První den v nové škole
Ráno jsem vstal už s myšlenkou, že to bude dnes na nic. Měl jsem jít první den do nové školy. Na konci osmé třídy mě z té původní vyhodily, protože jsem byl prostě „problémovej“ kluk, a tak jsem si musel hledat novou. Naštěstí jsem měl dva měsíce na to se pořádně psychicky připravit. Přesto jsem se cítil jako bych kráčel vstříc smrti. Připravil jsem se, pořádně upravil a vyrazil. V autobuse jsem se rozhodl dát si sluchátka do uší a nevnímat okolí. Autobus dojel na zastávku ke škole, a tak jsem schoval sluchátka do kapsy a vystoupil ven. Spoustu lidí co vystoupilo z autobusu šlo stejnou cestou jako já – ke škole. Začal jsem si všímat svých spolužáků. Chodili v partách, vždy parta kluků a o dost menší partička holek. Kluci byli typičtí „šampónci“ sem tam nějakej intouš či outsider, kteří byli v ještě menších skupinkách než holky. Všechny holky byly svým způsobem krásný, některá měla krásné, dlouhé nohy, jiná trochu oblejší postavu, ale stále krásná. Všiml jsem si dvojice holek, které šli v takových těch latexových botách na podpatcích až pod kolena. Měli tak ladnou a elegantní chůzi. Když jsem zvedl pohled o malinko výš naskytla se mi krásná podívaná na jejich zadečky v těsných džínových minisukních. Nevím proč, ale tyhle dvě se mi od pohledu zalíbili. Došel jsem ke škole nepřestávajíc si držet odstup od těch krásných, mladých dam kochat se výhledem na ty krásné pozadí. Musel jsem však přestat ve chvíli, kdy ty dvě dívky dorazily ke dveřím školy. Probudil jsem se z transu a normálně vešel do školy, v šatně jsem si nemusel nic odkládat, a tak jsem pokračoval do třídy. Upřely se na mě pohledy většiny třídy, snažíc se skrýt nervozitu jsem sedl do poslední, prázdné lavice a připravil si věci na hodinu. Poté jsem položil lokty na lavici, opřel se hlavou o své pěsti a čuměl do lavice dokud nezazvonilo. Otevřeli se dveře a do třídy vstoupil učitel. Vyzval třídu, aby vstala a poté si sám sedl. „Támhle vzádu, jak se jmenuješ?“ „Marek.“ „Tak zdravím Marku, jak se ti líbí nové prostředí?“ „Jsem rád, že jsem dostal druhou šanci.“ „To je dobře, doufám, že si to u nás nezkazíš.“ Pak už si mě nevšímal a věnoval se celé třídě. Hodina probíhala vcelku dobře, jen se opakovalo to co už všichni znají, takže nebyl problém. Když zazvonilo všichni vylétli z lavic a semkli se do skupinek. Já jsem se zase jen opřel lokty o stůl, podepřel si hlavu, koukal do lavice a přemýšlel jestli se tu s někým vůbec seznámím. Usoudil jsem, že bude lepší pozorovat třídu, abych si mohl udělat aspoň nějaký obrázek o běhu téhle třídy. Kluci se bavily dost hlasitě, zato holky byly v chumlu a něco si šuškaly. Měl jsem takový nepříjemný pocit, že se baví o mě, ale radši jsem se na to moc neupínal. Znovu jsem si prohlížel ty dvě holky, které mě předtím tak zaujaly. Zahleděl jsem na ně víc jako na celek. Obě měli černé vlasy, a když jsem se podíval do obličeje moc se od sebe nelišily. Měli rysy tuctové, ale zato krásné holky. Temně rudá tílka jim přiléhala na jejich krásné, vytvarované tělo a jejich černé silonky dokonale ladily s botami. Neměl jsem co dělat, tak jsem se šel projít po škole. Jedna třída byla navíc, a proto byla prázdná, tak jsem do ní vstoupil. Rozhlížel jsem se po třídě, když jsem si uvědomil, že už delší dobu slyším klapání podpatků jak zesiluje. Otočil jsem se ve chvíli, kdy dvě holky na podpatcích vstoupily do třídy a zabouchly za sebou dveře. Chtěl jsem otevřít pusu a promluvit, ale okamžitě mě jedna z nich umlčela. „Buď zticha, nesmíš křičet jinak…“ A vytáhla z pouzdra přidělaného u opasku dýku. Zbledl jsem strachy. „To snad nemůže myslet vážně“ říkal jsem si. „Prosím vás co mi chcete?“ „Chceme, aby jsi nám oddaně a s pokorou klekl k nohám a líbal nám botky.“ Šibalsky se při tom usmála. Nevěděl jsem čeho by byla schopná s tím nožem tak jsem padl na kolena a po čtyřech jsem se jim připlazil k nohám. „Na co čekáš? Líbej!“ okřikla mě. Vzpamatoval jsem se z překvapení a začal jim líbat boty. Uvědomil jsem si, že je to docela příjemný pocit být takhle podřazený, nevím proč se mi to tak začalo líbit, ale začal jsem hrát tu hru s nimi. „Děkuji vám má paní.“ Vypadali překvapené, že jsem jim poděkoval. „Já jsem věděla, že jsme se v tobě nespletli“ ozvala se ta druhá. „Jmenuji se Zuzana a tohle je Adriana, ale pro tebe jsme paní Zuzana a paní Adriana.“ Dneska si to zařiď tak, aby jsi k nám mohl po škole zajít, vezmeme si tě pěkně do parády.“ Oči mi hořely nadšením. Strašně jsem se těšil na odpoledne. Poté odešli z prázdné třídy a já tam zůstal omámeně klečet. Zvedl jsem se a odešel do mé třídy, protože za chvíli měla začít hodina. Ještě než zazvonilo zavolal jsem mámě že přijdu později. Po zbytek dne se držela má koncentrace na nule. Přemýšlel jsem nad tím, jaké to bude a proč se mi to vlastně tak líbí. Konečně zazvonilo na oběd. Na jídlo jsem neměl vůbec pomyšlení, tak jsem následoval paní Zuzanu a paní Adrianu ze třídy. Po celou cestu k autobusové zastávce jsem si držel od nich odstup a ony si kontrolovaly jestli je stále následuji. V autobuse jsem si stoupl blíž k nim, protože bylo v autobuse nacpáno. Adriana naznačila ať si stoupnu k oknu tak aby z druhé strany byla ona a vedle mě Zuzana. Udělal jsem co po mě chtěla, a jelikož jsem byl za nimi schovaný Adriana si začala hrát s mým přirozením. Kvůli pohodlí nosím tepláky, a tak jsem jí to značně usnadnil. Nejdříve mi masírovala penis, ale potom sjela rukou níž a surově mě zatáhla za varlata. Sykl jsem bolestí a naštěstí si toho nikdo kromě těch dvou nevšiml. Adriana se pousmála a Zuzana se mi naklonila k uchu. „U nás zakusíš takové ponížení jaké jsi v životě nepoznal.“ S těmito slovy se otočila k Adrianě a začala se s ní bavit o normálních věcech v běžném životě. To byla pro mě studená sprcha, jen tak mě nechali tam stát vedle nich a nasávat jejich vůni, ale byli ke mě absolutně netečné. Dojeli jsme na zastávku kde vystupoval zbytek cestujících kromě nás. Holky se přestali bavit zatvářili se vážně a sedli si tak, že byly zády k řidiči. „Teď klekni před námi se skloněnou hlavou a dokud ti neřekneme zůstaneš tak a budeš čumět do země.“ Samozřejmě jsem ihned uposlechl rozkaz mé paní a opravdu tak zůstal, dokud jsme nedojeli na zastávku kde jsme měli vystupovat. Poznal jsem to tak, že se obě dvě zvedli ze sedaček a Adriana do mě kopla až jsem se svalil na zem. „Vystupujeme, připrav se na ten nejúžasnější zážitek v životě, budeš náš otrok a budeš nám sloužit věrně, s pokorou, ale hlavně budeš sloužit rád. Jasný otroku?“ Nevím kde se to ve mě vzalo ale při vyslovení věty, že budu jejich otrokem a poté mě i nazvání mě otrokem se ve mě zvedla vlna vzrušení. „Ano, budu vám sloužit jak nejlépe dovedu mé paní.“ „My nejsme tvé, to ty jsi od téhle chvíle náš. Teď si stoupni a jdeme. Vystoupili jsme z autobusu a vydali se směrem k jejich domu. Na rozkaz jsem otevřel branku a po úzkém chodníčku se vydal ke dveřím domu. Tam už otevřela Adriana, jí následovala Zuzana a já šel za nimi. Sedli si na lavičku v předsíni dali nohu přes nohu a Zuzana promluvila. „Teď si ujasníme role. Já tě budu ponižovat, protože mě to přináší nesmírnou radost, když se vzhledově tak dominantní kluk zesměšňuje přede mnou.“ „Já mám ráda když pro mě někdo trpí, bohužel jsem ani já ani Zuzana nenašli nikoho kdo by byl ochoten tyhle věci pro nás udělat, a tak jsme se rozhodli vzít věci do vlastních rukou. Teď tu máme tebe a já si náležitě užiji každý tvůj výkřik bolesti a za každou nekázeň budeš tvrdě potrestán.“ „A ty nám budeš samozřejmě sloužit“ doplnila Zuzana. „Teď nám budeš lízat boty dokud nebudou čisté, kdyby jsme v nich naťapali v bytě stejně by jsi to musel uklízet ty.“ Abych udělal na dámy dojem vybral jsem si čištění bot. Opravdu jsem se cítil ponížen jako nikdy ale tušil jsem, že to ještě není to nejhorší. Malé kamínky mě škrábaly na jazyku a když jsem nemyslel na to, že lížu bláto tak to bylo v pořádku, protože stejně nemělo žádnou chuť. Po dobře odvedené práci mě paní odměnili pohlazením na hlavě. „Hodný kluk. Támhle máš misku s vodou tak se napij ať nemáš tak špinavý jazyk.“ Řekla se skoro kamarádským úsměvem Zuzana. Opravdu jsem jim chtěl udělat radost tak jsem se z toho nesnažil ani vykroutit a pil jsem z misky jako pes. Zřejmě se jim to líbilo. „Hodný pejsek, jen tak dál“ říkali s úsměvem. Na pokyn jsem se po čtyřech připlazil za nimi do obývacího pokoje ve kterém byl očividně pohodlný gauč a veliká televize. Jelikož bydlí ve stejném baráku tak jsem usoudil, že to budou sestry, a že si jejich rodina potrpí na luxus. Naproti dveřím z předsíně byla zvláštní starodávná skříň ale v dobrém stavu. Adriana přistoupila k té skříni otevřela ji a prohlížela si nějaké věci, na které jsem přes ní neviděl. Sebrala odtamtud bičík a obojek s řetízkovým vodítkem. Pak se podívala do nejvyšší poličky a usoudila že tam nedosáhne. „Otroku ke mě, budeš stolička pod nohy.“ Poslušně jsem jí přilezl k nohám a zůstal jako stolička. Stoupla si na mě a já pocítil jak se mi její úzké podpatky zaryly do zad. Sykl jsem bolestí, ale to nebylo nic v porovnání s tím skvělým pocitem, že jsem mé paní nějak užitečný. Něco jí zachrastilo v rukou a já poznal že vybírá pouta. Dala si záležet, aby na mě stála dlouho, a aby se mi podpatky zarývaly čím dál tím víc do zad. Sestoupila ze mě, nasadila mi obojek a vedla mě ke gauči. „Sundej si triko a lehni si.“ Svlékl jsem se do půl těla a lehl jsem si ke gauči jako stupínek. Zuzana se jen dívala a vůbec nemluvila, měl jsem strach co si na mě vymyslela. Zato Adriana na mě šlápla nejdřív jednou nohou a pak na ni přenesla celou váhu a došlápla i tou druhou. Začala pochodovat po mém hrudníku potom spočinula jednou nohou na břiše, zaryla podpatek hluboko do mé kůže div jí nepronikl a druhým hrotem na konci boty mě přejížděla po krku. Nemohl jsem ani zatnout břišní svaly, protože by to bolelo ještě víc. A tak jsem jen skučel bolestí, miloval svou paní za to co mi provádí a zároveň jsem jí prosil ať se nademnou slituje. „Ty tu nejsi pro to, aby jsi prosil o úlevu, ty tu máš uspokojovat své paní.“ To mi bylo odpovědí. Přejela podpatkem až nad bradu a strčila mi dlouhý hrot do úst. Jezdila tam a ven a obě dvě se té podívané usmáli. Když je to omrzelo zase si stoupla oběma nohama na mé břicho a prošlapávala mě se slastným úsměvem na tváři. Už jsem to nemohl vydržet a zkusil jsem zpevnit břicho. Na chvíli ta strašná bolest polevila, ale paní trochu zavrávorala, stoupla si na zem a zamračila se. „Tak ty se budeš bránit jo? Aspoň poznáš trest, aby sis to pro příště pamatoval.“ „Paní, ne… prosím… já…“ začal jsem blekotat, ale když mě švihla bičíkem zmohl jsem se jen na hlasité zasténání. Dvakrát mě švihla přes břicho a jednou přes krk. Při té třetí ráně mi už začaly téct slzy. „Ale copak? Chlapečka to bolí? Dělal by nám otrok raději opěrku pod nohy?“ Zuřivě jsem přikyvoval, ale zároveň jsem se ještě vzpamatovával z té bolesti. Zuzana už seděla, a tak jakmile jsem se zvedl na čtyři, položila na mě nohy. „Zůstaň!“ Adriana vzala ze skleněného stolku opodál ovladač a sedla si vedle Zuzany tak, že měla nohy na mých bedrech a Zuzana za mým krkem. Pustily si nějaký film a rozkázali mi koukat do země. Přišlo mi to jako hodiny, když jsem tam jen tak zdřevěnělý a zesláblý držel pozici. Adriana si všimla že kolísám a odměnila mě ránou na záda. „Tak otrok už nemůže? máme tě zase mučit, to si přeješ?“ ještě se staženým obličejem bolestí jsem se narovnal, až poté bolest úplně odezněla. „Ale on tu klečí rád, viď že jo?“ dala mi jednu nohu tak, že jsem měl její špičku boty hned pod pusou. „Jistě paní.“ Snažil jsem se aby to neznělo sarkasticky a začal jsem jí lízat botu. Zuzanu to potěšilo protože se usmála a pochválila mě. Po chvíli si Zuzana dala znovu nohu přes nohu za můj krk a dál se dívali na film. Už to netrvalo dlouho a nechali mě se protáhnout. Protáhl jsem se a aniž by museli vydat rozkaz klekl jsem před ně a začal jim líbat boty. „Vypadá to že už jsme ho zlomili.“ „Taky si myslím, tak budeme na něj hodnější, když se nám chce tak snažně zavděčit“ přitakala Zuzana. Adriana mi sundala obojek a poprosila mě ať si sednu mezi ně na gauč. Byl jsem zaražený z toho, jak na mě najednou hleděli jako na kamaráda a ne jako na otroka. Začali se se mnou bavit o tom jak se mi to líbilo, jestli jsem si to užíval a jestli to chci zkusit znovu. Stále se chovali mírně nadřazeně, ale mě to vyhovovalo. Choval jsem se k nim s úctou a mluvil jen pokud jsem byl vyzván. Prosil jsem, abych tu směl zůstat déle, ale ony mě dali jasně najevo, že to není možné. Odvedli mě ke dveřím, tam mě ještě dovolily políbit jim boty na rozloučenou a pak jsem šel na autobus, který mě odveze domů. Těšil jsem se na druhý den.
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Marta
Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 453
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Simona
Chci to udělat tvrdě do zadečku! Vůbec se se mnou nemazli a začni mi to dělat do mé kakaové dírky.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 455
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA SIMONA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Vendula
Do zadečku, do kundičky, na prsíčka nebo do pusinky? Jak by jsi mi to chtěl udělat? Nebráním se žádné pozici a je jen na tobě na co zrovna budeš mít chuť.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 450
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VENDULA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Mark Bro
