Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Hanka

Hanka. Hanka se těšila. Moc se těšila. Třídní idol všech dívek si jí všimnu, a pozval ji na víkend na chatu svého kamaráda. Měla obavy, aby tam nebyla sama holka, ale Tomáš ji ujistil, že Jirka, také spolužák, pozval i Alenu z vedlejší třídy, takže nemusí mít strach. Že jede na chatu s klukem, doma samozřejmě neřekla. V jejich necelých 16 letech by ji rodiče s nimi nepustili. Vymyslela si, že na chatě rodičů spolužačky Lenky, mají zase holčičí mejdan, a že se tam hlavně budou učit na písemku z angličtiny. Přece si chce vylepšit tu dvojku, ne? Byla tam už několikrát, ze začátku se tam dokonce její rodiče byli dvakrát podívat, ale když zjistili, že holky opravdu šprtají, pouštěli už Hanku bez připomínek. Od Lenky vymámila nejen alibi, ale i nové červené šaty s lodičkami, aby se Tomášovi líbila, a možná … Není sice ve třídě poslední panna, ale většina holek to má (prý) za sebou, tak se to teď možná povede i jí. Lenka jí kladla na srdce, ať jí na ty šaty dá proboha pozor, byly drahé, a byl to dárek od jejího otčíma. Kdyby zjistil, že je někomu půjčila, asi by jí zmaloval zadek. Do baťůžku si vzala věci na převlečení, kartáč na své dlouhé, blonďaté vlasy, sponky, krášlidla, … prostě svoje nezbytné věci. I kartáček na zuby. V pátek odpoledne přišla na nádraží. Slušelo jí to. Půjčené šaty jí padly; i baťůžek s nimi ladil. Navíc byla bez podprsenky – šaty sice provokovaly, ale ne zas tak moc, a navíc si ve svém věku a vzrůstu, podprsenku mohla odpustit. Cítila, že přitahuje pohledy chlapů, ale už na to byla zvyklá. Naopak, měla to ráda. Překypovala sebevědomím. Byla premiantkou třídy, a i když doposud prakticky s nikým nechodila, žádným komplexem netrpěla. Tomáše uviděla u pokladen a zamávala na něj. Když k němu došla, podíval se na ni, pohledem ji sjel od shora dolů a poznamenal: “To chceš jet v šatech na chatu? Nemělas tam něco vhodnějšího?“. Koukala na něj, myslela si, že ho vyprovokuje k něčemu úplně jinému, ale nedala na sobě nic znát, přece nebude dělat uraženou. Chvíli si povídali, co nabulíkovala rodičům, a oba se nad tím smáli, že všichni rodiče jsou stejní. Pak přišel i Jirka ještě s jedním klukem, kterého neznala, ale bez Aleny. Prý ji nepustili rodiče. Kdyby věděla, že bude jediná holka se třemi kluky, nevystrčila by z domu ani nos. Ale přece nebude kazit ostatním náladu, a tvářit se, že jí něco vadí. Už je tady, tak pojede. Co by se jí mohlo stát? Přece není blbá, ne? „Ahoj, já jsem Roman.“ přestavil se jí doposud neznámý kluk. „Ahoj, Hanka.“, podala mu ruku ona. Byl jí sympatický, měl příjemnou tvář, hnědé oči, a v nich něco, co ji tak trochu provokovalo. Na víc nezbyl čas, jel jim vlak. Tomáš už měl lístky koupené, takže vzali svoje věci, a šli na vlak. Kluci zkušeně vybrali vagón s kupéčkama, prý aby nevadili důchodcům. „Jak dlouho pojedeme kluci? A kde ta chata vlastně je?“, ptala se Hanka. „To neřeš, pojedeme, a až tam budem, vystoupíme.“ odbyl jí Roman. No, odpověď jak od politika. Nevěděla nic. Ale nebude přece trapná … Začala trochu litovat, že si nezjistila víc informací dřív, ale chtěla být hlavně s Tomášem, tak před tím asi moc neuvažovala. Vlak se rozjel, kluci vytáhli první piva a začali se bavit. Pivo nabídli i jí, ale Hanka s díky odmítla. Občas se do hovoru chtěla přidat, ale nešlo to. Tématům, o kterých kluci živě diskutovali, nerozuměla. A to si myslela, že rozumí všemu. Koukala z okna, a dívala se na ubíhající krajinu. Jedna zastávka, domy, stromy, druhá zastávka, … Super cesta myslela si. Že já vůbec jezdila. Ale přece tam nedám zpátečku, co by si o mně kluci mysleli. A co by pak mohli říkat ve třídě? Že nejsem do party? To ne! Z myšlenek ji vytrhl Tomáš. „No, vidím, že se tady naše dáma nudí, takže navrhuji nějakou společenskou hru.“ přerušil po delší době klučičí debatu Tomáš. Hanka se na něj vděčně podívala. Zatím si připadala jak páté kolo u vozu, a ON ji z toho pocitu vytáhl. Třeba mu není lhostejná, jak si myslela. Alespoň tak to už od nádraží cítila. Ve třídě jí nadbíhá, a tady se zatím choval jako macho. „Jo, ale co? Člověče, nezlob se tu nemáme. Jediné, co tu mám, jsou karty.“ vytáhl balíček Roman. „Umíš hrát pokra?“, zeptal se Tomáš Hanky. „Ne.“, špitla. „A co prší?“ „Jo, to umím.“ „Běžte do prdele s deštěm!“ ozval se Roman. „To je pro malé děcka.“ „Hele, když neumíš pokra, co takhle voko bere?“ „Co? Jaké voko?“ ptala se Hanka. „Do prdele, tak jaké společenské hry s ní chceš hrát, když nic neumí?“ obrátil se Roman na Tomáše. Ten se obrátil na Hanku: „Tak hele, počítat umíš ne?“ Hanka skoro uraženě odpověděla: „No jasně, počítat umím.“. Tomáš i Jirka by to přece měli vědět, že z matiky má vždycky jedničky. „No, tak tohle o ničem jiném není.“, a během dvou minut, jí hru vysvětlil. „Takže hrajem?“, zeptal se Roman. „Jasně, je to fakt jednoduché.“, usmála se Hanka. „No jo, hra ano, ale musíme si stanovit i nějaká pravidla.“, vmísil se do hovoru i Jirka. „Jaká pravidla? Přece mi je teď Tomáš vysvětlil! Jsem sice holka, ale nejsem blbá!“, odpověděla mu Hanka. „No nevím, … Vysvětlil ti jenom, jak se to hraje, ale pravidla jsou, že se před hrou stanoví, o co se hraje. O peníze, o úkoly, prostě o cokoliv, ale pak se musí dodržovat, a nikdo z nich nesmí uhnout.“ Vysvětloval Jirka. „Dobře, chápu. Tak o co? Naši mi sice moc peněz nedali, ale hra je hra, ta co?“, přistoupila na hru Hanka. Tušila ale, že pokud se nebude hrát o peníze, bude se hrát na fanty. Ale proti klukům se cítila silná. Počítat umí jako nikdo ve třídě, a podle toho, co jí Tomáš o hře řekl, o nic jiného nejde. A taky nechtěla klukům kazit náladu. Kluci měli role rozdělené dávno před výletem. Každý se držel té své. Navíc měli karty samozřejmě poznačené, takže Hanka nebude mít šanci. „No, pokud budou souhlasit ostatní, navrhuji hrát na pravdu, a kdo ji nebude chtít říct, dá fant. A ten zůstane v banku do konce pobytu na chatě. Já osobně moc peněz nemám, a nerad bych o ně přišel. Co?“, navrhnul Roman. Kluci souhlasili, Hanka, protože se chtěla nějak zapojit a nechtěla být trapná, taky. „Takže jedem. Bankéř budu já, protože karty jsou moje.“, doplnil ještě Roman a začal rozdávat. Hra se vyvíjela podle Hančiných představ. Kluci postupně přišli o bundy, Tomáš dokonce i o boty. Při prohře měli na výběr – otázku, nebo fant, ale oni si vždycky vybrali fant. V tom nejlepším, když se Hance tak dařilo, zavelel Roman: „Tak, a jsme tady. Vystupujem!“. Sbalili věci, Hance na krk pověsili Tomášovy boty, navzájem si vyměnili prohrané bundy a vystoupili z vlaku. Z nádraží na chalupu to bylo 10 minut pohodlné chůze po asfaltové cestě, takže bosý Tomáš neměl nejmenší problém. Chalupa byla obrovská. Dole byly dva pokuje, velká společenská místnost, kuchyně, koupelna, toaleta, … A nahoru Hanka ani nešla. Odhadovala další čtyři pokoje. Celá chata byla zařízena fortelným, poctivým nábytkem. Na první pohled bylo patrné, že tady tak říkajíc židle vzduchem lítat nemohou. Na chalupě zatopili, kluci naštípali dříví do zásoby, nanosili uhlí, vybalili a pokračovalo se ve hře. Jenže tady se, náhle, štěstí otočilo k Hance zády. Hanka prohrála první hru. „Tak co chceš? Otázku, nebo dáš fant?“, zeptal se Jirka. „Otázku.“, řekla Hanka sebevědomě. „Kdy jsi měla poslední menstruaci?“, zeptal se bez ostychu Jirka. „No dovol, to je snad moje věc, ne?“, začala se červenat Hanka. „No, a teď už ne. Ale jestli nechceš odpovídat, tak dej fant.“, trval na svém Jirka. „Před týdnem.“, červenala se ještě víc. A hrálo se dál. I další hru Hanka prohrála. „Otázku.“, řekla Hanka. „Holíš se tam dole?“, ptal se tentokrát Roman. V Hance hrklo a začala se bát, jak to celé dopadne. „Dám raději fant.“, a sundala si lodičku. „Tak hele, boty jsou pár, já jsem ve vlaku sundal taky obě, a šel jsem boso.“, ozval se Tomáš. Hanka k první botě přidala i druhou. „Hele kluci, neuděláme něco k jídlu? Mám celkem hlad.“, chtěla oddálit další hru. „Teď? Vždyť jsme ještě ani nezačli! Nekaz hru, a vem si karty.“, odpověděl jí Roman. Další hra, další prohra. Co taky mohla čekat. Že tady vůbec jezdila … „Otázku.“ „Takže, jsi tam dole oholená?“, zeptal se znovu Jirka. Hanka se beze slov otočila, z batohu vytáhla kartáč na vlasy, a chtěla ho položit k lodičkám. „Hani,“, ozval se znovu trpělivě Tomáš, „přece jsme si před chvílí řekli, jak to s těmi fanty je. Věci, co patří do páru, se odevzdávají v páru. Věci, které jsou pohromadě, se odevzdávají pohromadě. To jsme z těch bund mohli vytahovat třeba kapesníky, ale dali jsme je i s nimi. Takže?“, a Hanka k lodičkám přidala celý batoh. Nová hra, nová prohra. Tentokrát si sundala náušnice. „Kluci, neskončíme to už? Já toho na sobě víc nemám.“ „Cože? Jak nemáš? Ještě toho máš na sobě dost, a až ti dojdou věci, můžeš dělat úkoly.“, zamítl její prosbu Roman. „Mi bylo divné, že na chatu jedeš tak nalehko, ale oblíkala ses sama, ne?“, rýpnul si Tomáš. „Jaké úkoly, přece se mělo hrát jenom o věci, ne?“, připomněla Hanka. Tomášovu poznámku raději přešla bez reakce, vždyť ty šaty si půjčila kvůli němu! „No jo, ale je teprve pátek, a ty už toho na sobě fakt moc nemáš, a na otázky neodpovídáš. Takže pravidla se doplňují o úkoly.“, uzavřel debatu Jirka. Další prohra. Hanka vstala a zády ke klukům si sundala kalhotky. Teď už nesmí prohrát. Na sobě už má jen ty šaty. Na batohu se objevila titěrná červená tanga, a klukům začal stoupat tlak. Nevěřili, že to s Hankou půjde tak lehce. Prohra. „Otázku.“, požádala prosebně, a dívala se psíma očima na Tomáše, ať se jí neptá na nic intimního. „Jsi dole vyholená?“, nedal se oblomit Tomáš. „Ano.“, špitla, a červenala se, jako ještě nikdy. Prohra. „Masturbuješ?“ „Kluci, mně to nebaví, jenom prohrávám, a vy se ptáte na věci, které jsou jenom pro mě, a pro nikoho jiného“ „Baví, nebaví, musíš dodržovat pravidla. A říkej pravdu. Lež je trestná!!.“, trval na svém Jirka. „A jaký by byl úkol?“, zkoušela ještě Hanka novou alternativu hry. Roman se zamyslel: „Zatančíš nám na stole kankán!“. Při tanci by jim ukázala všechno. Kalhotky se na ni smály z hromádky. Věděla to ona, věděli to i kluci. Nebylo jiné cesty. A kluky by nepřemluvila. Na židli se jenom nadzvedla, podsunula pod zadečkem šaty, a ty si pak přetáhla přes hlavu. Šaty položila na hromádku vlastně už jen jejich věcí. Rukama si zakryla prsa. Protože seděli za velkým stolem, nebylo skoro nic vidět. Aspoň si to myslela. „Tak, a můžeme se jít najíst.“, zavelel Roman. Kluci odešli, a nechali Hanku sedět. To ji snad dělají schválně, uvažovala. Ještě pořád jí nic nedocházelo. Byla nezkušená, na tábory, nebo lyžáky nejezdila, rodiče byli proti, a teď jí chyběly zkušenosti a odhad, co a až kam může dojít. Byla chytrá, sebevědomá, ale naivní, důvěřivá, jak desetiletá. „Kluci, můžete mi něco přinést sem?“, zavolala na ně. Ti se jenom ušklíbli. „Jestli chceš jíst, musíš do kuchyně.“ To se Hance přirozeně nechtělo. Jenom přemýšlela, jak z toho vyklouznout. Kluci se zatím u jídla domluvili na další taktice. Takový průběh nečekali. Považovali Hanku za chytrou holku, ale zatím se chovala jako malá, blbá holka. A toho je nutno využít. Když se vraceli, Hanka zrovna přišla na nápad – oblékne se a další hru odmítne. Přece ji nemůžou nutit! „No to si snad děláš prdel, ne?“, zařval na ni Roman, když měla šaty přetažené přes hlavu. Skočil po ni, a šaty z ní strhnul. „Kurva, pravidla jsou pravidla, a dodržovat je musí každý! Rozumíš?“, zařval na ni. Hanka se lekla, Romana sice neznala, ale zatím nic nenapovídalo, že se bude chovat tak agresivně. „Kluci, já fakt nechci kazit hru, ale raději pojedu domů. Prosím, vrátíš mi ty šaty?“, prosila a klopila oči. Roman hodil šaty do uhláku a otočil se k ní: „Tak podívej se kočičko. Jelikož neumíš dodržovat pravidla, musíme tě to naučit.“. Hanka nevěřila svým očím. Ty šaty, ty půjčené šaty, se válí zmuchlané na hromadě uhlí. Jak se na ně dívala, došlo ji až o něco později, co ji Roman právě sdělil. „Co? Cože? Naučit? Co?“ Byla úplně mimo, zmatená a zaskočena vývojem situace. „Dostaneš na zadek, ať začneš pravidla brát vážně. Pánové …“ Než se Hanka vzpamatovala, drželi ji ti dva za ruce a natahovali ji přes stůl. Romanovi se dostal plný pohled na její zadeček. Krásný, bílý, kulatý. Rukou zašátral za skříň, vytáhl dlouhé pravítko, postavil se za ni a řekl ji: „Takže, jelikož neumíš dodržovat ani tak jednoduchá pravidla, dostaneš od každého z nás, pětadvacet na prdel.“ „Ses posral, ne? Kluci, neblbněte, to už není sranda!“, řvala a kopala nohama Hanka. Ale ti dva ji drželi pevně, a nepustili ji. Hanka nepřestávala nadávat a přemlouvat kluky, toto se přece nedělá. Nechtěla uvěřit, co se stalo. Kopala kolem sebe, ale ti ji drželi pevně. Stůl se ani nehnul. Poctivá řemeslná práce. Žádná Ikea. „Nu, a nyní začneme: jedna, dvě, …“, Počítal rány Roman. Hanka řvala, snažila se z držení vykroutit ještě víc, ale nebylo ji to nic platné. Každá rána jí štípla tak, že to v životě nezažila. Po třinácté ráně začala bědovat: „Kluci, já už budu hodná, všechno vám řeknu, zůstanu tady s váma, zatančím, ale prosím, už dost!“. To už byl Roman u 17. rány, a Hanka měla celý obličej zalitý slzami. Z nosu se jí táhla nudle jak tříletému děcku, ale Roman nepřestával. Po dvacáté ráně přestal, a řekl: „Takže teď ti něco sdělím, a je na tobě, co si vybereš.“. Hanka už jen vzlykala, ale stačila ještě odpovědět: „Jo, cokoliv, jen ne tohle.“. „Takže, ty teď sama přijmeš zbytek trestu ode mne, a místo dalšího pokračování trestu tady od dalších pánů budeš dostávat úkoly a otázky. Úkoly budeš plnit bez keců, okamžitě, na otázky budeš odpovídat bez zaváhání a pravdivě. Jasné?“ Co mohla Hanka dělat? Kdyby to před pár hodinama jenom tušila … „Jo, souhlasím.“ „Fajn, kluci pusťte ji. A ještě něco. Od této chvíle jsem tvůj pán Roman, a tady jsou tví páni Tomáš a Jirka. A ty jsi od teď naše otrokyně. OK?“ „Jo.“, špitla, a hned na zadečku ucítila další ránu. „Co? Jaké jo?“ „Ano pane Romane.“, pochopila Hanka. Přece jen nebyla tak hloupá. „Takže teď se uklidni, utři si nos – kdo se má na to dívat, a polož se pak zpět na stůl.“ Hanka se zvedla, přičemž poskytla svým trýznitelům pohled na její nádherné tělo i zepředu, z baťůžku vytáhla kapesníky a vysmrkala se. Podívala se na kluky, a začala je nenávidět. Začala si představovat, co by jim udělala, kdyby, kdyby,… ale ona nemohla. Mohla jenom poslechnout. Položila se zpět na stůl a čekala zbytek trestu. „Hele, tak si nejsem jistý Haničko, ale neříkala jsi nám, že se dole holíš? Takže jaká je pravda?“ zeptal se Tomáš. Ten Tomáš, kterému ještě před pár hodinami nadbíhala! „Neholím.“ „A proč?“ Hanka se propadávala, z toho ponížení, z toho, co všechno ještě bude, měla strach jak ještě nikdy. Plesk! „Proč se neholíš!?“ „Protože mám světlé chlupy, a navíc jich ještě není moc. Ani z plavek mi nekoukají.“ „A proč jsi nám lhala?“ Rychle si musel vymyslet odpověď. Řekla to jen tak, nenapadlo ji, že se celá situace vyvine takovým směrem. Co jim má říct? Plesk! „Co? Proč?“ Nic ji nenapadlo, v hlavě měla vygumováno. „Nevím, já fakt nevím, proč jsme vám lhala.“ „No dobře, to si vyřídíme později, ale teď zbytek trestu.“, postavil se za její pozadí Roman. Odpočítal zbývající rány a znovu plačící Hance řekl: „Takže vztyk, otočit, začíná čas na kladení otázek a úkoly.“. Hanka se ke klukům otočila a přikryla si prsa a klín. „Tak takhle ne.“, řekl jí Roman. „Když s kýmkoliv z nás budeš mluvit, budeš mít ruce za hlavou a budeš rozkročena. A když nebudeš mít nic na práci, nebo se tě na nic nebudeme ptát, budeš klečet támhle v koutě.“ „Romane, to přece …“, nestačila ani dokončit a na levé tváři ji štípla facka. Přes slzy ani nevěděla, od koho. Co měla Hanka dělat? Nechat se bít, nebo se podrobit? Ruce dala za hlavu a rozkročila se. „Takže, masturbuješ? Honíš si kundu?“ „Ano.“ „Jak často, líbí se ti to?“ „Já nevím, když mám na to chuť.“ Odněkud přiletěla další facka jako hrom. Málem spadla, ještě že byla rozkročena! „Kurva, Ptal jsem se jak často, a jestli se ti to líbí! A kdo pro tebe jsem?“, řval na ni Roman. „Jednou týdně, ano líbí, pane Romane.“ „Strkáš si do kundy něco?“ „Ne pane Romane.“ „A co do prdele, tam si něco strkáš?“ „Ne pane Romane.“ „Co kozy, máš je citlivé? A kde?“ „Ano pane, mám, na bradavkách a jejich spodek, pod nimi.“ „Měla jsi už kluka, nebo ne?“ „Ne, jsem, … , jsem panna pane.“ „A co s holkou, nebyla jsi s holkou? Nejsi lezba?“ „Ne pane Romane lezba nejsem.“ „No pánové, máte nějaké otázky?“ Hanka se propadávala studem. Stojí nahá, se zbitým zadečkem, před svými spolužáky, a odpovídá na otázky, jež ji neskutečně ponižují. Kluci se jen usmívali, takový průběh nečekali. Plánovali, že si maximálně s Hankou zasouloží, ale toto bylo mnohem lepší. „Ne, nemáme, ale chceme splnit pár úkolů.“ Roman se posadil na židli před Hanku, udělal si pohodlí, a obrátil se na ni: „Jsi připravena plnit úkoly?“. „A…, ano pane Romane.“ Čekala to nejhorší. Ale neměla sebemenší představu, co to bude znamenat. Roman se otočil ke kumpánům: „Pánové?“. První se pohnul Jirka. „Klekni si.“ Hanka si klekla a čekala. Jirka si spustil kalhoty i s trenýrkama a Pobídl Hanku: „Máš za úkol mně vykouřit, a všechno spolknout. Alespoň se konečně najíš.“, zasmál se vlastnímu vtipu. No to snad … Hanka se začala zvedat, toto je už vážně moc, vždyť to je znásilnění! Ještě když šlo její tělo nahoru, přiletěla další facka, která Hanku složila k zemi. Zvedla se zpět a zůstala na kolenou. Měla strach. Obrovský strach. Nejen z bolesti, nejen z bití, ale z příštích chvil měla husí kůži. Hanka pohlédla trochu nahoru a poprvé v životě uviděla to, co mají všichni muži. Ne, že by neměla ve škole rodinnou výchovu, ale toto na živo viděla opravdu poprvé. S holkama si dělaly srandu, jak se to asi strká do pusy, cvičila to i na banánu, ale takhle zostra … Vzala Jirkův tyčící kůl do ruky a zasunula si ho do pusy. Začala pohybovat hlavou sem a tam, sála ho, snažila se. Druhou rukou mu hladila koule, kdyby nebylo toho ponížení, té situace kolem, asi by si to i užívala. Jirka občas syknul, jak mu ho nezkušeně přejela zubama, ale i tak to pro něj bylo nádherné. Druzí hoši je se zájmem pozorovali, a Romana zase něco napadlo. Vytáhnul kameru, a začal dělat záběry. Detail, z dálky, tenhle záběr, tam ten, … Nominace na Oskara ho jistě nemine. Příští generace se budou moci podle čeho učit. Netrvalo dlouho, a na Jirku to přišlo. Chytl Hanku za hlavu, čuráka ji vrazil skoro až do krku a začal stříkat. Hanku zase natáhlo, čurák jí jezdil po mandlích, ale i tak se pokoušela všechno spolknout. Zakuckala se. To množství, a ta razance, a … no prostě nemohla, a z úst a nosu ji Jirkova mrdka vytekla na prsa a na zem. Jirkovi dozněl orgasmus, a podíval se pod sebe. „Si kurva děláš prdel? Sem ti snad jasně řek, že máš všechno sežrat, ne? Na zem, a všechno vylízej. Měla jsi hlad, tak neplýtvej jídlem! Pičo.“ Hanka se spustila níž, a začala z podlahy slízávat nespolknuté zbytky. Udělalo se jí zle, natáhlo ji. Roman jí hned s ledovým klidem řekl: „Jestli to tu vyhodíš, budeš vylízávat i to. Tak se snaž, ať to udržíš v sobě.“. Hanka potlačila další nutkání, a vrátila se zpět k čištění podlahy. Když byla hotova, zvedla se z podlahy, ale zůstala klečet. „A co ty kozy, to ti bude mýt kdo?“ Hanka si pomohla prsty, sbírala jednotlivé kapky a z prstů je olizovala. Takhle si poprvé nepředstavovala. Když byla očista hotová, spustila ruce podél těla a rezignovaně čekala na další okamžiky. Roman se pomalu zvedl z židle, udělal k ní dva kroky a dal jí pořádnou facku. „Jsem snad říkal, že máš stát, a ne si tu odpočívat! To ti spočítám taky!“ Hanka po facce upadla na zem, nečekala ji, ale hned se zvedla, postavila se, rozkročila a dala ruce za hlavu. „No vidíš, jak ti to jde. Tomáši, co ty? Máš vymyšlený úkol?“ „Jasně. Tak Haničko. Lehni si na stůl na záda.“ Vzal dvě zbylé židle, a čekal, až Hanka zaujme předepsanou polohu. Pak je posunul ke stolu, opěradly k němu, a začal upravovat polohu spolužačky. „Posuň se víc ke mně, ještě, ták, teď roztáhni nohy, polož si je tady na opěradla, … No a je to.“ Hanka ležela na stole, nohy v kolenou pokrčené a roztáhnuté od sebe, chodidly se opírala o opěradla židlí. Zadeček měla lehce přes okraj stolu. Chlapcům se tak naskytl nerušený pohled na dívčino pohlaví. Hanka studem zavírala oči, ale do nich se jí nikdo nedíval. Gynekolog by mohl být spokojen. V této poloze by šly zkontrolovat i mandle. „Pánové, tak si myslím, že bychom měli nejdříve Haničce splnit její tajné přání.“ Kluci pozvedli obočí, nechápali, co tím Tomáš myslí. Také Hanka byla úplně mimo. Jaké přání? Co to ten hajz mele? „No, myslím, že nám tvrdila, že je dole jako dítě, ale takhle,“ ukázal Hance mezi nohy, „takhle ji žádná malá holka zarostlou nemá.“. Teď jim to došlo. Hra na pravdu. Jsi dole vyholená? Ano. … Byla to Romanova chata, takže pro holící potřeby šel do koupelny on. Přinesl gel, holicí strojek, umývadlo s teplou vodou a ručník. Samotného úkolu se ale zhostil Tomáš. Posadil se mezi Hančiny nohy, vzal gel, a začal Hance po pipince roztírat vznikající pěnu. Hanka to ponížení už nevydržela. Dala nohy k sobě, začala vstávat a říkala: „Kluci, to je vážně už moc. Já to nikomu neřeknu, na nádraží do rána počkám na vlak, ale pusťte mně.“. Roman přiskočil ke stolu a srazil Hanku zpět na něj. Držel ji hlavu za její dlouhé blonďaté vlasy na stole, a pár centimetrů od jejího obličeje cedil přes sevřené zuby: „Tak podívej se ty kurvo. My se tu snažíme dohnat to, na co zapomněli tví rodiče. Dokonce ti tu plníme tvoje tajná přání! Měla bys nám být vděčna! Ty se teď za ty dva dny naučíš poslouchat. Naučíš se, co to je vděčnost. A garantuju ti, že budeš tak hodná, jako každá fena. Budeš se plazit a prosit o důkaz věrnosti. Teď za svoje kecy a neposlušnost zaplatíš. Pánové, doprovoďte nás, prosím.“. Hanku si přehodil přes rameno a nedbaje na její kopání a jekot ji odnášel z chaty do kůlny. Tam našli vše potřebné k jejímu potrestání. Ruce ji svázali za zády k sobě, pusu ji přelepili širokou páskou. Kůlna přeci jen neměla takové zdi, jako samotná chata, a nechtěli v klidné vesnici vyvolávat rozruch. Kozu na řezání dříví přitáhli doprostřed, hodili přes ni deku, a pak i Hanku. Hanku přivázali, že se nemohla ani pohnout. Mezi kotníky ji uvázali násadu od smetáku, aby se mohli nerušeně dívce dívat mezi nohy, protože tento pohled se jim neuvěřitelně líbil. Roman odněkud vytáhl dlouhé pruty. „Hele co tu máme. Normálně to používáme na opékání, ale teď se bude hodit k lepším účelům.“, párkrát s jedním prutem zašvihal do vzduchu. „Takže Haničko, doufám, že mne teď budeš nejen poslouchat, ale i vnímat. Ne jako minule. Teď dostaneš třicet ran prutem, a pak uvidíme, jak se budeš chovat.“ Hanka pod páskou jenom mumlala, měla široce otevřené oči a litovala svého předchozího hrdinství. Cokoliv dneska udělala, bylo špatně. Srdce měla až někde v krku. Strach z příštího ji celou ochromil. Kluci si mezitím dohodli pořadí. Na Hančin zadeček dopadla první rána. Hanka se málem počůrala. Kde se hrabalo pravítko. To byla sranda. Toto přece nemůže vydržet!? Třicet ran! Na zadeček dopadla další. Hance se zatmělo před očima a hlava odmítla uvažovat. Jen se soustředila na tu bolest. Třetí. Její tělo se smrsklo na velikost zadečku. Jiné části těla už nevnímala. Nevnímala ani to, že přes deku dostalo pár třísek až k jejímu bříšku a prsům, že ji tam bodají do hebké kůže. Nic jiného, než bolest nebylo. Nedokázala ani počítat, ani vnímat čas. Hoši si to zatím užívali. Jedna lískovka se jim zlomila, pak i druhá. Přece jen měla jiný úkol, než trestat něčí zadky. Tomáš ale mezitím v kůlně našel pálku. No, pálku. Romanova babička s tím asi míchala prádlo, ale dneska jsou už pračky, takže toto jistě postrádat nebude. Rozměr tak akorát, hladký povrch. Aby to bylo ještě lepší, zašel k pumpě a donesl kyblík s vodou. Do ní namočil pálku a připravil se. Rozmáchl, a udeřil. Ozval se nádherný pleskavý zvuk, a podle reakcí těla Hanky bylo poznat, že i jí se to líbí. Začali tedy vyplácet své díly touto pálkou. Občas ji namočili, neboť ten pleskavý zvuk byl prostě nádherný. Hanka ale vnímala změnu úplně jinak. Jestli si myslela, že prutem to bolí, pak nedokázala slovy popsat to, co jí způsobovala pálka. Počůrala se. To se vážně nedalo vydržet. Její vzdor byl definitivně zlomen. Věděla, že teď, pod hrozbou výprasku, udělá cokoli. Cokoliv a komukoliv. Jen ať se to, co právě prožíval její zadeček, už neopakuje. Ani si nevšimla, že exekuce skončila a kluci ji odvázali a snažili se ji z kozy zvednout. Když ji strhli z pusy pásku, nevnímala to. Byla omámená, více méně byla někde jinde. Roman si ale uměl poradit. Vzal kyblík se studenou vodou a Hance ho vylil na hlavu. Hanka se vzpamatovala. Bylo na ni vidět, že je zpět, a že je schopna vnímat další úkoly. „Ty prase, to tě neučili, že se chčije na hajzlu? Běž k pumpě, a umyj se. Celá, a nezapomeň si umýt i tu pochcanou piču!“ Hanka ještě trochu zmateně, ale k pumpě došla. Tam jí kluci začali pumpovat vodu, a Hanka se umyla. Už jí bylo všechno jedno. Stejně už na těle nebylo nic, co by kluci neviděli. Víc ji ponížit nemohli. Alespoň si to myslela. Voda byla studená a Hanka se vzpamatovala o to více. „Tak to by stačilo. Jde se domů.“, zavelel Roman. Došli zpět do chaty, a Hanka se už automaticky postavila čelem ke klukům, dala nohy od sebe a ruce za hlavu. Tomáš přišel k ní: „Tak, a teď si zopakujeme dřívější polohu.“. Hanka se otočila, zády si lehla na stůl, posunula zadeček jeho okraji a zvedla nohy. Když jí kluci přisunuli židle, roztáhla nohy a opřela je do opěradel. Tomáš se opět posadil mezi její nohy a znovu začal roztírat pěnu. Pak se chopil strojku a pomalými tahy se snažil udělat z Hanky desetiletou holku. Občas strojek propláchl v lavoru, napínal kůži druhou rukou, a snažil se, jak jen uměl. „No, tady okolo zadku ti to holit nebudu. Romane, nemáte tu nějakou pinzetu, kleště, nebo něco podobného?“ Roman mu přinesl kombinačky. Tomáš jimi nabral pár chloupků a trhnul. Hanka sebou cukla, sykla, ale držela. Nabral další. A další. Postupoval okolo otvůrku systematicky, a za chvíli neměla Hanka okolo něj ani chloupek. Vzal ručník, jeden konec namočil a utřel s ním její pipinku. Pak jí pipinku utřel dosucha a mohl si detailně podívat na svou práci. A nejen svou, ale i na práci stvořitele. A i ten si dal na Haničce záležet. „Tak pánové, podívejte se, jak asi vypadá piča desetileté holky.“ Hoši se zblízka na ni dívali velice, velice dlouho. „Ale ještě něco tu chybí, přece i vy si pánové po holení ošetřujete pleť, ne?“ napadlo Jirku. Zašel si pro svou vodu po holení, trochu si jí vyšplíchala na dlaň, a tou pak pohladil čerstvě oholenou kačenku. Hanka si myslela, že ji znovu začali bít, ale tentokrát zepředu. Prsty s vodou zajely až na zadní dírku a vodu pořádně vmasíroval i tam. „Tak, myslím, že tvoje přání je splněno, Haničko a teď je řada na mně.“, obrátil se Tomáš na Hanku. Hanka se na něj podívala. V jejich očích už byla jen pokora. Nenáviděla je, ale už si nedovolila ani pomyslet na to, že by jim to nějak oplatila. Nechtěla zažít znovu tu bolest. Kdyby ji řekli, že má skočit z mostu, udělala by to. Bez váhání. „Říkala jsi, že si to ráda děláš sama, tak se předveď.“ Kluci se posadili k jejím nohám jako k televizi, a dívali se na program. Dávali nádherný, přírodovědecký dokument, nepřerušovaný reklamami. Hanka sjela rukama ke kačence a začala se hladit. Hladká kačenka byla na dotek příjemná, ten pocit neznala. Musela uznat, ač velice nerada, že je to lepší, než s chlupama. Od nynějška si ji bude holit sama. Hladila se, dráždila si bradavky, zkoušela myslet na něco příjemného, ale nešlo to. Kačenka trochu zvlhla, ale nebylo to ono. Nedokázala víc. Ani si nevšimla, že Roman všechno točí na kameru, a mobilama dělají ti druzí jeden snímek za druhým. Tomáš ji po čtvrthodině přerušil: „No, myslím, žes nám lhala i v tomto. Ani dobře si udělat neumíš. Tak teď uděláš dobře mi.“. Stoupl si se spuštěnými kalhotami mezi její nohy a snažil se jí vrazit svou chloubu do její broskvičky. I když ho měl tvrdý tak, že by s ním mohl řezat sklo, nedostal se do ní. Byla sice trochu zvlhlá, ale sevřená, nešlo to. „Kurva, Romane, nemáš tu něco, co by mi pomohlo?“ Roman skočil vedle pro olej. Podal ho Tomášovi: „Taky panenský. Teda ta máš štěstí. Dvě najednou.“, žertoval. Tomáš vzal od Romana olej, nalil ho Hance do klína a promazal jí její suchou dírku. Ještě si kápl na toho svého, a šel na věc. S menší námahou do ní vjel. Hanka ucítila palčivou bolest. Bolest ve svém lůně. Ale mnohem větší byla bolest v její duši. Právě se stala ženou. Tomáš si zatím užíval. Její kunda byla neskutečně těsná. Neměl moc zkušeností, ale těch pár, co jich měl, nebyly přes své mládí tak těsné. Ta její kunda mu toho čuráka jako kdyby vysávala. Netrvalo dlouho, a Tomáš začal stříkat. Do ní. Nijak ho nezajímalo, jestli ji oplodní, nebo ne. Ona by nosila plod, ona by měla problém. On ne. Hanka si ale tuto skutečnost uvědomovala moc dobře. Ale mohla dělat něco jiného, než držet? Mezi nohama Tomáše vystřídal Roman. „Zvedni nohy a přitáhni si je k sobě.“. Hanka na něj vyšpulila kundičku ještě víc. A nejen ji. Roman si vzal zase trochu oleje a vrhnul se s ním na další dírku. Hanka dostala ještě větší strach. Instinktivně vycítila, že tam to bude bolet. Roman si její análek chtěl pořádně užít a připravit. Masíroval ji, pomaličku pronikal do střev. „Povol kurva tu prdel, stejně se tam dostanu!“ Podvolila se, a povolila. Do těla se jí dostal jeho jeden prst, pak druhý. Roman její prdel šoustal dvěmi prsty, různě s nimi kroutil a zvětšoval si tak vstupní bránu. Jirka se postavil za její hlavu. Hanka ji musela zaklonit a otevřít pusu. Jirka jí ho tam zasunul, vzal kameru a natáčel jak počínání Romana, tak i své. Hanka měla oči přikryté jeho koulemi. Ocas měla o něco hlouběji, ale už jí to tak nevadilo. Sála ho, hladila Jirku po zadku. On ji hlazení oplácel na prsou, mnul její bradavky, hrál si s nimi a celé si to užíval. Hance se i přes její vůli toto počínání začalo líbit. Že by byla tak perverzní? To ji v minulosti ani nenapadlo. Při masturbaci si představovala jemná doteky krásného kluka, ne tvrdé šukání do prdele a pusy. Začala se propadat do příjemných myšlenek. Kunda ji začala téct, začalo v ní brnět. Roman, ani Jirka ale nic nepoznali, Hanka s sebou nepohla a kundu měla plnou Tomášova semene s olejem. Nasadil svého utahováka k její kakaové dírce. Ta byla už připravena, zajel do ní jak po másle. Šoupal ji tam a sem, užíval si pohledu na její nádherné tělo, užíval si vzpomínek, užíval si představ, co je ještě čeká. Ani si nevšimnu, že mu Hanka mimoděk vychází vstříc, a v jednu chvíli ztuhla a prožila orgasmus. Po pár minutách zařval, prohnul se jak luk a svoje spermie napumpoval do jejich střev. Poplácal ji po podbřišku, pohladil jí pipinku i kozy a vyndal z ní svou ochabující chloubu. Ještě si chvíli hrál s její kundičkou, prstoval ji, hladil poštěvák a díval se na Jirku, který se nezadržitelně blížil ke konci. Ten po chvíli vybuchnul hluboko v Hančiném hrdle. „Šikulka.“, pochválil ji, vytáhl ho z její pusy a poplácal ji po tvářích. Na Hance bylo vidět vyčerpání. Měla toho už vážně dost. Roman se svalil na židli a obrátil se na ostatní: „Tak co pánové, máte ještě něco, nebo to prozatím stačilo?“ „Zatím dobrý, ale myslím, že bychom naši kurvičku měli informovat.“, řekl Jirka. „Informovat? A o čem?“, zeptal se Tomáš. „No, myslím, že by se ráda podívala, jací jsme filmaři.“ Hanka se posadila a koukala nechápavě na Jirku. „Postav se jak máš, pak ti něco sdělíme.“ Hanka se postavila, dala zase ruce za hlavu a čekala. Kluci vytáhli kameru a mobily, a ukázali Hance, jak ji to slušelo. Hanka se znovu propadla studem. Myslela si, že je na samém dně, ale pak vždycky přišlo něco, co jí ukáže, že dno je ještě mnohem hlouběji. Zamotala se jí hlava a čekala, co bude dál. „Takže poslouchej kurvičko. Pokud provedeš teď, nebo třeba za sto let, něco, co se nám nebude líbit, pošleme fotky tvým rodičům. Ať ví, jak se učíš na angličtinu. A ve třídě se ostatní dozví, jak je samostudium náročné.“ Hance bylo jasné, že ji mají v hrsti. Díky hrozbě bolesti poslechne, díky fotkám nikomu nic neřekne. Po tvářích se jí začaly koulet další slzy. „No, myslím, že je vše jasné a můžeme jít spát. Co?“, zeptal se Roman. Kluci přikývli. „Takže pánové, spíme ve vlastních pokojích, nejste tu poprvé. Co s tebou?“, obrátil se na Hanku. „Nechcete někdo hřejivý polštář? Ne? Tak já si ji vezmu.“ Obrátil se zpět na Hanku: „Běž se umýt, hlavně si dej záležet na podvozku, něco ti tam kape.“. Hance opravdu po stehnech stékalo sperma obou chlapců. Hanka poslechla a zamířila do koupelny. „Kurva, kam se hrneš ty píčo? To je místnost pro lidi! Jestli chce srát, nebo chcát, jdi na hnůj. Jestli se chceš umýt, běž pod pumpu. Uvědom si, co jsi!“. Hanka vycouvala a vyšla z chaty. Hnůj, tady takovou hromadu tlející trávy, našla u plotu. Přičapla si a vyčůrala se. Pod pompou se pak v rámci možností umyla, ale protože musela střídavě pumpovat, chytat vodu do dlaní, neměla mýdlo a voda byla studená, trvalo jí poměrně dlouho, než se jí podařilo se umýt. Ale alespoň se mohla napít. Hlad neměla, ale žízeň byla nesnesitelná. Vrátila se do chaty a podle příkazu si klekla do kouta, obličejem ke zdi. Roman si ji všimnul, když kolem ní procházel z koupelny. „V kuchyni je deka, vem si ji, zalez pod stůl a tam se vychrápej. Další postup se dozvíš zítra.“ Hanka se zvedla, našla si deku, vplula pod stůl a okamžitě usnula. Na nadcházející dny se těšili jenom kluci. Ona ne.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Týna

Kalhotky jsou zbytečnost. Mám ráda chození naostro, sex kdekoliv a kdykoliv pro mě není problém. Rozdáme si to spolu, máš na to chuť a není nikdo s kým by sis to udělal?

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 459

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA TYNA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Simona

Chci to udělat tvrdě do zadečku! Vůbec se se mnou nemazli a začni mi to dělat do mé kakaové dírky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 455

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SIMONA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Vendula

Do zadečku, do kundičky, na prsíčka nebo do pusinky? Jak by jsi mi to chtěl udělat? Nebráním se žádné pozici a je jen na tobě na co zrovna budeš mít chuť.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 450

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VENDULA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Stalinka


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury