Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Parohy od důchodce 3

A zase utekly dva červencové dny. Během té doby jsme měli s Helčou rozhovor. O čem jiném než o jejím chození za dědou Karáskem. Na jednu stranu mi to nevadilo, ale na druhou ve mě ten červík pochyb hlodal. Podala mu prst a on dědek si vzal celou ruku, vlastně už celé Helčino tělo. „Ty návštěvy u Karáska tě dost změnily, Helenko“, řekl jsem své ženě. „Všechny tvoje zásady musely být zatlačený do pozadí, tvý životní priority i tvoje ženský ego … Ani nevíš jak moc“. Hela se trochu ironicky na mne ušklíbla, jako by chtěla říci: naser si. Místo toho mi však řekla: „Jo, Jakube, máš pravdu…, změnila jsem se a smířila se s tím, že pochopení stejně nikde nenajdu“. „No to asi těžko, Helenko, sám sem ten, kdo musel spoustu věcí přehodnotit“, řekl jsem jí. "Třeba to, že musím vzít v potaz skutečnost, že si se jen tak mirnix týrnix nechala vod toho dědka tak lehkovážně obsemenit! Uvědomuješ si, že, jak si mi sama řekla, měla si asi ovulaci!? "A kdo mi řikal, že mu to nevadí, že na co se může ten dědek zmoct, koho pak tahle moje řekněme organizovaná nevěra vzrušuje, co? Kdopak to tu má takový úchylný choutky, Jakube? No ty!“ ukázala na mne. „Ale jestli s nim budu těhotná, na potrat v žádnym případě nejdu, je ti to doufám jasný!!“ řekla mi důrazně s vážnou tváří. Já mlčel, ale mlčení je přece jako souhlas. Co jsem na to nakonec mohl říci… „A co kdybys to raději ukončila a přestala k němu chodit? Uznávám, že nejprve sem z toho měl docela prču, ale už to zašlo daleko“, řekl jsem jí po chvíli. „To nemůžu, protože von pan Bohouš vybere peníze až v srpnu. Navíc mi řekl, že jestli k němu přestanu chodit, zklamu jeho důvěru a nic mi pak nedá… Ale, že když to vydržím do půlky července, kdy jede prý na dva tejdny do Konstantinovejch Lázní, a já jemu zase na to konto sdělila, že my budeme první dva tejdny v srpnu na chalupě u vašich, takže s nim pak celý čtyřl tejdny nepříjdu do styku. Až se vrátíme, dá mi peníze a já to hned s ním skončím, aby si snad nemyslel, že mu budu k dispozici napořád. Kubo, to mám bejt blbá? Dyť podle toho, co mi slíbil dát to bude jako bych dostala jednu celou vejplatu, jakou beru vod u nás v pečovateláku, navíc. To mu přeci nenechám né!? Tak bohatá zase teda nejsem“ Netušil jsem, že je moje žena najednou tak hamižná na korunu. Také mne hned napadlo, že i když si to Helča nechce připustit, jako laciná amaterská kurva se chová. Kdyby si měl děda Karásek zaplatit profesionální prostitutku a o eskortce ani raději nemluvím, tam by musel cálovat na ruku hned a ještě by se pořádně prohnul. To by ho roupy přešly. „Tak jo, dělej jak chceš, pak si ho ale, prosim tě Helenko, hlídej ať nejsou nějaký komplikace“, (myslel jsem samozřejmě oplodnění) řekl jsem. „Já to chápu, ovládnou tě hormony a mozek přestane fungovat. Jenže mozek má velet a né tvoje prcka, pamatuj! Už nejsi žádná šestnáctiletá puberťačka. A Karáskovi taky neni dvacet ale pětašedesát. Dědek tě jenom využívá a… a zneužívá!“ zněl můj dodatek. Pak jsem se ale své ženy zeptal: „Já vim, že ty peníze sou jenom tvá výmluva. Ty tam kvůli penězům nechodíš, tak proč? Co na tom dědkovi vlastně vidíš?“ " Co? Jeho celoživotní zkušenosti a maximální pozornost přece. On je štramák. Pan Bohouš je jinej než-li ty nerudný dědci, který zavopatřuju v práci. Postelí mu asi prošla už řádka ženskejch, takže ví, jak na to a věř mi, Kubo, že dosáhnout orgasmu s ním tedy nebyl problém. Kdybych měla více času, kdyby to nebylo jen těch půl hodiny nebo maximálně třičtvrtě, aby si lidi v baráku náhodou něco nemysleli a aby to nevadilo tobě, tak s ním vím, že společný sex nebude krátká rychlovka . On prsty i jazykem umí, jen kdyby bylo víc řasu. To není jako ty, pět minut předehry a pak pět minut sexu…!" To se mne ale docela dotklo a tak jsem pronesl: „Každej normální chlap by tohle svá ženě rozhodně nedovolil a dědek by si musel nechat zajít chut!“ Helena se tomu zasmála a jidášsky my všpelila: „Jo, každej normální chlap, miláčku… Ty ale nejsi normál ní chlap. Ty seš svejma představama a touhou kandaulista. Tebe vzrušuje, že mě Karáskovi pučuješ a jak rád posloucháš, co se mnou dělal. Já už sem si zvykla, že mám na sex hlavně tebe, ale taky už se mi nějak zalíbilo chodit i k němu. Víš jak je to v Bibli: Neuvedeš v pokušení manželku svou! A ty mě v pokušení uvedl a já sem přece jenom slabá žena, co se dá zmámit lichotkami a sladkými slovíčky, které imponuje jeho přehled, znalosti, vitalita a taky ví, co žena čeká.“ „Uvědomuješ si, Helčo, že Karásek tě utáhnul na našem Kubíkovi? Víš, to je takovej votřepanej trik starejch šarmantních seladonů, co sou sami… Když se jim zalíbí nějaká mamina, tak začnou vychvalovat jejich děcko, dokonce si s nimi hrát, něco jim ukazovat, půjčovat knížky a tak. To chytne u srdce každou mámu… pak začne lichotit mamince toho caparta a ejhle, rybička se chytila na udičku. Potom začne stařík dokazovat, jaký má přehled a životní zkušenosti, trochu zahraje na city, jak chudák je sám, když od něho ta jeho satórie utekla nebo když mu milovaná Anička, Boženka, Hanička či Růženka odešla na věčnost a on se musí sám trmácet životem“ a začal jsem se smát a Helena naštvaně pronesla: „Pitomče! Já k němu přece chodila a jenom si povídala, poznávali sme se a diskutovali o věcech, který nás zajímaly. A postupně sem poznávala, že nás mnoho věcí a zájmů spojuje. Já vim, že se mu líbim, nejsem padlá na hlavu a mě se na něm líbila jeho energie, , spontánnost a elán, taková ta uvážlivá zralost, pozornost vůči mě smysl pro humor.“ „Děvče, já kdybych snad měl bouračku a zabil se, ty by sis ho snad i vzala, né?“ podivil jsem se a dodal: „Víc jak 20 let rozdílu je blbost, pro něho samozřejmě ne, pro něj je to výhra, musí být vysmátej jak lečo,a nemysli si, že je jinej, je to pořád jenom chlap. Nevěříš? Náš ředitel má o 19 let mladší manželku a ani si nechtěj představit, co všechno říká, když sem tam s nim já a kolega Nosek, co učí tělák a počítače. Prej že hlavní pro něj je, že má mladou kost, mladý tělo, na starý kolena si užije a nakonec se o něj bude starat mladá ženská“. Helena se nad tím zamyslela a pak rozhovor uťala: „Hele, Kubo, jak sem řekla. Do půlky července, než-li pan Bohumil odjede do těch lázní. Já taky nechci, aby si vo mě uliční drbny povídaly“. I přes tento pohovor a oboustranné rýpavé poznámky jsme se s Helenkou zase večer manželsky udobřili a pěkně jsme si zasouložili. Samozřejmě jsem semeno pustil na její záda a zadek, protože jsme dováděli v kleče zezadu jako dva pejsci, tedy já pejsek a ona hárající čubička. Jen jsem si připadal jako blbec, že já-manžel musím v plodné dny vyndávat a dědka v sobě nechala už dvakrát vycákat. Začínal jsem o svém kandaulismu mít pochybnosti. Dokud mu ho jenom honila, kouřila nebo mu udělala stryptýz a nechala se vošmatat, byla to sranda, jenže teď mi to začínalo docela vadit, ale protože jsem nechtěl vypadat jako žárlivec, mlčel jsem. Byl to tedy takový kompromis pro mě.

Když zastal další den, kdy mne vlastně měly svědět kouty na čele, byli jsme zase s prckem. Prostě jsem se mu snažil všemožně věnovat, aby se kluk nenudil a aby měl nějaké zážitky. Jak jsem už psal, bylo krásně, horko a tak jsem své ženě, která měla pracovní dobu do 16. hodiny, dával prostor na dědka. Se synem jsme se od vody vraceli na šestou večer a to už bývala zase Helča doma. Byla ale zase taková divná, mlčenlivá, až bych to nazval, že zaražená. Nechal jsem ji, nic jsem neříkal až do nějakých desíti večer. Prcek už spal v děcákuž tam byly pitomosti. Ona chvilku lupala na ovladač a toho jsem využil a zeptal jsem se jí: „Tak povídej, co bylo zase dole u dědka? Doufám, že si se zase od něho nedala vyškrobit!?“ Podívala se na mne jako na cizího, jakoby o něcem přemýšlela a pak jí začaly téct slzy jako hrachy. Objal jsem ji kolem ramen se slovy: „No táák…, nebuuul… Stalo se něco? Dědek tě nějak nasral? Urazil?“ vyzvídal jsem a hladil ji ve vlasech jako malou holku. „Né, to néé… , ale je mi líto, že sem tak pitomá…“, štkala tiše aby nevzbudila malého. „Von se zase do tebe…?“, ale otázku mi přerušilo její: „Hmm“, doprovázené souhlasným kýváním hlavy. Pak vytáhla kapesník, utřela si oči a sama od sebe spustila: „Zase sme byli voba nazí“, přeskočila ten svlékací rituál, když k němu přicházela. " Tentokrát mě vzal za ruku a dovedl si mě do ložnice. Překvapilo mě, jak tam má uklizeno. Prej: „Helenko, lehněte si na postel, já vám budu dělat dobře“. Já nevim čím to, ale když sem u něho, sem najednou taková uvolněná, taková oproštěná od všech starostí… a nedokážu mu říct ne. Z pana Bohumila vyzařuje takový zvláštní fluidum. Měl tam taky zápálenou voňavou svíčku… Tak sem si lehla na záda a podle tvojí rady mu připomenula, že opravdu neberu antikoncepci, že mám plodný dny a že nesmí do mě stříkat semeno, aby z toho něco nebylo. Pan Bohouš přikyvoval, usmíval se, ale mlčel. Já zavřela oči a pak sem najednou ucítila jeho ruce na obou na prsou a také jeho rty, kterými se mi přisál k bradavce. Tentokrát si s nima hrál dost dlouho. Pořád mi ožužlával bradavky, pořád mi je promačkával a prohňácíval, jak tomu ty řikáš a mě to bylo fakt příjemý. Takhle dlouho by sis ty s mejma prsama nedokázal mazlit Pak jeho prsty momalu začaly bloudit po mym břiše, kolem pupíku a dál až na venušin pahorek. Kubo, to ti byla nádhera. Já tekla blahem. Ten dotek na pohlaví, když se vopatrně dotknul prsty pysků a pak… pak když po nich několikrát přejel… Já čekala a vnitřně se chvěla jak napnutá struna. . Kroužil mi dokola po pyskách a zajížděl mezi ně. Nejdřív jen tam a nazpět, ale potom mi je opatrně rozevíral. Musel vidět, jak sem už vzrušená a musel vidět i muj vystouplej poštěváček. On nic neříkal. Mlčel a bloudil mi prsty po celé délce brázdy, tak jakoby zkusmo, tak vopatrně, tak citlivě… a blížil se k poštěváčku. Trochu sem s sebou trhla, když se ho dotkl. To už sem dejchala nahlas. Pak jsem ucejtila jeho horkej dech jak se mi blíží mezi stehna. Pomalu mi jazykem přejel přes štěrbinu a pak…, pak mně mezi pyskama začal dlouze lízat. Já už byla tak nějak v jinym světě…, už sem nepřemejšlela nad nějakým plodnym obdobím, neřešila sem, že sem nechráněná…, už sem vo tom nepřemejšlela, protože se mi vrátil jazykem k poštěváčku. Byla sem už tak vopilá vzrušením, že sem to hodila za hlavu, prostě mi to bylo najednou fuk. Špičkou si s poštěváčkem pohrával a jezdil okolo. Pak se zase začal vracet zpátky. Pomalu se sunul mezi pyskama, až se dostal na hrázku a dlouho mě po ní lízal. Při přesouvání prstů třesoucích se dychtivostí hmatem vobjevil to, po čem prahnul. Jakmile se prstem dotkl vstupu do mý pochvy po který začal pořád rychlejc a hloubějc kroužit, sam sem mu víc rozevřela stehna a skrčila nohy, aby mohl snadnějc a hloubějc dovnitř. Ta palčivá slast z jeho počínání, díky stále větším stahům uvnitř mý pochvy vybičovaný tím, co činil sem tekla jako potůček. Jeho prst mi instinktivně brnkal o naběhlý poštěváček a jazyk pronikal do poševního ústí. Já s sebou cukala, pohacovala sem hlavou a přerývaně dýchala jako maratonská běžkyně a stejně tak rychle mi bušilo srdce. Božínku já už tu slast vod jeho prstů a jazyku nedokázala do sebe absorbovat, já už to už nevydržela a oběma rukama sem ho se slovy: „Poooď! Poď do mněéé!!“ začala tahat na sebe. Pak sem sáhla dolů mezi naše břicha a naše podbříšky, chytila jeho penis do ruky, druhou si dvěma prsty rozevřela velké pysky a penis navedla k ústí své pochvy." Já mlčel, byl také napjatá jak struna a hltal jsem každé manželčino slovo.

Když se na mě natlačil a jeho penis začal překonávat odpor svaloviny mý pochvy, byla sem jak u vytržení. Měla sem pocit, že mi to jeho starej a přesto stále dostatečně tuhej pták roztahuje pochvu až do stran pánve. Byl ve mě jako by mě s tím vycpal. Zaplavil mě takovej zvláštně opojnej pocit dokonalýho splynutí. Myslim, že sem vykřikla blahem i úžasem zároveň a já si ho za zadek do sebe přitiskla. Cejtila sem přitom tlak jeho stydký kosti přes pysky na poštěváček. Sevřela sem v sobě svaly v pochvě a Bohouš začal přirážet. S rychlejma přírazama na mě přicházel začátek nezvladatelný extáze. Při ní sem různě zatínala svaly v celym těle a při tom sem se už nedokázala ovládat a provázela sem to výkřiky mý touhy po jeho výstřiku do nechráněný vagíny. Fakt sem byla úplně mimo. Mý nohy okamžitě objaly jeho boky tak, aby měl maximální přístup do mě. Najednou se mi zatmělo před očima jak naplno mi jeho úd začal bušit do dělohy, která pružila. Taky sem mu zatnula do paží nehty a křečovitě jej tiskla. Ten pan Bohouš přirážel jako zběsilej až vo sebe naše břicha pleskala a pohlaví vydávala takový mlaskavý zvuky. Jakube, to je hrozný… To ti byla jízda jako šusem na sjezdovce, já byla najednou jako utržená z řetězu nejen svý dosavadní manželské věrnosti vůči tobě, ale i svýho přirozeného studu a morálních zásad. Von fakt do mě velmi tvrdě a velmi vehementně přirážel, takže jsem jihla a žasla a cítila ho na svý děloze. Dejchal rychle a trhaně. Najednou mě zasáhnul neočekávaně prudkej nával horka a pulzujících křečí v pochvě, kterej se mi jakoby ve vlnách přesouval z rozkroku do celýho těla a z těla do mozku. Pod vlivem jeho penisu a emocí sem ze sebe pak vyrážela už ani nevím co. Zase mi zalehly uši a zase mi v nich začalo pískat. Najednou zavzdychal, prudce se do mne natlači, napjal tělo a začala vyhekávat: „Už budu, už buduu!!!!“ a než-li jsem stačila cokoliv říct, ucejtila sem mocný vzpínání se a zacukání jeho penisu. Moje provlhlá vagína zapulzovala a sevřela ve slastné křeči jeho penis jako svěrák Já zakvílela a už sem v sobě cejtila ty jeho záškuby penisu a teplo, které se e mě začalo rozlévat. Byla sem ale jako vomráčená bleskem. Tak sme tam voba na sobě leželi a hýkali slastí a do mě proudilo jeho semeno. Když se udělal, svalil se vedle mě a vydýchával to a já ostatně taky. Leželi sme tam tak asi pět minut a víš co mi pak řekl? Prej když bych náhodou otěhotněla, tak když si to jeho dítě nechám, pudeme k notáři a von napíše v závěti na mě jeho byt. Co tomu řikáš, lásko…?" Neměl jsem ale slov. Byl jsem ohromen.

Až večer v posteli jsem se projevil jako vypočítavý chamtivec já. Znovu jsme se o tom bavili a já své ženě přímo řekl: „Helčo, hele, ale jestli je dědek do tebe tak zfanfrnělej tak toho bys měla využít. Ten jeho byt má myslim 51 m2 a má cenu tak 1,6 a možná až 1,8 melouna. Je sice pravda, že dědek může umřít až třeba za 20 let, ale na druhou stranu se ti přece zmínil, že mu našli něco v krvi, né? Taky ho může vzít infarkt, klepnout pepka nebo se mu objeví rakovina… Kdybys takovej byt po něm podědila, tak kdybysme ho prodali a ten náš taky, mohli by sme si za to koupit pěknej barák k stáru…“ „To mu mám jako dál roztahovat nohy? Připadám si jak kurva, jako nějaká vypočítavá zlatokopka“, řekla Hela. „Heleno, já ti slibuju, že jestli s tim dědkem votěhotníš, nebudu to řešit. Nakonec mě nech do sebe stříkat taky a třeba votěhotníš se mnou, ale hodíš to na Karáska a von tě uvede v závěti jako dědičku jeho bytu“. Teda ty seš ale…!" řekla vyčítavě. „Tobě by nevadilo vychovávat jeho dítě?“ podivila se. „Přísahám, že nevadilo“, já na to, hladíc ji po rameni. „Máš ty mě eště vůbec rád?“ zeptala se. „To víš, že mám, Helenko“, na to rameno jsem ji políbil. Chvíli bylo ticho a pak řekla: „Tak dobře, vod zejtřka už to budu dělat s vámi voběma na vostro bez vyndavání“ a mě se zatetelilo u srdce radostí. Když otehotnim, tak otěhotnim a s kym, to řešit nebudu, ale nesmíš to řešit ani ty! Slibuješ?" „Slibuju, lásko“, přitakával jsem.

Od toho večera ale to už mezi mnou a Helenou bylo takové trochu jinačí jako bych já byl snad její pasák a ona byla děvkou, co chodí šukat se starým páprdou kvůli penězům a nemovitosti. „Proč by neměla být stejně dobrá, nebo dokonce lepší, než nějaká šlapka?“ říkal jsem si. Asi jsem se zbláznil.

Zase uplynul další den a pak tu byl den další. Ráno jsem svou ženu ještě ponoukal, ať se do toho vžije, ať dědu Karáska zaujme a ať je připravená odvést práci, jak nejlíp bude umět. Fakt jsem se choval jako idiot.

Od vody jsem schválně s prckem přijel dřív, zrovna když se vracela manželka z práce. Karásek byl vyvalený v okně a čuměl na nás s úsměvem na rtech. Asi si o mě říkal, jakej jsem vůl a paroháč. Jenže já si zase říkal: Kdybys dědku věděl, že já všecko vim… Tvoje prachy a hlavně ten byt za to stojej, nechat si nasadit parohy. Manželka se doma převlékla do domácího, samozřejmě byla bez podprdy a kalhotek. „Tak di na to,” řekl jsem jí srdnatě a dal ji pusu. Pak už jsem jen čekal. Abych se netrápil vzrušením a snad i výčitkami, že jsem blb, že jsem tohle neměl nikdy připustit, jsem si hrál s Kubíkem.

Přišla za třičtvrtě hodiny, tentokrát se na mne rozpačitě, dalo by se říci provinile usmála jako puberťačka, co si prvně vrzla a namířila si to do koupelny, odkud k mým uším vzápětí dolehl zvuk sprchy. Šla se obalena velkou froté osuškou obléci do ložnice. Malý Kubík zase čuměl na video s pohádkami s já šel za Helenkou. „Tak co, jak ste se s dědkem Karáskem domluvili?“ byl jsem nedočkavý. „Že jó“, řekla oblékajíc si čisté kalhotky. „A dědek co“ nedal jsem jí pokoje. „Taky, že jó, ale jen když s nim otěhotnim“ zopakovala, to co minule. „Hergot, tak to se musím dneska snažit… Co kdyby náhodou“, zasmál jsem se nejapně jako blb. „Když sem k němu dneska přišla, zavedl si mě rovnou do ložnice. Teprve tam si mě sám vysvlíknul a já zase musela vysvlíct jeho… Hnedka sem mu po něm sáhla. Roztáhnul trochu nohy, aby mi umožnil vzít mu ho druhou rukou za pytel, kterej sem mu vzala do dlaně… Když sem přišla, měl vocas takovej jenom polotuhej, ale jak sem ho měla v ruce a vohrnula mu na něm předkožku přes žalud, takse mu kupodivu rychle postavil. Já si ho pak strčila do pusy a chytila mu ho u kořene. Druhou rukou jsem mu potěžkala pytlík, prsty zkoumala jeho koule. Cítila jsem, jak mu v mý puse eště víc naběhnul. Přejížděla sem mu jazykem po žaludu a cejtila trochu slanou chuť po moči, ale spíš než aby mě to vodpuzovalo, mě to kupodivu vzrušilo. Tak sem si ho nejdřív posadila na postel a starala se mu vo nádobíčko a von se pak sám na postel položil. Já se k němu položila a začala sem mu pusou jezdit nahoru a dolu a k tomu mu ho ještě hodně sála. Pan Bohouš chrochtal a pohekával blahem. Cucala sem mu ho po celý jeho dýlce a potom sem si začala pohrávat s jeho žaludem. Ale ani Bohouš nezůstal pozadu… Natáhnul ruku a začal mi hladit v rozkroku, takže sem začala cejtit zase to příjemno, tu slast a začala zprudka oddychovat. Jeho druhá ruka sáhla nahoru k jednomu mýmu ňadru a začala mi ho zvolna hladit a masírovat bradavku. Jedním prstem začal prozkoumávat mou vlhnoucí prcku. Jak mi prstem proniknul do pochvy a začal mi tam s nim šudlat, tam mi slast začala procházet celým tělem. Když už mi celým jejím tělem začali procházet vlny horka a rozkoše, ucejtila sem takový prudký stahy v pochvě a začala sem prožívat z toho dráždění orgasmus. Za chvíli, když už sem si byla jistá, že ho chci dovnitř, sem vstala, rozklekla se mu nad penisem a hezky se na něj nabodla. Byla sem už hodně vlhká, zajel do mě až na doraz. Předklonila sem se a podívala sem se mezi svý nohy Jeho úd byl zcela uvnitř a mý pysky byly mírně rozevřený a vopíraly vo jeho koule. Trochu sem se nadzvedla a znovu dosedla. Zopakovala sem to několikrát. Bylo to báječný. Votočila sem se k němu čelem, abych mu viděla do očí. Položila jsem mu ruce na ramena a začala mu na něm rajtovat jako dostihová kobyla. rychlou jízdou se několikrát udělala. „Líbííí? Líbí se ti to ty starý prase!!!?” křičela jsem mu přitom do tváře. Byl očividně překvapený a potěšený mojí aktivitou, překvapilo ho, že si to spoluprožívám. Šoustali jsme spolu určitě tak dvacet minut a vůbec mi to nevadilo. Pan Bohouš mi hekavě povídal, že prej sem jak rozjetá parní lokomotiva, která se blíží tunelem a těsně před výjezdem drze zahouká a vypustí páru. Ani nevím, kde to vzal. Ale teda to ti byla síla… Prožívala jsem tak silný pocity, že sem myslela, že se zblázním. Jenže slabost doprovázenou chvěním celého těla vystřídal slastnej orgasmus s výstřikem. Já měla prvně v životě mokrej orgasmus. Byla jsem z toho vyděšená, překvapená. Teď sem se udělala sama, vlastně dědkův ocas mi sloužil jako živej vibrátor. Bohouš dejchal čím dál rychleji a hlasitěji až sem se bála, aby pode mnou z toho nezkolaboval. Najednou se jeho boky proti mě vzepjaly a jeho ocas mi energicky zajel tak hluboko, jak jen asi to bylo možný, ve snaze vyvrcholit mi přímo na děložní čípek. Chytil mě rukama za boky a zatlačil si mě křečovitě proti vocasu jakoby chtěl oplodnit snad všechny ve mě čekající vajíčkaa a vypjatě ustrnul. Já jasně, cejtila, jak se jeho žalud začíná škubat a zvětšovat, jak hluboko v jeho tříslech vzniká pohyb. Držel teď ptáka pevně na místě a moje pochva byla sevřená kolem něj. Potom jsem to ucejtila – zase to teplo začínající v pochvě, na čípku a rozšiřující se do dělohy a pánve, prostě neskutečně se mi rozlévající po celym těle a ten pocit byl najednou tak intenzivní, že sem ječela a byla unášená k orgasmu. Chytil mou zadnici a v ten moment do mě začal stříkat, stříkat na můj čípek, plnit mě svým semenem. První výstřik stačil k zaplnění snad celý mý pochvy, tea já měla ten pocit, následující výtrysky mi zalejvaly vnitřek, dokud se pár pramínků nezačalo tlačit ven. Většina semene zustala asi hluboko v pochvě. Nevzdával se, silně tlačil svůj ocas dál, dokud nebylo zcela jasný, že už ochabuje a jen se snažil zvyšovat sílu toho svýho vyvrcholení, při kterym se mě zase snažil oplodnit. Vstala jsem, ale moc semene ze mě k mýmu překvapení ani nevytejkalo. Dost mi toho asi překvapivě musel vystříkat rovnou do dělohy. Byla sem úplně vyčerpaná, tělo sem měla malátný. Ta myšlenka, že mě Bohouš třeba fakt oplodnil, jen přidávala další rozměr k tomu, co jsem prožila. No a pak sem se zase voblíkla a šla domu za vámi“, dokončila Hela vyprávění svého nejčerstvějšího zážitku s Karáskem. Pak najednou, jako by moje žena přepnula do domácího módu, řekla: „A teď mi pudeš voškrábat brambory a nastrouháš je. Já udělám na večeři cmundu, to máte s Kubíkem rádi, ne…?“ a odkráčela do kuchyně a já za ní. Bylo to takové zvláštní… Vždyť musela mít dělohu aspoň z poloviny plnou dědkovejch spermií, vlastně během pěti dnů už třikrát a ona se chová, jako by se nic nedělo… ??? Zvláštní ??? Každopádně jsem se už těšil, jak jí večer zasemením kundu i já. Když jsem seděl nad odpadkovým košem se škrabkou a bramborami v ruce, bavili jsme se o všem možném, jen o starém Karáskovi ne. Když jsem pro nás brambory oloupal a nastrouhal, šel jsem za prckem, kdežto ona smažila. Najedli jsme se, skoukl jsem s prckem večerníček a šel jsem ho osprchovat. Pak jsem ho kolem osmé uložil a četl mu pohádku, ale kluk né a né usnout. Teprve ve třičtvrtě na devět se zdálo, že je vše OK. Hela se dívala zatím na cosi v telce a já se šel ospršit. Pak jsem si sedl k ní a vysílal k ní své toužebné signály. tak jsme vypnuli telku a zatímco já šel do postýlky ona šla do koupelny. Když už jsem slyšel, že ji opustila a celý natěšený jsem ji očekával v ložnici, zaslechl jsem Kubíka. Prý: „Maminko, já nemůžu spinkat“… Ten malý kazišuk. Hela jej odvedla do děcáku a asi jej nějak uspávala, zatím co já čekal a čekal a pak najednou jsme se probudil a ono bylo ráno. Hela se zrovna oblékala. Byla sice sobota, ale ony ošetřovatelky mají některé víkendy na střídačku služby. Sice jen od 8 do 15, ale přece a Helena měla službu zrovna tento víkend. „Promiň, Kubo, ale tys včera tak krásně spal, když sem prcka uspala, že mi bylo líto tě budit“, řekla mile a já jí na to nemohl nic říci. Malý Kubík už v kuchyni papal snídani a já se teprve hrabal z poste.

No, abych své vyprávění zbytečně nenatahoval… Prostě ten víkend už nic nebylo. Ostatně u Karáska byla v sobotu nějaká návštěva a on s nimi pak, nakládaje si zavazadla, odjel. Asi ho někdo pozval na víkend na chatu nebo že už by jel, dědek do těch lázní? Odpoledne jsem o tom řekl manželce, když přišla z práce, ale také nic nevěděla. Navíc ji bolela hlava, vzala si prášek a šla si lehnout. Nemívá to často, ale občas ano. To pak s ní není řeč a chce klid. Tudíž ani večer nebylo nic V neděli jsem našeho Kubíka odvezl za mými rodiči na chalupu do Hartmanic a tak zatím co Helča byla v práci, já pobyl až do páté odpoledne tam. Sex pak večer byl a musím říci že jsme si ho s Helčou užili. Chtěl jsem, aby mi v praxi předvedla, jak to dělala s dědkem Karáskem… Karásek se neobjevil ani po víkendu a tak jsme usoudili, že jej asi někdo odvezl do těch lázní. Během těch dvou týdnů, co jsme měli malého v Hartmanicích a co Hela chodila do práce, jsem mrňousovi vymaloval pokoj a přetapetoval obývák. ty dva týdny utekly jako voda a byl tu srpen a naše společná dovolená na chalupě. V Hartmanicích jsme se u našeho Kubíka vyměnili s mými rodiči a užívali si tam léta.

Už druhý den, co jsme tam byli za mnou Hela přišla a řekla: „Včera sem měla dostat menzes… a nic.“ „No vidíš… Tak se zadařilo…“, řekl jsem jí s úsměvem. „Je eště otázka, jestli Karáskovi nebo mě“, řekl jsem o poznání vážněji, protože jsem se spíš sám chtěl utěšit. To, že to nedostala, nedokázala vypustit z hlavy. Chlácholila se, že menší zpoždění bývá normální, tak že to nechá ještě týden a pak to bude jasné. Ve skutečnosti si ale myslím, že jí to bylo tak nějak podvědomě jasné už druhý den. Týden uběhnul rychle, menzes se Helence pořád nedostavoval. Dojeli jsme si do Sušice nakoupit a Hela si koupila testovací tyčinky, raději hned dvě. Druhý den ráno si udělala test a dvě čárky! „Jsem těhotná!“ vřískla a moc radosti v tom ale nebylo. Spíš měla slzy na krajíčku. „Tři tejdny po tom, co do ní začal dědek semenit“, napadlo mne. Měl jsem smíšené pocity. Však i Helča začala být jako na trní. To, že není ve své kůži jsem na ní poznala i já Všiml jsem si i toho, že najednou ani kafe nechce a naopak si pochutnává na okurčičkách ve sladkokyselém nálevu.

Uplynul i druhý týden naší dovolené a vrátili jsme se domů. Hned další den se žena uvolnila z práce a juchala na gyndu aby měla s těhotenstvím stoprocentní jistotu. Ten ji vyšetřil, vyslechl si její problémy a z toho, co mi povídala doma tak konstatoval naprosto jednoznačně: „No,takže mladá pani… jste gravidní! Jste na konci pátého týdne“. Pak jí prý gratuloval, kdežto ona se rozbulela. Ale on už byl asi zvyklý. Prý, že to jsou slzy štěstí. Tak nevím: Byly nebo nebyly? Načež ji odkázal na těhotenskou poradnu a vypsal těhotenský průkaz. Na můj podnět ten ještě za čerstva vzala jako důkaz své gravidity a šla za dědkem Karáskem. Za čtvrt hodiny byla nazpět a začala usedavě bulet. Když jsem ji uchlácholil a uklidnil, zeptal jsem se své ženy: „Co je? Co se stalo? Ten dědek zaprděnej se k tomu nechce znát, co?!“ „Né, já já tam zazvonila a votevřeli mi nějaká mladý, tak kolem třiadvacíti… Kluk s holkou. Když sem se jich zeptala vykuleně, že du za panem Karáskem, tak mi řekli, že nevědí o koho de, ale že sou tam v nájmu. Že ten byt jim pronajala na dva roky majitelka, pani Havelková z Plzně. Představ si to. Já čuměla jako péro z gauče. Když zase zavřeli, vylezla z bytu stará Hrabánková ze spodního patra a tak nějak škodolibě se tvářila a řekla mi: "Tak se vám starej Karásek vodstěhoval, co mladá paní? No jo, máte smůlu. Von má v Plzni dceru a i když s ní byl prej léta na kordy, že se nevdala podle jeho gusta, tak když se před dvěma roky rozvedla, tak se nějak usmířili. Ten byt von na ni napsal…no jó, už před asi rokem a půl. Však taky když sou schůze společenství vlastníků bytů, tak tam vona figuruje a Karásek, aby moch hlasovat, měl vod dcery plnou moc. Teď si starýho Karáska vzala k sobě do Plzně a ten byt pronajala těm dvěma mladejm… To víte, jeho důchod a eště těch 8 tisíc za nájemný támhle vod těch dvou mladejch… Ale kde tam bydlí a jestli vona má byt nebo barák, to mladá pani nevim.“ Když sem se divila, že o dceři mi nikdy neřekl, za to, že mluvil o synovi, kterej je na Novym Zélandu, tak se mi baba začala smát, že prej. „No jó, von byl dědek Karásek sedmilhář, aby byl zajímavej… Vona mu i nebožka Boženka, jeho bejvalá manželka ke který se asi před šesti lety nastěhoval a pak se vzali, sedla na lep. Von vo sobě tvrdil, že je stavbyvedoucím, ale von žádnej stavbyvedoucí nebyl, von byl jen vobyčejnej předák u betonářů a rajzoval po stavbách. Nevim, co na něm Božka viděla, navíc měl holou, s prominutím, prdel, ten nic neměl. Mě je do dneška záhadou, na co jí ten vyčůránek uhnal. Ona Božka byla vdova, děti neměla a tak když umřela na rakovinu slinivky, von ten byt i se vším co v něm bylo zdědil a žil z důchodu. Co vim, von bejvalej Boženky muž byl šetrnek a nechal jí, když zemřel, 350 tisíc na vkladní knížce. Ten Karásek to všechno zdědil. No jo, tak aspoň už za dědkem nemusíte vob den chodit s bábovkama, nemusíte mu nakupovat, poklízet a ani dělat pomyšlení, což zdůraznila. Když sem se měla k odchodu domu, tak mi baba Hrabánková jízlivě řekla: "To víte, mladá pani, v tomhle baráku se nic neutají. Tady maj i stěny uši a dveřní kukátka očiů, a zachichotala se takovým tím protivným babským smíchem a zalezla. Já myslela, že se hanbou propadnu“, líčila mi to rozpačitě Hela. „Ten hajzl, ten křivák!!“ vyštěkl jsem na Karáskovu adresu vztekle. „Podvodník jeden, takhle tě napálit!“ byl jsem nasraný. „Mě? Jen mě??? Snad i tebe, ty muj paroháči“, začala se tomu najednou Helena nezřízeně smát. „Co budeme teď dělat?“, zeptal jsem se zdrceně. „Ne ne ne! Na to zapoměň!“, začala mi před nosem odmítavě mávat vztyčeným ukazováčkem. „Na potrat nepudu ani náhodou!! Já tě na to upozorňovala! Ty si řek, že to zkousneš, že se přes to přeneseš, kdybych byla třeba těhotná! No a sem, tak se s tim smiř! Prostě mě i tebe napálil, no! Co jako chceš dělat? Jasně, můžu si vod těch mladejch dole vyžádat adresu tý jeho dcery… Mohli by sme si to najít na internetu na mapě Plzně a zajet, najít to adresu a vynadat Karáskovi. A co myslíš, že udělá? Vysměje se nám. My budem za blbce. Jasně, až se mi narodí to jeho dítě, ale klidně ještě může bejt i tvoje, tak ho můžu označit za biologickýho otce a chtít po něm alimenty… Z jeho důchodu? Byla bych všem pro smích a měla z vostudy kabát. Raději to nechme tak. Co se stalo, stalo se.“ Měla pravdu. Šel jsem na internet, na portál Katastrálního úřadu. Najel jsem na KÚ Klatovy, na Sušici, na naší ulici, zadal číslo popisné a našel si,kdo je majitelem bytu č.5 v našem domě v 1. patře. A skutečně: Věra Havelková. Baba Hrabánková nekecala. Dědek Karásek Helu a vlastně přes ní i mne tahal celou dobu za fusekli. Takže mám parohy od důchodce.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Věra

Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 77

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Marta

Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 39

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Simona

Chci to udělat tvrdě do zadečku! Vůbec se se mnou nemazli a začni mi to dělat do mé kakaové dírky.

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 32

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SIMONA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Fanyn


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2019 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Sex a PORNO VIDEA zdarma. ČESKÉ PORNO a amatéři na domácím videu. Erotika zdarma. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury