Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Jak jsem si užil v nemocnici

Otevřel jsem oči. Pálilo mi do nich ostré světlo ze zdroje, který se nacházel jen těsně nad mojí hlavou. Vnímal jsem jen bolest, vstupující do očí, ze kterých tekly slzy vlivem prudkého zdroje světelných paprsků a hlasy lidí. Taky pravidelné tikání, které jsem nedokázal identifikovat. Projela mi hlavou myšlenka, zda se nejedná o světlo na konci tunelu, o kterém každý mluví. Není ale 23 let na smrt ještě málo?

„Alexi? probuďte se“ ozval se mi za hlavou ženský hlas, což mne přinutilo se rozhlédnout. Pokusil jsem se pohnout rukou, ale nešlo to. Projela mi jí prudká bolest. Pokus s druhou rukou dopadl stejně.

Probral jsem se a rozhlédl. Ležel jsem v nemocničním pokoji. Kolem dokola spousty přístrojů, které vydávaly zvuky, které jsem před chvílí nebyl schopen identifikovat. Zdrojem světla byla lampa, stojící přímo nad mojí hlavou. Ucítil jsem pach desinfekce. Z rukou mi vedly hadičky z pytlíků, zavěšených ve stojanu nad postelí, na hrudníku přilepeny kolečka, za kterých vedly dráty. Ženský hlas patřil doktorce, stojící u mé postele. Kolem čtyřiceti let, relativně hezká s hlasem, který mne přivedl zpět do reality.

Infarkt. Vzhledem k mému nízkému věku relativně vzácná záležitost. Doktorka vyprávěla o tom, co mne potkalo a jak se mi změní život, nebyl jsem však schopen jí vnímat. Ležel jsem tam už dva dny, nevěděl jsem, zda je ráno nebo večer, ani co je za den. Snažil jsem se vzpomenout, co se mi vlastně stalo.. naposledy jsem seděl v křesle v kanceláři, kam jsem dojel na noční službu. Na víc jsem si ale vzpomenout nedokázal.

Zkusil jsem si sednout. Dvoje ruce mne zatlačily zpět do postele. Doktorka se sestrou začaly vyprávět něco o tom, že nesmím dělat prudké pohyby. Pravda, nesměl jsem.. když jsem se pohnul, ucítil jsem v ocasu prudkou, pálivou bolest. Z ústí žaludu vedla hadička, která jí působila. Požádal jsem doktorku, aby mi jí vyndali.

Po nějaké době přišla doktorka znovu, tentokrát s jinou sestrou. Už jsem byl vzhůru, mohl jsem si jí prohlédnout. Kolem čtyřicítky, nic zvláštního, zkrátka tuctovka. Ani hezká, ani šeredná. Odkryla peřinu, dosud mne kryjící a vzala do ruky můj nástroj, dosud týraný hadicí, trčící z močové trubice. Doktorka mi žalud postříkala nějakým sprejem, který chvíli pálil, potom znecitlivěl. Sestra pomalu tahala hadici ven. Bolest to byla nesnesitelná. Po chvíli týráni byla hadice venku, začal jsem trpět neodolatelnou chutí se vychcat. To patrně pochopila i sestra, která přinesla bažanta, kterého k žaludu přiložila. „Pusťte to, nestyďte se“. Když jsem to skutečně pustil, zapomněl jsem na veškerou bolest, která mne trápila před tím. Jestli vyndávání hadice bylo nesnesitelné, tohle bylo peklo. Zprudka se mi postavil. Měl jsem dojem, že se mi veškerá krev z mozku přelila do ocasu. Sestra mne držela za mou narostlou chloubu a já chcal do bažanta, sykajíc bolestí. Cítil jsem se ponížený jak blázen. Celé to bylo bláznivé. Zvláště, když mi sestra pomačkala varlata, na což reagoval můj organizmus tak, že připustil ještě trošku krve do už takhle nalitého ocasu.

Konečně bylo po všem. Sestra otřela můj stále stojící ocas a s doktorkou odešly. Usnul jsem. Když jsem se probudil, měl jsem prostor se konečně rozhlédnout kolem sebe. Ležel jsem na JIPce, dobře jsem jí znal. Byl jsem schopný dokonce identifikovat, kde přesně ležím, protože tam moje matka léta uklízela a já tam trávil dětství. Moc se to tam nezměnilo. Z úvah na téma kvality českých nemocnic mne probrala až doktorka, která mi přišla oznámit, že mne převezou na normální pokoj. Protože měli plno, dají mne na nadstandardní, zdarma. V duchu jsem zajásal a za hodinu už ležel na polohovací posteli, bez hadiček, jen s kanylou v ruce. Na hrudníku vtipně červená kolečka od přísavek, které jsem měl celou dobu. Došel jsem si na záchod, ocas pálil pořád.. i když daleko méně. Také jsem zjistil, že je odpoledne, třetí den od chvíle, kdy mne do nemocnice přivezli. Týrání mého ocasu proběhlo v šest ráno.

Večer jsem usoudil, že je čas ze sebe smýt stopy přísavek a gelů, které mi slepily ochlupení. Oznámil jsem to sestře, která mi přinesla léky ve víčku od pet lahve. Ta mi ale rezolutně vysvětlila, že do sprchy sám rozhodně nepůjdu nejméně dva dny a že mne přijde někdo umýt. Připadal jsem si jako dítě ve školce. Chtěl jsem protestovat, ale bouchla dveřmi a byla pryč. Za několik desítek minut přišla sestra, kterou jsem už znal z rána, na vozíku lavor s vodou, handru a ve flašce neidentifikovatelný mycí gel. Představil jsem si pupínky, které mi naskáčou po laciném gelu z hotelů. Položil jsem se na postel a čekal, co bude dělat. Nejprve mi jen vodou umyla obličej, ruce, podpaždí. Poté přidala gel, který ale nepěnil. Trpělivě mne umývala, otírala hadrem. Došla k podbříšku a vyzvala mne, ať pokrčím a roztáhnu nohy. Uvědomil jsem si, že jsem vlastně nahý, jen s nemocničním hadrem kolem hrudníku, který byl ale stejně z většiny sundaný. Udělal jsem, co chtěla.

Umývala stehna z vnitřní strany, potom z vnější. Potom mi vzala do rukou ocas. Jakmile jsem ucítil teplo z vodou ohřátých rukou, zareagoval jsem tak, jako asi drtivá většina chlapů. Postavil se mi. A hodně. Tvářila se pořád stejně, nic nedala znát. Mechanicky mne dál otírala hadrem. Vzala ocas do rukou, omyla, otřela žalud a nechala ocas ocasem. Moje chuť na sex byla neuvěřitelná. Pokračovala až na chodidla, které otřela ze všech stran, dokonce mezi prsty.

Když skončila, poděkoval jsem a chtěl se přikrýt. Nestihl jsem to. Než jsem cokoliv udělal, držela mne na stojící ocas. Cítil jsem prsty, tlačící se mi na penis po celé délce. Pomalu přetahovala předkožku, aniž by mi věnovala jediný pohled. Měnila tempo a mechanicky mi honila ocas, přesně tak, jako bych si to dělal já sám. Přidala druhou ruku a zvenčí mi zatlačila na prostatu. Celé už to trvalo asi pět minut. Zrychlovala, přidala na tempu honění mého ocasu i na intenzitě mačkání varlat a dráždění prostaty. Bez upozornění jsem zprudka vystříkl, sperma se rozletělo na všechny strany. Ani na to nijak nereagovala a prostě mne znovu umyla. Potom pozdravila a odešla.

Další dva dny jsem prožil tak, jak to v nemocnicích bývá. Brzké vstávání, vizita, kamarádi na návštěvách, nechutné jídlo, které se stejně nedalo jíst. Pizzu, kterou jsem si nechal do nemocnice poslat, mi zabavily sestry, protože podle nich byla tučná. No, snad si pochutnaly. Sestra, kterou jsem hledal, ale nikde nebyla. Neviděl jsem jí dva dny, nevěděl jsem ani, jak se jmenuje.

Třetí den přišla na pokoj, znovu s vozíkem. Chtěl jsem jí upozornit, že jsem se už sprchoval sám a zvládám to, na poslední chvíli jsem to ale spolknul. Chtěl jsem vědět, co bude dělat. Opakovala se situace z posledního mytí. Tentokrát mi ale honění nestačilo. Zoufale jsem toužil jí svléknout a opíchat. Zlehka jsem jí chytil za hlavu a přitlačil jí ke stojícímu ocasu. Pochopila a vzala jej do úst. Sání špičky přednedávnem týraného žaludu mi přinášelo neuvěřitelnou slast, chtěl jsem jí to oplatit. Zajel jsem jí rukou pod halenku, kterou měla schovanou pod šíleným nemocničním úborem, který sestry z mně neznámých důvodů nosí. Chtěl jsem si sáhnout. Ale nenechala mne, zlehka mi ruku odtáhla, stejně jako ze stehen, na která jsem zaútočil o chvilku později. Prostě na sebe nenechala sáhnout a přitom mi to dělala. Připadal jsem si jako blbeček, kterého měla v hrsti.

Myšlenkové pochody způsobily ztrátu erekce, prostě klesnul a nevypadal, že by se chtěl nechat dodělat. Měl jsem za to, že toho nechá a odejde a také toho nechala, k odchodu se ale skutečně nechystala. Místo toho si navlékla gumové rukavice a na ně nakapala cosi mezi gelem a olejíčkem na dětské prdelky. Když vzala znovu ocas do rukou, vystřelila do něj krev, ať jsem se bránil, jak chtěl. V gumových rukavicích to byl úplně jiný pocit. Do pusy už ho vzít nemohla, byl jsem celý od gelu. Rytmicky mi ho honila, přitom mačkala varlata. Najednou udělala něco, co jsem nečekal. Vzala do úst mojí bradavku. V kombinaci s honěním to byl nepředstavitelný tok energie, který mi střílel rovnou do mozku. Zrychlovala, jak v kousání bradavky, tak v honění. Už jsem to nevydržel a začal jsem sténat, slast to byla neskutečná.

Přitvrdila a mačkala mi ocas, jako kdyby to dělala chlapovi naposledy. Prstem druhé ruky zaútočila na mou panenskou prdel. Chtěl jsem protestovat, protože jsem si svou sexuální orientací zcela jistý, bylo to ale kupodivu příjemné. Rychle honila ocas a prstem roztahovala svěrače mého konečníku. Když povolil, zajela prstem dovnitř. Zabolelo to jako blázen, chtěl jsem křičet. Najednou ale sáhla jinam a tělem prostřelila další vlna slasti, dosud nepoznaná. Klepala mi prstem přímo na prostatu, u toho kousala bradavku a prudce honila ocas. Nedalo se to vydržet, pustil jsem. Nikdy jsem neprožil tak silný orgasmus, jako právě v tuto chvíli. Všechno se kolem mne točilo a vnímal jsem jen ústa, která nastavila zdravotní sestřička vstříc výstřiku. Sperma teklo všude okolo, všechno ústa pobrat nestihla. Když jsem skončil, pomalu vyndala prst ven, bolelo to jako blázen. Znovu mne mechanicky otřela hadrem a odešla. Jako kdyby se nic nedělo.

Až další den jsem zjistil od jiné sestry, že se jmenuje Jana. Už jsem jí nikdy neviděl, protože mne z nemocnice propustili dřív, než znovu přišla. Často na ní ale vzpomenu a přemýšlím, jaký by s ní byl sex.. myslím že divočina.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Sofie

Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 451

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Týna

Kalhotky jsou zbytečnost. Mám ráda chození naostro, sex kdekoliv a kdykoliv pro mě není problém. Rozdáme si to spolu, máš na to chuť a není nikdo s kým by sis to udělal?

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 459

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA TYNA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Verča

Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 457

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERCA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Alex


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury