NA ZEMANOVĚ SÍDLE CESTA DO SVI
NNA ZEMANOVĚ SÍDLE 2
CESTA DO SVINAŘOVA
„A buď na sebe opatrná! Víš, že tě chci pojmout za ženu!“ loučil se s ní zeman Petr, když následující ráno nasedala do vozu. Na kozlíku seděl Vítek a uvnitř s ní byla Jolana, Vítkova nastávající. Jenom místo jejího starého, unaveného koníka byl zapřažen kůň, který pod Petrovým výcvikem už něco zažil. Pan Petr podal Vítkovi tři bambitky a k nohám mu položil velký, dlouhý meč. „A nezapomínej s ním stále cvičit!“ kladl mu na srdce. Vítek měl na sobě šedou pláštěnku, ve které vypadal jako sešlý stařeček. „Hyjé!“ Vítek vzal opratě a kůň prošel bránou. Markéta i Jolana byly vykloněny vzadu a mávaly. Potom stáhly plachtu a zašněrovaly jí. „A vzhůru na cestu!“ zasmála se Jolana. Nejprve koukaly Vítkovi přes ramena, ale potom je drkotání vozu uspalo. přitiskly se k sobě a usnuly. Obě to po probdělých nocích potřebovaly. „Prrr!“ náhle se vůz zastavil. Nějací muži se jim postavili do cesty. „Co to vezeš?“ ozval se hlas. „Vážení pánové! To jenom vezu neteře k tetičce do Svinařova!“ Vítek i hlasem napodoboval starého muže. „Áááá…tak křepeličky! Ty se nám budou hodit!“ znovu se ozval ten nepříjemný hlas. „A copak to tu máš?“ ptal se ten drzý muž a chtěl se podívat na kozlík, pod Vítkovy nohy. „To nic, to je jenom taková hračka!“ Vítek seskočil z kozlíku a uchopil meč. Mávnul s ním a překvapený lapka byl náhle rozseknutý na dvě půlky. Vyvalily se potoky krve. Chvíli tam stál, jako kdyby se tomu divil, ale potom se ty dvě půlky rozpadly. „Nééé!“ vykřikli další lapkové, kteří se těšili na kořist a utíkali, co jim nohy stačily. Vítek znovu vzal meč a mávnul s ním nad hlavou. Meč zasvištěl a vydal se za utíkajícími lapky. Nejprve probodnul toho, co byl blíž a zarazil se až po jílec. Ale ani ten další neuniknul. Meč, který proniknul jedním lapkou, vniknul i do zad druhého a oba přišpendlil k zemi. Vítek se otočil, aby meč vytáhnul. Ale vtom se ozvala rána a kolem ucha mu zasvištěla kulka. Vítek sáhnul pod kozlík a také vytáhnul bambitku. Rozkročil se, vzal jí do obou rukou a vypálil tam kde se ještě vznášel obláček kouře. Ozvala se hromová rána, v místě, kde byl střelec, co na něj vypálil, se rozprskly rostliny. Bylo to, jako kdyby vypálil z kanonu. Vytáhnul meč z neživých těl, otřel ho a znovu uložil na kozlík. „Tak a můžeme pokračovat!“ Vítek sednul na kozlík a kůň se dal do pohybu. K večeru dojeli k rybníčku, kde hodlali přenocovat. Obě dívky vylezly z vozu a šly se umýt. Vítek zůstal na břehu a pozorně se rozhlížel, zda se někdo neblíží. Kůň se zatím popásal poblíž vozu. Najedli se, Vítek obě dívky uložil do vozu a sám si lehnul pod něj. Byla teplá noc, tak se ani nemusel moc přikrývat. Spokojeně usnul, protože věděl, že v případě nebezpečí by ho kůň upozornil. Ráno se probudili do slunečného dne. Probudily ho polibky. Nejprve si myslel, že je to kůň, ale to se k němu tiskla Jolana. Markéta spokojeně spala a tak se Jolanina ruka dobývala tam, kde cítila svou kořist. Také Vítkova ruka vnikla pod Jolaninu sukni a zpod vozu se ozývalo vzrušené dýchání. „Užžž!“ vzdychnul Vítek, když ho ruka Jolany dovedla tam, odkud už není návratu. Natočil se na stranu a vytrysknul z něj bílý proud. „Já se těším, až to bude do mne!“ pošeptala mu Jolana do ucha. „Až se vrátíme, tak si tě vezmu a potom se dočkáš!“ zašeptal Vítek a lehce jí okusoval bradavku. Jolana se ještě víc přitiskla k jeho ruce a Vítek cítil, jak mu jí něco zkropilo. „Jdeme se umýt!“ jenom nerad odstrčil Jolanu, svléknul se a běžel k rybníku. Také Jolana sundala těch pár hadříků, co měla na sobě a rozeběhla se za Vítkem. Markétu to probudilo, tak vystrčila hlavu z vozu, aby zjistila, co se to děje. Když viděla, jak se ti dva cákají v rybníku, znovu začala mít ten divný pocit mezi nohama. Vzpomněla si, jak jí pan Petr hladil a ruka jí sama vjela pod sukni. Nahmatala ten zázračný výstupek a začala ho třít. Když slyšela to veselé výskání z rybníku, musela zatnout zuby, aby nevzbouřila celé okolí. Ještě si stačila stáhnout sukni a potom padla na improvizované lůžko ve voze. „Ona ještě spí!“ uslyšela nějaký šepot Otevřela oči a pod zvednutou plachtou viděla dvě nahá těla, jak se k sobě tisknou. Když viděla, co se Vítkovi tyčí mezi nohama, znovu ucítila ten nezvyklý pocit v jejím kvítku. Nechtěla je rušit, ale touha byla silnější. „Vítku!“ zakvílela a zvednula si sukni. Při vyslovení jeho jména sebou Vítek trhnul a odskočil od Jolany. „Prosím, pojď!“ roztáhla nohy, aby zpřístupnila svoje holátko. Nevěděla, co se jí tam děje, ale bylo to k nevydržení. Vítek se nerozhodně díval, ale Jolana Vítka postrčila a on vyskočil do vozu. Nejprve se otočil na Jolanu, ale když viděl, jak mu pokynula, sklonil se a přisál se k té rozšklebence. „Ááááá… ááááá…!“ zmítala se Markéta a tiskla si jeho hlavu do klína. I když už po několikáté dosáhla pocitu, který poznala teprve nedávno, nemohla se ho nabažit. Držela jeho hlavu tak, jako kdyby ho chtěla zbavit života. Jolana to nemohla vydržet. Také cítila ten pocit, co měla mezi nohama a tak vyskočila na vůz. Rozhalila Markétě jupku a klekla si nad její hlavu. Markéta si jí přitáhla a její jazyk se snažil dostat do stejných míst, ve kterých řádil jazyk Vítka. Jolana jí chytila za bradavky, mačkala je a kroutila jimi. Obě dívky se rozkřičely a přitiskly se k sobě tak, jako kdyby chtěly splynout v jedno tělo. Vítek jenom bezmocně koukal na jejich splynutí. Pohodlně si sednul a vzal do ruky oře, co se mu vzpínal mezi nohama. Obě dívky se zachvěly a vysíleně od sebe odpadly. Jolanin zrak padnul do míst, kde se vzpínal ten nezkrotný oř. Jako kdyby jí k němu něco táhlo, posunula se od Markéty a ta nalitá část Vítkova těla se jí ocitla přímo před obličejem. Otevřela pusu a náhle ho měla hluboko v krku. „Nééé…!“ odtrhla se, ale chytila ho do ruky, aby jí už nemohl zajet tak hluboko. Vítek se sice snažil zasunout ho tam, kde se mu to tak líbilo, ale Jolanina ruka to omezila. Vtom se z něj vyřítil horký proud. Ale Jolana to všechno polkla. Vysála i poslední kapičky toho, co se z velké kobry změnilo v malého králíčka. Markéta to vytřeštěnýma očima sledovala, ale než stačila něco říct, Vítek seskočil dolů. Jolana se ještě olizovala, ale Vítek odběhl k rybníčku, omyl se, zapřáhnul koně a vydali se na další cestu. Zatímco Vítek pozorně sledoval cestu, dívky se k sobě znovu přitiskly, aby mohly dráždit tu druhou mezi nohama. Náhle se toho nemohly nabažit. Vítek na kozlíku slyšel zvuky, co vydávaly a nejraději by vlezl za nimi. Ale na obzoru se objevilo sídlo Svinařovského zemana. Řekl dívkám, že už jsou na dohled. Rychle se upravily, použily zbytek vody k tomu, aby se omyly a nebylo cítit jejich vzrušení. Ale to už zastavovali před bránou. „Jedeme od zemana Petra!“ ohlásil se Vítek.
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Věra
Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 458
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Marta
Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 453
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Verča
Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 457
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERCA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Bobr
