Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Prodaná novomanželka II

Pavel Převlékl jsem se a odklusal na pláž. Waltr, pohodlně rozvalený v křesle, četl noviny, Karin, načesaná s vlasy svázanými červenou mašlí do ohonu a v mini tangách nahoře bez, se slunila, maskovaná velkými brýlemi a ani se nenamáhala zahalit se, když jsem řekl Ahoj a plácl s sebou vedle ní. Měl jsem co dělat, abych na ní nebrejlil a nevypadal jako vesnický skoták. „V bance vše v pořádku?“ Zeptal se Waltr. „Děkuji, mám to na účtu.“ „Takže můžeme hrát dál,“ řekl. Pokýval jsem hlavou. Co bych k tomu také mohl říkat, pomyslel jsem si. „Dnes máme úterý a v sobotu jedete domů. Tak na to máme několik dní. Určitě ti v jejím chování neuniknou nějaké změny, může se přeřeknout, nebo dělat něco, co doposud nedělala. Tak žádné vyptávání, divení, prostě zaujmi postoj – ničeho jsem si nevšiml -, a budeš mít v rodině klid. Zítra odpoledne odvezu tvé holky do zábavního parku. Budeme tam do pozdního odpoledne, takže budeš mít Karin po celou dobu pro sebe. A abys to přežil, vezmi si hned po obědě, tuhle pilulku,“ a podal mi modrou pilulku samostatně zabalenou. Nevěděl jsem co na to říct, srdce jsem měl až v krku, tak jsem jí mlčky schoval do kapsy. Karin se na mne zazubila a prvně jsme se na veřejnosti políbili. Pohladila mne po tváři a špitla: „Broučku, už se moc těším.“ A ani se neptejte, co to se mnou udělalo.

Anina s Terezkou odjely s Waltrem do zábavního parku a já se odebral vyhledat Karin. Našel jsem jí na obvyklém místě pod markýzou a nahoře bez. Zavázala si podprsenku, vzala mojí hlavu do dlaní a vášnivě mne políbila na ústa. Nasadila si brýle a krokem lehkonohé víly bez ohlédnutí, zamířila k bungalovu. Nemohl jsem neobdivovat nádhernou křivku zad, ladně přecházející v lepou prdelku, krásně tvarovaná stehna a lýtka, zakončená štíhlými kotníky. Ve dveřích se otočila, nechala mne projít, zamkla a zamířila do ložnice, cestou si sundávajíc, toho málo textilu, co měla na sobě. Poznal jsem, že stojím na prahu svého snu, svých tužeb, a že mohu beztrestně otevřít dvířka své komůrky prasáren. A Bůh ví, že je pořádně přeplněná. Věděla, po čem nejvíc prahnu. Nechala se prohlížet a prohmatávat, líbat a lízat své tělo. V ničem mi nebránila, neodstrkovala mou hlavu, když se drala mezi její nohy a ani moje ruce, když si chtěly pohrávat s prdelkou i nemykala hlavou sem tam, když jsem jejím ústům nabídl svůj penis. Byla ke všemu povolná, a aniž bych si to uvědomoval, zvolna přebírala režii našeho sexu. Sama volila pozice a s citem mi radila, kdy je lepší klečet na zemi, než ležet na posteli, kdy se pomalu pohybovat, a kdy dělat králíka, a co většina žen nemá ráda a mnoho podobných rad. Vím, že z toho nic neměla, ale já jsem si užil své. A moc a dovtípil se, že ten prášek mi pomohl překonat mých osm obvyklých vteřin. A až později jsem si uvědomil, že to byl dárek, nebo dobře myšlená lekce, udělená sympatickému dvacetiletému cucákovi.

Anina
Waltr je nepřekonatelný milovník. On, já a Terezka jsme odpoledne na druhém konci města navštívili zábavní park. Cestou zpět se zastavili před starým domem ve staré čtvrti, prošli chodbou domu na nevelkou zahradu, kde u stolu seděla stařena celá v černém a cosi přebírala a spolu s ní mladá paní, o něco starší než já, v modrém tričku a v texaskách a nedaleko nich si hrály dvě děti. Chlapec a dívka. Waltr obě ženy políbil a mladá paní si klekla před Terezku.
„Santa Madonna, ma è una bellissima principessa,“ a pohladila Terezku po vláskách a také obě děti si jí se zájmem prohlížely. Waltr jim cosi řekl a obě se na mne s úsměvem zadívaly a stará paní souhlasně pokývala hlavou. Mladá paní něco řekla dětem, chlapec Terezce podal ruku a šly si hrát. Waltr mne vzal kolem ramen a po úzkém schodišti jsme přešli do patra do nevelkého starobylého, chladného pokoje. Okamžitě mne zaujala stará, vyřezávaná postel s vysokými čely, vysoko zaslaná s vyšívaným přehozem. V čele postele visel na zdi velký kříž s Kristem a po stranách malé obrázky Panenky Marie a Máří Magdalény. Nevelký stůl, čtyři židle a prádelník dotvářely atmosféru pokoje. Zrychlil se mi dech a pocítila jsem v podbřišku vzrušení. Společně jsme odestlali a Waltr mne celou svlékl, seděl na posteli, otáčel si mne kolem dokola a jeho prsty mne láskyplně, ze všech stran, ohmatávaly. Zřejmě je to úchylka starších pánů, mít představu, že pro svoje uspokojení mají před sebou holčičku. Líbilo se mi to. Vzal mne do náručí a posadil na stůl a sedl si na židli. Roztáhl mé nohy a zatlačil kolena k ramenům a labužnicky svými ústy a s pomocí prstů, citlivě, bez spěchu prozkoumával a vychutnával můj rozkrok. Poddala jsem se jeho hře, jeho prstům a vzrušení stoupalo a ani mne nevadily, občasné snahy zkoumat análek.
Vzrušovala mne starobylá, potemnělá atmosféra pokoje, vzrušovalo mne, že mne má jiný muž, než můj manžel, vzrušovalo mne, že mi to dělá na stole a dělá mi věci, které jsem doposud nepoznala, vzrušoval mne jeho tichý šepot lichotek o holčičce, kterou by neustále šukal, o krásných prsíčkách, hebké kundičce a kouzelné prdelce. Vzrušovalo mne to všechno a nedočkavě si přála, aby má rozkoš už na stoupala tam, kde se dají chytat hvězdičky. Vzal mne opět do náručí a přenesl na postel. Nejen mne, ale i jeho se zmocnila chuť, důkladně se na mně vyřádit. Nedělal se mnou žádné okolky. Převracel mne, otáčel, hned na kolena, na bok, na záda a dbal, aby byl neustále ve mně. Vzrušivá rozkoš, nás rychle pohltila a Waltr s úmyslem dopřát mi to nejvyšší možné potěšení, vbíjel mne s nebetyčnou chutí do prostěradla se zřejmým úmyslem, probít mne přes všechny podlahy až do sklepa. Záhy jsem se ocitla tam, kde jsem chtěla. Žádné hvězdičky, žádné chytání, ale krásné vlnění se na skluzavce duhy, nahoru a dolů, volně jsem proplouvala beztížným prostorem a přála si být tady na věky. Nevím, jak dlouho to trvalo a za jak dlouho jsem přišla opět k sobě, tělo mi žhnulo a prsa byla naběhlá. Divoký a mocný tepot srdce se zmírnil a zvolna to vše rozdýchávám, a napadlo mne, že teprve teď má naše dovolená punc té správné svatební cesty. Obemkla jsem Waltra rukama i nohama a všechny mé radosti, touhy a přání se semkly do jednoho vydechnutého slova:
„Ještě.“

Pavel Waltr neztrácel čas. Pozval nás na společnou večeři. Pozdní večeře tentokrát proběhla v městečku v soukromém klubu s intimním osvětlením. Snědli jsme lepší jídlo, popíjeli dražší koňak, zatancovali si za asistence tříčlenné muziky. Později po vypití více koňaků, už tancovaly jen naše holky sami se sebou. Hihňaly se, líbaly a ohmatávaly si prsa; a když toho bylo tak akorát, nastal čas vrátit se zpátky. Waltr s Karin nás doprovodili k hotelu a začalo falešné loučení. Anina byla přiopilá a rozjetá. Stoupla si proti mně a položila mi ruce na ramena. „Broučku, že by ti nevadilo, kdybych si ještě na chvilku zašla s nimi popovídat. Já mám takovou radost, že bych tančila až do rána. A ty se zatím můžeš jít podívat na Terezku, já se za chvilku vrátím. Že se nezlobíš?“ Políbila mne a její jazyk mi v ústech vibroval jak o závod. Káča nadržená, pomyslel jsem si. Beze slova jsem se obrátil a prošel dveřmi hotelu. Sedl si v hale do křesla a snažil se utišit svůj vztek. Neudivilo mě, že je tak chtivá vklouznout do Waltrovy postele, ale vadí mi, že je tak tupá, až mne to uráží a má mně za takového praštěného troubu, který nepozná, oč jí jde. Teď už jsem věděl, že to všechno byla velká chyba a rád bych to vzal zpátky. „Signor discutere con. Non puoi dormire qui.“ Kdosi mi cloumal ramenem. Recepční. Asi jsem usnul. Vstal jsem a celý ztuhlý a ospalý šel nahoru. Před pokojem jsem zjistil, že nemám pokojovou kartu. Potichu jsem zaklepal. Nic. Znovu klepám a poslouchám s uchem na dveřích. Hrobové ticho. Děvče na hlídání si asi schruplo. Vzdávám to a otráveně se táhnu zpět k bungalovu. Napřed jsem je uslyšel. Rytmické plácavé zvuky, sípavé nádechy a chrčivé steny. Bílé bodové světlo zasazené do stropu ložnice zářilo přímo dolů na obrovské křeslo těsně vedle oválné postele. Za ním v mdlé záři vidím otevřené dveře do koupelny. Žena napolo seděla a napolo ležela v křesle s široce rozevřenými nohami na područkách, mezi kterými se pilně kmital Waltrův chlupatý zadek a jeho protáhlý pytlík dorážel mezi půlky na její análek. Paty bosých chodidel, s křečovitě ohnutými palci, se zarývaly do područek a pomáhaly nadzvedávat pánev, vstříc Waltrovým přírazům. To byly ty plácavé zvuky. Ruce měla pevně sepjaté kolem jeho krku, obličej svraštělý do křečovité masky, oči zavřené a pootevřená ústa se zaťatými zuby vydávala krátké, hluboké, steny, mísící se s Waltrovým chraplavým dechem. Vyzařovala z ní divoká chtivost dosíci dalších a dalších a ještě příjemnějších prožitků. Bylo to ďábelsky divoké milování dvou pekelných bytostí, hodných zobrazení Hieronymem Boschem. Chrčení přešlo v hrdelní výkřiky mísící se sípavým nádechem. Zrychloval. Podle stonů bylo vidět, že se Anina blíží k vrcholu všech svých radostí. Výkřiky se spojili v jeden táhlý zvuk. Tělo zmítající se v nekontrolovatelné křeči se obrovskou silou vzepjalo do mostu a jeden dlouhý, předlouhý, tlumeně chraptivý sten vše ukončil a Waltrovo kmitání přešlo do jemných krouživých pohybů. Její tělo ochablo, obličej se rozjasnil do šťastného úsměvu a nohy obemkly Waltrovo bedra. Přitáhla si jeho hlavu a divoce jí začala líbat. Waltr podstrčil ruce pod její zadek a překlopili se na vedlejší postel. Pokrýval její tělo polibky, hladil jí a cosi jí šeptal. Nadšeně se mu vrhla kolem krku, kroutila se po jeho těle jako had a začala jej zasypávat horečnatými polibky všude tam, kam se dalo, vydávajíc při tom kňourající, kočičí zvuky. Obludný, krví přesycený penis s tmavě fialovou bambulí, čněl strmě vzhůru. Vzala jej bez jakéhokoli zaváhání do úst a začala jej srkavými zvuky sát. Jako lasice se protáhla Karin pootevřenými dveřmi a přibouchla je. Poslední, co můj mozek zaznamenal; byl radostí rozjasněný obličej mé ženy, s ústy plnými spermatu, jak oddaně vzhlíží ke komusi, kdo stojí nad ní. „Co tady děláš?!“ Ohromením mi ochrnulo celé tělo. Věděl jsem, že na mne Karin mluví, ale nebyl jsem schopen nic vnímat. Žaludek se mi roztřepal, začal jsem se třást, kolena se mi podlomila a sesul se podle zdi na zem. Hlava mi spadla mezi kolena a už jsem to nevydržel a rozbrečel se. Nikdy jsem takové divadlo neviděl a ani si jej nedovedl představit, zvláště když hlavní roli v tomto představení hraje moje žena. „Proboha, proč si sem šel?“ Zeptala se. „Nemám kartu od pokoje, tak jsem se pro ní vrátil.“ Posadila se vedle mne a začala mne lehce hladit a líbat do vlasů. Marná sláva. Komu čest, tomu čest. Takhle vytočit svou ženu já neumím. A právě vidět na vlastní oči tu zvířecí touhu, za každou cenu dosáhnout nejvyššího uspokojení, spontánnost a bezmezně nadšenou radost a oddanost vlastní ženy, vztaženou k jinému muži, to mne na tom nejvíce bolelo. Proboha, ta ďáblice, tak vášnivě se oddávajíc sexu, to přece nemůže být má žena. Vždyť má žena má ráda tak klidné milování, tiché vzdechy a jemné polibky a při našem milování se nikdy divoce nezmítala a hlasitě nesténala. „Jak to, že ona jej tak nadšeně objímá a mne ne a jak to, že ona jemu dovoluje všechno to, co on chce, a mě ne,“ vzlykám. „Jak to, že on má takovou výdrž a já ne. Vždyť je to oproti nám starý pán, dědeček a já jsem mlaďoch, její manžel; se mnou by se měla tak radovat,“ slyšel jsem svůj vlastní naříkavý hlas, mezi jednotlivými vzlyky. „Ty můj hlupáčku, odpovědi na své otázky jsi právě viděl. Zamysli se nad tím. Dlouhou výdrž dělá zkušenost a povzbuzující přípravky. Ženskou radost udělá dobrý pocit z tvého, dobře odvedeného milování a to, co ti ona dovolí dělat s sebou, je víra v tvou schopnost přeměnit to, co děláš, v nebeskou rozkoš, která neskončí někde v půli cesty. A věk partnera? To není pro žádnou ženu nepřekonatelná překážka,“ a pohladila mi tvář. „Broučku, teď by si měl jít domů. Nastává střídání stráží,“ řekla. Nechápavě na ní koukám. Nerozumím. Je toho už na mne moc a nechce se mi vstávat. Karin bere moje tváře do svých teplých dlaní. „Přece jsme se broučku dohodli na tom, že když si užije jeden, bude si moct užívat i druhý. Nikde nebylo řečeno, že já budu šukat jenom s tebou. Teď jsem na řadě s tvou ženou já a také si chci vybrat svůj podíl. Pro zbytek noci je to záležitost moje, Waltrova a tvé ženy a to není nic pro tebe.“ Vzala moje ruce, vložila si je na svá prsa a začala mne dlouze líbat, až jsem skoro ztrácel dech. „Můžeš zůstat tady, nebo jdi na pláž, ale nejlepší by bylo, jít se vyspat.“ Otočila se, a vklouzla do ložnice. Skrze zavřené dveře sem doléhaly nezřetelné hlasy, tlumená hudba z rádia, cinkot sklínek, smích a hihňání mojí ženy, které se poznenáhlu změnilo v nepravidelné, různě hlasité slastné výdechy, ale současně s tím bylo slyšet pravidelné rumplování doprovázené výrazným hekáním. Chvíli bylo ticho a rumplování nahradily mlaskavé, jakoby tleskavé zvuky, někdy doprovázené hlasitým vykvíknutím, tlumeným šepotem, nebo táhlým výkřikem zvolna doznívajícím a jindy tiché nic a zase rumplování, ale stony byly hlubší a táhlejší a po chvíli přešly ve smrtelný chrapot. Občas to bylo až děsivé. Proboha co tam s ní dělají? Snažil jsem se rozeznat, kdo co mluví, ale jen s obtížemi se dala rozeznat pouze jednotlivá slova, hlasité vzdechy a emotivní výkřiky, …ano, chci to ještě, … dnes poprvé, …ano, ano a hodně dlouho, …pořádně jí roztáhni, …obě na sebe, …líbí se ti to, …bože, to je krásné. Nebyl jsem schopen určit, kdo je kdo a která ženská je která, je to vlastně k ničemu a už mi bylo docela fuk, co se tam děje a jaké prasárny s ní provádějí. Nemám v úmyslu dělat scény nad tím, že je někdo lepší než já a žena jeho vábení podlehla, ale přál jsem si jen jedno jediné. Namáhavě jsem vstal, vzal za kliku zamčených dveří a ochraptěle zašeptal“ „Waltře, Waltře, vrať mi mou ženu!!“
Už nic nebude jako dřív. Vsadil jsem na čest své ženy a prohrál. Už vím, že ženy jsou nestálé a vrtošivé a jeden musí umět hrát i se špatnými kartami, které mu osud rozdal. Opláchl jsem si v koupelně obličej studenou vodou a opustil bungalov. A cestou mi to došlo. Že vlastně jsem to já, kdo si v téhle šálivé hře, vytáhl Černého Petra.

Anina Milování s Waltrem i s Karin, nechtěně poodhalilo skrýš mých erotických vášní, tužeb a přání, které se okamžitě zmocnily mého těla a mysli. Společně jsme je postupně vytahovali a já jsem poznávala, jaké překrásné prožitky přinášejí. Nepřetržitě jsem proplouvala vlnami nádherného vzrušení, často zkroucena do nezvyklých poloh a blaženě se utápěla v nepřetržité rozkoši, vyvolané novými a doposud nepoznanými způsoby milování. Prožila jsem chlapské milování, naučila se přivodit mužskému nádobíčku co nevyšší rozkoše a ochutnávat jeho sperma a pocítila něžnosti ženského milování, umocněné rozkoší bodu G. Vím, do jakého ráje mne přenesou erotické pomůcky, zavřískala si při krásně vzrušivých bolestech i poznala blaženosti hrátek s prdelkou a příjemnosti krásných pocitů současného líbání, lízání a hlazení dvou úst a dvou páru dlaní a jiné a jiné. Zkrátka, poznala jsem nepoznané.

Svého muže mám ráda, je hodný, ale teď vím, že milování s ním, je slabým odvarem toho, co jsem poznala. Už nic nebude jako dřív. A bez ohledu, zda se naše manželské milování zlepší, nebo ne, jsem rozhodnuta pořídit si milence; a o hodně staršího.

Pavel Ráno mě vzbudila Terezka a chtěla si hrát. Cítil jsem se celý rozlámaný, unavený a bez života. Sotva jsem si vyčistil zuby, slyším Terezku: „Máma, máma.“ Vysoukám se z koupelny a vidím svou ženu s dcerou v náručí a s obavou v očích. Karin stojí za ní s ukazováčkem na rtech. Nemohu uvěřit svým očím. Obě jsou nastrojené, upravené s parádním make-upem, v krásných šatech a v lodičkách s otevřenou patou na vysokém podpatku. Obě září živočišným půvabem, žádná únava, nebo ztrhanost po probdělé noci. Prostě jsou jak dvě čerstvě utržené jahody. Bože jak to jen ty ženské dělají, že chlapy jsou po takovém sexu na umření a ženské jen kvetou. Anina předala malou do náruče Karin, stoupla si na špičky, přitáhla si mou hlavu a políbila mne na ústa. „Broučku, věřím, že se nezlobíš, když jsem zůstala u Karin. Ty jsi mne hrozně opil a poslal jsi mne na sedánky a vůbec si pro mne nepřišel. Přece nechceš, abych se v takovém stavu sama potácela přes hotelovou halu. Miláčku, tohle mi příště už nemůžeš udělat, jak potom vypadáme před tak slušnými lidmi, jako jsou Prellovi.“ Zaťaly se mi pěsti a vjel do mne vztek, ale Karin mi rychle vrazila Terezku do náruče.

„Ne nezlobím se,“ slyším svůj hlas „a samozřejmě že mi došlo, že jsi tam zůstala. Mně se chtělo spát, tak jsem si raději lehl, než abych vracel.“ Lži, lži, lži oboustranné lži, ale proč ne, když každý chceme dosáhnout svého.

Sedím na lavičce před hotelem, u nohou mám naše kufry a pozoruji další český turnus vystupující z autobusu, který nás střídá. Zaujal mne mladý pár, jen o málo starší od nás, s malým pětiletým kloučkem. Manžel je drobný zrzek, působící nerozhodným dojmem, skoro bojácným z neznámého prostředí, udiveně se rozhlížející kolem. Jeho žena je hezká černovláska s tmavýma očima daleko od sebe a s udiveným výrazem ve tváři. Moje holky se louči s Prellovými, což já jsem si už dříve odbyl. Přiznám se, že s Karin jsem loučil krajně nerad a s Waltrem docela rád. Jenom si pokynuli a ruce si nepodali, protože sokové v lásce si ruce nepodávají, ti se navzájem vraždí. Už jsem měl kufry uloženy v autobusu, mobilem dal holkám pokyn k návratu, když se z hotelu vykulila mnou sledovaná rodinka. Nové plážové vybavení, bílá, neopálená těla a bezradný pohled – kam teď. Jeho pohled zavadil o můj a já jsem zdvořile pokynul. To mu dodalo odvahy a rozpačitě se přišoural s rodinkou v zádech. „Prosím vás, mohl byste nám poradit kam je nejlépe jít na pláž.“ Ochotně vstávám, když zahlédnu holky v doprovodu Prellových. Stačilo mi bliknutí a měním odpověď. Proč jen já mám platit za blbce, když tuto radost mohu dopřát i jiným a seznámil jsem je s Waltrem a Karin. A když jsem nastupoval do autobusu, slyším hlas Karin: „Nejlépe bude, když si uděláte pohodlí pod naší markýzou, tam si můžete.....,“ a v duchu jsem se začal smát. A když jsem byl pohodlně usazený v sedačce a autobus zahýbal kolem rohu hotelu, uviděl jsem na cestě k pláži obstarožního pána, jak levou rukou objímá ramena černovlásky s hlavou k ní mírně nakloněnou a pravou rukou ukazujíc kamsi vzhůru za horizont do vábivých dálek a vedle jdoucí krasavici, jak živě diskutuje s mladíkem s ohnivě zrzavou hlavou a malé, osamocené dítě, smutně se táhnoucí za nimi.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Blanka

Orál, anál i klasika. Jak si to budeš přát? Máš to rád zezadu? Já to miluji. Není nic lepšího, když si mě hezky zezadu přidržíš a budeš do mě přirážet ze všech sil. Vlna orgasmů nás nemine.

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 38

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA BLANKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Věra

Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 77

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Simona

Chci to udělat tvrdě do zadečku! Vůbec se se mnou nemazli a začni mi to dělat do mé kakaové dírky.

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 32

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SIMONA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

J.Husička


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2018 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Sex a PORNO VIDEA zdarma. ČESKÉ PORNO a amatéři na domácím videu. Erotika zdarma. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury