Dobrodružství všedních dní
Poprvé si ho všimla tak tři měsíce po svatbě. Přestěhovali se tehdy s manželem do bytu, který dostali svatebním darem. Byt to byl krásný, prostorný, jen potřeboval pořádně vybavit, ale pro ni měl jednu nevýhodu. Předtím to měla do práce takříkajíc přes ulici, teď musela dojíždět přes půl města autobusem. A tak ho poznala. Vždy tam byl, každý všední den, zrovna když čekala na autobus, který ji zaveze do práce on, čekal na protilehlém tramvajovém ostrůvku, vzdáleném v této ulici pár metrů od její autobusové zastávky, na svoji tramvaj. Takového člověka si prostě všimnete. Nebyl to úplný vzor nadsamce, byl spíše menší, lehce obtloustlý, ale rozhodně byl výrazný. Vždy byl oblečen ve skvěle padnoucím obleku, vídala ho každý den, a věděla, že se nestalo, že by měl dva dny po sobě oblek stejný. Odhadovala, že jich musí mít aspoň deset, možná více. A vždy upravený, oholený, vždy vypadal až pedantsky čistě. Asi zaměstnanec nějaké banky, nebo pojišťovny, odhadovala. Problém byl v tom, že jezdíval jedenáctkou, a na té lince příliš mnoho takových institucí nebylo, snad jen nějaké zapadlé pobočky.
Ale především, vždy na ní koukal. A jak! Nikdy sama sebe nepovažovala za obzvláštní krásku, ale šeredná rozhodně také nebyla. Řekli bychom obyčejná holka. Ani příliš vysoká, ani vyloženě malá, ani při těle, ani vysloveně vychrtlá. Vlasy měla tmavě blond, rovné jak hřebíky, nosila je často v culíku, oči někde na půl cesty mezi šedou a zelenou. I tak jí vilné, někdy až oplzlé, pohledy některých mužů nebyly neznámé. Tím spíše, že poslední dobou jezdila často MHD. Jenže on se díval jinak. Z jeho pohledu bylo zřejmé, co si představuje, možná v něm byla i špetka oplzlosti těch jiných mužů, ale zároveň v něm bylo něco, co nedokázala pojmenovat, jakási sebejistota, nadřazenost, možná vědoucnost. Před tím pohledem se nešlo schovat ani do občas velmi zhoustlého davu. Vždy, když na zastávku přicházela, on už stál na svém tramvajovém ostrůvku a díval se na ní, vždy jí zaregistroval, vždy jeho pohled viděla. A hlavně cítila. Cítila ho na sobě celou dobu, i když se násilím snažila koukat jinam, a přestala ho cítit až ve chvíli, kdy jí, nebo jemu přijel spoj.
Přistihla se, že na toho muže myslí. A to i tehdy, nečeká-li na svůj autobus do práce. Znepokojovalo jí to, je přece čerstvě vdaná. Jenže jeho obraz ne a ne z hlavy vypudit, vyjevoval se jí občas i při pravidelném večerním sexu s manželem, vždy když se jí v tom případě vyjevil, věděla, že zanedlouho vyvrcholí. A to jí znepokojovalo ještě více. Po měsíci těch až nesnesitelných pohledů si uvědomila, že se na toho muže vždy usměje, když přichází na zastávku. Po dvou měsících se přistihla, že mu občas dokonce i jaksi pokyne. Po třech měsících byste z jejího chování k němu usoudili, že je to nějaká jeho stará známá, co ho zdraví na dálku. Vždy odpovídal odměřeným úsměvem a stěží postřehnutelným posunkem.
Myslela na něj čím dál víc, snad už dokonce přestávala mít výčitky, že na něj myslí. Přemýšlela o něm, došla k tomu, že se jí vlastně ani moc nelíbí, přesto jeho obraz nemohla vyhnat z hlavy. Přistihla se, že každé ráno o něco více spěchá na zastávku. Snad, aby ho mohla trošku déle vidět. Už chodila téměř tak brzo, že by s trochou snahy mohla stihnout i spoj jedoucí před jejím. A vždy tam už stál. Zrovna začínalo léto, čas většího odhalování v každodenním oblečení. Přistihla se, že se obléká odvážněji, než se kdy oblékala. Dokonce schytala již nějaké poznámky od manžela, čím to je, že je najednou ve svém oblékání čím dál odvážnější. Svedla to na to, že se jí pak v práci lépe daří, což byla ostatně pravda, během toho období se její příjem pravidelně zvyšoval. Ale sama věděla, že její motivace je nejspíše jiná.
Jeden červnový den, asi tak pět měsíců poté, co ho viděla poprvé, byl ovšem jiný. Sama pak strávila dlouhé chvíle přemýšlením, proč udělala to, co udělala. Nepoznávala se v tom. Byl tehdy už od rána horký den, vzala letní minišaty, pod které si nevzala podprsenku. Přistihla se, že chvíli dokonce přemýšlí, zda si vzít kalhotky, ale ty si nakonec přeci jen vzala, velmi odvážná tanga z imitace krajky. Dosud si je brala pouze do postele za svým mužem, o večerech, kdy věděla, že bude sex. Plánovala to? Tu otázku si kladla po tom dni už pořád. Blížila se k zastávce tak brzy, že z dálky viděla, že by stihla ještě předchozí spoj, ale zvolnila, nebylo kam spěchat, i současný spoj jí přeci dojíždí na zastávku k práci půl hodiny před pracovní dobou. Zároveň viděla, že tam stojí. I jemu přijela dřívější tramvaj, ani on do ní nenastoupil. Poté co přišla na zastávku, několik vteřin po odjezdu obou spojů, dívala se přímo na něj. Dneska neuhýbala pohledem, nesnažila si ho prohlížet úkosem. Dívala se mu přímo do očí celou dobu, dokud jí nezastínil pohled autobus. Její autobus, její spoj do práce, další jede až za čtvrt hodiny. Nenastoupila. Nechala autobus odjet. Poodešla z prostoru zastávky na chodník a tím procouvala, až jí na záda narazila stěna řady domů formujících ulici, na které zastávka byla. V kabelce nahmátla krabičku svých oblíbených slim cigaret, jednu z ní vytáhla a zapálila si. Nekouřila moc, ale cigarety měla vždy v kabelce, většinou je kouřila po stresujících jednáních či náporech v práci. Krabička jí vydržela klidně i měsíc. Toto bylo snad poprvé, co si zapálila mimo svojí práci.
Svým pohledem hypnotizovala jeho. Už se na ní nedíval tak sebevědomě, spíše tázavě, nebo snad rozpačitě. I jemu přijela tramvaj a ani on do ní nenastoupil. Zastávky se vylidnily a on na té své zůstal prakticky sám. Vteřiny, možná minutu se na ní koukal bez hnutí. A pak se trhnutím začal procházet po tramvajovém ostrůvku směrem k přechodu pro chodce. Velmi rozvážně a soustředěně přešel tramvajové koleje a pak jeden pruh silnice, až se octnul na stejném chodníku jako ona, asi patnáct metrů od ní. Čekala, že se rozejde jejím směrem, že se ji pokusí oslovit. Řeklo by se, že se těšila na to, až se konečně představí a seznámí. Ale on měl podle všeho jiné plány. Vrhl na ní letmý pohled a zmizel v úzké uličce nedaleko místa, kde přešel silnici.
Do konce cigarety jí zbývaly tak dva šluky. Zvládla to však za jeden velký. Odhodila špaček do kanálu, který měla v dosahu, a stejným pohybem se vydala za ním. Byla v této čtvrti nová a tuto uličku skoro neznala. Míjela její ústí při každé ranní cestě do práce a večerní z, ale nikdy v ní doopravdy nebyla. Tentokrát do ní vešla. Byla to ulička opravdu neobyčejně úzká, sotva by se do ní vešlo standardní osobní auto, navíc byla lemována všelijakými odpadními kontejnery. Byla to špinavá postranní ulička. Neviděla ho. Ovál ji příjemný stín, který přinášel úlevu od ulice, která již teď, před osmou ráno, byla docela rozpálená. Opatrně procházela kolem kontejnerů, každý byl z jiné strany, tak musela poněkud kličkovat. A stále ho neviděla.
Na vteřinu ji varoval závan opravdu drahé značkové kolínské. A pak už jen ucítila ruku na svých ústech, sevřela je sice jemně, ale pevně. Ucítila, jak se jeho tělo nasunulo za ní a přitlačilo jí na jakousi kovovou zavřenou bednu, která se v uličce nacházela. „Nebudeš křičet, že ne?“ Zeptal se jí hlas za ní, mnohem mužnější, než jak si ho představovala. Její přidušené „mmmm“ vycházející z pod jeho ruky, která jí stále zacpávala ústa, pochopil jako přitakání. Pustil jí. Byla předkloněná na špinavé kovové bedně ve slizké postranní uličce, a přistihla se, že je vlhká, že to chce. Ne, že by to vypadalo, že by její souhlas byl pro něho nějaká zásadní věc. Zároveň s cinkáním jeho pásku cítila, jak jí vyhrnuje šaty. „Hezký gaťky,“ prohlásil obdivně, načež za ně zatahal a podle zvuku umně roztrhnul.
Jeho penis se v ní ocitl jakoby najednou. A pak přišel mohutný příraz, pak další. Cítila, jak se její tělo roztřáslo a lehce ztratila vědomí. Nikdy nezažila, že by na ní orgasmus přišel tak náhle a tak rychle. Byla jako ve snách, snad i trošku zakřičela, nevnímala svět. Když se z toho opojení probírala, už v ní nebyl, podle cinkání slyšela, jak si zapíná pásek, cítila, jak jí jeho sperma stéká po vnitřní straně stehen. Postavila se a otočila se k němu. „Tak to bychom měli,“ říkal neutrálním tónem, zatím co se upravoval. „…Já jsem Ji…,“ její slova zarazil jeho ukazovák, co jí vmžiku přistál na rtech. „Není to lepší beze jmen?“ položil řečnickou otázku. Z náprsní kapsy saka vyndal peněženku a vytahoval z ní pětistovku. Sledovala ho a vzpamatovávala se… „ale tohle ne,… já nejsem taková…“, snažila se něco doříct. „To není za to…, to je za ty kalhotky…“ vysvětlil jí a pak si jí významně prohlédl „…a taky za nutné výdaje na čistírnu…“ dodal suše.
Do práce dorazila na poslední chvílí, autobusem, který přijížděl těsně před začátkem pracovní doby. Šaty, které notně utrpěly tím, že se válela po rezavějící bedně v boční uličce stihla nahrubo oprášit v autobuse, v práci se vymluvila na to, že upadla při cestě do práce. Kalhotky, jejichž proužek byl roztrhnut vedví a jeho cáry plandaly přes lem minišatů, musela sundat. Celý den prožila s vědomím, že jí někdo může přistihnout, že je zcela bez spodního prádla. Trošku se styděla, ale zjistila, že jí to zároveň vzrušuje. Pětistovku, kterou dostala použila na celé balení nových kalhotek. Jedny z nich si ještě v obchodním centru na záchodech na sebe navlékla.
Když přišla domů, doslova se na manžela vrhla. Z ranního zážitku byla ještě rozhicovaná, celý pracovní den bez kalhotek jí nabudil ještě více. Navíc zjistila, že jí vzrušuje i to, že její manžel plení vagínu, která byla předtím zbrocená od jiného muže. Jeho zaschlé sperma musela mít všude tam dole okolo, i proto tentokrát nevyžadovala, aby jí manžel uspokojoval orálně, což on přivítal s povděkem. Ještě, že jsou muži tolik nevšímaví. Za celý večer, se dvěma přestávkami na sprchu a jednou přestávkou na dovezenou pizzu, zvládli šest čísel. Dvakrát dokonce muže přiměla, aby se udělal do ní, což on, pokud to stihl, většinou odmítal s tím, že na děti mají ještě dost času.
„Co to do tebe vjelo? Takhle jsme neřádili ani o líbánkách…“ ptal se jí o půl čtvrté ráno muž, po posledním čísle, kdy už bylo jasné, že další pokračování vášnivé noci nebude. „Nevím, prostě jsem na tebe dostala chuť… navíc jsme měli v posteli nějakou delší pauzu, už jsem to potřebovala,“ lhala mu. V duchu gratulovala svému neznámému známému, že nezná jeho jméno, při svých orgasmech by ho nejspíše mimoděk vykřikla, kdyby bylo v jejím mozku uložené. Výkřiky typu „ty kanče“, nebo „ty prasáku“ byly natolik neadresné, že manžel nemohl mít ani stín podezření, že jsou tak trochu adresovány někomu jinému. „A já si myslel, že máš milence…“ zakončil spokojeným mručením a usnul.
Na druhý den toho moc nenaspala, i tak pozdní doba začátku spánku byla umocněná ještě tím, že se jí hlavou honilo mnoho myšlenek. Zejména tedy na to, co se stane, až půjde ráno do práce. Vstala na poslední chvíli. Ač poslední dobou trávila paráděním „do práce“ mnoho času, dnes jí na to nezbýval čas. Hodila na sebe jednoduchou sukni a jednoduché letní tílko. Obojí, v tmavší barvě, snad z preventivních důvodů. Na zastávku přicházela o dvě tři minuty později, než obvykle. Už když se blížila k zastávce, viděla, že je něco jinak. Nestál tam. Přemýšlela, co se děje. Zdržel se snad? Jel snad dřívější tramvají. Nestalo se, že by ho tam ve všední den nenašla. Podezřívala ho, že svůj odjezd odkládal, dokud ji na zastávce nepotkal. Možná dosáhl svého a už tam nemá důvod na ní čekat… Myšlenek měla hodně a všechny vzaly za své, když míjela onu postranní uličku nedaleko zastávky. Za cop, který si dneska z nedostatku času se svými vlasy dělat cokoli jiného, jí najednou kdosi zatahal. Byl to on. Jemně a přitom důrazně jí za cop vedl do oné temné postranní uličky. Dnes se zastavili u jakýchsi kovových dveří, snad zadních dveří nějakého z místních barů. Donutil jí pokleknout. Tentokrát se o dveře opřel on a rozepnul si poklopec.
Poprvé viděla jeho penis zblízka. Vlastně jí trochu zklamal. Na penis, co jí udělal nejrychleji v životě nebyl ani zvlášť dlouhý, ani zvlášť tlustý. Vlastně byl po všech stránkách menší, než ten manželův. To vše se jí honilo hlavou, když ho kouřila. A pak tu byla další věc, udělal se ani ne po půlminutě. Došlo jí, že včera to muselo být zrovna tak. Jak jí borec, co je vlastně v posteli (ač tedy zrovna v posteli s ním neměla žádné zkušenosti), může takto rajcovat? Manžela si vybrala zejména proto, že to byl první chlap, co jí dokázal v posteli uspokojit. Tím si byla jistá. Vždy měl výdrž, byl vynalézavý a dokázal na ní reagovat. Tenhle borec ho má menšího, rozhodně není tak dobrý, a dost možná ani tak zkušený. Ani tak atletickou povahu, jako její manžel nemá. Co jí k němu přitahuje? Kdy se vlastně rozhodla svého takřka ideálního muže podvádět s tímhle zoufalcem? To vše se jí honilo hlavou, když polykala jeho nadílku. Nepřestala ho kouřit. Zdálo se, že se jí snaží odstrčit, ale nedala se. Po chvíli dosáhla toho, že jeho vadnoucí erekce nabrala opačný směr. Až tehdy ho vyndala z pusy.
„Dokud mě to neuděláš, tak tě nepustím. Ty prasáku.“ řekla suše a už stála, opírala se zády o dveře a jednu nohu vytrčila vzhůru, aby měl lepší přístup. „Dneska docela spěchám.“ odpověděl stejně suše a věcně, když jí znova trhal kalhotky v proužku. Přirážel pomalu a ani se moc nezadýchával. Teď, když mu viděla do očí, zpozorovala, že, ač jí šuká, neprojevuje u toho téměř žádné známky vzrušení. Ovšem v ní se zase prali všichni čerti. Znovu pomalu ztrácela vědomí, viděla hvězdičky a znovu na ní přišel orgasmus silnější, než jakýkoli večerní s jejím právoplatným manželem. A znovu se probrala, sesutá u dveří, když si její neznámý zapínal poklopec, a jí tekl z vagíny čůrek jeho spermatu.
Nějakou dobu se scházeli v té uličce. Vždy to byla rychlovka, vždy se udělal do ní, nikdy se jí nijak zvlášť neptal, zda může. Ba co víc, nikdy neprojevil náznak toho, že by se zajímal o to, zda se i jí líbí, co dělají, nebo zda ona chce. Když měla menzes, prostě jen vytáhl tampon, napoprvé se ho snažila varovat, myslela, že ho dnes jen vykouří, ale on ničeho nedbal. Ani se nijak nepohoršil, když zjistil stav věcí. I ona se k němu chovala velmi podobně jako on k ní, prostě jim šlo čistě jen o „to“. Pokaždé, po-kaž-dé se s ním udělala a vždy strašně itenzivně, i když intenzita časem polevovala, nikdy nespadla na úroveň, kterou jí byl schopen poskytnout její manžel (kterého do té doby považovala za etalon samce, co jí dokáže uspokojit). Jako by měl nějaký tajný recept. Cítila se na orgasmech od něj závislá, sama nevěděla proč. Po čase navrhl, že by se mohli scházet v parku, který byl o zastávku vedle. Začala se tedy věnovat rannímu joggingu a vždy udělala v parku pár koleček, většinou tedy až poté, co se potkali v zapadlém altánku, kde je občas vyrušili nějací bezdomovci či narkomani. „Nešlo by to někdy třeba v hotelu?“ zeptala se. Zamítal, snad proto, že v hotelu už by to tak snadno nešlo, „beze jmen“.
Pak přišel červenec a doba dovolených. Když se z dovolené s manželem (kterou strávili velmi vášnivě) v srpnu vrátila, nešla běhat. Potkala ho na zastávce. Zatáhl jí do jejich známé uličky. „Kdes byla celou tu dobu?“ ptal se. „Na dovolené.“ řekla, když už byl v ní. „Chorvatsko?“ konverzoval, zatímco jí šukal, „Rhodosss---“ odpověděla zrovna, když na ní přišel orgasmus. Když jí zase probralo cinkání jeho pásku do reality, zaregistrovala, že řekl něco jako „chybělas mi“. Pak zas chyběl nějakou dobu on. Nebyl k nalezení ani v parku při běhání, ani na zastávce. Na konci září se vrátil, to už se jí pomalu rýsovalo bříško. Sešli se tentokrát v parku. Zvyk běhat jí nepustil, i když ho nepotkávala. A ten den ho prostě potkala, byl ve své značkové sportovní soupravě a zašli spolu k jedné zapadlé lavičce, v altánku bylo plno. „Kam jsi zmizel?“ ptala se ho, dle zvyku při probíhající souloži. „Ženil jsem se.“ odpověděl oznamovacím tónem, „musela samozřejmě následovat svatební cesta…“ zbytek jeho slov jí splynul v intenzivním orgasmu.
I do vysokého stupně jejího těhotenství se scházeli. Podle všech dostupných výpočtů šlo dobu početí víceméně určit na dobu, kdy byla s manželem na Rhodosu, což jí velmi uklidňovalo. Pak se její těhotenství stalo rizikovým a musela pobývat celý devátý měsíc v nemocnici, skamarádila se tam s jednou fajn holkou. Mnohem hezčí, než byla ona, také tam ležela na rizikovém. Na stejném pokoji jako ona. „Marie Navrátilová a Jindřiška Diestlová, nerozlučná dvojka.“ dělali si tehdy legraci lékaři i sestry. Jednou si svůj poobědový nemocniční spánek poněkud protáhla, byla unavená, její dvojčata (tou dobou už bylo jisté, že to budou dvojčata) jí předchozí noc dávala zabrat. Vzbudil jí šramot. Jakmile otevřela oči, myslela si, že předčasně porodí. „Tys ho asi ještě nepoznala, to je můj manžel Olda Navrátil,“ švitořila vesele Marie dobře naladěná z toho, že jí její muž (jak se dozvěděla, finanční poradce na volné noze), přišel navštívit. „To je náhoda,“ řekl Olda, „přísahal bych, že se každé ráno potkáváme na zastávce…“
A tím končí příběh jednoho dobrodružství všedních dní. Navrátilovi i Diestlovi se stali přáteli, občas si dokonce tropili legraci z toho, že jedno z dvojčat Diestlových, jako by Oldovi Navrátilovi z oka vypadlo. A René Diestl a Marie spolu za čas začali mít také několik malých tajemství. Ale o tom možná někdy příště.
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Týna
Kalhotky jsou zbytečnost. Mám ráda chození naostro, sex kdekoliv a kdykoliv pro mě není problém. Rozdáme si to spolu, máš na to chuť a není nikdo s kým by sis to udělal?
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 459
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA TYNA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Simona
Chci to udělat tvrdě do zadečku! Vůbec se se mnou nemazli a začni mi to dělat do mé kakaové dírky.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 455
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA SIMONA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Veronika
Máš to rád do obou dírek? Já ano a pokud máš kamaráda, nebudu proti když se přidá. Ráda si to rozdám s oběma.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 456
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERONIKA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Dante
