řveš jak protřelá rajda. Jen jsem nechtěl, abys věděla, že si ho pokaždé vyhoním.“
„Pane bože! Mazej tam pro něj! Jsem úplně mokrá.“
Vrátil se za chvíli. „Nikdo tam není.“
„Už odjeli?“
„Ne, stále tam mají věci.“

Osprchovala jsem se a lehla si do postele. Nemohla jsem usnout. Richard vedle mě spokojeně odfukoval. Deniska se mi cukala. Od té doby, co jsem těhotná, mám na sex trvale zvýšenou chuť. Má touha pářit se je neodbytně nutkavá. Bože, já bych mrdala! Nemohla jsem to vydržet. Vylezla jsem z postele. Dnes si s ním zapíchám, ať se děje co se děje! Jen v noční košilce jsem se tiše plížila k boudě v zahradě. Nějak ho už vylákám. Tak moc jsem to chtěla, že bych byla schopna Světlaně otevřeně oznámit, že mě její manžel musí ještě naposledy ošukat. Jak jsem se k boudě přiblížila, uslyšela jsem zvláštní zvuk. Divně to v boudě vrzalo. Nejdříve jsem si myslela, že se do dřeva dali červotoči. Pak mi to došlo. Oni tam souloží! Přiblížila jsem se k oknu a opatrně nakoukla dovnitř. Nejdříve jsem neviděla nic. Pak jsem spatřila ladnou ženskou nohu. Noha trčela kolmo vzhůru a chodidlem se opírala o polici nad postelí. Naklonila jsem se víc do okna. Nahá Světlana ležela na posteli s neuvěřitelně roztaženýma nohama. Voloďa ležel šikmo přes ní. Zadkem energicky pohyboval vpřed a vzad. Strašně jsem Světlaně záviděla. Moc jsem chtěla být právě teď na jejím místě. Slyšela jsem ji jak silně sténá. Teď ho tam má určitě celého. Aáách! Panebože! Jak ta holka dokáže rozhodit nohy. Ona je snad nějaká cirkusačka nebo co. Poslouchala jsem její táhlé kvílení: „Da! Da! Ješčó! Ješčóóóó, óóóó… óóóóóóóóó!“ zařvala a udělala se. Zaslechla jsem jak sténavě vzdychá: „Oóóóóó! Oóóóóóóó! Spasíbo Marusjáááá, spasíbóóó, spasíííbóóóóóóó!“

Vrátila jsem se ke spícímu Ríšovi. V Denisce jsem měla úplnou potopu. „Máš smůlu, holka,“ povídám jí. „Teď už bohužel nic nedostaneš.“ Tak snad jedině ráno. To je poslední možnost. Představila jsem si, jak je ráno, loučíme se a já Voloďovi říkám, aby se mnou šel rychle do ložnice. On se omlouvá, že to nejde, že spěchají na ranní spoj. Já namítám, že to bude jen chvilička, jen mu něco ukáži. Světlana na nás počká venku. Ale co mu mám ukázat? Všechno na mě už zná. Několik týdnů si se mnou užíval dosyta úplně všechno. Už vím! Zkusím dát nohy od sebe jako Světlana. Když to dokáže ona, tak proč ne já. Svlékla jsem si košilku a nahá si lehla na postel. Pak jsem roztáhla nohy tak, jak jsem to viděla u Světlany. Jo! Ještě kousek a bude to ono! Spokojeně jsem se usmála. Richard se vedle mě probudil. Asi jsem o něj zavadila stehnem. Vykulil na mě oči.
„Co to vyvádíš?“
„Ále, jen něco zkouším.“
„Zkoušíš se roztrhnout vedví?“
„Trochu jsem je šímrovala jak v boudě šukají. Světlana dokáže neuvěřitelně roztáhnout nohy. Zkouším, jestli to zvládnu také. Roztáhnu se takhle před Voloďou, aby do mě mohl snadno vniknout. Chci, aby mi ho tam ještě naposledy zasunul.“
„Panebože! Takhle rozcapenou jsem tě ještě neviděl. Ztvrdl mi z toho na kámen. Můžu ti ho tam také zasunout?“
„Když chceš…“
„A můžu do tebe takhle jak jsi?“
„Ano, můžeš.“
„Nehýbej se!“
„Proboha, tak už dělej!“
Přiložil mi perfektně ztopořený pyj na vyšpulenou Denisku. Byla tak do široka roztažená, že do ní vklouzl krásně hladce.
„Aááááááááách!“ zasténala jsem rozkoší. Tak nakonec v sobě mám právoplatný pohlavní úd, pomyslela jsem si. Po dlouhé době jsem zas souložila se svým vlastním chotěm. Manželovo moudí si konečně pořádně užilo vlhké sevření mé nadržené jeskyňky a má broskvička pak příjemné kvedlání jeho ocásku. Nebylo to sice jako když mě protahuje jistý megamasitý ohon, ale i tak jsem si to pěkně užila. Kopulovali jsme dlouho a slastně u toho vzdychali.

Ráno Voloďa se Světlanou přitáhli s velkými taškami. Měli jich tolik a tak velké, že jsme je s Ríšou na nádraží odvezli autem. Na perónu, když jsme se loučili, jsem políbila Voloďu na tvář. „Tvá žena se mi moc líbí. Je taková štíhlá a krásně pružná.“
„Da, da,“ usmál se spokojeně, „aná sďélala balét.“
Pak jsem objala Světlanu a pošeptala jí: „Světlano děkuji vám. Velmi jste mě a Richardovi pomohla. Ani nevíte jak moc. Jsme vám velmi zavázáni.“
Překvapeně na mě zamrkala.
Mávali jsme za odjíždějícím vlakem a já na Voloďu v duchu volala: ‚Sbohem! Bylo to s tebou úžasné. Nikdy nezapomenu!’
A také jsem nezapomněla. Za devět měsíců se mi narodila nádherná blonďatá holčička. Pojmenovali jsme jí Maruška. Na počet neznámé ruské bojovnice. Díky Marusjo, díky! Díky za mou rodinu. Díky za všechny ženy!








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Vendula

Do zadečku, do kundičky, na prsíčka nebo do pusinky? Jak by jsi mi to chtěl udělat? Nebráním se žádné pozici a je jen na tobě na co zrovna budeš mít chuť.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 450

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VENDULA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Danka

Mám ráda orální sex, dokážu si ho užívat maximálně a na 100%. Zavolej.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 454

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA DANKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je offline

Marta

Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 453

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Monika Lada


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2021 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury