Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Oheň a voda

Konečně se splnil náš sen, o kterém jsme průběžně snili od začátku našeho manželství. Tedy já, a můj manžel Petr, jinak mnou přezdívaný Sucharda a dvě naše dětičky, desetiletý Péťa a osmiletá dcerka Anička. Díky úsporám a penězům z restituce vznikla možnost pořídit si vlastní bydlení s rozlehlou zahradou. Čerstvě zrekonstruovaná vilka, ve znovu ožívající prvorepublikové zástavbě nám učarovala, protože to bylo přesně to, co jsme chtěli. Dech starých časů první republiky, upravené i zarostlé zahrady, úzké klikaté uličky, a to ticho, ten božský klid.

Stála jsem na ulici před vchodem do naší vilky a stěhovákům říkala, kam co přijde. Zbytek rodiny nosil drobnosti. Najednou se s dosti hlasitým burácením přiřítil stříbrný sporťáček-kabriolet se staženou střechou a zašpéroval zbytek volného místa naší ulice. Přesně naproti nám. Seděli v něm muž a žena. Oba s dlouhými blond vlasy až na ramena. Muž se s mrštností pardála přehoupl přes dvířka svého vozu zn. Audi a volným krokem zamířil k nám. „Nazdáár. Zdravím nové sousedy. Já bydlím tady naproti a předpokládám, že se budeme vídat častějc,“ načež podal nám všem ruku. Choval se nenuceně a sebejistě. Na sobě měl rifle a modré určitě už častěji oprané tričko, které obepínalo jeho široká ramena. Usmál se, ukázal své bílé zuby a měl takové podmanivé s rarášky ve svých pomněnkově modrých očích. Tak trochu smyslně zvlnil ústa lemovaná zastřiženým černým bíbrem ala hrabě Rochefort ze Tří mušketýrů, která mu propůjčovala trochu mefistovský vzhled. Líbil se mi, jak hříšně vypadal a přiznávám, trochu se mi zrychlil pulz. "To to pěkně začíná“, pomyslela jsem si. „Wernerovi… Anna a tohle je můj muž Petr“ představila jsem sebe a svého manžela. „Marek Mára, ale jinak pro všechny jen Mára, to je jméno mé a trochu se bavím uměním, často pokleslým a tohle…, to je můj model, Sandra,“ vzal kolem ramen drobnou blondýnku plnoštíhlé postavy, náležitě zaoblenou na správných místech. Jeho rysy byly ryze mužské, od hranatých čelistí po ostře řezanou bradu a lícní kosti. Jen jeho ústa působila měkce, jako kontrast ke zbytku obličeje. Z blízka bylo vidět, že je o hodně starší, než jsem si původně myslela. Tak padesátník. „A já se jmenuju Petr a je urči to je určitě Audina, že? A jak jezdí nejrychlejc?“ nechal se slyšet náš syn, ukazujíc na autíčko. „Do dvoustovky a jednou tě svezu a tvou mámu taky.“ zasmál se, a přátelsky jej poplácal po zádech, načež upřel své zářivě modré, podmanivé oči na mne, až mne z toho zamrazilo po páteři. „A až se zabydlíte, přijdeme vás navštívit.“ pronesl to jako nezvratné rozhodnutí a plně to odpovídalo jeho zjevu. Prostě alfa samec a i přes jistou dávku vyžilosti a věku charismatický chlap.

Postupně jsme zabydlovali. Můj manžel, univerzitní profesor ověnčený tituly, prof. PhDr. CSc., ovládající šest světových jazyků, je velice chytrý, to ano, ale do zdi nezatluče ani hřebík, natož aby cokoliv spravil. Prostě takový nepraktický Sucharda. Přezdívka, která se s ním táhne od studií na gymnáziu a je pravým opakem toho umělce od naproti, který se mi vetřel do hlavy a ať jsem dělala, co jsem dělala, nedokázala jsem jej z ní vytěsnit. Stále jej porovnávám s manželem. Ne, že bych si mohla stěžovat, naše manželské soužití je celkem harmonické, ale bohužel nesmírně fádní až nudné. Byly doby, kdy jsem se tomu snažila dát náboj, nějakou změnu nebo vzruch hlavně při milování. Ale kde nic, tu nic a má snaha se časem rozbředla do marnosti. Prostě v nečekaném okamžiku jsme se na sebe se sousedem Márou podívali a do mě jakoby uhodil blesk. Najednou jsem jej měla plnou hlavu, myslela na něj byla tak nějak úplně mimo. O to více jsem závistivě hleděla na Márův společenský život. Neustálé návštěvy různých lidiček, ať ve skupinách nebo jednotlivě, hezké a pěkně upravené dívky s nadšeným očekáváním v očích se dovnitř, nebo halasná párty, která byla slyšet až na ulici. Často jsem si představovala v různých scénářích sousedův milostný život, kde bych jakože hrála hlavní roli a mé myšlenky sklouzávaly k tomu, o čem by moje babička bez zaváhání prohlásila „To je hotová Sodoma-Gomora.“ Potkávali jsme se jen občas, ale jen jsme se s úsměvem pozdravili a nic víc. Takhle uplynul asi měsíc v našem novém bydlišti.

Zvuk zvonku mne vyrušil z přípravy večeře. Šla jsem otevřít a tam on, soused a umělec Marek Mára se svým, jak on říká, blonďatým modelem. Ruce nad hlavou a s nadšeným řevem: „Ahóójte, deme se u vás utábořit a trochu vás zrevidovat,“ a jeho oči mne sjely od hlavy k patě, s podmanivým úsměvem od ucha k uchu. A jak jinak; okamžitě mi stoupl tlak a srdeční tep. Dívka nesla velký koš zakrytý utěrkou. „Sakryš, nemám uklizeno. No nic, svět se nezboří“, prolétlo mi hlavou. Manžel přemohl neochotu, odtrhl se od jakýchsi lejster a usadili jsme se v obýváku. Dívka odkryla koš, který splnil úlohu rohu hojnosti. Stůl se pokryl různými druhy laskomin od několika lahví vína přes dorty, obložené chlebíčky, ovoce a mnoho dalšího, až po malý rendlík s pečenou kachnou. Během lukulských hodů projevila sousedská dvojice vřelé přání naší účasti na za nedlouho konaném grilování, kde můžeme a měli bychom, poznat i okolní sousedy. Když poslední láhev byla prázdná a uvolnila se atmosfera a padly konvence, bylo vysloveno Márou přání o tykání, stvrzené polibkem a ne ledajakým. Mára mne popadl a zcela bezostyšně sevřel ve své náruči, načež se doslova přisál na mé rty a jeho jazyk mi divoce rejdil v dutině ústní za současného mačkání mých půlek. Doslova jsem z něj byla „Paf.“ Po takovém francouzáku nešlo tomu přání a pozvání nevyhovět. Alespoň z mé strany.

Teplý srpnový den přál grilování. Vlastně to byla velká párty s mnoha lidmi různých věkových skupin a zájmů. Fascinovaně jsem hleděla na postávající hloučky, na trávě polehávající dvojice či trojice i vrávorající jednotlivce a nebyla schopna rozeznat, kdo ke komu patří. Nikdy jsem na takové pestré sešlosti nebyla. Hned z kraje nás odchytla Márova děva a představila několika párům z okolních vilek. Třeba manželům-důchodcům Šiklovým, bydlícím vedle nás po levé straně, nebo zubní lékařce Máchové a jejímu o hodně mladšímu příteli, obývajících vilku z pravé strany. Vmísili jsme se do toho shluku a sem tam si zobli nějakou drobnost ze švédských stolů, nebo uzmuli nějakou pochoutku z grilu a dávali pozor, abychom se s manželem jeden druhému neztratili. Z toho hemžení nás vytrhl Mára se svým nepostradatelným modelem. Oblečen byl do tmavého svetru, černých džin a tmavých tenisek. Radostná tvář, široký úsměv a opět ruce nad hlavou. „Tak vás vítám vás na svém hradě. Jak se vám tu líbí?“ Co se týká mě, tak moc, pomyslela jsem si. Často jsem si přála, abych občas mohla sklouznout z našeho intelektuálně-kulturního proudu dolů k těm rohatým s kopyty a připomenout si zlaté časy, když jsem byla ještě na vysoké. Ale se Suchardou je to problém. Taková společnost mu nikdy nic neříkala, alespoň že se tentokrát se přemohl na mnohoznačné:„Ale ano. Jde to.“ Mára mne uchopil za loket a šli jsme se seznámit s jeho hradem, uměleckou tvorbou a mučírnou, jak nazval svůj atelier. Stoupali jsme po schodišti, kde na stěnách střídavě visely černobílé akty a akvarely krajinek. Dívčina se Sucharem v živém rozhovoru stoupali před námi. Hostitel Mára mi džentlmensky položil ruku na záda. Zachvěla jsem se, letmo na něj pohlédla a zjistila, že se usmívá. Ruka ze zad sklouzla na zadek, pohladila obě hýždě a vrátila se na záda a palec začal hladit můj krk. V břiše se mi rozlilo horko a kolena postihl lehký třas. Byla jsem ráda, že u každého obrázku postojíme a vyslechneme komentář. Připadala jsem si jako robot, který nejde vypnout. Mučírna byla obrovská místnost zabírající celé podkroví s třemi velkými okny v severní stěně. Na stěnách i podél stěn, byla umělecká díla v různém stadiu vyhotovení. V rohu nevysoká, čtvercová rudě potažená pohovka, nejméně pro pět lidí, na které byly porůznu poházeny různobarevné přehozy polštáře a polštářky. Po celé místnosti jsou rozesety stupínky, schůdky, kolmo čnící tyče, starodávná křesla a židličky, stojanová svítidla, odrazové desky a fotografické stojánky. Prostě umělecký nepořádek, ale sympatický. Suchardu k mému podivu zaujaly akvarely a spolu s dívčinou se probírali ostatními uměleckými výtvory. V druhém rohu stál malý stůl a dvě židle, kam jsme se s Márou uvelebili. Jakýmsi kouzlem se na stolku objevily skleničky a poloprázdná láhev skotské. Přiťukli si a já se zadívala na černobílý akt nad stolem. Velice hezký mladík, mulat s africkými rysy, v poloviční zpětné otočce, se přes rameno díval na vás s pousmáním Mony Lisy. Styl nasvícení způsobil rozeznání jen některých obrysů těla a potom, jakoby někdo chtěl dodatečně napravit tento nedostatek, zapříčinil, že nejsvětlejším zářícím bodem ztemnělého aktu, byl mladíkův penis. Líbilo se mi to a měla jsem dojem, že toho mládence jsem viděla otáčet se kolem zahradního grilu. „Povedlo se to, že? Je to můj nejlepší mužský model.“ řekl hrdě umělec Mára, uchopil moji ruku a přejel prsty po jejím hřbetu. Byly teplé a já se rozehřála a páteří mi projíždí mrazení. Chtěla jsem se vymanit, ale držel mi ruku pevně. „Mám dva modely a potřebuji třetí. A rád bych, aby tím třetím jsi byla ty.“ Přejel prsty po vnitřní straně mého zápěstí až pod loket. Začala jsem mezi nohama vlhnout, proboha, co se to se mnou děje. Nevím co říct. Ne, že by mne nepotěšilo Márovo přání, ale představa, že budu stát nahá na nějakém stupínku, mne nijak nelákala. Než jsem stačila odpovědět, přisedl si můj manžel s dvěma obrázky a rozprostřel je po stole. „Rád bych je od tebe koupil. Jak vysoko si je ceníš?“ Mára si dal ruce za hlavu, zhoupl se na židli dozadu, zadíval se na mne a v obličeji se rozvil uličnický úsměv. „ Cením si je hodně, hodně vysoko…, ale nic za ně nebudu chtít a eště ti nějaký přidám, pokud…, pokud svou ženu přemluvíš, aby mi stála modelem.“ Uchopil svou sklenku a naráz ji vypil, doplnil ostatním až po okraj, jednu podal nevěřícně zírajícímu Suchardovi a doslova s chechotem řekl: „Nemusíš se bát. Nebudu jí svlíkat. Potřebuju jen její tvář. Mám zakázku na kalendář s pracími prostředky. A pro tvůj klid. Můžeš jí dělat garde a třeba se i nějaká možnost najde, kam vmáčknout tvůj udivený ksicht. A ty akvarely si můžeš vzít hned!" Bez dalšího jiného odešel dolů do zahrady mezi ostatní hosty.

Připadala jsem si jako rozdvojená. Můj rozum mne přesvědčoval, že dobrá manželka nemyslí na to, jak by strávila noc s jiným mužem. Mé tělo oponovalo. „Mám své potřeby, přání a také zvědavost.“ Uvědomovala jsem si, že na mne silně působí nové prostředí, nový dům a jiní přátelé a známí. Doma jseme o Márově nabídce nemluvili, jakoby neexistovala, ale viděla jsem, že i můj muž se ošíval a nevěděl jak se s tím vypořádat. Jak jsem jej znala, nejvíce polemizoval s tím, zda neutrpí jeho profesorská pověst, když se obličej jeho ženy objeví v jakémsi pofidérním kalendáři. A nedej bože; na jedné hromadě s kýčovitými nahotinkami. Vlastně je to jeho problém. Nejsem naivka na hlavu padlá a vím, že stát modelem je jen zástěrka, jak mne dostat do postele a měla jsem tušení, že to své, si tělo stejně vybojuje.

Do schránky přišla kartička od Máry zobrazující krajinu se západem slunce a s textem, který nás zve na „Poslední rozloučení s létem.“ Můj Sucharda nad tím ohrnul nos; že to, co viděl posledně, mu do smrti stačí a nepotřebuje si to zopakovat a divil se, že já se chci toho zúčastnit. Nechala jsem jej brblat a v den D se začínajícím večerem se patřičně vyšňořila. Růžové kalhoty do půli lýtek, bílé tričko s větším půlkulatým výstřihem a světlešedý tvídový blaser. Vlasy do hladkého drdolu a jako ústupek; lodičky na polovysokém podpatku a do rukou malé psaníčko. Udala jsem poslední pokyny domácnosti s tím, že se možná vrátím o trochu později a nadšeně přehopkala ulici. Hned za brankou se mne zmocnil mladík z aktu. „Á…, naše krásná paní sousedka přišla mezi nás", zahlaholil, vzal mne za loket a odvedl v tom mumraji ke stolku a postavil přede mne talířek s grilovaným kouskem masa se zeleninou. Sedl si naproti. „Eště sme se neseznámili. Jmenuju se Didi, bydlím u pana Máry a jsem kjeho taková holka pro všechno.“ Dodal s mírným úšklebkem. Z bližšího pohledu byl ten mládenec mnohem hezčí než na fotografii. Měl na krátko sestřižené černé kudrnaté afro vlasy, velké mandlově hnědé oči v kulatém souměrném obličeji s ďolíčky ve tvářích a s rýhou na bradě. Byl tak napůl černošský a napůl evropský. To vše vyvedeno v hnědé barvě mléčné čokolády hnědé. Prostě kluk k nakousnutí, určitě sen mnoha dívek i žen. Ještě než jsem si stačila zobnout, sklánějí se nade mnou sousedé Šiklovi a paní mi tajemně šeptá do ucha: „Dnes nikam neodcházejte. Zůstaňte tady do večera. Bude pípšou pro ženské a na to se já vždycky hrozně těším." Bezcílně brouzdám se džbánečkem vína davem hostů a pozoruji cvrkot. Čísi ruka mi sevře rameno. „Tak a už sem si tě lapil, sýkorko. Už tě mám a nikomu nedám,“ veršoval Mára. Vzal mne za ruku a odvádl, či spíš táhl do vily. Usedli jsme do křesel v malém pokoji a s obvyklým zázrakem se na stolku objevily sklenky a koňak. Obligátní přiťuknutí a hovory mohou začít. Pociťuji zvýšený tep. „Kde máš manžela?“ Je mi trochu stydno, tak si dovoluji trochu zalhat. „Má nějakou nutnou práci, ale říkal, že se tu možná zastaví.“ „Jo…, povídali, že mu hráli,“ kontruje Mára. „Můžeš mi říct, jak ste se vy dva vůbec poznali a že spolu vydržíte?“ Nemám náladu mu předkládat svůj životopis. „Až někdy jindy,“ a raději se napiji. Mára se pohodlně zapřel do křesla, pousmál se a se zadíval mi do očí. „No, tak jinak. Kdy si naposled kouřila?“ Pane bože, podstupuji snad nějaký test? „Já nekouřím a nikdy jsem nekouřila. Ani manžel nekouří.“ Natáhl se pro sklínku, upil si a ještě pohodlněji se zapřel do křesla a skoro tichým hlasem řekl: „Neměl jsem na mysli cigarety.“ Prudce se syknutím se nadechuji. Teď se zase já natahuji pro sklínku a celou ji do sebe házím. „Ty jsi úchyl, jestli ti to nedošlo.“ Hlas mi chraplal. Pomalu vstal a sedl si na područku mého křesla. Položil mi ruku na rameno a současně začal líbat můj krk. Ruka mu sklouzla níž, projela pod podpaždím a začala jemně hladit prs. Celá jsem ztuhla a nevěděla co dělat. Podbřišek mi začal vibrovat a páteř se mírně prohnula. Potichu mi pošeptal do ucha. „Vy tohle doma neděláte, viď.“ Cítila jsem zoufalou potřebu vymanit se a napít, ale ruka na prsou mne přidržela. „Ten muj sucharda… orál nechce dělat," koktám s rozpačitou námahou ze sebe. „Myslí si, že je to nedůstojný a… nehygienický. Takže já to… to nikdy…“ nedokázala jsem dále pokračovat a ani to vyslovit. Doplnil to za mne: „…mu ho nekouřím a on mou frndu nelíže.“ Jeho dovětek mi přišel k smíchu a musela jsem se zasmát. Asi jsem byla už trochu namazaná. Obě Márovy dlaně mi vklouzly pod tričko, zmocnily se mých ňader a mezi polibky krku šeptem pokračoval: „Nezlob se na mne, tvůj manžel je jistě vzdělaný, mimořádně chytrý, umí vydělat peníze, ale jinak je to velký trubec. Nepotkal jsem v poslední době ženskou, která by si tak strašně potřebovala s někým zašukat, jako ty.“ Třeba, že se trefil do černého, měla sto chutí ho praštit a jít pryč. Zazvonil mu najednoumobil. „Jo, dobře, hned tam bude. Za chvíli začne v mučírně Strip Show, tak di nahoru, třeba se něco přiučíš.“ Zcela sprostě mi to přikázal a já poslechla. Na úpatí schodiště potkávám paní sousedku, babku Šiklovou. „Honem pojďte, už to brzo začne.“ Nedočkavost a radost jí sálá z očí. Mučírna je spoře osvětlená a jakž takž uklizená. Vše, co bylo uprostřed, je nastrkáno ke stěnám a u nich jsou porůznu postaveny židle. Jen jedna osamocená trčí uprostřed vzniklého parketu. Sedáme si se sousedkou vedle sebe. Rozhlížím se kolem. Je nás kolem dvaceti a samé ženy. Naproti nám vidím doktorku Máchovou nervózně si pohrávajíc s kapesníkem v živém rozhovoru s vysokou brunetkou. Vzruch a napětí v místnosti jen vibruje a tělem mi prochází mrazení a zvědavost. Začala hrát hudba s výraznou rytmikou. Do místnosti elegantně v baletní choreografií vtančil mladý pár. Oba měli červená trička, šortky, byli bosí. byla na nich znát taneční průprava. Obtančili po obvodu místnosti, a když mne míjeli, poznala jsem, že je to Didi a Márova Sandra. Při druhém kole si navzájem stáhli trička, udělali dvě-tři otočky a šortky byly na zemi. Sál zašuměl povzdechem. Oba měli nádherná těla bez sebemenší poskvrnky, zářící matným leskem. Babka Šiklová do mne drcla:
„Ten ho má, co?“ Fascinovaně jsem zírala na tanečníkův penis. Byl o hodně delší, než na fotografii aktu. Chlapec nepřetržitě vrtěl boky tak, že si penisem tloukl o nádherně tvarovaná stehna. Vlnění, podřep, výskok, otočka, potřesení penisem a znova. Tančil podél sálu v naší těsné blízkosti. Před každou, z nás, se na okamžik zastavil a předvedl taneční variaci. Show byla pojmuta více humorně, než eroticky. Tanečník se všelijak pitvořil, sedal si obkročmo ženám na klín a občas nějakou vytáhl doprostřed parketu, kde s ní chvíli tančil tělo na tělo. Neobešlo se to bez křiku, výskotu a různých poznámek a komentářů. Nikdy jsem nic takového neviděla a vzrušená atmosféra mne zcela pohltila a líbilo se mi to. Některé dámy byly stydlivější, jiné odvázané a řada z nich to celé brala jako legraci. O dvě židle vedle, se vztáhla ruka, uchopila penis a jemně jej promnula. Sálem to zašumělo a ozval se slabý potlesk. Žena vedle doktorky Máchové odchytla tančící penis a vsunula si jej do úst. Párkrát naznačila kouření a tanečník odtančil o židli dál. Sálem zazněl výskot a potlesk. Ruce a ústa se umnožily. Dívčina mezi tím předváděla obdobné kreace. Občas obtančila svého partnera, klekla si před něj, vzala penis do úst a na chvíli předváděla kouření. „To je ono. Na to jsem se těšila,“ špitla babka Šiklová. „Víte, já už si v životě moc toho neužiji, abych mohla ochutnávat takového nádherného chlapa.“ Jako, kdyby to mladík slyšel, přitančil před nás. Babka si hbitě hodila zubní protézu do klína, oběma rukama popadla mládence za zadek, přitáhla k sobě a skoro celý penis jí zmizel ústech. Sál zašuměl, ozvaly se výkřiky "Bravo, bravo“ a silný potlesk. Šum ani nedozněl a už se mi před očima třepetá pěkně naběhlý penis. Ztvrdla jsem a nebyla schopna pohybu. Svět kolem mne ustrnul a jako bych se ocitla v nějakém meziprostoru. Babka do mne loktem drcla. „Tak na co čekáte?“ Nejsem žádná stydlivka, a tak, když už se jednou dám na vojnu, tak… a jako ve snách jsem jej opatrně vzala do ruky. Byl horký, lesklý a tvrdý. Mládenec mi položil ruku na temeno a s mírným tlakem k sobě mi naznačil, abych jej vzala do úst. Vzepřela jsem se a než jsem se vzpamatovala, tančil již před jinou židlí. No, kdo zaváhá, nemá nic. Bouřlivá atmosféra sálu a nadšení babky Šimkové mi prostoupilo celým tělem a s nebývalým potěšením sleduji tuto bláznivou show. I na dívčinu se dostalo. Právě se vrtěla u doktorky Váchové, ta vztáhla ruku a se zřejmým požitkem prohmatala její rozkrok a nejméně dvě další dámy si také dopřály tohoto potěšení. Zkrátka pro každého něco. Konec byl opravdu úchvatný. Během jedné taneční figury zvedl mladík dívčinu nad hlavu, přenesl do osamocené židle uprostřed sálu a oba předvedli pěknou soulož se vším všudy. Od lízání, šukání zepředu, zezadu a s patřičným vyvrcholením do úst dívčiny. Světla se rozsvítila, oba aktéři byli odměněni potleskem i výskotem a sál se rozcházel s očima rozzářenýma a s chutí, podat si prvního chlapa, kterého potká. „Já bych tady seděla furt,“ povzdechla si babka. Co se týká mne, byla jsem celá rozvibrovaná, vlhká a nohy se mi třesly. Pod schodištěm číhal Mára. Mlčky mne vzal kolem ramen a odvedl do pokoje. Vím, že bych měla protestovat, protože vím, že mne vede cestou, ze které není návratu. Ale když je tělo rozpáleno chtíčem, rozum přestane rozumovat a kamsi se vytratí, tak funkci rozhodovat převezmou úplně jiné orgány. Hned za dveřmi mi sundal sako, přisál se na rty a jazykem mi šmejdil až v krku. Měla jsem pocit, že umírám, že hořím. Krev se mi změnila v tekutý oheň. Vzal do úst můj ušní lalůček a začal si s ním pohrávat. „Vím, že to chceš, a že se na to těšíš,“ šeptal mi do ucha. „Řekni mi, že to chceš,“ řekl ochraptěle. Chtíč nade mnou nabyl vrcholu. „A…ano,“ špitla jsem. Jeho ruce zkušeným hmatem rozepnuly zip mých kalhot. Kalhoty spadly a teplá dlaň vklouzla pod kalhotky a dva prsty mi zajely dovnitř a začaly mne tvrdě zpracovávat, noříc se dovnitř a ven a moje vnitřní svaly se je snažily uvnitř zadržet. Už jsem to nemohla snést. „Bože,“ vykřikla jsem. Cítila jsem, že než se dostaneme k pohovce, podlomí se mi kolena a zřítím se na zem. Začala jsem lapat po dechu a syčet, jak se jeho prsty ve mě kroutily, nahoru a dolů, znova a znova. Přitiskl mě k sobě, objal pažemi, zvedl a přenesl na pohovku. „A teď si tě pořádně podám. Taky sem se těšil. A moc.“ Jeho hlas nabyl chraplavého zabarvení. Nebyla jsem schopna ani pořádně vnímat co říká. Tělo vibrovalo nebývalou žádostí a cítila jsem, že už brzy vybouchnu. Roztáhl mi stehna co nejvíc od sebe, poodhrnul kalhotky a šukal mne jazykem. Jeho prsty mi třely postěváček. Obracela jsem hlavu ze strany na stranu a z hrdla mi vycházelo vysoké sténání. Samou slastí jsem mu zarývala prsty do ramen a to, v co jsem doufala, přišlo vzápětí. Obrovská vlna orgasmu mne zkroutila do nezvladatelných křečí, zaječela jsem a na malou chvíli zvadla. Následovaly dlouhé okamžiky lapání po dechu a chvění. Držela jsem se ho jako klíště odolávající bouři. Našel mé rty a něžně je políbil. Láskyplně jsem mu jeho něžné gesto oplatila. Nevím, jak zmizelo naše ošacení, ale oba nazí jsme leželi vedle sebe. Mára ležel na boku a jeho tuhý penis čněl nahoru. „Líbí se ti, co vidíš?“ zeptal se. „Ano.“ Hlas se mi také zastřel. S požitkem přejíždím prsty po jeho mohutné hrudi a ruka mi samovolně míří k pěkně naběhlému penisu. Připadala jsem si jako ve snách kdesi mimo tento svět. Vzala jsem do dlaně jeho žilnatý úd. Byl horký, hebký a cítila jsem v něm pulz krve. „Teď pojď sem,“ poklepal na postel. „A teď mi předveď, co ses nahoře naučila,“ řekl a mírným tlakem směroval mojí hlavu vstříc svému údu. Bez jakéhokoliv váhání jsem jej vzala do úst a sála, cucala a mazlila se s ním. Dal si ruce za hlavu a blaženě vzdychal. A tak po mnoha letech jsem se vrátila do dob svého mládí a do mysli mi vplula chuť dělat a vyzkoušet všechny ty prasácké perverznosti a zvrhlosti a dohnat všechno to, o co jsem byla doposud ochuzena. Po chvíli mne převalil na bok, pozvedl mi jednu nohu, vnikl do mě z boku zezadu a začal vehementně přirážet. Byla jsem už tak rozparáděná, že téměř okamžitě nastal můj orgazmus a v křečích jsem se zmítala sem a tam. Nepřestával, převrátil mne na záda, nohy mi zvedl do výše a jeho tvrdě zarážející úd jsem cítila až v žaludku. Můj hlas rezonoval místností v různých tóninách od vzdechů až do vysokého nepřetržitého pištění. Všechno mi bylo jedno a sobecky jsem chtěla ještě a ještě. Zmítala jsem s sebou, drápala a škrábala Máru v blažených křečích, dokud můj milenec, za velkého sípaní, mi nezaplavil pochvu svým semenem. Žádná chvíle na oddych, žádné rozhovory. Mára sklouzl z postele na kolena, přitáhl si mně na kraj, roztáhl mi do široka nohy a začal jazykem i prsty prozkoumávat můj rozkrok. Čtyři prsty vnikaly do vlhké vláčné a roztažené vagíny a palec třel poštěváček. Po chvíli jeho jazyk převzal úlohu palce a přejížděl mi od postěváčku po konečník. Začala jsem s sebou opět kroutit a vykvikla, když mi do konečníku vnikl prst. Zachrčela jsem a prohnula se do oblouku. Trochu bolestí, ale více rozkoší. Bolest ustala a rozkoš zintenzívněla, když se k prvnímu prstu přidal druhý a současně do vagíny další a jazyk si dával záležet na fazůlce poštěváčku. Vznášela jsem se na vlnách blaženosti a chtěla bych to pořád.
Prsty druhé ruky vklouzly do vagíny a začaly masírovat tenkou stěnu mezi vagínou a konečníkem. Vše se spojilo v jeden zmítající se chumel, byla jsem zase na chvíli mimo. Jeho úd znovu nabyl správné velikosti a tvrdosti.
„Líbí se ti to, ty má děvuško, ty moje kurvičko?“ Tiše, ale s obdivuhodnou něžností mi ta slova zašeptal a dlaní několikrát plácl přes zadek. Ztuhla jsem a mlčky pokývala hlavou. K čemu jsem se to propůjčila? Vlastně nemám si co vyčítat, vždyť jsem si to přála, vyzkoušet si perverzní sex. Další slova mne opět nadzvedla. „Už dlouho jsem nešoustal tak pěknou ženskou. Chtěl bych tě šoustat pořádně, jako nějakou děvku,“ pokračoval. Blažeností jsem sebou zacukala. Žádné takové vulgárnosti jsem nezažila a ku podivu mi to nevadilo, spíš naopak; ještě více to podnítilo můj vzruch a začala jsem s opatrností přirážet vstříc jeho penisu. „Ano, tak se mi to líbí děvko. Děláš to dobře,“ šepot pokračoval. Skoro vděčně jsem se zatetelila a penis do mne beze spěchu vjížděl hloub a hlouběji a prsty s ještě větším důrazem masírovaly klitoris. Začala jsem chrčet, třást se, nohy se mi rozjely do stran a padla jsem na břicho. Opět mne pozvedl do pokleku a penis tentokrát razantně vklouzl do vagíny. S nemožnou rychlostí přišel další orgasmus. Smyslové přetížení, které jsem nedokázala ovládat. Bez sebe jsem křičela rozkoší jeho jméno, zatím co se mi tělo hroutilo pod otřesy extáze. Každý centimetr mého těla se třásl. Na nic nebral ohled. Křičela jsem už ne, nechci, ale jeho úd byl jako z kamene a vlny skoro bolestivých orgasmů přicházely jeden za druhým. V zorném poli mého rozostřeného pohledu se u kraje postele zjevila postava. Rozeznávám štíhlé nohy, ztopořený penis a cítím závan příjemné jablečné vůně. Namáhavě zvedám oči. Didi, mládenec z aktu. Přiklekává k mé hlavě a nabízí mi svůj úd. A proč ne. Teď už bez zaváhání jej beru do úst a saji, jak jen mi to Márovo přirážení umožňuje. Bože na nebesích. Drahnou dobu, přes veškerá přání, jsem žádného milence neměla a teď mám dva. Roztřesené nohy se mi rozjely a položila jsem se na břicho. byla jsem ale převalena na záda, Didi mi zveddl nohy za hlavu a jeho dlouhý penis do mne zajel kam až to šlo a před očima jsem měla Márovo nádobíčko. „Tak holka moje. Teď mi ho pěkně vykouříš!“ Drsný rozkaz v jeho hlasu, mě nutil uposlechnout bez jakýchkoli otázek, a současně, skoro až do krku, mi vsouval svůj úd a prsty jedné ruky třely poštěváček. Tělem mi proudily žhavé jiskry ohně. Didiho neústupné bušení neustávalo. Ústa přicpaná Márovým penisem vydávaly přidušený chrapot a střídavě mne prostupovalo horko i chlad. Didierův úd ve mně rejdil, jako by to bylo to poslední, co ještě může. A bylo. Najednou mu v penisu zaškublo a na děložní čípek mi chrlil své teplé sperma. S trochou zpoždění i Márův úd vykonal to své a já vše poctivě spolykala. Následovaly dlouhé okamžiky lapání po dechu a chvění. Oba si ke mně přilehli, každý z jedné strany. Jejich prsty s obdivuhodnou lehkostí a citem mi bloudily po těle, nevynechávajíc žádné citlivé místečko. Držím se Máry jako klíště odolávající bouři a poslouchala milé lichotky. Našel mé rty a něžně mne políbil. S nemenší něhou jsem mu jeho gesto oplatila a obrátila se k Didimu. I naše ústa se našla a spočinula v nekonečně dlouhém polibku. didi je milý a mám ho ráda, ale Mára je mnohem mužnější než kterýkoli z chlapů, které jsem doposud poznala. Šátrala jsem rukama do stran a vzala do dlaní povadlé penisy. Byly příjemně poddajné, měkounké a hebké. Hrátky s nimi mne příjemně vzrušovaly a oddávala jsem se představě, co bych si přála, aby mi dělaly oba najednou. bylo mi hezky a mazlila bych se do nekonečna. To druhé moje JÁ, doposud odstrčené kamsi do nejzapadlejších hlubin vědomí, se pracně prodralo zase na povrch a s netaktní neomaleností mi sdělilo, že bych už měla jít domů, že se tu s nimi nemohu válet do nekonečna a provádět takové necudnosti. „Koukej se sebrat a mazat domů. Už je dost pozdě!“ velelo mi. Mára jakoby to vytušil, naklonil se nade mne a jeho dlouhý polibek, mne milostivě propustil z výšin blaženosti do šerého svitu běžného dne. Nechtělo se mi. „Bylo to nádherné,“ zašeptal, „a myslím, že jsem se do tebe zamiloval.“ Hřejivý pocit mi prostoupil tělem a přisála jsem se na jeho ústa jako pijavice. Nebrala jsem jeho slova příliš vážně, ale co kdyby. Jeden nikdy neví. „Věřím a doufám, že to nebyla tvá poslední návštěva, že se ti u nás líbí, a že se opět brzo uvidíme. Mám tě rád, kočičko moje.“ Sevřel mne do svého náručí a drobnými polibky pokrýval můj krk a tváře. „Samozřejmě, že se zase nechám pozvat,“ pomyslela jsem si. „Ještě zdaleka mi nebyly odhaleny všechny způsoby milování, hlavně ty drsnější, ale mám trpělivost i čas.“ Políbila jsem Didiho, upravila se do podoby vzorné manželky a za doprovodu svých mládenců se odebrala domů a sama sebe překvapila nedostatkem studu a výčitek. Spíše naopak. Sotva existuje lepší pocit, než sebeuspokojení, nad kterým jeden jásá poté, co ho někdo důkladně a zdatně ošukal. Cítila jsem se jako královna.

Ráno při snídani, když děti odešly do školy, se Sucharda na židli zavrtěl a nepříliš nadšeně mi sdělil: „Víš, přemýšlel jsem o tom Markově návrhu. Pokud tě láká stát se jeho modelem, ať oblečená, nebo nahá, je to tvá záležitost a já ti v tom nemohu bránit.“ Chápala jsem, jaké to muselo být jeho sebezapření, vyřknout tato slova. Vstala jsem, obejmula jej i s židlí a políbila na lysé temeno hlavy. „Nemusíš si dělat starosti, miláčku. Nestojím o to, abych shlížela na svět z nějaké krabice s pracím práškem, ale občas se tam zastavit můžeme a třeba si zase koupíš nějaký obrázek.“ Po obličeji se mu rozlil šťastný úsměv, otcovsky mne líbl na čelo a řekl: „Věděl jsem hned od začátku, že jsi rozumná ženská a nebereš v potaz taková obskurní přání.“ Otočil se a spokojeně šel dělat korekturu jakéhosi spisu. Kdyby jen věděl, Sucharda.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Věra

Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 77

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Týna

Kalhotky jsou zbytečnost. Mám ráda chození naostro, sex kdekoliv a kdykoliv pro mě není problém. Rozdáme si to spolu, máš na to chuť a není nikdo s kým by sis to udělal?

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 80

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA TYNA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Marta

Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 39

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Fanyn


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2018 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Sex a PORNO VIDEA zdarma. ČESKÉ PORNO a amatéři na domácím videu. Erotika zdarma. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury