Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

MED

Med je v naší rodině žádanou pochoutkou. Musí být ale domácí, přímo od včelaře, ne z obchodu. Do čaje, na chleba na máslo, pokapat kaši, do cukroví, nebo jen tak mlsat lžičkou ze sklenice. Vždycky ho obstarával tchán od svého kamaráda. Letos ale začátkem července, kdy se první med stáčí, byli s tchyní zrovinka v lázních. Jednoho dne volal, že ho kamarád a pěstitel včeliček kontaktoval, že je letos této sladké pochoutky poskrovnu, a jestli chce, ať si zavčasu přijede. Musíš tam zajet ty…Verunko…já už Viktora informoval. A vylíčil mi, kde přesně bydlí a kudy se tam dostanu…však se zeptáš…a vem si sklenice ! Manžel byl s partou za prací až kdesi na severu Německa, kluci u babičky, mojí mámy. V pátek v podvečer jsem se tedy vydala autem do vsi, kde včelař bydlel. Asi dvacet kiláčků, za půl hodinky jsem byla tam. Abych zbytečně netápala, zeptala jsem se paní co čekala na autobus, kde onen pan Viktor bydlí, a za minutku už jsem zvonila u branky staršího domku. Chvilku to trvalo, neboť pan včelař krmil na dvorku drůbež…že má paní v nemocnici s kýlou…a tak musí teď doma všechno sám… Vzal mne dovnitř a zavedl do suterénu do „černé kuchyně“, jak místnosti říkal. Zde zavařujeme…děláme zabíjačky…vaříme povidlí…a taky „medujeme“. Abychom si nezaneřádili kuchyni nahoře…žena je až moc čistotná..vys­větloval. Byl to vysoký statný muž s prošedivělými vlasy a příjemnou usměvavou tváří. Před týdnem jsem slavil sedmdesátku…pochlu­bil se. Neuvěřitelné ! Hádala bych vám tak minimálně o deset méně ! To mu viditelně polichotilo a začal mi nenápadně dávat najevo, že se mu líbím…a to ženu vždycky potěší. Pan Viktor naléval z velké kovové konve zlatavý medíček do mých sklenic a pěkně jsme si přitom povídali. Jelikož židličku měl zalepenou od medu, posadila jsem se na stůl, než tu žlutavou pochoutku stočí do připravených sklenic. Klimbala jsem nohama a on mě při řeči dost mlsně pozoroval. Bylo mi s ním příjemně. On slaměný vdovec…já slaměná vdova…jak se říká, tak proč spěchat domů…? Měla jsem totiž jakési nevysvětlitelné tušení…že si spolu… A ono se to vyplnilo !
Když pak potřeboval stěrku a trychtýř ze skříňky pod stolem, sehnul se, vzal mě za lýtko které mu zavazelo a odsunul stranou. Měl hebké teplé prsty. Příjemně mě zamrazilo v celém těle…a nejvíce mezi nohama ! V duchu jsem chtěla aby pokračoval. On jakoby četl moje myšlenky. Uchopil do dlaně i moje druhé lýtko a…zdvihl mi nohy nahoru ! Jeho náčiní už ho nezajímalo…spíše to moje…! Zajímalo ho, kam vedou moje nohy…kde končí…a co mám mezi nimi. Máte hebkou hlaďoučkou kůži..paní Veroniko…můžu vás pohladit ? Ač to nemám ve zvyku, jemu jsem přikývla. Sladké mravenčení v celém těle sílilo, a to se mi líbilo. Uvědomila jsem si že jsem pěkně vzrušená… Včelař se narovnal a držíc mne stále za lýtka, sjel po nich rukama na kolena, pohladil, a jeho teplé příjemné dlaně se zastavily až pod šaty na stehnech…Nádherné nožky…spanilá vílo…lichotil mi. Pak mi vyhrnul šatečky od kolen až k pasu a jeho prsty se mi zaklesly za gumičku kalhotek…Chce mě šukat ! …a už jsem ho chtěla mít v sobě ! Opřela jsem se zády o zeď a zavrtěla se, aby mi mohl kaťky přetáhnout přes zadek. Stáhl mi je po stehnech a nechal spadnout dolů na podlahu. Nejsem sice princ…ale tak krásnou princezničku přece nenechám odejít aniž bych ji potěšil…že chceš ? …Zlatovlásko ! Jeho oči se leskly vzrušením a dívaly se do těch mojich. Nedokázala jsem říci ne…Proč taky, když už se mi z píče valil proud šťávy… Rajcovalo mě pomyšlení, že mě…ještě ani ne čtyřicítku…bude mrdat tenhle šedivý usměvavý sedmdesátiletý pán. Sama jsem si vykasala šaty až na pupík, aby viděl vše, po čem toužil. A on se díval…díval…a svoje plátěné tříčtvrťáky v pase na gumu si stáhl i s trenclema do půl stehen…A já se dívala taky…! Ač hlavu měl už do běla, chlupy mezi nohama…z nichž rovno proti mně trčel jeho hnědý penis…byly opačné barvy. Cukalo mi v kundě a zdvihla jsem sama nohy. Rozevřela je tak, že se pootevřela i moje v holém lůně dosud ukrytá jeskyňka rozkoše…Asi poprvé v životě viděl oholenou kundu ! Přitiskl se mi mezi nohy, uchopil mě za kolena a přitlačil mi je na hruď. Jednou rukou mě držel, druhou si opřel moje chodidlo o rameno a zavedl ptáka mezi moje vlhké pysky… Dívala jsem se, jak jeho rudý žalud s namodralým ráfkem mizí v mojich hlubinách…Óóóóch ! Jak jsi sladká…kopretinko ! Zasténal když mi celý ocas zatlačil do píče. Tetelila jsem se blahem a neměla daleko k orgasmu. Pravda, neměl už v jeho věku ptáka jak ze železa, spíše jak z gumy. Vůbec to ale nevadilo. Moje pochva přijímala pohybující se tmavé žihadlo pana Viktora snadno a lehce. Jeho dlaně mě hladily po stehnech…kolenou…a čilý včelař se mi pohupoval v kolenou mezi nimi,a jeho skvělý…od mého nektaru ulepený…šulín mi nádherně rozrýval útroby… Opět si opřel jednu moji nožku o hruď a volnou rukou mi zmáčkl přes šaty prs…Jak jsi jen božská…ty moje sedmikrásko ! Dáváš…dáváš mně tolik štěstí…tolik rozkoše ! Hekal pan Viktor a jeho pytel mi bez ustání tloukl o hráz, a rozmazával po ní bělavý výtok z mé rozdrážděné kundy. Zavíral oči, zakláněl hlavu a šukal…šukal…Zla­tovláááááskoó­óó…! Vrážel mi svého „starého“ čuráka mezi nohy už snad čtvrt hodiny. Pravidelně…bez­chybně…jako stroj ! Kolik asi kund už vymetl přede mnou ? …za těch no…padesát ? …let ? Honilo se mi hlavou a míchalo se se spoustou slaďoučkého hormonu, jež mi jako důsledek pohybu jeho čuráka mým přirozením vyplavoval mozek do krve. Bylo to nádherné…krásné. Dokonce jsem si přála abych se ještě neudělala…ne ! …ne ! …ať to ještě trvá ! A trvalo. Ještě další dlouhé minuty. Mlaďoch by už dávno stříkal… Heh…heh…jsi božská ! Nádherná ! Modroučká…jako chrpa v obilí . Pohekával včelař mezi mými stehny a vjížděl mi do píče až po varlata. Krásnéééé…! Chrpu mu možná připomínaly moje modré šatečky s bílými proužky, z nichž vykukovaly moje do stran roztažené nohy. A pyskatou díru mezi nimi mi ucpával stále rychleji svojím hrbolatým čurákem. Tolik něžných názvů, jmen a přirovnání jsem snad ještě nikdy neslyšela. Krásné…krásné…mrdej …mrdej mě Viki…slyšela jsem sama sebe a už…už…už to na mě šlo ! Mrdej…šukej mě…ty kanče…ty bejku ! Oplácela jsem mu jeho něžnosti sprostými výrazy a v nadcházejícím orgastickém amoku mu ryla nehty do zátylku. Udělej mě…udělej mě…napráskej to do mě…Vikííííí ! Jemu tyto poněkud zvířecí výrazy ale asi dělaly dobře. Zrychlil, pustil moje nohy, vyhrnul si zelené tričko, nalepil se svým břichem na moje vzdouvající se bříško a snažil se mě políbit…Ale nestihl to… S čurákem vraženým až po pytlík v mojí pochvě už nešukal. Jen se vrtěl, třel o moje tělo a jeho mohutná čuráčí palice se ve mně mlátila ze strany na stranu… Zavřel oči…otevřel pusu a…byl hotový ! Jeho pták se nafukoval a splaskával, jak ním v malých intervalech proudilo na dno mojí píče semeno… Stále se o mě třel, chvěl se a sténal…jsi…jsi moje princeznička…kvě­tinka… plná, plničká medu…a vytekl do mě… Co nestihl, dokončila jsem za něho. Vzepjala jsem se proti němu, objala ho rukama kolem krku, stehny kolem beder a několika protipohyby se pod ním sama dodělala… Líbala jsem ho, dráždila jazykem v ústech, a zmámena sladkou rozkoší z neobvykle silného vyvrcholení jsem naplněna jeho ocasem dosáhla orgasmu… Nebyla jsem plná medu…ale jeho mrdky. Pak už jsem jen jako květinka uvadala…uvadala…a zvadla v jeho objetí. Viki…Viktorku… Položil moje nohy na stůl a já se opřela o hranu desky. pak ze mne vycouval. Zcvrklý úd se mu leskl od mého mazání a z žaludu mu ukáplo ještě několik kapek spermatu dolů, do shrnutých trenýrek. I já cítila, že stále rozevřenou dírkou ze mě vychází to, co mi tam pan včelař nastříkal. To…to bylo nádherný…že ? …můj zvonečku modrý ! Prve…blinkal můj ptáček…a teď blinká vaše kundička…obnovil dřívější vykání. Nevím proč, ale náhle jsem se před ním styděla. Stáhla jsem si vyhrnuté zvonečkové šaty. Podal si z vedlejšího stolu ruličku papírových kuchyňských utěrek, utrhl a otřel si ocas i ulepené ochlupení. Pak je podal mně. Důkladně jsem se očistila i já. Natáhl si kalhoty, sehnul se a navlékl mi pohozené kalhotky ke kolenům. Seskočila jsem a vytáhla si je až do pasu. Když jsem se vracela, byla jsem na sebe naštvaná…ale i spokojená… To asi víc ! Porušila jsem sice svoje morální zásady a nechala se ošoustat…ale bylo to fajn. To nepopřu… A v tašce mi cinkalo šest sklenic medu. Tolik sladkosti…a v jeden den !








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Marta

Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 453

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Věra

Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 458

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Verča

Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 457

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERCA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

VEVERKA


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury