Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Recepční z Budapešti

Jel jsem jednou služebně do Budapešti, a protože jsem tam měl zůstat pár dní, našel jsem si levný menší hotýlek poblíž centra. Když jsem do něj po příjezdu dorazil, našel jsem na recepci pěknou slečnu, takovou žabku něco kolem dvaceti. Menší postavy, rozměrů tak akorát, ani tlustá, ani hubená. Krátké černé vlasy, drobný nosík. Měla veselé oči (mírně do zelena) a hezky se smála. Tak tady se mi bude líbit, usmál jsem se v duchu. Když jsem další den ráno odcházel, recepce byla prázdná. Hotýlek byl levný a služba v recepci byla jen přes den a večer končila v devět. Celý den jsem na slečnu z recepce myslel a doufal, že ji večer zase uvidím. Na hotel jsem se vracel něco po osmé večer, v plánu jsem měl sprchu a pak ještě nějakou práci. Úplně nadšený jsem z toho nebyl a tak jsem doufal, že mi náladu spraví setkání s tím milým stvořením, k němuž se celý den stáčely moje myšlenky.

Byla tam. Zeptala se mně, jak se mi ve městě líbí a zda je v hotelu vše v pořádku. Odpověděl jsem kladně, ale konverzaci jsem nijak nerozváděl a pokračoval na pokoj. Pokračoval a strašně si nadával. Setkání s ní mě přineslo všechny ty libé emoce, které jsem očekával, ale to, že jsem s ní žádný hovor nezapředl, natož nenavázal nějakou „výraznější aktivitou“, mě štvalo. Namlouvání si, že jsem beztak chtěl ještě něco popracovat, byla výmluva strašně chabá. Tak chabá, až jsem se sám před sebou styděl. A zároveň se něco ve mě změnilo. Zatímco doteď pro mě slečna jen představovala cosi milého, na co si rád přes den vzpomenu, teď se stala objektem touhy. Už jsem na ni jen nemyslel – okupovala celé mé nitro, zářila ve mně plamenem, k němuž jsem byl přitahován každou svou buňkou. To jsem zvědav, jak ten večer dopadne.

Sprcha mě trochu uklidnila, navíc jsem si říkal, že slečna už nejspíš odešla, takže se můžu s lehkým srdcem pustit do práce (jaký já jsem vůči sobě pokrytec). Pustil jsem počítač a chystal se připojit k firemní síti. A ono nic. K hotelové wifi jsem připojen byl, ale internet nikde. Jen mě v prohlížeči cosi sdělovala stránka místního upc, samozřejmě v maďarštině. Možnost připojit se přes svůj mobil jsem zavrhnul, potřeboval jsem stahovat nějaká data a svůj roaming na to plýtvat nebudu. Tak se půjdu podívat, jestli tu přeci jen není někdo (kdopak asi), komu bych mohl nahlásit poruchu. Doufal jsem, že tu ještě pořád je (ač bylo už po deváté) a přemýšlel, jak změním téma hovoru na příjemnější než to o nefungujícím připojení, které mě už přestalo zajímat a sloužilo mi jen jako záminka.

Byla tam. Čím to je, že pitomci (v tomto případě já) mívají takové štěstí. Když jsem jí oznámil, že mi nefunguje připojení, zatvářila se vážně a jala se problém řešit důrazněji, než jsem zrovna potřeboval. Místo dialogu o tom, že to jen oznamuju s následným „a tak vůbec, jak se vlastně máte“, přišel její telefonát kamsi. Néé, s ní mám mluvit já, ne nějaký zpruzený ajťák. Z dialogu jsem rozuměl jen internet, laptop a tablet, evidentně se to v maďarštině řekne stejně. Doporučené řešení spočívalo v obligátním vypnutí a zapnutí modemu. A ten je kde? No, prý někde u stropu před dveřmi mého pokoje. Začalo to být zajímavější, uvnitř už jsem byl zase ve varu. Šli jsme do patra, ona první, o tři schody výš. Nádhernou prdelku v ultrakrátkých šortkách (nohavičky asi centimetr dlouhé…) jsem měl akorát v úrovni očí. Uff.

Před dveřmi mého pokoje jen prázdná chodba, naproti dveřím slepé okno s dost širokým parapetem a strop ve formě podhledu. Modem nikde nevidět. Rozpačitě se na mě podívala. Bože, jak já se roztékal touhou, z těch jejích očí se mi podlamovala kolena a z toho, co se dělo tam dole u mého nejlepšího přítele, jsem mělo černo před očima. Naznačil jsem, že modem bude nejspíš v podhledu, čemuž nasvědčovala i jedna z desek, na níž bylo patrné, že se s ní občas hýbe. Mohl bych tam zkusit vylézt sám, přeci jen jsem o 20 cm vyšší, ale mohl bych poškodit zařízení hotelu, takže asi ne, že… Aspoň jsem slečně přinesl od sebe židli. Stále ještě trochu zrozpačitělá se zula a vylezla po ní na parapet. Vypadala mírně nesvá, evidentně tohle často nezažívá. Usmáli jsme se na sebe, ale já jí už další pomoc nenabídl. Natáhla se a začala šátrat kdesi v podhledu. Asi to ode mě nebylo galantní, ale do téhle situace jsem mířil, měl jsem ji nahoře a navíc mi dělalo dobře trochu ji potrápit. V úrovni očí jsem teď měl její stehna. Sjížděl jsem ty nohy pohledem až dolů, kde byly ty nejkrásnější tlapičky na světě. Slečně se mezitím podařilo najít, vypnout a zase zapnout modem, teď se ho snažila nacpat zpátky. Začal jsem a jemně konečky prstů odzdola nahoru pohladil její lýtko.

Takřka neznatelně ztuhla a přestala hýbat s modemem, já přestal s pohybem ruky, ale prsty jsem se jí stále lehce dotýkal. Dech se nám evidentně zastavil oběma. Začala zase štrachat. Obnovil jsem pohyb a směřoval pomaličku výš a výš. Když jsem byl skoro tam, kde stehno přechází do hýždí, důrazně zakašlala. Signál byl jasný, končíš, kamaráde. Zaklapla desku pohledu, slezla z parapetu a strčila ty krásné ťapky do drobných pantoflíčků. Podívali jsme se na sebe. Překvapilo mě, že se nemračí, ani není naštvaná. Spíš trochu vyplašená. Je fakt, že já ten skoro romantický vztah k ní řeším celý den, kdežto pro ni je to jen takřka běžný den v práci. Není naštvaná, jen zmatená, prostě to nečekala. Oči jí těkají, mírně se na mě usmála. Rozhodl jsem se trochu ji uklidnit, ale tak, abych rozfoukával ohýnek, dokud je aspoň naděje na nějakou jiskřičku. „Promiň, nechtěl jsem tě uvést do rozpaků. Jestli jsem se tě nějak dotkl, nebo jsem tě urazil, omlouvám se. Nechci ti nijak ublížit.“ Přistoupil jsem o kousíček blíž, pohladil ji po líčku, podíval jsem se jí hluboko do očí. „Dělám to prostě proto, že mě opravdu moc přitahuješ. Myslím na tebe celý den, toužím po tobě.“ Znovu jsem ji pohladil přes celé líčko, kolem ucha až na zátylek, kde jsem ruku nechal. Naklonil jsem se k ní a pošeptal: „Toužím po tobě, ale jestli nechceš, řekni jen ne a já to ukončím.“ Oči jí těkaly ještě víc, dýchala přerývaně, bylo vidět, že sama v sobě bojuje. „Asi by bylo lepší toho nechat“, řekla nakonec a kousek ode mě odstoupila. „Zlobíš se na mě?“ zeptala se. „Ovšemže ne“, usmál jsem se. „Dobrou noc“, řekl jsem ještě, znovu se na ni usmál, vzal židli a odešel do pokoje. Stál jsem tam ve tmě, celé mé tělo bouřilo intenzivním prožitkem i tím, že skončil pod vrcholem. Ta frustrace byla obrovská, pocity zmatené. Radost z toho, že jsem se jí aspoň trochu mohl dotknout, a že ví o mé touze, se míchala s pocity zmaru a nenaplnění. Z muk mě vytrhlo zaklepání na dveře.

Sotva jsem otevřel, vrhla se ke mně, přitiskla se na mě a ovinula mě rukama. „Chci to, chci to taky, strašně moc.“ Začali jsme se líbat, mezitím jsme si vzájemně sundali trika a na podlaze rychle skončilo i to ostatní. Na nic jsme nečekali a za vzájemného hlazení a líbání jsme se přesunuli do postele. Moje rty jí dělaly dobře a i mně její kůže chutnala a voněla. Postupně jsem se propracovával níž a níž, až jsem měl hlavu v jejím klíně. Kochal jsem se krásou její buchtičky, kterou měla vyholenou, jen na podbřišku si nechala hustý chomáček černých chloupků. Laskal jsem ten zázrak nejdřív takto, nerozvinutý, líbal jsem ji i na stehnech a na bříšku, ale stále častěji jsem se vracel k tomu nejcennějšímu. Rukama jsem jí mezitím masíroval a mačkal prsa. Měla je pěkně oblá, trochu větší než do ruky, dvorce výrazné. Bradavky jí trčely nahoru, hrál jsem si s nimi, občas je lehce štípnul. Nakonec jsem ale i rukama zajel do klína, aby tam rty nepracovaly samy. Bylo na čase tam ty ruce a prsty využít a z buchtičky udělat kundičku. Rozevřel jsem velké pysky, s každým si trochu pohrál a začal se věnovat těm malým. Každý z těch plátečků jsem polaskal, obkroužil jsem jazykem otvůrek do vaginy a několikrát do něj zajel. Zavzdychala. Vyměnil jsem ve vagině prst za jazyk a začal s ním masírovat zvlněný povrch těch měkkých stěn. Jazykem jsem se přesunul k poštěváčku. Lízal jsem ho, chvílemi ho sál nebo jemně zmáčknul rty, ale postupně jsem přecházel jen k lízání. Začal jsem pomaličku a pravidelně, snažil jsem se rytmus sladit s jejími vzdechy. Když bylo jasné, že nic jiného než signály z poštěváčku nevnímá, už jsem se snažil rytmus jen mírně zrychlovat a hlavně nepřestávat. Za chvíli se začaly ohlašovat otřesy, celou kundičkou probíhaly záchvěvy. Její vzdechy byly rychlejší, tělo se začalo napínat. Poštěváček jsem už bezohledně drtil vysokou rychlostí, ona napjatá stále víc tlačila pánev proti mé hlavě, vše se zrychlovalo, intenzita stoupala. Pak už přešla do bodu, z nějž není návratu. Její rytmus jsem přestal stíhat, jednotlivé záchvěvy se spojily do kontinuální křeče, přestala dýchat, prudce vyrazila pánví proti mně, propnula se, a zařvala. Z kundičky se vyřinuly proudy šťáv, ona sevřela stehna k sobě a mohutně mi drtila hlavu. Napětí z ní postupně zmizelo, už jen oddychovala. Uvolnila stehna, já zůstal tam, kde jsem byl. Rukou jsem objal její pánev, hladil ji a obličejem se třel o její stehna – přechod z jejich rozpálené vnitřní strany na chladivou vnější stranu mi dělal dobře. Po chvíli jsem přelezl k ní a vášnivě ji líbal s ústy od jejích šťáv, zatímco jsem ji dál hladil všude, kam moje ruce dosáhly.

Během mazlení se dole začal probouzet můj kamarád, který v průběhu předchozí francouzské lekce trochu ochabl. V oživení mu výrazně pomohlo tření o rozpálenou kundičku. Když byl připravený, strčil jsem jí pod pánev polštář a pak už zajel do otevřené a řádně promazané štěrbinky. Pronikl jsem až na dno a s chutí několikrát šťouchl do děložního čípku. Začal jsem pomalu a pravidelně přirážet. Ruce jsem vsunul pod její ramena a dál, až jsem mohl prsty zabořit do jejích vlasů. Sevřel jsem ruce v pěsti a za chycené vlasy pořádně zatáhl. Byla nucena hodně zaklonit hlavu (evidentně se jí to líbilo). Tím nádherně vypjala hruď – prsa jsem měl před sebou vystrojená k hostině, čehož jsem hojně využíval. Kromě laskání a líbání jsem ty její kozičky taky pěkně kousal. A nevynechával jsem ani krk a lícní kosti pěkně až k ouškům. To se jí moc líbilo a tak se její vzdechy a steny mísily s výkřiky. Kromě kousanců spojených často s potaháním za vlasy je způsobovaly ty chvíle, kdy jsem na chvíli takřka vytáhnul penis ven – jen jemně jsem žaludem pohyboval v ústí vaginy. Pak jsem ho náhle prudce zarazil dovnitř až po kořen a narazil do děložního čípku. Pokaždé vykřikla a zarvala mi nehty do toho, co měla zrovna po ruce. Šukání bylo stále divočejší a postupně začalo být jasné, že zase začíná vnímat hlavně to moje přirážení. Přestal jsem zapojovat ústa, narovnal jsem se do kleče, trochu si ji přitáhl pánví k pánvi a rukama tlačil její kolena dolů, aby se stehna stále doširoka rozevírala. Soustředil jsem se jen na přirážení, rytmus, bušení. Kmital jsem pánví rychle, její výkřiky byly krátké a ve frekvenci, že se sotva stačila nadechovat. Jak jsem do ní vrážel, její prsa se rozkmitala sem a tam a tenhle jejich nádherný pohyb přiváděl zase do transu mě. Tak jsme tam mrdali v stále rychlejším rytmu a nevnímali nic než rozkoš, která nás zcela prostupovala. Po chvíli jsem ucítil, že se opět blíží její orgasmus, snažil jsem se naladit tak, abych se pokud možno udělal stejně. Když to na ni přišlo, překvapila mě intenzita. Házela sebou ještě víc než před tím, kunda jí netekla, ale stříkala a ona do toho křičela. Nebylo snadné se v ní udržet, ale já už byl blízko a chtěl jsem se udělat taky. Chytil jsem ji a snažil se ji znehybnit, bylo vidět, že se jí to líbí a bojovala se mnou a drze se mi dívala do očí. Naskočil jsem na agresivnější styl, zařval „Děvko!“, chytil její ruce a přirazil je k posteli. Ta trocha násilí mě donesla až tam, kam jsem potřeboval. Začal jsem do ní pumpovat dávky spermatu, řval jsem u toho a cítil jsem, jak se žalud napojuje na děložní čípek a o to víc to bylo příjemnější. Její oči se vpíjely do mých, smála se, rukama mi vjela do vlasů. Přitáhla si mě a začali jsme se líbat, po chvíli jsme si vedle sebe lehli, přitisknuti k sobě (dával jsem si záležet, abych v ní zůstal). Mé zpocené břicho a hruď jsem natlačil na její záda, abych cítil co nejvíc její kůže. Ruku jsem položil přes ni, chytila mě za ni, propletla své prsty s mými a pak mou ruku natlačila na své prso. Jemně jsme ho zmáčkli a pak už jsme jen odpočívali a vychládali. Když nám začala být zima, přikryl jsem nás a tak jsme usnuli. Ráno jsem se probudil, když ještě spala. Díval jsem se na ni a říkal si, že jsem měl na začátku pravdu. V tomhle hotelu se mi opravdu líbí.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Marta

Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 453

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Sofie

Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 451

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Danka

Mám ráda orální sex, dokážu si ho užívat maximálně a na 100%. Zavolej.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 454

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA DANKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Jan


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2019 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Porno. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury