Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

GÁBINA 6 - SOUD

K totálně poražené a zlomené spolužačce se chovali trochu slušněji. Už mne nebili, jenom důkladně prohlíželi ze všech stran, pak se pohodlně posadili do měkkých křesílek a já musela stát v pozoru se vzpaženýma rukama, uvázanýma k věšáku… Už jsem si na nahotu zvykla, kdyby mi před týdnem někdo řekl, že budu skoro dva dny úplně nahá před stejně starými holkami ze třídy, považovala bych ho za blázna… a přece se to stalo… vymlátili ze mne všechen stud, nebylo mi ještě sedmnáct… Začal dlouhý a vyčerpávající výslech. Nechtěla jsem ještě dostat další výprask, tak jsem dobré dvě hodiny jako poslušná panenka odpovídala na jejich všemožné dotazy. Na konci toho o mě věděli víc než rodiče. Od první pusy v mateřské školce přes základku, první lásky, sport, přiznala i sexuální instruktáž na táboře, v patnácti odpanění a lízání kámošky ještě před nástupem na gympl… až po svedení Ivana, sex nejen s ním na bolestném mejdanu, jeho zradu, holčičí zajetí a zneužití v parku… Styděla jsem se za svou zaslepenost a důvěřivost, byla jsem opravdu blbá husa, všechno jsem poctivě doznala, nevěděla jsem, co jim všechno o mě Ivan řekl… Mé upřímné přiznání časných sexuálních zkušeností holky ze třídy dost překvapilo, už se neposmívaly mé bezmocnosti a nová předsedkyně Žaňa mi doporučila, abych požádala o přechod do jiné třídy, jinak to budu mít jako sesazená a potrestaná expředsedkyně hrozně těžké… už ve čtvrtek se prý jednomyslně dohodli, že mne čeká třídní soud v úterý a kluci se už těší, jak dostanu pořádný výprask na holou… tomu jsem věřila, zato jsem měla vážné pochyby o „jednomyslnosti“ a odpověděla, že o změně třídy budu vážně uvažovat… Čas rychle utíkal a po obědě (ten můj opět z produktů mých mučitelů a navíc jako odměnu za doznání patku tvrdého chleba, kterou jsem okamžitě rozžvýkala jako nejlepší lahůdku) se začali připravovat k odjezdu domů… tentokrát i se mnou, nebylo nutno mne dále věznit, cíle bylo konečně dosaženo. Dovolili mi složit do báglu rozházené školní věci, které jistě prohlédli i s mobilem, vrátili mi hodinky a nakonec i pomačkanou a špinavou péřovku, džíny a boty, jediné, co mi zbylo z toho, co jsem měla ve středu na sobě… Bylo to pro mne nezvyklé po dvou dnech nucené nahoty, jít do auta oblečená, i když naostro, taky to nebylo moc příjemné při dotyku na seřezané tělo. Ruce mi ale stejně spoutali a po cestě jsem vyslechla od Žanety, že to zdaleka není konec, ještě mne čeká dnes domácí vězení, ona půjde se mnou domů, kde na mne čeká Ivan, který pozval na večer do mého bytu (!) své přátele, kteří se určitě těší na mé ztrápené tělo a jistě mne také naplní píču… Potkat zrádného exmiláčka a jeho známé, kteří mne opili a mučili už před vánoci, mne vůbec netěšilo, ale mohla jsem reagovat jediným způsobem. Před výstupem z auta mi naštěstí sundali pouta, abych na ulici nebudila pozornost, takže když jsem ve svém bytě uviděla Ivana, rozvalujícího se v křesle, vyrazila jsem na něj a s výkřikem „Ty jeden zrádnej bídáku!“ se na něj vrhla. Ale stačila jsem ho jen rukama udeřit do tváře, fotbalista projevil svou fyzickou zdatnost, uchopil mne za obě ruce, zkroutil dozadu a pak prudce srazil k zemi… Ležela jsem a vůbec nevěděla, jestli mám něco zlomeného nebo ne, vstávat se mi nechtělo, protože nade mnou stáli Ivan se Žanetou a drželi se za ruce. Tušila jsem, že mi teď sehrají láskyplné divadlo, aby mne ještě víc ponížili. „Vstaň okamžitě a svlíkni se do naha, děvko!“, ozval se rozkaz od spolužáka a já váhavě poslechla, nechtěla jsem už zase být bita… Nevadilo mi, že jsem už zase nahá, ale vadila mi důkladná zdravotní prohlídka, kterou se zjevnou radostí prováděl Ivan na mém zuboženém těle. Pak mne odvedli do ložnice, kde jsem před pouhými třemi dny řádila celou noc se zrádcem! Přivázali mne pevně k židli a já pochopila, že budu muset sledovat jejich milování. Byli mi tak hrozně odporní, jak se mi vysmívali, navzájem se svlékali a pak ty věci házeli ke mně. Poprvé jsem viděla svou rivalku úplně nahou, Žaneta se předváděla před Ivanem jako modelka, dokonce si stoupla vedle mne, oděná jen do černých šňůrkových tang, aby kontrast s poraženou spolužačkou byl maximální… Ivan se pořád smál a mobilem fotil snímky, které jistě pobaví mou dříve milovanou třídu… Nepromluvila jsem ani slovo po celou dobu, když můj exmilenec chtěl po mě pochválit krásnou novou předsedkyni, takže mě zato oba zpolíčkovali a promačkávali mé oteklé kozy, které se opravdu nedaly srovnat s těmi, které Ivan tak obdivně laskal před mýma očima… Proti Robinovu mučení to ale byla brnkačka, už jsem si na bolest tak nějak zvykla. Jejich touha po sexu byla silnější než touha znovu mne rozbrečet, tak mi jenom můj bývalý milenec přinutil čichnout si k přepychovému prádlu, které odebral Žaně a pak si ji, významně kroutící svou bělostnou prdelí, odvedl na letiště mých rodičů a skočil na ni… Už se začalo stmívat, když se mí zrádci po těžké práci konečně unavili a jejich vítězný jásot se ozýval z koupelny. Nevydržela jsem sledovat jejich mrdačku zcela v klidu, když jsem si vzpomněla, jak jsem se do Ivana šíleně zabouchla a zcela se znemožnila ve třídě, přeměnila se má lítost v slzy, které znovu stékaly po tvářích a odkapávaly na stehna, pevně přivázaná k nohám židle. Ivan byl silák a dokázal provazy utáhnout velmi silně, snažila jsem se z nich dostat, ale marně, taky jsem byla po mučení hodně zesláblá. Vykoupaní milenci, zabalení do mých ručníků, zatím navštívili můj pokoj a Žaneta podrobila sžíravé kritice všechno mé spodní i svrchní oblečení, byla jsem nakonec ráda, že nemusím na vlastní oči vidět, jak se ta mrcha přehrabuje v mém pečlivě složeném prádle. Když se vrátili do ložnice, aby se oblékli, hodil mi Ivan dávný dárek od mamky, nikdy nenošenou černou soupravu, k čemuž Žaňa pohrdlivě dodala: „Už nejsi ani komisařka, ani bílá, máš teď smutek, tak z tebe večer bude černá děvka!“ Byla jsem rozvázána a navlékla se poslušně do již trochu těsných kalhotek i kozince, které jsem v patnácti považovala za velmi odvážné. Po třídenní nahotě se už mé vnímání stydlivosti hodně změnilo… Má přemožitelka se zatím mohutným francouzákem dojemně rozloučila s Ivanem a jen ironicky podotkla, abych se těšila na pondělí, kdy třída bouřlivě uvítá padlou kurvu… Když jsem první noc po únosu pochopila Ivanovu zradu, strašně jsem si to s ním chtěla vyříkat mezi čtyřma očima. Ale když teď po odchodu jeho milenky tato situace nastala, zjistila jsem, že by to bylo úplně zbytečné. Ivan dělal jako by nic, dal mi několik příkazů k večerní návštěvě, já najisto věděla, že budu šukána a taky možná bita, únava byla veliká a já nechtěla mít ještě předtím nějaký konflikt s Pánem… a tak jsem ho vzorně vykouřila a spolykala vše do poslední kapky… To už se začali trousit návštěvníci, skoro všechny jsem znala z prosincového mejdanu, fotbalisté i jejich divoké učnice… byla jsem odvelena do kuchyně, abych s Hankou připravila chlebíčky. Ještě než jsme ale začali, projevila učnice své dominantní postavení (jen vůči mně), shrnula mi ramínka podprsenky, promáčkla temně fialové bradavky, pak mi sesunula kalhotky na kolena, vnikla prsty do kundy, otočila si mne… a uznale hvízdla: „No páni, to sis študačko pěkně užila, dobrý, ne?“ Smutně jsem kývla na souhlas. “Je to moc správný, že tě takhle seřezali, aspoň v tom bití nejsem sama. Koukni!“, rozepla knoflíky na boku a poslala kalhoty k zemi. Modrá šňůrková tanga mi bez dalšího svlékání poskytla hrůzný pohled na rudofialovou zadnici, jejíž děsivé zbarvení přetékalo i na stehna a boky… „Proboha! Kdo ti to udělal? To musel být hodně krutý sadista!“, vyhrkla jsem zděšena pohledem na Hančino pozadí. „Chceš to vědět? Ale dobře, ať můžeš mít škodolibou radost, že holka, která tě mučila před měsícem, sama dostala nářez!“, řekla smířlivě, vrátila mou černou soupravu do správné polohy a já jí opatrně zvednutými kalhotami zakryla její rány. Pak začala mluvit, pochopila jsem, že se potřebuje někomu vyzpovídat ze své bolesti… „Ten strašný výprask mi dal můj nenáviděný nevlastní otec včera večer, protože jsem přišla z učňáku domů až po osmé hodině!“ „Cože, kde jsi byla tak dlouho?“, vykřikla jsem. Hana se zasmála: „Celé odpoledne jsem souložila se svým mistrem odborné výchovy a pak mne ještě vzal na večeři! Bylo to bezva, nádherný, ničeho nelituju!“ Byla jsem tak překvapená, že jsem nedokázala nic říct, ale učnice hned pokračovala dál. „Odpoledne jsem ještě netušila, co se bude dít. Po skončení směny jsem ještě v pracovních hadrech zaskočila k mistrovi, abych mu poděkovala za trojku z praxe, kterou mi dal, ačkoliv jsem si ji nezasloužila, já dělám špatně, na všechno kašlu, nebaví mě ta blbá práce… Byl v kanclu sám, asi ho to potěšilo, pak se na mě pátravě zadíval a řekl, že by si snad zasloužil ode mě nějakou odměnu. Nejdřív jsem nechápala, co tím myslí, ale když zamkl dveře a objal mne na ramenou, pochopila jsem. Snažila jsem se vyprostit, ale byl silnější. Mocně mě líbal a mezitím mi uvolnil sponky na montérkách s laclem, takže mi nahoře zůstalo jen bílé triko, které mi okamžitě přetáhl přes hlavu. Bylo to všechno tak rychlé, že jsem se úplně přestala bránit, sundal mi ještě podprdu, já před ním stála polonahá a nechala se vášnivě líbat a osahávat. Když mě přejel rukou přes kozy, cítila jsem, jak mi bradavky stojí a tvrdnou… to už jsem byla úplně ztracená. „Montérky dolů!“, zavelel a já je okamžitě spustila k zemi… taky kalhotky… cítila jsem, že už je mám mokré… vymotala jsem se z těch hadrů, zůstaly mi jen pracovní boty… mistr je silný, zvedl mne a posadil na stůl… roztáhl mi nohy a položil si je na ramena… zírala jsem na jeho ptáka, takovýho klacka jsem ještě v mý píči neměla… narval mi ho tam až na dno a já jen ječela vzrušením… když mne naplnil, svíjela jsem se vleže na stole, shodila jsem mu všechny papíry na zem, ale nevadilo mu to, jen mi nacpal do pusy kalhotky, aby můj křik nikdo neslyšel… Nechal mne, abych si to všechno prožila, sténala jsem slastí, když jsem se konečně uklidnila a chtěla vstát, zasmál se a vrátil na stůl, srovnal si mne do lehu na zádech, stoupl si za mou hlavu a přiložil změklého ptáka k mému obličeji. Pochopila jsem, nejdřív jsem ho vzorně honila rukou a pak tvrdého vstrčila do úst… jeho erupce byla fantastická, skoro jsem se udusila, ale spolykala jsem všechno… pak mi konečně dovolil slézt ze stolu, sám se oblékl, ale mě dovolil jen natáhnout si triko a vedl mne dlouhou chodbou k naší šatně… Montérky i prádlo jsem měla svinuté do klubíčka, kterým jsem se snažila zakrýt rozkrok, strašně jsem se styděla, ale nikoho jsme nepotkali, všichni už byli dávno doma… V šatně jsem už toužila být sama, ale on tam pořád stál a díval se na mne, když jsem si chtěla obléci košili, vytrhl mi ji a povalil mne na lavičku… ano, mrdal mne znovu plnou silou, tentokrát ležel na mě a já na lavičce… Byla jsem na vrcholu blaha, taky jsem cítila něco jako zadostiučinění, že mě můj šéf šuká přesně tam, co mi loni mazáčtí učni dělali ty zlý věci…“ Věděla jsem něco o tom už od Ivana, ale chtěla jsem znát podrobnosti… „Co ti kluci dělali, mučili tě snad?“, zeptala jsem se a hrála překvapenou. „Když mě vyhodili z gymplu a otčím mi zařídil učňák, přišla jsem tam v pololetí jako novicka, všichni se už znali, nejstarší učňové tam mladý bažantky na praxi ovládali, šukali je a když nechtěly, tak je různě trápili, teď jsem se já stala jejich středem zájmu, holky mne držely po práci v šatně než mazáci dorazili, pak zmizely a nechaly mne s nima, kluci chtěli, abych se svlékla, já to odmítla, tak mne sami nejdřív chytili, stáhli triko a pálili cigaráma v podpaží, položili mne na záda, z břicha si udělali popelník a típali je v mým pupíku, bolelo to hodně, už jsem to nevydržela a sama si stáhla kalhoty i spoďáry, všichni se na mě vystřídali… no a teď jsem si to užívala se zkušeným mistrem, pak mě ještě pozval na večeři a objednal jídlo, co jsem nikdy nejedla, nějaký stejk, bylo to výborný, ale doma to už bylo horší, šla jsem se nejdřív svěřit mámě, že to snad pochopí, ale ona na mne začala řvát a když přišel otčím, vytáhl vojenský řemen, máma ze mne rvala oblečení, bránila jsem se, ale marně, nechali mi zas jen triko a řezali na holou, strašně to bolelo, řvala jsem a prosila, ale nebylo to nic platný, pak jsem ještě musela půl hodiny klečet na hanbě…“ , dokončila svou zpověď Hanka a já ji vůbec nelitovala. Tušila jsem, že budu hlavní osobou dnešního večera, aby to však nebylo tak do očí bijící, rozhodli, že budeme v mém pokoji hrát opět svlíkačku. Ale každý bude mít na sobě jen čtyři kousky, aby to bylo rychlejší. Byla jsem zase ta bezprávná otrokyně, musela jsem si obléci rudou minisukni a sexy tričko, což v kombinaci se stále viditelným černým prádlem bylo pro fotbalové mladíky vrcholně dráždivé, na očích jsem jim viděla, jak jsou schopni se třeba poprat, kdo mne dostane první. Snažila jsem se, začátek mi vyšel, triko jsem svlékala až jako třetí po pánech, ale pak už to se mnou šlo z kopce, všichni se na mne zaměřili a pomáhali mi zbavit se hadříků i ve chvíli, kdy poloha lahve byla přinejmenším velmi sporná. Vůbec jsem neprotestovala, když se chrti dočkali a nedočkavé ruce mladíků ze mne strhly černé kalhotky, přestože Kateřina, sedící vedle mne, ještě měla spodní prádlo kompletní, ale dokázala šikovně postrkávat láhev k mé maličkosti… Dnes potřetí jsem byla zase úplně nahá… Ivan seznámil všechny přítomné s mými zločiny a tak bylo rozhodnuto, že pro zpřísnění trestu budu šukána vleže na zádech přesně v místech, kde jsem ho poprvé svedla a budu přitom přivázána za ruce i nohy. Klidně jsem zalehla a odevzdaně čekala, až mi rozpažené ruce znehybní k noze válendy a psacího stolu, pak i nohy k prádelníku… Vzhledem k velikosti pokojíku zde naštěstí nebyl prostor pro diváky, kromě kluka, který mne zrovna píchal, byli všichni v obýváku a podle jejich jásotu jsem slyšela, že se baví opravdu dobře… zatímco já tiše a ochotně trpěla, smířena s tím, že za každou blbost se platí. Po prvním kolečku nastoupily rozjuchané, rovněž ošukané dívčiny a nerezovou lžící zasypaly mé měkké bříško sprškou ran. Jako zkušená mučednice jsem to přečkala bez pláče, takže nastoupili opět statní sportovci na druhé kolo. To už jsem celé nevydržela, únava, vyčerpání, hlad i bolest byly silnější a mé zle zkoušené šestnáctileté vycvičené tělíčko se propadlo do hlubokého bezvědomí… Probrala jsem se v sobotu ráno za plného světla. Ležela jsem na své válendě, sice volná, ale úplně nahá a po celém těle postříkaná pánským spermatem, také na koberci, kde jsem byla předtím uvázaná a vystavená k veřejnému použití, byly velké bílé skvrny. Mládenci byli statní hřebci, takže mé vnitřnosti nebyly logicky schopny všechno semeno pojmout. Nevím, kdy odešli poslední hosté, ale byla jsem konečně sama ve strašně zdevastovaném bytě! Jaké štěstí, že rodiče budou ještě týden na dovolené v daleké Africe! Ještě nejméně hodinu jsem ležela, abych znovu nabrala ztracené síly, pak se přemístila do koupelny a další hodinu strávila ve vonné koupeli, abych ze sebe smyla všechny památky na kruté ponížení od spolužaček i fotbalistů. Fyzické stopy po mučení za pár dní zmizí, ale ty psychické zůstanou hodně dlouho… Čekal mne o víkendu velmi náročný úklid, ale všechno jsem zvládla a v neděli večer by už nikdo nepoznal, co se tady předchozí noc dělo… V pondělí se mi strašně moc nechtělo do školy, věděla jsem, že mne tam nečeká nic dobrého. Na nástěnce viselo několik fotografií mé osoby. Byly záměrně vybrané, aby všem nezúčastněným spolužákům dokázaly mou promiskuitu i absenci statečnosti. Celá nahá jsem byla zvěčněna při prvé souloži s Ivanem, mě bylo vidět výborně do obličeje, ale tvář mého společníka zakrývaly vlasy. Veliké detaily mých ubrečených tváří měly zdůraznit mé antihrdinské chování, ale samozřejmě tam chyběl celek, když jsem nahá, promrzlá, přivázaná mezi stromy musela sledovat, jak hoří mé „socanské“ věci… Žádná pouta, žádné mučení, jen pláč a sex s řečnickou otázkou, zda tato zbabělá děvka může být ve třídě předsedkyní. Dvacet podpisů NE, pak moje rezignace, velká fotka krásné blondýny v luxusních šatech a nakonec pro srovnání naše společná fotka z mého bytu. V této atmosféře nemělo cenu vysvětlovat mlčící většině, jaká je skutečná pravda, mávla jsem rukou nad nástěnkou a chtěla jít na své místo v prostřední řadě, ale to už mne zastavily Simona a Sylva. Vysvětlily mi, že se vlivem okolností třída rozhodla, že mne přesadí do volné poslední lavice v koutě učebny, aby se slušní studenti nemuseli dívat na třídní kurvu… Celá třída pozorně sledovala mou křížovou cestu, Karel, který bude sedět přede mnou (a byl to ten, co první prohlásil po rvačce s Žanou, že bych měla taky dostat na holou) mi stál v cestě, když jsem chtěla projít kolem něj, zvedl ruku a jejím hřbetem zmáčkl bezohledně přes blůzičku má stále oteklá prsa… Ve třídě jsem tohle nečekala, všichni se zájmem sledovali, jak jsem vykřikla, Karel se zasmál, levačkou mne chytil za vlasy a pravačkou udeřil do tváře, silně potřené hojivou mastí… Zjistil, že má umazanou ruku, což ho rozvzteklilo, stále mi rval vlasy, násilím otevřel ústa a zařval: „Děvko, očisti mi to!“ Okamžitě mne napadlo, že by bylo spravedlivé kousnout ho do té ruky, která mi způsobila bolest, ale vzhledem k nepřátelské atmosféře ve třídě jsem jenom vyplázla jazyk a poslušně slízala svůj makeup… nikdy jsem ho neochutnala, ale byl rozhodně lepší než pánský sekret, kterým jsem v posledních dnech byla krmena mírou vrchovatou… Podvědomě jsem cítila, že je jen otázkou času, kdy poznám i Karlovo semeno a otřásla se odporem… Hodila jsem batoh na stůl a vyběhla na záchod vybrečet se a upravit… Pak už události nabraly docela rychlý spád. O velké přestávce mi oznámili, že v úterý po vyučování se koná třídní soud, nařídili mi, abych přišla oblečena do minisukně a sexysvetříku jako před týdnem… Odmítla jsem, bylo mi jasné, že dostanu na holou a oni si chtějí ušetřit práci se svlékáním, ale tu radost jim neudělám, rozhodla jsem se. Přišla jsem ve starších přiléhavých džínách, které přežily můj únos, místo svetru, který shořel na ohníčku, jsem si vzala zánovní šedivou mikinu a dva roky staré bílé kalhotky, pravé socanské, už jsem nechtěla přijít o další prádlo. Jenom nahoře jsem si udělala radost, nepředpokládala jsem, že by si chlapci dovolili prohlížet zánovní úspornou podprsenku s krajkovým lemováním. Karel prohodil, že výše trestu bude jistě úměrná mé neposlušnosti a že se mám na co těšit. To jsem věděla taky, ale doufala, že bití mezi stromy bylo daleko brutálnější a taky jsem to důstojně přežila… Smutně jsem sledovala, že po poslední hodině ještě zůstalo ve třídě asi dvacet spolužáků, chtivých vidět trestání nejlepší studentky, která jim před měsícem uspořádala vánoční besídku a s přátelským podáním ruky přála šťastný nový rok… odmítla jsem cokoliv vypovídat, tak Ivan jako žalobce podrobně vylíčil můj sexuální život, já blbá kráva, opojená láskou, mu všechno vyslepičila… Přišili mi takové nesmyslné zločiny jako zradu třídních zájmů, neuposlechnutí rozkazů třídy, napadení a bití spolužačky, sexuální promiskuitu a orgie na táboře, sex po tréninku… a odsoudili k padesáti ranám na holou bez možnosti odvolání. Vzhledem ke stavu mé sedínky to byl hodně tvrdý trest, ale přijala jsem ho s klidem a důstojně. Trest bude proveden okamžitě v parku na známé lavičce „šukačce“, tu jsem přece znala, tam mne v prosinci mučily holky. Ivan všechny spolužáky ujistil, že výprask bude mobily natáčen, aby ho viděli všichni, ale přesto zůstalo osm nedočkavců, kteří chtěli vidět mé trápení na vlastní oči. Šla jsem sevřena mezi kluky, dva mne drželi za ruce, jindy by mi to bylo k smíchu, snad se nebáli, že jim uteču? Celou cestu jsem nepromluvila, vůbec jsem nereagovala na jejich posměšné poznámky, kdy začnu řvát a brečet. Raději jsem přemýšlela, jaký nástroj bude použit pro mé trestání a usoudila, že to bude Karlův nový silný kožený řemen, který jakoby náhodou měl dnes na kalhotách. Za dobrotu na žebrotu…, smutně jsem si říkala, nic jsem mu neudělala, právě naopak, pomohla mu víckrát s úkoly z angliny, na jazyky je chlapec úplný dřevo… Pořád jsem si říkala, musíš vydržet, nesmíš brečet, musíš být statečná, zrádný Ivan měl aspoň jednou pravdu, když mě cvičil bitím. Došli jsme k lavičce a kluci mne hned začali makat přes zadnici a sami chtěli svlíknout, ale já jejich chlípné pracky odstrčila a řekla poněkud přiškrceným, ale pořád hrdým hlasem: „Nesahejte na mě. Já sama!“ Bundu jsem pověsila na větev, rozepla džíny a spolu s kalhotkami je spustila jen nad kolena, pak si lehla na břicho na lavičku. Už jsem nic neviděla, jen slyšela jejich užaslé výkřiky, když poprvé spatřili mou všemi barvami hrající prdel. Ale mikina byla pro trestání příliš dlouhá, zakrývala část zad a proto jsem musela snést čísi zpocené ruce, které ji o kus vyhrnuly. Navíc mi kdosi nazvedl zadek a pod břicho strčil můj školní batoh, takže má nedávno zmučená sedínka byla tak výborně vystavena zrakům naší mládeže. Bála jsem se, aby mi ještě neodhalili dráždivou podprdu, ale byli naštěstí rozumní a mé genitálie zůstaly skryty jejich vzrušujícím pohledům. Zatím, obávala jsem se, moc se bála, že ne na dlouho! Přetrpěla jsem nahotu před holkami i staršími fotbalisty, ale předvádět se, jak mne Pánbůh stvořil, před puberťáky ze třídy, kteří byli navíc většinou mladší než já, by mi asi hodně vadilo. Můj odhad trestného nástroje byl správný, ale nepotěšilo mne to. Karel hlasitě komentoval vytažení pásku z kalhot a jeho zkušební pokus vyvolal hodně zlověstný zvuk. Naštěstí nechtěli, abych si sama počítala své trápení a tak jsem zkousla zuby, co to šlo nejvíc, málem jsem si prokousla ret. Ruce, volně položené vedle hlavy jsem sevřela v pěsti takovou silou, až mi klouby zbělely. Chtěla jsem to mít rychle za sebou, ale ti prevíti schválně vyčkávali, pokuřovali a vedli oplzlé řeči o mé ztýrané zadnici, někteří dokonce navrhovali, že taková třídní kurva by měla dostat ještě víc a taky zepředu přes kundu, tento návrh naštěstí neprošel. Bylo mi z nich smutno, ale konečně jsem slyšela ostré švihnutí a nový řemen poprvé označkoval mou prcku. Po únosu a mučení na chatě jsem už v sedmnácti byla docela zkušená a po prvních asi deseti ranách jsem ani nehlesla. Druhá desítka už byla horší, možná se mi to jen zdálo, řemen dopadal na místa nezhojená a tak hodně bolestivá. Sevření zubů stále ještě vydrželo, ale mí mučitelé už slyšeli první vzdechy, které se s přibývajícími ranami měnily v zatím ojedinělé výkřiky. Po třicítce se rychlost výprasku zmenšila, pány asi bolela ruka a taky určitě chtěli, abych si svůj trest užila déle, určitě si mysleli, že v tuto dobu už budu bulit, ale toho se nedočkali. Věděla jsem, že poslední dvacítka bude nejhorší, taky mi už docházely síly, stisk zubů povoloval a já už ječela bez přestávky. Věděla jsem, že mám pláč na krajíčku, ale mobilizovala jsem všechny poslední síly, abych tomu zabránila. Podařilo se a výkřik, který se ozval po padesáté ráně z již otevřených úst, byl nejen bolestný, ale pro mne taky vítězný. Karel mne uchopil za úplně zpocené vlasy a zvedl hlavu směrem k publiku, které bylo zjevně zklamáno, stále jsem vzdychala, mé tváře byly poznamenány bolestí, ale neukápla mi ani jedna slza! Zůstala jsem ještě několik minut ležet, protože jsem neměla sílu, abych vstala. Mí kdysi tak milovaní a kamarádští spolužáci, změnění na trestné komando, tedy bezohledně vykonali rozsudek, který byl vzhledem k ještě nezhojeným ranám pro mne hodně bolestivý. Začali postupně odcházet, aniž by mi nějak pomohli, ale hřálo mne, že někteří jedinci z mlčící většiny, která se vždy přidá k silnějšímu, prohodili, že jejich expředsedkyně se chovala docela statečně. Nakonec u mne zůstala jen Radka, tichá nenápadná dívka, která nikdy moc nemluvila, ale na žádosti o mé odvolání byla mezi prvními. Asi měla výčitky svědomí, pak se mne konečně zeptala, jestli nechci pomoci. Od ní rozhodně nepotřebuji nic a tak jsem jen vyčerpaně zašeptala: „Natáhni mi kaťata na prdel a vypadni! Nechci tě tady! Pomoct jsi mi mohla ve čtvrtek, když ses podepsala, zatímco já byla ve vězení!“ Otočila jsem se na ni, byla celá rudá studem, beze slova mi natáhla džíny i kalhotky docela šetrně na mou rudofialovou prdel, ale já okamžitě vykřikla, když se bavlněná látka dotkla čerstvých ran. Sotva Radka odešla, už jsem nevydržela zadržovat pláč. Asi čtvrt hodiny jsem ještě ležela a potoky slz smáčela šukací lavičku, než jsem se přinutila vstát… a znova vykřikla, když jsem musela dopnout knoflík mých těsných džínsů. Asi jsem si opravdu měla raději vzít sukni! Klopýtala jsem k domovu, už jsem neplakala nahlas, ale slzy z očí mi tekly pořád, lidi se po mě divně dívali, vydrželo mi to až do chvíle, kdy jsem otevírala stále liduprázdný byt… Bláhově jsem se domnívala, že výpraskem všechno skončí, ale ještě ve středu byla volby nové předsedkyně, zcela formální veřejné hlasování, ruku jsem nezvedla jenom já, černá ovce třídy. Však mi to taky Žaneta dala odpoledne sežrat, bohužel zrovna byl tělocvik a já jen zírala, co si blonďatá šéfka vymyslela. Když jsem se po rozhovoru s tělocvikářkou zase vracela ze sprch jako poslední, stály tady všechny holky jen v kalhotkách v dlouhé řadě před Žanetou, která jediná měla exkluzivní černou krajkovou soupravu. Holky k ní postupně přistupovaly, objímaly jí a pusinkovaly, připadalo mi to jako hold nové vládkyni a slib poslušnosti. Ode mne to samozřejmě nemohla očekávat, takže přerušila díkůvzdání a rozkázala mi jako správná velitelka: „Stoupni si čelem ke zdi, gatě dolů, pracky nahoru a budeš stát na hanbě tak dlouho, než si tě všechny slušné studentky prohlídnou, aby viděly, jak se trestá neposlušnost!“ Poslechla jsem, co mi taky zbývalo, poslala bílý hadřík ke kotníkům, vzpažila a mohla chvíli přemýšlet. Vždy jsem byla vzorná školačka a nikdy jsem na hanbě nestála, tak jsem to konečně mohla prožít v sedmnácti od stejně starých děvčat! Bylo mi jasné, že toto směšné divadlo má být skrytou hrozbou pro všechny holky, takovou Radku a jí podobné, jak by se jim vedlo, kdyby svou novou šéfovou neposlechly na slovo. A ony to taky pochopily, když splnily hold, přešly ke mně a s úžasem hraným i skutečným prohlížely to, co ještě nikdy neviděly. Z výprasku na chalupě zůstal obrovský žlutomodrý flek přes celou prdel a jako druhá vrstva nespočetné množství rudých širokých pruhů od řemene. Už mi bylo zase do breku, když se mi holky posmívaly, dotýkaly se bolestivých míst, píchaly mne špičatými nehty a dokonce prstíkem vnikaly mezi půlky. Konečně se holky dolíbaly a já viděla, jak je z toho Žaneta tak zvláštně vzrušená, jakoby se jí blížil orgasmus. A tak mohla nastat poslední fáze mého dnešního ponížení. Sylva se Simonou mne přivlekly před velitelku a srazily na kolena. „Kurvo, teď konečně posloužíš své Paní a dočista mě vylížeš. Doznala jsi při výslechu, že ještě před nástupem na naše prestižní gymnázium jste se na letním táboře několikrát vzájemně prolizovaly s kurvou Lindou a moc se ti to líbilo. Tak do toho, už teču!“, dokončila Žaňa svůj proslov a její vzdychání přešlo do výkřiků orgastické slasti. Holky, pevně držící mou hlavu v kleštích, ji nasměrovaly do rozkroku své šéfky. Opravdu už tekla, černé krajky byly mokré. S maximální nechutí jsem jí stáhla kalhotky a vnořila jazýček do její pipiny. Měla tolik šťávy, že se v ní mohla koupat, dlouho mi trvalo, než jsem ji úplně dočistila. Ostatní holky utvořily kolem nás těsný kruh a vzrušeně sledovaly akci, kterou ty slušnější ještě neviděly. Když jsem konečně splnila úkol a Žaneta se uklidnila, padla jsem zcela vyčerpána na podlahu a zůstala ležet. Viděla jsem, že hodně holek měly ruce v kalhotkách a dělaly si to samy, měla jsem hrůzu z toho, že i další budou chtít pomoci. Když jsem všechno spolykala a mohla zase mluvit, rychle jsem vyhrkla: „Holky, musíte se rychle oblíct a vypadnout, za chvíli přijde školník zamknout a když vás tu najde polonahý, bude mít Žaneta průšvih!“ Nebyla to sice pravda, školník chodil až v šest, do té doby mohly studentky cvičit, sama jsem tam někdy trénovala, ale to holky nemilující sport samozřejmě nevěděly. Zabralo to, nastalo rychlé oblékání a úprk, utíkala i Žaneta, když mi ještě předtím milostivě dovolila doplazit se ke zdi a natáhnout si „ty socanský gaťky“. Cestu do prázdného bytu jsem zase kropila slzami. Dnešní ponížení už bylo za hranou, kterou jsem v posledním týdnu dokázala snést. To byla pro mne ta poslední kapka, po které jsem musela jednat. Odhodlala jsem se zavolat své dávné lásce Martinovi a všechno mu vylíčit. Brečela jsem mu do telefonu a on mne půl hodiny utěšoval. Den poté jsme se zase po delší době viděli. Navrhl mi přechod nikoliv do jiné třídy, kde by se o mém ponížení stejně vědělo, ale do jiné školy, přímo se sportovní specializací. To se mi docela líbilo a požádala ho, aby mi zjistil nějaké informace od svých známých, kteří tam chodili. Byl velmi rychlý a již v pátek mi přinesl žádost o přechod na sportovní gymnázium, kterou jsme hned spolu vyplnili. Důvod byl jasný a velmi logický – jako aktivní sportovec zde budu mít lepší podmínky pro přípravu na závody. Choval se maximálně ohleduplně, byl něžný, ale jen mne opatrně líbal, hladil přes šaty a objímal, vůbec se nepokusil mne ani trochu svléknout, aby viděl stopy po mučení. Ve třídě si mne ve zbytku týdne nevšímali a já hlavně díky Martinově obětavosti a taktu jsem se uklidnila a mohla s úsměvem na rtech přivítat rodiče, kteří se vrátili z dvoutýdenní dovolené. Byli nadšeni z mého vysvědčení a podepsali i mou žádost, když jsem jim vysvětlila, jaké tam budu mít vynikající podmínky pro sport. Jen jsem si musela dávat pozor na domácí oblečení, rány se sice rychle hojily, ale přesto byly ještě patrné. Ale už jsem nebyla malá holka, kterou by museli kontrolovat v koupelně, takže víkend dopadl k všeobecné spokojenosti.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Danka

Mám ráda orální sex, dokážu si ho užívat maximálně a na 100%. Zavolej.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 454

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA DANKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Verča

Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 457

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERCA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Sofie

Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 451

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

+++


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury