Povídka.cz povídky psané životem...
12 Kapitola – svatební noc.
Odbočili jsme ze silničky a sjížděli k naší broučkové chaloupce.
Řidič se s námi rozloučil a vracel se zpět, já jsem odemkl, otevřel
doširoka dvéře, rozsvítil, Janu jsem zvedl do své náruče a přenesl přes
práh. Dal jsem jí velkou pusu a slavnostně jí řekl, „Tak vás vítám
doma paní Karešová.“ Přitulila se, slzičky jako hrách se jí koulely
z šedavých kukadel a přisála se na má ústa. Jak je povinností řádného
manžela slíbával jsem víle, dračici slzičky, které se znovu a znovu
spouštěly s očí. Tiskla se ke mně a polohlasem zpovídala, „kolik jsi
toho u toho baru vypil, rojili se chlapi kolem tebe jako motýli.“
„To víš,“ řekl jsem, „chlapi ví kde najít nektar.“
„Jestli mě z toho nektaru usneš, tak to teda uvidíš,“ vyhrožovala.
Sjela z náručí, rovnala si kostýmek a hned, „podívej jak jsi ho upatlal,
to sis nemohl umýt ruce?“
„Nemohl,“ zasmál jsem se, „kdo by tě přenesl přes práh?“
Milostivě uznala můj argument a že se jde umýt a převléci.
„A ty se taky převleč,“ přísně přikazovala. S úlevou jsem ze sebe
shodil kalhoty a sako, přehodil přes pohovku, přidal košili a vázanku a jen
ve slipech a triku jsem se odebral do kuchyňky, dát si něco k pití.
Nejraději bych si dal oroseného pivečka, ale když jsem si uvědomil odpor
mé víly k vůni chmele, načepoval jsem si do sklenice sifon a pomalu
s chutí ředil alkohol v mé krvi.
Pojednou na mě dračice skočila zezadu, přitiskla se, líbala za krkem a
šimrala hroty ňader.
Já leknutím po sobě vylil zbytek sifonu. Sjela z mých zad a rozhořčeně
kontrolovala rozsah způsobených škod. „Ješišmarja já mám za manžela
čuně, podívej se jak vypadáš, to triko, vždyť se to dá ždímat. To
nemůžeš dát pozor když piješ. Honem to sundej.“
A horečně mě stahovala triko dolů, aby mě mohla na prsou jemně kousat a
lechtat. Její zrak sjel na moje slipy a začalo to znovu, „jak v tom
můžeš chodit, vždyť vypadáš jako počuraný, shoď to prosím tě dolů,
já mám s tím mým manželem kříž, to je hrůza.“ A já pojednou
zjistil, že víla takticky mě připravuje na rej svatební noci. Začala se
přede mnou točit v průsvitné, krátké košilce, kde pod okrajem
prosvítaly kučery mušličky.
Okolo prsou to měla nějak narafičené, aby v košilce vynikaly a od krku ji
visela šňůrka. „Prosím tě na co to máš?“ Udiveně jsem se zeptal a
ona že ji to musím pochválit, že to stálo hříšné peníze.
„Taky je to k hříchu,“ řekl jsem, „tak pojď, já pozhasínám.“
Skočila mně okolo krku a že to ne, že musím pannu nevěstu sám odnést na
svatební lože. „Pannu, já ti dám, potvůrko vílo z Mýtinky,“ říkal
jsem si v duchu.
Držela mě okolo krku jako klíště, tak jsem ji podebral pod zadečkem,
zdvihl a jako náhodou nasměroval můj palec na její skulinku. Jakmile
zjistila co jsem udělal, zaječela do ucha, „né, prosím né, jsem ještě
panna!“ a začala se skulinkou na palci vrtět.
A hned mlsně plánovala, „jsem jako panna a ty jako novomanžel ze mě
uděláš ženu. A pěkně pomaloučku a polehoučku, jsem holka nezkušená,
mně musíš opatrně vést.“ Tak, toho se jí zachtělo! Věcně jsem se
zeptal, „mám vzít sebou kečup?“
„Naco,?“ vytřeštila na mně šedá kukadla, uvědomujíce si že něco ve
scénáři pozapomněla. „Jak potom novomanžel má slíbat, krev s lasturky,
no, teď poraď.“ Zamyslela se, zlákána vidinou líbání, ale potom
zavrtěla hlavou, že ne že se kečup špatně vypírá z prostěradla.
A já jsem nezapomněl si rýpnout, „jak to víš, že se špatně vypírá?
Už jsi to zkoušela?“
Přitiskla se ještě víc a vyhrožovala, „přestaň s tím rejpáním,
nebo za trest budeš tuto noc stokrát opakovat.“ Tak jsem raději už mlčel
a odnesl vílu do ložnice, uložil na postel, položil jsem se vedle ní a
řekl, „shoď ten průsvitný nesmysl, copak se můžu přes to s tebou
mazlit?“ Zakňourala hláskem jako když jsme se poprvé milovali. „Musí to
být?“ Posadila se a hned mě začala zaučovat do tajů mechanizmu její
košilky, „víš, to mě musíš vášnivě dlouho líbat a pak zatáhnout
tady za tu šňůrku.“ V zápalu vysvětlování chtěla to řádně
prakticky ukázat, a za šňůrku zatáhla. Opravdu, s tichým zašustěním se
košilka otevřela a sjela jí podél boků. Nešťastným zrakem se na to
podívala a zakvílela, „jejda, to mělo být až potom.“ Tak jsem ji
položil, Jana zavřela oči a přikazovala, „né abys něco vynechal, to
musí být přesně jako poprvé.“ „To nejde,“ oponoval jsem, „chybí
tady Eva“ a oba jsem vyprskli smíchem. Začal jsem ji pomalu líbat na
ouškách, čelíčku, tvářičkách, ve vlasech, na nosíku a ona mlsně
šeptala,“ přidáváš, to po prve nedělals.“ Potvůrka, jak si takové
detaily pamatovala. Já si vždycky myslel, že byla strachy bez sebe. Když
jsem ji zlíbal místečka na krku a vracel se pomalu nahoru, přitáhla si
mojí hlavu a dlouze mě začala líbat, lechtala mě v ústech jazýčkem a
nakonec se snažila kousnout mě do nosu.
Zasmál jsem se škodolibě, „přidáváš miláčku to jsi opravdu poprve
nedělala.“ A ona nato, „to víš ty můj mužíčku, technika kráčí
mílovými kroky vpřed.“ „A stejně máš ve scénáři chybu“ přidal
jsem si, „poprve jsi byla červená jako rak.“ „Já se snažím,“
zakňourala, „ale nejde to.“
Pomalu pod taktovkou režie víly jsem pokračoval a líbal ňadra, které se
jen o malinko oproti prvnímu milování zvětšily a Jana se vzrušeně
dostávala do varu, ale nikdy zatím nevypadla ze své vymyšlené role. Tiskla
mě na ňadrech až jsem tajil dech, zmítala se pode mnou v rozkoši a nebylo
to hrané, Jana to opravdu cele prožívala. Sjel jsem s líbáním na
bříško a rukou ji hladil zlatavé chloupky lasturky. Povolila nohy, ruku mě
zasunula na horkou lasturku a sevřela ji pevně mezi stehýnka. „To tam
nebylo,“ zvedl jsem vyčítavě hlavu. „Nebuď detailista a pokračuj,“
slastně vzdychla a stlačila mou hlavu na pupík. Rukou v sevření jsem
hladil lasturku a dráždil růžového kamaráda. Jana to už nevydržela a
roztáhla doširoka nohy. Stehýnkem začala pomalu hladit kolík.
Mazlil jsem se s lasturkou, kroužil prstem okolo dírky, hned se vracel ke
kamarádu, který ve víru Janiny vášně tvrdě čněl na vrcholu krásné
lasturky. Vlhký okraj jeskyňky se ke mně vzpínal a Jana sténala,
„opatrně miláčku, bojím se že to bude bolet.“
„Ty potvůrko,“ řekl jsem si v duchu, „já tě vytrestám.“
Posadil jsem se na nohy, Janin zadeček posunul na ně, až co nejblíže ke
kolíku a lehce začal masíroval kamaráda.
Sténala rozkoší a vzpínala se jeskyňkou proti němu. Nasadil jsem ho na
okraj jeskyňky, nahnul jsem se dopředu a zatlačil. Jana dle svého scénáře
když ucítila že vklouznul dovnitř vykřikla a já jsem ji zalechtal na
žebrech. To jste neviděli, Jana, která nic takové neočekávala, zaječela,
vymrštila se i se mnou směrem ke stropu a svíjela se v nekontrolovaném
záchvatu smíchu. Odhodila mě ze sebe, přitiskla se a s odpuštěním,
řehtali jsme se až Jana z toho byla červená jako rak.
„Bolelo to hodně, miláčku?“ ptal jsem se starostlivě. „Strašně,“
vzdychla, „ale všude jinde. Já bych tě v tom okamžiku zakousla,“ řekla
a začala mně vášnivě líbat a kousat.
Převalila na záda, a že pokračujeme podle scénáře. Přitiskla se,
přisátá na ústa a ruka si to namířila do mého klína. „Tak to
nebylo,“ zakňourala, „já jsem ho musela hladit.“
„Já ti říkám, že tady chybí Eva,“ namítl jsem. Opět jsme vyprskli
smíchem, Jana se přesunula nad můj klín a už podle scénáře se
přitlačila a začala se po něm lasturkou pomalu kroužit.
Hladil jsem krásné ňadra, mazlil jsem se ze ztvrdlými hroty, krouživými
pohyby je masíroval a Jana zrychlila své pohyby a trhaně dýchala. Vykřikla
a sténajíc se přitiskla do klína svalila se a třesoucí se prosila,
„miláčku prosím, pomož mu tam.“
Potvora, přesto že byla ve víru svého vyvrcholení, nevypadla z role.
Opatrně jsem nazvedl zadeček a nasměroval kolík do jeskyňky. Nebyla to ta
tehdejší uzounká dírka, ve které se lámal jak se dral dovnitř. Teď to
byla rozpálená, mokrá dírka, křečovitě se stahující vášní a
láskyplně obepínající veličenstvo. Oba už ve vášni vzrušení jsme
spolu řádili, Jana hlasitě sténala celá vzepjatá a kmitala se na něm
v rychlosti, že kolík vyjel ven z dírky. Vykřikla a rukou honem mu
pomáhala na správné místo. Já jsem se už neudržel, strhl jsem ji na sebe,
líbal zvlhlé tvářičky a plnil skulinku ve vlnách mužskou vlhkostí.
Křečovitě se tlačila do klína a pomalu se uklidňovala. „Jsme to ale dva
blázni“ vydechla.
Položila se na bok, znovu se přitiskla a přisála na ústa. Potom se zavrtala
hlavičkou pod moji tvář a zašeptala, „jsi dobrý milenec můj choti,
myslím že to s tebou vydržím.“
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Kalhotky jsou zbytečnost. Mám ráda chození naostro, sex kdekoliv a kdykoliv pro mě není problém. Rozdáme si to spolu, máš na to chuť a není nikdo s kým by sis to udělal?
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 459
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA TYNA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 451
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
J. Robbertos
Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz
Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury