Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Náš Jonatán

Složil jsem hedvábný šátek několikrát přes sebe a udělal z něj pásek. Přiložil jí jej na oči a zavázal jej. Ležela nahá na posteli. Dalo mi dost práce ji přesvědčit, aby to se šátkem zkusila.
„Proč bych při tom měla mít zavázané oči?“ rozčilovala se.
„Aby mohla pracovat tvá fantazie,“ snažil jsem se ji navnadit. Další šátek jsem jí uvázal kolem zápěstí a přivázal k posteli.
„A co je zas tohle?“ divila se, „ty mě svazuješ?“
„Ano, ale jen ruce.“
„Ale já nechci mít při tom ruce přivázané!“
„Proč ne?“
„A proč jo?“
„Protože budeš bezmocná.“
„Nechci být bezmocná!“
„Jenom trochu. Nohy ti nechám volné.“
„Ale já nechci!“
„Ani trochu? Víš jak napínavé to bude?“ vemlouval jsem se. „Neuvidíš, co se děje, jen to budeš cítit. A nebudeš tomu moci zabránit. Není to vzrušující?“
Mlčela a i přes šátek jsem viděl jak se mračí.
„Představ si tu nejistotu. To napětí. Každý dotek bude překvapení. Nebudeš vědět odkud přijde a jakou rozkoš ti způsobí. Pak budeš hádat co to bylo. Co ty na to?“
Chvíli nad tím přemýšlela a pak nakonec svolila. Mohl jsem pokračovat podle plánu. Rozepjal jsem jí ruce do stran a pevně je uvázal k okrajům postele. Po té, co jsem se přesvědčil, že jsou pouta tak utažená, že se z nich sama nemůže vymanit, jsem vstal a šel otevřít Jonatánovi, mému příteli z plaveckého oddílu. ‚Pssst!’, ukazoval jsem mu, že se má pohybovat v naprosté tichosti. Pak jsem se vrátil do ložnice. Na posteli ležela má žena. Nahá s rozpřaženýma svázanýma rukama vypadala jako obětina nějakého erotického rituálu. Prohlížel jsem si její nádherné tělo. Její pěkná plná ňadra, oblé boky, lákavý klín. Za chvíli se jej zmocní jiný muž. Svlékl jsem se a nahý si lehl vedle ní. Políbil jsem ji na tvář.
„Co bylo tohle?“ zašeptal jsem.
Nespokojeně odfrkla. „Polibek.“
Políbil jsem ji na ústa.
„Polibek.“
Na krk.
„Polibek.“
Na hruď mezi prsa.
„Mmmm,“ přestala být nespokojená.
Na prso.
„Hmmmm,“ zamručela spokojeně.
Pak jsme uslyšeli, jak se v koupelně pustila sprcha. Manželka ztuhla.
„Někdo je v koupelně?“
„Ano.“
„Cože? Kdo?“
„Muž, kterého jsem ti přivedl.“
„Cože? Proč přivedl?“
„Aby uspokojil tvé ženské potřeby.“
„To nemyslíš vážně? Ty ses zbláznil! Myslela jsem, že si děláš legraci.“
Před časem jsme o tom hovořili. Nedělal jsem si legraci. Myslel jsem to vážně. Od doby, co se mi zhoršila cukrovka, přestala mi fungovat erekce. Byl jsem neschopen pohlavního styku, přesněji řečeno části koitus, kdy muž zasune svůj penis do pochvy ženy. Má žena neměla v pochvě mužský úd už minimálně rok. Snažil jsem se ji uspokojit jiným způsobem, ale nebylo to ono. Byl jsem přesvědčen, že to je důvod jejích náladových stavů. Často měla špatnou náladu. Byla nervózní a roztěkaná. Tvrdila mě, že je na nervy jen když má periodu, ale nebyla to pravda. Nejvíce podrážděná byla ty dny, kdy měla ovulaci.

Zmítala se na posteli a pokoušela se vymanit z pout. Zalehl jsem ji celým tělem a znehybněl ji.
„Klid,“ zašeptal jsem jí do ucha, „uklidni se. Nikdo tu není. Jsem tu jen já a ty.“
„Ne! Tam je i on!“
„Ano. Tam někde je. Ale ne tady! Tady jsem jen já a ty.“
Celá se třásla. „Václave pust mě!“
„Ano. Za chvíli. Neboj se, nebudu dělat nic, co by se ti nelíbilo.“
Začal jsem ji hladit po ramenou a po rukou. Nahý Jonatán vstoupil bezhlučně do ložnice. Dal jsem mu přesné instrukce, jak to má udělat.
„Jonatáne,“ vysvětloval jsem mu, „ona za žádnou cenu nesmí slyšet, že jsi do ložnice vešel, rozumíš? To by začala hysterčit. Jakmile začne hysterčit, tak to je konec! Chápeš? Musíš vejít tak tiše jak nejlépe to umíš. Ona stejně pozná, že tam jsi, ale protože tě neuslyší, bude v tom mít nejistotu. A to je přesně to, co potřebujeme.“
Mazlivě jsem ji líbal a při tom sledoval jak se Jonatán opatrně neslyšně přibližuje k nám. Odklonil jsem se od ní, aby na ní dobře viděl. Prohlížel si její pevná ňadra, malé bříško, oblé boky a plná stehna. Tohle všechno bude za chvíli jeho. S potěšením jsem zaznamenal, že se mu při pohledu na její nahé tělo topoří úd. Přejel jsem jí dlaní po prsou, aby viděl jak pěkně pevná je má.
Došel až těsně k nám. Ucítil jsem závan jeho těla. K mé spokojenosti to byla vůně přesně podle mých požadavků.
„Jonatáne,“ povídám mu, „tady máš mýdlo, které má ráda. Důkladně se s ním umyj. A tady máš kolínskou. Dej si jí jen trochu, rozumíš? Opravdu jen maličko. Ne abys přišel a smrděl jak pánské holičství! Nejvoňavější kombinace je čerstvě umyté tělo s maličkou kapičkou kolínské. Ta je její oblíbená. Tak to nezvoř, chlape!“

Jonatán je vysoký robustní muž se širokými rameny. Vlasy má střižené na krátko a tvář má drsnou jak mariňák. Vypracované svaly na rukou a býčí šíje varují každého potencionálního soka, aby si s ním nic nezačínal. Na první pohled hrozivý zevnějšek ale nemůže klamat více, než v jeho případě. Jonatán je tak hodný, že většího dobráka jsem ještě neviděl. Je přátelský a vstřícný, ochotný kdykoliv s čímkoliv pomoci. Není jako ostatní. Nedá se říci, že by byl hloupý. Je inteligentní a vzdělaný. Je ale jednoduchý. Přemýšlí prostě a přímočaře. Není schopen žádného úskoku nebo vychytralosti. Mám jej opravdu rád. Snažím se jej chránit, protože svým způsobem je zranitelný a bezbranný. Nikdy jsem nezneužil jeho jednoduchého chápání světa. Požádal jsem jej, jestli by nemohl pomilovat mou ženu, což se doufám za zneužití jeho prostoty považovat nedá. Podivil se, proč si ji nepomiluji sám, na což jsem mu vysvětlil, že jí tím chci udělat radost. Že to bude takový dárek. S tím již Jonatán souhlasil, protože on ostatním lidem radost dělá rád.

Najednou manželka ztuhla. „Václave!“ zašeptala mi zděšeně do ucha, „on je tady?“
Neodpověděl jsem jen ji dál hladil a líbal.
„Pane bože Václave! Vždyť jsem nahá! Přikryj mě! Proboha! Hned mě přikryj!“
Vzal jsem deku a celou ji přikryl. Zašeptal jsem jí ucha: „Udělám ti masáž chodidel, ano?“
Tu ona miluje. Má je ploché. Masáž chodidel jí poskytuje značnou úlevu. Začal jsem ji hladit pod dekou po bocích a po bříšku směrem dolů. Přejel jsem jí po stehnech, přes kolena a přes lýtka až na chodidla. Chvíli jsem jí masíroval chodidla. Spokojeně oddechovala. Pokynul jsem Jonatánovi. Napojil své dlaně na mé. Chvíli jsme se pohybovali společně. Pak jsem se od něj oddělil a hladil ji po nohách zpět nahoru. Jonatán jí stále masíroval chodidla. Důkladně jsem mu vysvětlil jak to má dělat. Já jsem se po stehnech a po bocích prohladil po jejím těle zpět až k ramenům. Spokojeně oddechovala slastí, což bylo velmi dobré znamení.
„Proboha Václave,“ zašeptala, když jsem ji políbil, „já mám pocit jako kdybys měl čtyři ruce.“
„Dvě nebo čtyři,“ řekl jsem, „na tom nezáleží. Hlavně když se ti to líbí.“

Něžně jsem ji líbal a při tom jí dlaněmi přejížděl přes prsa. Má je krásně měkká a hladká, na dvorcích lehce zvrásněná. Bradavky se na nich nahmatat nedají, dokud není vzrušená. Nic jsem na nich nenahmatal. Přejížděl jsem jí po prsou jednou dlaní. Druhou jsem sjel níže a hladil jí na bříšku, Při tom jsem ji stále něžně líbal. Dlaní na břiše jsem pokračoval níže až na podbřišek a pak ještě níže. Nohy měla těsně u sebe. Opatrně jsem jí prsty přejel po pyscích pohlaví. Dole téměř na jejich konci jsem se mezi ně prstem maličko přitiskl. Byla tam suchá. Rychle jsem ruku stáhl až na podbřišek a pak pokračoval zpět až na její prsa. Celý postup jsem po chvilce zopakoval. Jonatán jí stále masíroval chodidla. Přidal i kotníky a prsty u nohou. Dýchala stále hlouběji. Pak zafuněla. Mé dlaně na jejích prsou najednou o něco zavadily. Na dvorcích se jí vztyčily bradavky. Jemně jsem po nich přejel prsty. Kladly odpor. Sevřel jsem je něžně mezi prsty a mírně s nimi zacloumal. Byly tvrdé jako kolíčky. „Aáááách!“ zasténala slastně. Pomalu jsem spěchal dlaní do jejího klína. Přejel jsem prsty po pyscích dolů a na jejich konci do nich zatlačil prstem. Byly tam kluzké. Pronikl jsem prstem mezi ně a propadl se do naprosté vlhkosti. Silně se zachvěla. Pohyboval jsem prstem mezi závojíčky a projel jimi dopředu. „Aáááááách!“ zasténala mi tiše do úst, přisátá rty k mým. Mokrým prstem jsem jí lehce přejel po poštěváčku.
„Aáááááách!“ zasténala sladce. Jazykem mi divoce zavrtěla v ústech.

Vášnivě jsem jí líbal, Přejížděl jsem jí dlaní po prsou a prsty vždy zavadil o zduřelé bradavky. Vlhkým prstem jsem jí klouzal po poštěváčku. Co chvíli jsem s ním sklouzl mezi závojíčky, kde již měla naprostou potopu. Nabral jsem další vlhkost a znova se vrátil na poštěváček. Chvěla se a tiše sténala. Sevření stehen povolilo. Zastavil jsem prst na vrcholku poštěváčku a přestal s ním po něm klouzat. Držel jsem prst nehybně na místě a čekal. Celá se roztřásla touhou. Nepatrně prohnula pánev dolů. Nohy jí při tom šly od sebe. Dalším nepatrným pohybem pánev předsadila. Zasténala silnou rozkoší. Prst po poštěváčku znovu klouzal. Tentokrát kvůli vlnivému pohybu její pánve.

Pokynul jsem Jonatánovi. Pomalu z ní stáhl deku. Nijak neprotestovala. Hladil jí po lýtkách a po stehnech. Pokrčil jí kolena. Přejížděl jí po nohou. Při každém projetí je trochu odtlačil od sebe. Jakmile povolila, tak se krůček po krůčku nasouval mezi ně.
„Vašíííkúúú!“ tiše zaúpěla.
„Ano drahá?“
„On… on…“
„Neboj se! Je to příjemné?“
Váhavě přikývla. Už měla nohy tak daleko od sebe, že se vešel mezi stehna. Držel jsem mezi prsty její zduřelou bradavku a druhou jemně svíral rty a trochu za ní popotahoval. Na poštěváčku jsem prsty opisoval malé kružnice. Měla Jonatána mezi stehny.
„Vašíííkúúú! Aáááách!“ sténala, „nedělej tóóó! Aááách! Nesmííííššš!“
Jonatánův ztopořený pyj se tyčil mezi stehny mé ženy jako maják na pobřeží mezi útesy. Měl jej mohutného jako cep. Alespoň jednou tak velkého, než mám já. Byl jsem vzrušen na nejvyšší míru.
„Budeš mi říkat všechno co cítíš?“ zašeptal jsem jí do ucha.
Neodpověděla, jen se třásla vzrušením. Jonatán vzal svůj ztopořený úd do ruky a přiložil jej mezi mokré závojíčky.
„Oóóóóóh!“ zasténala.
„Co je?“ vyzvídal jsem, „Co cítíš?“
Neříkala nic, jen vzrušeně funěla.
„Tak řekni mi to! Prosíííím!“ naléhal jsem.
„Cítím ho tam,“ hlesla tiše.
„Kde tam?“
„Tam!“
Má manželka patří k těm ženám, které se stydí nazvat své pohlaví jménem.
„A co cítíš?“
„Tiskne se mi tam.“
„Víš, čím se ti tam tiskne?“ zachroptěl jsem vzrušeně.
Mlčela.
„Tak čím!?“ naléhal jsem.
„Tím!“
Stydí se nazvat jménem i mužské pohlaví.
Kývl jsem na Jonatána. Začal přejíždět žaludem po její rozevřené štěrbince sem a tam.
„Aáááách! áááách! Vašíííkú, achich ááách!“
„Co je? Řekni mi to! Honem! Tak mluv!“
„Jezdí mi tam s ním. Oóóóch! Vašííkúúú!“
Jonatán, tvář sevřenou vzrušením, na mě pohlédl. Přikývl jsem. Kluzkým žaludem zmáčeným její vlhkostí se zanořil do poševního otvoru.
Roztřásla se. „Aáááách! Aáááách! Aááááách!“ začala slastně sténat jako kdyby se již udělala.
Jonatán, oči vytřeštěné, se celý klepal, ale dál do ní nešel. Přesně tak jak jsem mu to nakázal. Obdivoval jsem jeho sebekázeň. Já už bych se neudržel a zasunul jej do ní, instrukce neinstrukce.
„Tak co je? Co je? Mluv! Honem!“
„Cítím ho! Vášššóóó! Cítím ho tam!“
„Kde ho cítíš?“ nechtěl jsem se nechat odbít.
„Tam v ní. Je tam! Oóóóóóóh!“
Zakýval jsem hlavou do stran. Jonatán se zavrtěl a zatlačil do ní.
„Aááách! áááách! ááách!“ rozsténala se.
Jonatán povolil a vysunul jej.
Přestala hlasitě sténat a přešla do hlubokého dechu.
„Tak povídej!“
„Byl tam, ale teď už ne,“ polykala vzrušením, „cítím jej jen na okraji.“
Znova jsem zakýval hlavou. Jonatán celou proceduru zopakoval. Takhle jsme jí to udělali několikrát za sebou. Za chvíli byla tak vzrušená, že nepřestávala hlasitě sténat ani když jej z ní vytáhl. Byl jsem vzrušený jako nikdy.
„Tak už mi to všechno pověz!“ chraptěl jsem vzrušením.
„Mmmmmmm… Kousek tam byl a už tam zas není. Vašššíkúúú! Proč mě tak mučííííšššš!?“
„On do tebe nemůže, protože máš nohy málo od sebe. Musíš je pořádně roztáhnout. Jinak se do tebe nedostane.“
„Vašššííííkúúú!“ úpěla nešťastně.
„Tak dělej! Dej je od sebe!“
Vzrušením bez sebe jsem sledoval, jak má žena roztahuje nohy, aby do ní mohl vniknout pohlavní úd jiného muže.
„Pořádně!“ řekl jsem ostře.
Poslušně je doširoka rozevřela. Na to Jonatán zatlačil. Sledoval jsem, jak se jeho penis pomalu zasouvá do pochvy mé manželky.
„Aááááách! Aááááách! Aááááách! Aááááááááááh!“ rozsténala se na celé kolo, „Václave! Cítím jak do mě zajíždí! Václave! Oóóóóch! To je slast! Mám ho tam! Cítím ho tam! Cítím jej v sobě. Aááách Vávlave! Tak moc jej tam cítím!“
Jonatán se po kořen zanořil do mé ženy. Oficiálně mě tak pasoval na paroháče. Vzrušený na nejvyšší míru jsem zíral na to jak se v ní údem pohybuje. Sténala a křičela slastí. „Vááášššóóóó! hýbe se tam! Aááááách! Hýbe se mi tam! Tak kráááásně se mi tam hýýýbeééé! Oóóóóóh!“ sténala nevýslovnou slastí.
Ani já jsem nezahálel. Usilovně jsem jí dráždil ňadra a klín. Rty jsem sál bradavku a druhou žmoulal prsty. Prstem jsem jí divoce kmital po poštěváčku. Cítil jsem jak se její tělo napíná jako luk když se připravuje k výstřelu. Přestala sténat a strnula napjatá jak struna. Jonatán na to nijak nereagoval a svým pohlavním orgánem se v ní pohyboval stále stejnou rychlostí. Přestala dýchat. Prst na poštěváčku jsem rozkmital na nejvyšší možnou míru. Pak jsem prudce zatáhl za obě bradavky. Explodovala jako sopka.
„Aáááááááááááááách! ááách! óóóch, achich! aáááh, úúúch! ááááách! áááách!“ křičela rozkoší a zmítala se v mohutném orgasmu. Jonatán měl co dělat, aby z ní nespadl. Pevně se k ní přitiskl, aby se v ní udržel. Sténala a sténala, jako kdyby nemohla přestat. Líbal jsem ji na rty. Měla je vlhké a oteklé. Mazlivě mě žmoulala ústa. Naše jazyky se proplétaly.
„Vašššííííkúúúú! Ach Váááššššóóó, pane bože!“
„Líbilo se ti to, miláčku?“
„Ano, moc!“ něžně mě líbala, „moc se mi to líbilo.“
Těžce oddechovala, jako kdyby uběhla maraton. Jonatán přestal hýbat bedry, ale zůstal v ní.
„Václave?“ zašeptala mi tiše do ucha.
„Ano, lásko?“
„Mohl bys mi tu pásku sundat?“
„Ovšem drahá.“
Sundal jsem jí z očí pásku. Zamrkala a pak pohlédla vzhůru. Díval jsem se, jak si má manželka prohlíží muže, který jí právě přivodil takovou záplavu rozkoše. Usmál se na ní a pozdravil ji.
„Dobrý den, paní Moniko.“
Zrudla.
„Dobrý den,“ odpověděla plaše.
„Těší mě, že vás poznávám. Já jsem Jonatán.“
Měl jsem co dělat, abych se nerozesmál. To byl celý Jonatán. Přímý a čistý. Věděl jsem, že to myslí upřímně. Že naprosto nechápe jak nepatřičné je se představovat ženě ve chvíli, kdy má svůj ztopořený penis po kořen zasunutý v její pochvě. Má žena studem sklopila oči. „Také mě těší,“ špitla. Nenápadně na mě pohlédla. Rozvazoval jsem jí zápěstí a tvářil se, že tato situace mi připadá úplně normální.
„Jonatáne, byl jsi?“ zeptal jsem se.
„Ne,“ zavrtěl hlavou, „ale mám to na samém krajíčku. Myslel jsem, že to již nevydržím, jak mě jej před chvílí v sobě tak silně tiskla.“ Pak na mě prosebně pohlédl. „Václave, mohl bych se v ní ještě chvíli vrtět?“
„Mě se ptáš?“ divil jsem se, „jí se zeptej.“
„Paní Moniko, nevadilo by vám, kdybych se ve vás ještě chvíli hýbal?“
Odvrátil jsem hlavu, aby neviděla, jak se směji. Znám ji natolik, že vím, že na takovou otázku by se styděla odpovědět i mě, svému mnohaletému choti, natož chlapovi, kterého vidí poprvé v životě. Byl jsem zvědavý jak zareaguje. Věděl jsem, že rozkoš, kterou před chvílí prožila, byla mimořádná. Tak silné vyvrcholení jsem u ní nikdy nezaznamenal, natož že to byla její první soulož po celém dlouhém roce.
„Moc bych to potřeboval. Jsem těsně před výstřikem,“ prosil jí úpěnlivě, čímž její rozpaky nepochybně ještě zvyšoval. Otočil jsem hlavu zpět, abych jí viděl do tváře. Byla studem celá znachovělá. Pak řekla plaše „Můžete.“
Slyšet svou ženu, jak jinému muži dovoluje aby ji ještě chvíli prcal, bylo neuvěřitelně vzrušující. Řekl jsem Jonatánovi: „Za odměnu, žes jí tak pěkně ošukal, se můžeš udělat do ní.“
„Václave!“ zhrozila se.
Nevěděl jsem, jestli se hrozí nad výrazem ‚ošukat’ nebo že mu dovoluji to do ní pustit. To už jsem se nedozvěděl, protože se na ní zvolna rozvlnil. Monika byla okamžitě v transu. Sténala slastí a kňučela rozkoší. Jak Jonatán zrychloval, tak zvedla nohy samovolně nahoru. Bušil do ní, až se prohýbala. Nohy jí vlály ve vzduchu jako dva prapory. Pak Jonatán zasténal a prudce do ní přirazil. Na těsno k ní přitisknutý chroptěl absolutním blahem a ukájel se do ní. Hleděl jsem na svou manželku. Právě mi do ní jiný muž vstřikuje své sperma. Díval jsem se, jak mu drží. Jak má slastí přivřené oči a ústa otevřená. Poslouchal jsem jak sténá rozkoší. Její pochva právě teď v sobě svírala mohutný genitál jiného muže. Zasunul si jej do ní až po kořen. Plnil mou manželku svým semenem. Oplodňoval mi ji. Teď má pochvu plnou jeho spermatu. Představoval jsem si ty miliony spermií jak sebou mrskají a derou se jí do dělohy.
Dlouho jej tak v ní držel, dokud se mu povadlý úd nevysmekl ven. Byl celý mokrý od poševního sekretu. Pohlédl jsem mezi její rozevřená stehna. Mezi závojíčky se objevila bílá kapka. Za ní následoval pramen bílého šlemu. Sedla si s nohama od sebe. Pohlédla mezi ně a dívala se, jak jí to z pochvy vytéká. Usmívala se.
„Václave, jsi ten nejúžasnější manžel na světě!“ políbila mě na tvář a šla se osprchovat.


Konečně byla zase šťastná. Vesele pobíhala po bytě a zpívala si. Spokojenost z ní přímo čišela. Potvrzovalo to mou teorii, že není nad to mít doma řádně vyšukanou manželku. Zajímala se, jestli je Jonatán ženatý. Když jsem jí prozradil, že ne, tak se ptala jestli má nějakou přítelkyni. Neměl.

Jonatán to měl s ženami složité. Jedna jej připravila o auto a druhá dokonce i o byt. Měl smůlu, že narazil na mrchy, které se nerozpakovaly využít jeho prostoty a o vše jej připravit. To způsobilo, že se zařekl, že si s žádnou ženskou již nikdy nezačne. Prozradil mi, že pohlavní styk s mou chotí byl po dlouhé době jeho první kontakt s ženským pohlavím. Přiznal se, že mu mé přání udělalo velkou radost, protože mu sex velmi chyběl. Nabídl se, že pokud si budu přát, tak mou ženu obšťastní znova a rád.

Po týdnu se mě manželka zeptala, jestli si myslím, že by bylo vhodné pozvat Jonatána na oběd.
„Proč jej chceš zvát?“ divil jsem se.
„Abychom se lépe poznali.“
„Vzdyť už jej znáš, ne?“
„Neznám.“
„Znáš! Víš, jak to myslím.“
„Eéé, tedy ano, takto jej znám. Ale mohli bychom se poznat i jinak.“
„No dobře, pozvu jej.“
„Jsi zlato!“ objala mě kolem krku a dala mi polibek.
„A nechceš jej pozvat raději na večeři?“
„Proč na večeři?“
„No, pak byste si mohli zašukat.“
Beze slova na mě hleděla.
„Tedy vlastně, proč byste nemohli šukat i po obědě?“ zauvažoval jsem. Dívala se na mě a já čekal, že dostanu facku. Dala mi polibek a pobaveně řekla: „Ty prase!“
„Všimla sis jak ho má velkého?“
„Všimla,“ usmívala se spokojeně, „toho si nešlo nevšimnout.“

„Joník přijde! Joník přijde!“ prozpěvovala si a tanečním krokem pokládala příbory na stůl. Uvařila jídlo, které dělá velmi zřídka jen pro vzácné hosty. Hrozně jsem žárlil, že pro něj tak vyvařuje.
„Aby ses z toho svého Joníka nepodělala!“
Přitančila až ke mě, naklonila se mi k uchu a zašeptala: „Má ho velkého!“ Pak se rozesmála. Otráveně jsem odešel. „Má ho většího, než ty!“ slyšel jsem ji za sebou.
‚Proboha kdo jsi a co si udělala s mou ženou?’ pomyslel jsem si. Překvapilo mě, co s ní dokázala udělat jedna pořádná soulož. K večeři si vzala halenku průsvitnou tak, že jí byly vidět prsa. Tmavé dvorce prosvítaly pod bílou látkou. Nikdy nic takového na sobě neměla. Divil jsem se, že takovou halenku vůbec v šatníku má. Takové věci nikdy nenosila. Pak mi to došlo.
„Ty sis tu halenku koupila pro něj, že jo? Že je ta halenka pro něj?“
„Ano Václave, je! A nejen halenka! Celá jsem tu pro něj. Přece jsi s tím souhlasil. Nebo sis to rozmyslel?“
Zavrtěl jsem hlavou, že nerozmyslel. V této situaci bylo nemožné si to rozmyslet.
„Já jen, aby tvé kulinářské umění nepřišlo vniveč.“
„Proč by mělo?“
„Až tě uvidí, tak nebude ani vědět, že něco jí. To se vsaď! Můžeš mu klidně naservírovat seno nebo piliny. Zblajzne to jako malinu, jen aby to z tebe už mohl strhnout.“
„Nic strhávat nebude,“ mračila se na mě, „svléknu se sama.“ Pak se zamyslela. „Myslíš, že bychom to tedy měli dělat před večeří?“
„Neblázni!“ zasmál jsem se, „to by vám nejen vystydla ale i se zkazila, zplesnivěla a odpochodovala.“
Rozesmála se a žertovně mě pleskla po tváři.

Jonatán hltal jídlo tak, jak jsem před tím prorokoval. Očima hltal mou ženu. Po jídle místo rozhovoru nastalo rozpačité ticho. Jonatán pokukoval nenápadně po mé ženě a ona zas po něm. Věřil jsem, že kdybych tu nebyl, tak ti dva by už byli dávno v sobě. Otevřel jsem láhev vína a nalil sklenky.
„Tak na dnešní večer!“ pozvedl jsem pohár, „ať se vydaří ke spokojenosti všech!“ Připili jsme si. Chvíli jsme mlčeli. Pak Jonatán prolomil ticho.
„Paní Moniko, jsem moc rád, že mě dnes k vám Václav pozval.“
„Také jsem moc ráda,“ usmívala se nesměle. Už se zase červenala. Zas jsem v ní rozpoznal svou původní ženu.
„Říkal, že tentokrát si jen popovídáme a pak zahrajeme karty. Prý je hrajete velmi ráda.“
Monika překvapeně zamrkala. Zprudka se na mě obrátila. Věděl jsem, že hraní karet je to poslední, co by teď chtěla dělat.
„Václave můžeš na slovíčko?“ řekla ostře.
„Co je?“
„Mohli bychom na chvíli vedle?“
„Proč?“
„Abychom zde pana Jonatána nezatěžovali nějakými svými problémy.“
„Ne. Můžeme to probrat i tady.“
„To je v pořádku,“ zvedl se Jonatán ze židle, „zajdu si zatím někam.“
„Jonatáne, zůstaň!“ vyštěkl jsem na něj. Překvapeně se zastavil.
„Sedni!“
Posadil se.
„Tak cos mi chtěla?“
„Něco jsi mi slíbil,“ řekla Monika rudá jak krocan.
„Co jsem ti slíbil?“
Se sklopeným zrakem řekla pevně: „Že se s ním po večeři budu moci pomilovat.“
Jonatán vykulil oči. „Tak to je výborné!“ zvolal vesele, „díky Václave, žes vyslyšel mé přání.“
„Cože? Jaké přání?“ zarazila se Monika.
„Přece, že s vámi mohu mít další sex,“ divil se Jonatán.
Podívala se na mě. Už jsem se neudržel. Viděla jak se culím od ucha k uchu.
„Ty vtipálku!“ usmívala se, „ty si z nás utahuješ!“
„Ne, to ne!“ bránil mě Jonatán, „Václav by si ze mě legraci nikdy nedělal. To vím naprosto jistě.“
„Samozřejmě!“ potvrdil jsem mu to, „Joni je můj kámoš a já jej mám rád.“
„Díky Vašku,“ řekl spokojeně.
„Má žena tě má také ráda, že je to tak Moni?“
„Ano drahý. Mám jej ráda. Moc ráda. Mám vás ráda, Jonatáne,“ obrátila se k němu.
Jonatán se rozzářil štěstím.
„Tak už běžte do ložnice si tu lásku pořádně vyjádřit,“ řekl jsem smířlivě.
„Ty s námi nepůjdeš?“ divila se Monika.
„Ne, nebudu vás rušit. Počkám tady.“
„Jsi si jistý?“
„Ano.“
„Tak dobře, miláčku, jak si přeješ,“ políbila mě a odvedla si Jonatána do ložnice. Seděl jsem v křesle, pil víno a poslouchal nejdříve jednu sprchu a pak druhou. Pak bylo chvíli ticho, než jsem zaslechl její tiché vzdychání. Vzdychání sílilo až přešlo do sténání. Poslouchal jsem, jak vedle v ložnici má žena sténá rozkoší, neboť má právě v kundě zasunutého ptáka mnohem většího, než ho mám já. Poslouchal jsem, jak křičí šílenou rozkoší, protože jí tam vedle důkladně mrdá jiný chlápek. Vypil jsem celou lahev a ožral se jako prase. Ani nevím, kdy jsem usnul.


Neděle proběhla jako obvykle. Monika dopoledne nejdříve uklízela. Tentokrát si při tom i zpívala. Se smetákem doslova tančila. Takovou radost z domácích prací jsem u ní nikdy neviděl. Spokojeností zářila jako sluníčko. Trochu mě to rozčilovalo. Věděl jsem, že její spokojenost pramení z toho, že ji včera Jonatán pořádně ošukal. Slyšel jsem toho dost, než jsem se opil. Připravoval jsem si podklady do práce. Nemohl jsem se soustředit. Její táhlé sténání plné nekonečné rozkoše mi pořád znělo v uších. Šel jsem spát brzo. Políbil ji na dobrou noc a zalezl do postele. Za chvíli tam za mnou přišla. Přitulila se ke mě. Její nahé tělo mě vzrušilo. Políbila mě.
„Moc ti to vadilo, miláčku?“ pošeptala mi omluvně do ucha.
„Trochu,“ přikývl jsem.
„Mohla bych to nějak odčinit?“
„Nevím. Možná.“
„Máš nějaké přání, které bych ti mohla splnit? Řekni, co mám udělat, lásko, a já to udělám.“
„Opravdu?“ ujišťoval jsem se.
„Ano.“
„Všechno?“
„Všechno!“
Zarazila se.
„Tedy pokud nebudeš chtít něco perverzního.“
Měl jsem přání, o kterém jsem si nebyl jistý, jestli takové je.
„Chtěl bych, abys mi o tom vyprávěla.“
„O čem?“
„O tom, jak jste to spolu včera dělali.“
Zachmuřila se. „Je to nutné, Václave?“
„To snad není perverzní přání nebo je?“
„Asi není,“ připustila. „Nechceš raději splnit něco jiného?“
„Ne! Chce jen tohle!“
Tvářila se velmi odmítavě.
„Jestli chceš, aby s Jonatánem bylo nějaké další pokračování…“
Vzdychla: „No tak dobře.“
„Chci to ale všechno slyšet do nejmenších podrobností. Chápeš?“
„Hmmmm.“
„A nechci slyšet žádná zájmena.“
„Hmmmm.“
„Zádné ‚tím’ a ‚tam’. Rozumíš?“
„Václave prosíííím!“ sepjala ruce.
Věděl jsem, jak těžké to pro ni je. Ale byl jsem neoblomný.
Znovu vzdychla: „Václave, příště budeš při tom!“

Bezradně na mě hleděla a nevěděla jak začít. Zeptal jsem se: „Kdo se šel první umýt?“
„Já.“
„No a pak, když ses osprchovala?“
„Šla jsem do ložnice.“
„A dál?“
„Lehla jsem si do postele a tam na něj čekala.“
„Nahá?“
„Ovšem. Jak jinak. Přikryla jsem se ale dekou. Pak přišel. Má krásné tělo, Václave, vždyť víš. Lehl si ke mě. Zvedla jsem deku a on se ke mě přitulil. Má nejen krásné tělo, ale i nádherně voní. Chvíli jsme leželi v obětí. Naše těla se vzájemně zahřívala. Po chvíli jsem cítila, jak mu ztuhl penis. Cítila jsem na břiše jeho tvrdost. Velmi mě to vzrušilo. Pohladila jsem jej po vlasech. Pokusil se mě políbit na ústa. Netrefil se. Místo toho mě šťouch do nosu. Hrozně se omlouval, že je nešika. Byl tak roztomile nesmělý. Dodalo mi to odvahy jej hladit po ramenou a po pažích. Mé hlazení mu dodalo kuráž. Začal mě také hladit. Po vlasech, po tváři, po rukou, po krku. Pak na hrudi a pak na bříšku. Ňadrům se ale vyhnul. Zatoužila jsem, aby je byl býval nevynechal. Z bříška pokračoval na boky a stehna. Můj klín při tom také vynechal. Už jsem byla hodně vyrušená. Vadilo mi, že mi to tam vynechal.“
„Řekl jsem žádná zájmena!“
„Vadilo mi, že vynechal mou… pipinku. Toužila jsem, aby se mě tam dotýkal.“
Zamračil jsem se.
„Aby mi sahal na buchtičku,“ opravila se.
„Hladila jsem jej po hrudi a pak po břiše. Má je tak pevné! Tak vypracované! Pak jsem pokračovala níže na jeho podbřišek. Dlaní jsem zavadila o jeho ztopořený nástroj. Vyrušeně zavzdychal. Hladila jsem jej po něm po celé jeho délce až k pytlíku. Slastně při tom funěl. Přejížděla jsem mu po údu prsty. Pak jsem jej jemně sevřela v dlani, abych vyzkoušela jeho pevnost. Byl tvrdý jako kámen. Oóóóóh! zasténal rozkoší. Přestal mě hladit po stehnech a vrátil se na mou hruď. Konečně mě chytil za prsa. Aáááách! Bylo to tak úžasné! Krásně mi je mnul a tiskl mi je. Hrál si s nimi jako malý kluk. Cítila jsem, jak jsem dole zvlhla. Pevně jsem sevřela jeho pyj v dlani a zatáhla za něj. Oóóóóóóóh! vykřikl rozkoší. Najednou byl jako vyměněný. Jeho nesmělost byla ta tam. Dlaní mi zajel mezi nohy a přitiskl mi ji mezi stehna. Cítila jsem jeho pevný stisk po celé pipince. Byl to ten nejúžasnější pocit jaký jsem kdy poznala. Mohutný chlap si mě svou širokou dlaní drží za pohlaví, jako by mě za ně chtěl zvednout. Aáááách! vykřikla jsem. Pánev se mi samovolně rozhýbala. Držel si mě za kundu jako svůj majetek. Vzdychala jsem rozkoší a celá byla jeho. V pochvě jsem měla úplnou potopu. Vyhoupl se na mě mezi má stehna. Roztáhla jsem nohy od sebe. Místo své dlaně mi na buchtičku přiložil svůj úžasně velký genitál. Cítila jsem, jak se mi s ním zavrtává mezi závojíčky. Zatlačila jsem nohy co nejvíce od sebe. Cítila jsem, jak mi žaludem klouže po poševním vchodu. Rychle jsem si tam sáhla a prsty roztáhla závojíčky co nejvíce od sebe. Pak jsem ucítila jeho žalud, jak mi mezi nimi klouže dovnitř. Cítila jsem, jak se mi pod jeho náporem rozestupují poševní stěny. Byl to ten nejvzrušivější pocit jaký jsem kdy zažila. Vnímat jeho pohlavní úd jak mnou prostupuje. Jak se do mě klouzavě zasouvá. Jak mi tam hluboko v pochvě nádherně božsky klouže. Sténala jsem nevýslovným blahem. Má to tak krásně velkého. Myslela jsem, že slastí omdlím, když mě s ním celou naplnil. Pak jsme spolu souložili. Hýbal se ve mě a mě bylo neskutečně blaze. Přála jsem si, aby to nikdy neskončilo. Krásně mě projížděl a při tom mi tiskl a mačkal prsa. Kňučela jsem rozkoší. Zvedla jsem hlavu a nastavila mu ústa. Sklonil se ke mě a mazlivě mě líbal, zatímco bedry stále pohyboval sem a tam. Jazykem mi vášnivě vrtěl v ústech, zatímco penisem se mi pohyboval v pochvě. Vyvrcholila jsem v závratné erupci slasti a bezbřehé rozkoše. Sténala jsem neopakovatelným pocitem naprosté blaženosti. On se na mě houpal a sténal. Pak do mě ejakuloval. Dívala jsem se do jeho blahem stažené tváře. Byl tak krásně vzrušený. Byla jsem šťastná a neobyčejně hrdá na to, že mu mé tělo dokázalo poskytnout tolik rozkoše.“

Mlčky jsem poslouchal. Vyrušením mi vyschlo v hrdle. Myslel jsem, že tím příběh končí, ale pokračovala ve vyprávění dál.

„Když jsme se vydýchali a uklidnili a on jej ze mě vytáhl, tak jsem ti šla oznámit, že jsme již skončili. Spal jsi jako dřevo. Oblékli jsme se a on se chystal k odchodu. Zeptala jsem se jej, jestli by nechtěl kousek doprovodit. Souhlasil a tak jsem šla s ním. Procházeli jsme se spolu horkou letní nocí. Drželi jsme se za ruce jako dva milenci. Vzpomněla jsem si na to, jak jsme kdysi také tak spolu chodili a drželi se za ruce. Bylo to úplně stejné jako tenkrát. Také tak krásné. Tak důvěrné. Tak intimní. Akorát, že my dva jsme ještě tenkrát spolu neměli žádný pohlavní styk. Vlastně ani pusu jsi se mě neodvážil dát. Teď to bylo malinko jiné v tom, že mě bolely bradavky od toho, jak mě za ně Jonatán při vyvrcholení zatahal. A pak mě také bolela pochva od Jonatánovo hlubokých zásunů jeho mimořádně vyvinutého penisu. Zastavili jsme se u řeky. Objal mě. Dívali jsme se spolu na hvězdy. Naše duše souzněly stejným harmonickým tónem stejně tak, jako naše těla u nás v ložnici. Cítili jsme, že si jsme blízcí.
Když jsme procházeli kolem plotu ohraničující koupaliště, zasmál se. Vzpomněl si, že jako kluk na něj chodil zadarmo dírou v plotě. Ta díra tam pořád byla. Protáhli jsme se dovnitř. Došli jsme až k bazénu. Voda byla hladká jako zrcadlo. Všechny hvězdy se v ní odrážely. Všude byl klid a naprosté ticho, kromě šumění větru v korunách stromů a zpěvu nočních ptáků.
Dostala jsem chuť si zaplavat. ‚Pojď do vody,’ navrhla jsem Jonatánovi. ‚Nemáme plavky,’ namítl. ‚Na co plavky?’ podivila jsem se a svlékla se. Pomalu jsem vstoupila do vody, zatímco se svlékal. Voda byla chladná. Krásně zchladila mé rozpálené tělo. Tiše jsme spolu plavali po hladině bok po boku a snažili se nezčeřit ani vlnku. Voda byla naprosto čistá a dokonale průzračná. Viděla jsem v ní jeho nádherné tělo, jak se v ní pohybuje a dělá tempa. Viděla jsem jeho penis, jak mu trčí ztopořený v podbřišku. Proud mu s ním pohyboval ze strany na stranu. Připlavala jsem k Jonatánovi a ruce mu položila kolem krku. Něžně jsem jej líbala a při tom se k němu přitiskla celým svým tělem. Roztáhla jsem nohy a stehny jej sevřela kolem boků. Na zadečku jsem cítila jeho erigované mužství. Kousek tak se mnou plaval, než chodidly nahmatal mělčinu. Pak se zastavil a něco tam dělal mezi mými stehny. Náhle jsem ucítila tlak na poševním otvoru. Pak jsem znova prožívala ten nádherný pocit, když do mě proniká mužský pohlavní orgán. Zasunul jej do mě až po kořen. Voda kolem nás se rozvlnila. Vášnivě jsem jej líbala, zatímco on se ve mě pohyboval. Vlny kolem nás šplouchaly jako kdybychom se ocitli v mořském příboji. Sténala jsem mu do úst, zatímco on mě držel za hýždě a chtivě si mě na sebe přirážel. Vyvrcholila jsem prudce a náhle. Mé vzdechy se rozléhaly po vodní hladině s takovou naléhavostí jako když mořské nymfy lákají do svých tenat ztracené námořníky. V pochvě jsem cítila jak mu v cuká v údu. S každým záškubem z něj vystřeloval mocný proud jeho semene. Pulzoval mi v podbřišku jako druhé srdce. Silně jsem jej svírala poševními svaly. Nehodlala jsem jej ze sebe už nikdy pustit. Když naše vrcholy odezněly, nechtěla jsem se od něj odtrhnout. Šel tak se mnou na břeh a vystoupil z vody. Tiskla jsem se na něj jako klíště. Pánví jsem tlačila proti jeho bokům a držela si jeho úd v pochvě zasunutý až nadoraz. Chodil tak se mnou po okraji bazénu. Byli jsme napevno spojení jak ti broučci, co spolu chodí se spojenými zadečky a nerozpojí se, ani když jim něco hrozí a oni utíkají do bezpečí. Opřel si mě o stěnu kabinek na převlékání a několika mocnými přírazy mě znova vyvrcholil. Sténala jsem neskutečnou rozkoší. Pak si mě položil na záda do trávy a opřel se mi pažemi do stehen. Zvedl mi je nahoru a roztáhl široce do stran. Pak mě tam v trávě omrdal tak brutálně, že jsem se znova udělala. Tak šílený orgasmus jsem snad nikdy neměla. Vypálil mi do hlavy obrovskou díru. Vlastně mi z ní vypálil úplně všechno! Neexistovalo naprosto vůbec nic, než jen jeho penis v mé vagíně. Klouzal mi v ní nádhernou rychlostí. Tělo mě hořelo a mrazilo. V uších mi hučelo. Chvěla jsme se nadpozemskou slastnou rozkoší. Takový sex jsem nikdy nepoznala. Taková slast! Sílená závrať! Emoce ze mě prýštily jako ohňostroj. Z jeho pohlavního orgánu do mého pohlavního ústrojí zas prýštil obsah jeho varlat. Vychutnávala jsem si ten neobyčejný pocit, kdy se do mě muž takto mocně udělá. Cítila jsem se tak žensky. Byla jsem opravdová žena. Žena, kterou si muž pomiluje, když na ni dostane chuť. Pomiluje ji a oplodní si ji. Konečně jsem našla smysl svého života. Mým úkolem ženy je nechat se od něj oplodnit a rodit mu děti. Byla jsem jeho celým svým tělem i duší.“

Ztěžka jsem polykal, pokoušejíce se popadnout dech. Hrdlo jsem měl vyschlé na troud a v ústech podivnou pachuť. V podbřišku jsem cítil neznámý zvláštně intenzivní pocit. Měl jsem mimořádně silnou erekci.
„Drahý,“ usmála se líbezně, „líbilo se ti mé vyprávění?“
Nemohl jsem vůbec mluvit, natož abych věděl, co jí mám na to říct.


Na druhý den jsem zašel do klubu. Je to vodácký klub na břehu řeky. Občas tam zajdu s klukama pokecat. Dnes jsem tam našel jen Jonatána. Seděl sám u sklenice piva. Na první pohled bylo vidět, že je v depresi. Takhle se tvářil vždy, když měl problém s ženskými. Tušil jsem, co se mu stalo. Zas jej nějaká mrcha vypekla.
„Ahoj Jonatáne,“ usmál jsem se na něj povzbudivě, „jak se vede?“
„Ahoj Václave,“ odpověděl divně zaraženě.
„Co se stalo?“ vyzvídal jsem.
„Nic. Nic se nestalo. Co by se mělo stát?“
„Já vím co se stalo!“
Vyděšeně na mě pohlédl.
„Zase ty ženské! Že jo? Co ti zas která udělala?“
Viditelně se uklidnil. „Ale nic. Nic.“
„Nepovídej!“ nedal jsem se odbýt, „vidím to na tobě. Tak už to vyklop!“
„Nemám kde bydlet,“ povzdechl si. „Jak jsem ti již říkal, tak si můj byt přepsala na sebe moje bejvalka. Teď tam vyměnila zámek.“
„Mrcha!“ rozčiloval jsem se. Vzal jsem si z lednice také pivo. Chvíli jsme spolu bez řečí pili. Tyhle chvíle společného pití beze slov měl Jonatán moc rád.
„Tak budeš spát u nás,“ napadlo mě.
„Ne, to ne!“ zvolal vyděšeně.
Překvapeně jsem na něj pohlédl. „Co blázníš?“ divil jsem se.
„Nechtěl bych tě ani tvou ženu nějak obtěžovat.“
„Jaképak obtěžování,“ bránil jsem se. „Nijak nás obtěžovat nebudeš. Budeš přespávat v dětském pokoji. Je prázdný. Nepodařilo se nám s Monikou počít.“
„Ne, to rozhodně nejde,“ trval na svém.
„Proč prosím tě? Vždyť jsme přece nejlepší kámoši.“
„Právě proto!“
„To nechápu.“
Důkladně si přihnul. Pak ještě chvíli váhal. Viděl jsem jak se to v něm pere. Pak se odhodlal.
„Václave, měl jsi pravdu. Je v tom žena.“
„No jo,“ poplácal jsem jej chlácholivě po rameni. „To jsem věděl hned od začátku.“
„Václave,“ řekl plačky, „já jsem se zamiloval.“
To bude zas průser, pomyslel jsem si. Nahlas jsem řekl: „Tak to je výborná zpráva! Blahopřeji Jonatáne.“
„Václave,“ po tváři mu tekly slzy, „já se strašně moc zamiloval!“
To bude větší průser, než jsem myslel. „Znám ji?“
„Vávlave, jseš můj nejlepší kamarád!“ Ted už opravdu brečel. „Moc mě to mrzí Václave. Já se zamiloval do tvé ženy!“
Ulevilo se mi. Tak to naštěstí není nějaká další mrcha, která si z něj udělá dojného vola. Díval se na mě s obavou v očích. Usmál jsem se.
„Jonatáne! Ty blázne!“
„Tobě to nevadí?“ vykulil překvapeně oči.
„No, trochu mi to vadí.“ ošil jsem se, „ale kvůli tomu se svět přece nezboří. Ne? A ty nemusíš bulet.“
Zvedl jsem sklenici piva. Přiťukli jsme si.
„Jonatáne, neboj se. Pořád jsme nejlepší kamarádi, i když ses zabouch do mé staré.“
Vděčně se usmál. „Václave! Já jsem tak šťastný! Myslel jsem, že se budeš zlobit.“
„Ale kdepak!“ smál jsem se.
„Myslel jsem, že jsem přišel o nejlepšího přítele.“
„Vidíš, nepřišel!“ Přemýšlel jsem, co jeden takový bouřlivý sex natropí s psychikou.
„Když ona je tak krásná!“ rozpovídal se. „Má tak nádherné oči. Je tak milá a hodná!“ zasnil se. Pak se najednou lekl. „Promiň Václave. Nevadí ti, že ti tu o ní tak básním?“
„Nevadí. Klidně pokračuj.“
„Víš, ona je první bytost, se kterou se nebojím. Tedy kromě tebe. Tebe nepočítám. Ale ona je něco jiného. Je tak chápavá, tak vstřícná. Cítím se s ní tak bezpečně. Cítím, že jí mohu důvěřovat. Že jí mohu říct všechno. Vím, že mě pochopí. Vím, že mě nezradí. Cítím potřebu ji chránit. Starat se o ní. Pečovat. Ona je tak krásně čistá, Václave. Víš? Ona je dokonalá. Ona je anděl! Ano. Je anděl!“
„Hmmm, anděl,“ překvapil mě. Od kdy se s andělem šuká? „A co sex? Líbilo se ti to s ní?“
„Ano a jak! Panebože, sex s ní byl ten nejúžasnější, jaký jsem kdy měl.“
„Vážně?“
„Opravdu. Tvá žena má nádherné tělo. Ta její prsa! Jsou tak nádherně oválná a měkká. Je úžasný požitek si je promnout v dlaních. A co teprve její boky a klín! Jsou neodolatelně přitažlivé. A pak ten pocit, ta chvíle, kdy do ní proniknu. Pane bože! Je tam tak neuvěřitelně krásně těsná! Tak nádherně mě tam svírá. Mám co dělat, abych hned nevystříkl. Je to nepopsatelná slast, když jí ho tam pomalu zasouvám. Moc se mi líbí, jak při tom vzdychá. Vždycky, když jí ho tam zasunu, tak udělá takové něžné ‚Aáááách!’. Když do ní proniknu hodně hluboko, tak zasténá táhlé naléhavé ‚Oóoóoóoóh!’. Je tak krásně vzrušená. Pohybuji v ní pyjem sem a tam a poslouchám její vzrušující vzdechy. Z pod přivřených víček na mě při tom hledí tak oddaně! Intenzivně vnímám, jak nádherně mi úd v její pochvě klouže. Neodolatelně rozkošně při tom sténá. A když se pak pode mnou udělá! To je teprve něco! Zmítá se tak divoce, že mám co dělat, abych z ní nevypadl. V tu chvíli mě ve svých útrobách svírá tak mocně, že už se nemohu udržet a pustím jí to tam. Její pochva mě prudkými stahy doslova přinutí, abych se do ní udělal. Silně mě tiskne po celé délce pyje. Nezadržitelně do ní stříkám a vychutnávám si, jak mi poševními svaly ždíme penis. Ona při tom tak fantasticky vzrušeně křičí. Mám ohromnou radost z toho, jakou úžasnou slastnou euforii jsem jí dokázal přivodit. Václave! Prcat tvou ženu je kouzelná nevýslovná slast. Jsem moc rád, že jsi mi to dovolil.“
Podíval se na mě s obavou.
„Pořád platí, že mě necháš u vás přespat?“
„Ano, platí. Ale žádný sex už nebude. Rozumíš?“
„Ano,“ přikývl vděčně.
„Slibuješ?“
„Ano, slibuji. Stačí mi, když tvé ženě budu nablízku.“
A tak s námi začal Jonatán bydlet.


Tak jsme žili ve třech. Jonatán přespával v dětském pokoji, já s manželkou v ložnici. Věděl jsem, že Jonatán svůj slib dodrží. Byl už takový. Je to jedna z jeho vlastností, kvůli které jej mám tak rád. O své manželce jsem zas věděl, že je natolik stydlivá, že by si netroufla sama něco začít. Maximálně po něm vrhala letmé pohledy, když si myslela, že ji nevidím, stejně tak jako on po ní. Trávili jsme spolu veškerý svůj volný čas. Povídali si, hráli karty nebo chodili na výlety. Tak uběhly dva týdny. Jonatánovi se u nás líbilo, to jsem věděl. Už od začátku se mi ale zdál nějaký zasmušilý. Čím déle u nás byl, tím více se zdál zasmušilejší. Zkoušel jsem to z něj nenápadně dostat, ale nepodařilo se mi to. Přisuzoval jsem to tomu, že je mu u nás moc dobře a on ví, že jednou bude muset odejít. Všiml jsem si, že mezi ním a mou manželkou panuje jisté napětí. Občas se na sebe podívali tak, jako kdyby mezi nimi existovalo nějaké tajné spiklenectví.

Vyjeli jsme si na výlet na zámek, který Monika již dlouho chtěla vidět. Jonatán jel s námi. Vždycky chodil s námi od té doby, co s námi bydlel. Procházeli jsme komnatami a poslouchali výklad průvodce. Monika se mě při tom držela za ruku. Jonatán stál vedle ní z druhé strany. Zjistil jsem, že když odvrátím hlavu na druhou stranu, tak jej Monika také na chvíli chytí za ruku. Zahlédl jsem to ve vyleštěném talíři, postaveném na stole mezi exponáty. Držela nás za ruce oba. Rychle jej pustila, když jsem se otočil zpět k ní. Nevadilo mi, že je k němu tak přátelská. Představa, že má manželka má dva muže mi nevadila. Nechtěl jsem jí ale dovolit, aby jej také mohla držet za ruku jako mě. Bál jsem se, abych tím nespustil lavinu vášně, která mezi nimi nepochybně jiskřila. Netušil jsem, že už je dávno pozdě. Po prohlídce kdo chtěl, mohl se jít podívat na věž. Šla přede mnou po úzkých točitých schodech. Nemohl jsem odolat a nevyužít příležitosti podívat se jí pod sukni. S překvapením jsem zjistil, že pod ní nemá kalhotky! Má žena chodí na veřejnosti na ostro?! Nemohl jsem tomu uvěřit. Vyrušením se mi sevřelo v podbřišku. Sukně jí sahá sotva nad kolena. Stačilo málo, trochu větru, a každý by ji mohl vidět. Přidal jsem do kroku, abych byl blíž a lépe jí tam viděl. Zahlédl jsem její kundičku. Leskla se jí. Nemohl jsem uvěřit svým očím. Pane bože! Ona je tam mokrá! Zarazila se, když zjistila, že jsem těsně pod ní. Prudce jsem zatočil do dveří, kolem kterých jsem zrovna procházel. Dovedly mě na první ochoz. Pokračovala nahoru. Počkal jsem chvíli a pak šel za ní. Ze zdola jsem slyšel Jonatána, jak funí do schodů. Dostoupal jsem až nahoru. Stála kousek od vchodu opřená o zábradlí. Sukně jí ve větru vlála. Uvědomil jsem si, že dnes nemá ani podprsenku. Celý den jsem si vychutnával pohled na její nádherně se houpající prsy. Bradavky měla pod tričkem dobře patrné. Musela být permanentně vyrušená. Zajímavé, že jsem si toho před tím nevšiml. Došlo mi, že má na sobě jen tričko a sukni. V tomto letním horkém dni mi to nepřišlo divné. Vydal jsem se po ochozu na druhou stranu, aniž by si mě všimla. Přišel jsem tak z opačné strany, než odkud mě vyhlížela. Opřel jsem se o sloupek, vedle kterého stála a hleděla do krajiny. Díky němu si mě nevšimla. Za chvíli přisupěl Jonatán.
„Jde tam někdo za tebou?“ zeptala se jej.
„Ano, ale jsou ještě daleko.“
„Dobře. Tak dělej!“
„A Václav?“
„Zastavil se na dolním ochozu.“
„Neviděl jsem jej tam.“
„Asi jsi jej přehlédl.“
„Nebyl tam.“
„Tak už dělej, než někdo přijde!“
Hleděl jsem do krajiny a poslouchal je. Bavilo mě, že o mě neví, přestože stojím prakticky vedle nich. Naklonil jsem se trochu dopředu přes sloupek, abych viděl, kam se Monika dívá. Hleděla neurčitě kamsi na horizont. Překvapilo mě, že má otevřená ústa jako by chtěla křičet. Ve tváři měla směs silného napětí a vzrušení. Tělo se jí otřásalo pod pravidelnými údery. Údery byly tak silné, že pokaždé až nadskočila. Po každém nárazu hekla a pak s otevřenými ústy blaženě zasténala. Pod tričkem se jí na prsou pohybovala něčí ruka. Rychle jsem se zaklonil zpět a podíval se z druhé strany. Stála rozkročená s nohama od sebe, opřená o zábradlí. Sukni měla vyhrnutou nahoru až nad zadek. Jonatán s kalhotami na půl žerdi stál těsně za ní pevně k ní přitisknutý. Rukou pod tričkem si ji přidržoval za prsa a s druhou dole vepředu za podbřišek. S pánví podsazenou pod jejím vyšpuleným zadečkem do ní zespoda prudce přirážel. Oba funěli a hekali vzrušením. Zíral jsem na ně a nevěděl, jestli se mám zděsit nad tím, že mi bez dovolení mrdá manželku nebo nad tím, že spolu souloží na veřejnosti. Má žena vzdychala čím dál tím vyrušeněji.
„Už někdo jde!“ zafuněl Jonatán, „musíme končit.“
„Ne! Ještě chvilku! Potřebuji ještě! Oóóóóch!“
„Už musíme!“
„Aááách! prosííím, nééé! Už budu! Nech mi ho tam!“
Ve vchodu na ochoz se objevil čísi klobouk. Prudce ho z ní vytrhl. Vykřikla zoufalstvím. Rychle jej schoval do kalhot a odcházel po ochozu pryč. Naštěstí na opačnou stranu, než jsem stál. Monika si shodila sukni dolů a dělala, že hledí do krajiny. Za kloboukem se objevila korpulentní dáma středního věku. Podezřívavě si nás prohlížela jestli tu neděláme nějaké nepřístojnosti. Moničin výkřik nepochybně slyšela. Monika zrudla jak rak. Rychle vběhla na schodiště a běžela dolů. Dáma se na mě opovržlivě podívala: „Měl byse se stydět, pane!“
Neměl jsem za co a to jsem jí také řekl.

Dole už na mě Monika čekala. Byla udýchaná a ještě trochu růžová v obličeji. Počkali jsme na Jonatána a pak šli parkem dál. Držel jsem ji za ruku a po očku ji pozoroval. Šla trochu vrávoravě. Přišli jsme k ústí jeskyně, další místní atrakce. Vešli jsme dovnitř. Nikdo tam nebyl.
„Brrr!“ otřásl jsem se, „je mi tu zima. Jdu ven. Klidně si to tu prohlédněte. Počkám na vás venku.“ šel jsem ven. „A nemusíte spěchat!“ dodal jsem ještě při odchodu. Poslouchal jsem u ústí jeskyně, jestli z ní něco neuslyším. Zaslechl jsem manželčino tiché vzdychání: „Ano, to je ono! Aááách! Tááák! Tak mi to dělééééj!“
Poslouchal jsem, jak tam v jeskyni jiný muž uspokojuje mou ženu. Za chvíli vyšla ven. Podívala se na mě zpříma. Uchopila mě za ruku a táhla mě pryč.
„A co Jonatán?“ podivil jsem se.
„Přijde pak za námi.“
Přemýšlel jsem, co jej tam tak zdrželo. Že by jej ušukala k smrti?
„Ty už to víš, vid?“ řekla klidně.
„Ano.“
„Musíme si o tom promluvit.“
„Není o čem.“
„Je! Je to nutné. Jonatán i já jsme v absolutní depresi.“
„Cože?“ vykulil jsem oči. „To bych snad měl být já, ne?“
„Nevím. Možná ano. Musíme si to vyjasnit. Vrátit se na začátek. Začít znova!“


Zapnula přehrávač a postavila se doprostřed místnosti. Ruce pozvedla před sebe v taneční pozici. Na sobě měla překrásnou průsvitnou košilku. Pod ní měla ještě překrásnější bílou krajkovanou podprsenku. Pak už na sobě neměla nic, než jen bílé krajkované kalhotky, na bocích vysoko vykrojené. V předu tak tvořily jen úzký pásek, který jí sotva zakrýval ohanbí. Byla naboso a nohy měla holé. Byla to ta nejerotičtější tanečnice, jakou jsem kdy viděl. Už jen při pohledu na ní jsem cítil, jak se mi úd topoří. Jonatán sedící vedle mě z ní nemohl odtrhnout zrak. Původně chtěla tančit jen pro mě, ale trval jsem na tom, aby byl Jonatán také přítomen. Do ticha se náhle ozval syrový hlas jakéhosi pohanského válečníka:
„Ó áiá háááá áijáááá!“
Hlas s ozvěnou odezněl. Stála bez hnutí.
„Ó háiaá jááá ááá i jááá!“ znova hlas odezněl a zanikl v tichu. Hlavou mi zněla její slova: „Václave! Miluji tě! Věříš mi?“
Pojednou se odkudsi zvedla podmanivá melodie.
„Václave!“ zněl mi její hlas naléhavě v lebce, „Jsem tvá žena! Tvá oddaná žena!“
Jak melodie sílila, Monika zvolna rozvlnila paže a začala tančit.
„Mám strašlivě silné protichůdné pocity, Václave. Už je nedokážu snést!“
Do melodie zazněl ženský hlas stejně naléhavě jako ten Moničin v mé hlavě:
„Láááv!“
„Devoušn!“
„Fíílin!“
„Emoušn!“
Monika božsky rozhýbala boky. Pažemi ladně kroužila kolem sebe jako kdyby plavala. Hlavou mi vířila její slova:
„Byla jsem slabá. Bála jsem se. Ale už se nebojím!“
„Dont bí efrejd tu bí vík…“
Rozvlnila pánev tím nejerotičtějším způsobem, jaký lze kdy spatřit.
„Dlouho jsem nevěděla co mám dělat. Pak jsem se zeptala přímo svého srdce.“
„Džast lúk intu jor haat…“
Nakročila se a po špičkách půvabnými krouživými pohyby pánve se pohybovala v rytmu melodie kolem své osy.
„Tat vil bí d ritérn tu jorself…“
„Zjistila jsem, že podvádím nejen tebe, ale hlavně sama sebe!“
Nemohl jsem se vynadívat na její vlnící se boky a lákavá stehna.
„Musím s tím přestat! Přestat lhát! Musím se vrátit se sama k sobě!“
„D ritérn tu inosent…“
Taková je má krásná žena!
„Dont kér tat pípl sej…“
„Nezajímá mě, co si o tom budou lidé říkat, Václave. Chci jít svou vlastní cestou.“
„…if jú mast ten stárt kráj…“
Chtělo se mi brečet a smát se zároveň. Pozoroval jsem její nádherné tělo jak se otáčí kolem své osy. Tělo, o které se budu dělit s jiným mužem.
„…bí jorself, dont hajd, džast bilív in destiny…“
„Nevím jestli věříš v osud Václave.“
„…dont givap and jús tu čens…“
„Málem jsem to s dítětem vzdala. Ale teď chci využít šance, která se mi naskytla.“
Ňadra se jí nádherně vlnila. V pohybu rozkročená, vystavovala na odiv svůj neodolatelný klín.
„Chci rodinu! Chci mít dítě! Chci, abyste oba při mě stáli. Václave! Můj choti! Stůj při mě!“
„…tu ritérn tu inosent!“
Můj ďábelský anděl! Má božská žena!

Díval jsem se, jak má žena tančí. Tančila milostný tanec. Tanec lásky pro mě a pro Jonatána. Pomalu si rozepínala knoflíček po knoflíčku. Pak se zatočila a rozepnutá halenka vlála kolem jejího těla jako motýlí křídla. Odhodila ji jedním ladným pohybem. Obdivovali jsme s Jonatánem její nádherné tělo. Vzrušením bez sebe jsme sledovali, jak si rozpíná podprsenku. Její ňadra uvolněná z pevného sevření se božsky nádherně zhoupla a pak se jí vlnila na hrudi. Bradavky na nich byly vztyčené, nepochybný příznak jejího vzrušení. Polykajíce vzrušením jsme oba sledovali jak se uchopila za kalhotky a pomalu si je stahuje dolů. Její jemně ochlupený klín nás přitahoval jako pouliční světla noční motýly. Vzrušením jsem nemohl ani dýchat. Tančila před námi úplně nahá, plná touhy, toužící po dotecích, toužící po laskání. Zastavila se s posledními akordy. Stála před námi tiše ve své kráse, nahá jako Afrodíté, bohyně lásky, jako panna toužící poznat muže, jako žena, toužící být milována.
Pohlédla na nás a tiše řekla: „Jsem plodná. Mám dnes nejvhodnější den k početí. Prosím své muže, aby mě oplodnili.“
Vzrušením jsem se nemohl ani nadechnout. Jonatán na ni strnule zíral jako v transu.
„Joníku, já si ji beru od prsou výše. Ty si ji vezmi od pasu dolů.“
„Dobře Václave. Jak chceš.“
Odvedli jsme si ji k pohovce a položili si ji na ni. Jonatán ji uchopil za boky a zvedl ji a položil si její pánev na opěradlo. Ležela na zádech přehnutá přes přes opěradlo, s pánví nahoru a hlavou a nohama dolů. Líbal jsem jí na ústa a hladil po ňadrech. Díval jsem se při tom, jak se Jonatán přitiskl mezi její roztažené nohy. Jeho před ním trčící ztopořený genitál zmizel mezi Moniččinými stehny. „Aáááááách!“ zasténala mi sladce do úst. Rty měla nateklé a vláčné. Jazykem mi zakmitala v ústech. „Aáááách!“ znova mi sladce zasténala mezi polibky. Vášnivě jsem ji líbal. Její tělo se otřásalo pod nárazy. Při každém úderu slastně zasténala. Mačkal jsem jí prsa a popotahoval za bradavky. Poslouchal jsem jak vzdychá rozkoší. Měla ve vagíně erigovaný falus muže, který jí právě dělal dítě.

Náš vážný manželský rozhovor zahájila přiznáním. „Hned první den, co se k nám Jonatán nastěhoval, jsem za ním šla. Nemohla jsem si pomoct, Václave. Po té, co jsi mě nechal okusit tohle zakázané jablko, jsem po něm neodolatelně toužila. Počkala jsem si, až usneš a šla za ním do jeho pokoje. Urputně se bránil, že to nesmíme a že ti dal slib. Tak jsem jej požádala, jestli by mi tedy alespoň nemohl chvíli líbat prsa. Váhal jen do chvíle, než jsem mu je nahé vystavila pod nos. Po té, co jsem před ním obnažila i svůj klín, podlehl a vzal si mě beze zbytku celou. Souložili jsme spolu bez přestávky celou noc až do rána. Nemohli jsme se toho nabažit. Měl strašlivé výčitky, že tě podvedl. Poprvé jsem se milovala s mužem, který plakal kvůli tomu, že mě mrdá. Měla jsem ještě strašlivější výčitky, než on. Jednak z toho, že ti zahýbám a pak z toho, že jsem jej přinutila tě podrazit. Mé zoufalství bylo bezbřehé a nekonečné. O to více jsem toužila po milování s ním. Čím více jsem s ním šukala, tím více jsem jej chtěla. Nutila jsem jej, aby ho do mě zasouval při každé příležitosti. Vypracovala jsem si na něj pozitivní reakci. Neustále jsem byla silně vzrušená, připravena se s ním kdykoliv pářit. Mé vzrušení bylo tak vysoké, že jsem orgasmu dosahovala neuvěřitelně rychle. Navíc jsem jej měla vždy mimořádně silný. Slastí se mi všechno v mozku vypálilo na troud. Nedokázala jsem přestat. Byla jsem jak feťačka na tripu. Měla jsem jeden orgasmus za druhým. Mnohokrát denně. Podle toho jak moc se mi podařilo zařídit, aby mě šukal. Vymýšlela jsem různé finty, jak alespoň na chvíli odpoutat tvou pozornost. Přikázala jsem Jonimu, že v takovou chvíli nesmí zaváhat ani na chviličku a hned mi ho tam musí vrazit. Trnula jsem hrůzou, až nás při tom přistihneš a zároveň si přála, aby se to již stalo. Muselo se to stát. Má touha po kopulaci se stala neukojitelnou. Mé zoufalství dosáhlo vrcholu stejně tak, jako já jej dosahovala co chvíli, kdy jsi byl mimo náš dosah.“

Údery do Moniččina těla nabraly na razanci. Má žena sténala blahem. Pak Jonatán zachroptěl a údery přestaly. Monika ležela klidně s nohama od sebe, zatímco jí Jonáš pouštěl do dělohy svou životadárnou tekutinu. Hlavou mi letěla její zpověď: „Václave! Já jsem se zamilovala! On je tak úžasný! Tak milý a hodný! Má tak upřímnou povahu. Vyvolává ve mě kladné city. Cítím se vedle něj lepší. Probouzí ve mě touhu konat dobro. Je takový dobrák. Cítím se s ním jistá. Vím, že se na něj mohu plně spolehnout. Je tak ochotný. Udělá všechno, co mi na očích vidí. Všechno, co mu řeknu. Až mě to děsí. Vím, že kdybych chtěla, mohla bych jej absolutně ovládat. Nikdy to neudělám, i když mě to velmi láká. On je tak mocný. Líbí se mi jak je vysoký a robustní. Vyzařuje z něj úžasná síla. S ním se cítím v bezpečí. S ním se nebojím jít nikam. Jeho ovladatelnost ale ve mě vyvolává temnější část mé povahy. Připadám si, jako kdybych ovládala nějakého hodně nebezpečného velkého tvora. Nějakého obrovského Mínótaura. Pustím jej na své nepřátele a on je zmasakruje. Když mě ale ovládne ta úplně nejtemněší část mé duše, tak mě láká něco zcela jiného. Toužím jej poslat sama na sebe. ‚Znič tuhle ženskou!’ křičím na něj, ‚Vem si ji! UDĚLEJ JÍ TO! Pořádně! Ojeď ji! Jako zvíře! Vyšukej jí mozek z hlavy!’. Představa jak mé nebohé tělo pod sebou drtí mohutný mastodont mě vždy tak šíleně vzruší, že se to nedá snést. Je to neodbytná živočišná animální touha. A on má tak nádherně velký penis, Václave! Je to nevýslovná slast, když si mě s ním bere. Mohutný tuhý předmět pohybující se mi hluboko v břiše je ten nejúžasnější pocit, který jsem kdy ve svém těle zažila. Je to nepopsatelná závratná rozkoš! S tebou, Václave, jsem nikdy takovou rozkoš nezažila. Nemohu se jí nabažit. Chci jí prožívat znova a znova. Zas a zas. Pořád a pořád. Václave, chci vás mít oba. Napořád! Ty jsi muž, s kterým dokážu žít, protože tě nemohu ovládat. Jonatán je muž, který mi působí takovou rozkoš, že se bez ní již neobejdu. Chtěla bych s ním mít dítě, Václave. Nevadilo by ti, kdyby mě oplodnil? Když se to tobě nepodařilo?“

Jednoho dne se ke mě v posteli přitulila a šťastně zašeptala:
„Venoušku, jsem těhotná. Budeš táta!“
Tak konečně se nám to podařilo. Měl jsem velkou radost a velký smutek v duši. Naše rodina bude konečně kompletní. Já, Monika, naše dítě a náš Jonatán.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Vendula

Do zadečku, do kundičky, na prsíčka nebo do pusinky? Jak by jsi mi to chtěl udělat? Nebráním se žádné pozici a je jen na tobě na co zrovna budeš mít chuť.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 450

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VENDULA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Věra

Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 458

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Marta

Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 453

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Monika Lada


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2021 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury