Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Reparát 1

Zhruba v polovině června minulého roku se konala v jednom rodinném domku v Praze 10-Kolovratech rodinná oslava. Majitel nemovitosti Dr.Pharm. Rudolf Plíhal slavil kulatiny, konkrétně čtyřicítku. Přítomna byla jeho manželka Zuzana, jejich dvě děti, 13-letý Radek a 10 letá Evička, jeho oba rodiče, kteří přijeli až z Českých Budějovic a pak Rudolfův mladší 38-letý bratr Ing.Radek Plíhal a jeho žena Mgr. Eva Plíhalová. Jak už to tak u podobných oslav bývá, konzumovalo se, popíjelo a hovory všech přítomných se zaměřovaly na různá témata, od vzpomínek na dětství, mládí, studia po plány do budoucna. Rudolf Plíhal byl lékárníkem, dokonce byl vedoucím nemocniční lékárny ve fakultní nemocnici v Praze-Vinohradech. Jeho žena Zuzana byla zdravotní sestrou tamtéž, konkrétně staniční sestrou v pavilonu S, což je Interna. Posilněn poněkud alkoholem se pan Rudolf rozvášnil, neberouc si servítky. Jeho hněv se zaměřil na jeho třináctiletého syna Radka (jméno měl po svém strejdovi, který mu byl za kmotra). Rudolf toužil mít z obou dětí jednou taktéž vysokoškoláky, jako byl on. Mladší Evička (jméno měla po své tetě, manželce strejdy Radka) se učila vždy s vyznamenáním a rodičům dělala velkou radost, ale syn Radek na školu kálel. Do páté třídy se učil dobře i on, ale jakmile přišel do puberty, stal se z něho lemplík, flink, nevyrovnaný a roztěkaný kluk. Na koci 6. třídy měl ještě čtyři trojky, o pololetí 7. třídy už dvě čtyřky a nyní na konci sedmého ročníku už čtyřky dvě a z matematiky dokonce propadal. Jeho otec z toho byl zoufalý. Prý mu dělá jen ostudu, je nesvědomitý, neučí se a myslí na hovadiny. Dokonce mu hrozila třídní důtka za chování. Povahou je Radek takový vyčůránek, takový hajzlík s nímž mlátí puberta a jako všichni tihle třináctiletí se hledá, poznává, je zvědavý, drzý, někdy i prostořeký. Kamarádí ve třídě se všemi a s nikým. To, proč se nemůže soustředit na učení je na bíledni… Už ve 12 letech začal poznávat taje svého doposud jen čůracího orgánu. Začal tajně onanovat, aby to nikdo nevěděl a začal pokukovat po holkách. Na to, že si ho honí přišla jeho matka, když někdy před půl rokem nalezla typicky známé škrobovité fleky v pyžamových kalhotech a někdy i na prostěradle. Netušila, že její synek si ho honí prakticky denně. Na počítači si našel dostatek teoretických znalostí a tak z toho všeho byl rozrušený

„Do Španělska na Mallorcu s námi za trest, že jsi se neučil a nechal jsi svůj neuspokojivý prospěch zajít tak daleko, že ti dokonce hrozí opakování 7. třídy, nepojedeš! Týden před začátkem školního roku budeš dělat reparát z matematiky, takže milánku… Po skončení školního roku pojedeš sice na tábor protože ten už je zamluvený a zaplacený, ale až se za dva týdny z tábora vrátíš, odvezeme tě tady ke strejdovi Radkovi a tetě Evě na jih Čech. Teta je učitelka, učí zrovna matiku, geometrii a fyziku, což se náramně hodí. Jak jsem se tady s bratrem domluvil, budeš u nich po dva týdny. Teta Eva tě bude doučovat a na ten reparát tě připraví. A zapomeň, kamaráde, že si s sebou vezmeš notebook. Mobil máš povolený, ale teta se strejdou dohlídnou, abys na mobilu nebyl furt! Budeš se tam učit, až se ti bude z té tvé nezbedné makovice kouřit. A chraň tě pánbu, jestli né, nebo jestli se tam budeš chovat nějak nevhodně jako vzdorovitý spratek!!“ Zatímco oslavenec vedl tento vytýkací monolog, chlapec mlčel. byl smutný, měl vztek na celý svět, byl vnitřně nasraný. Jeho strýc a kmotr Radek pokyvoval hlavou na bratrova slova. Vždyť i přítomní rodiče je dva vedli zkrátka a snažili se aby z nich něco bylo. On sám byl lesním inženýrem a byl už pátým rokem lesním správcem na Lesní správě ve Vyšším Brodě, což byl organizace podléhající pod Lesy ČR. Řídil podnik, který trvale vedl udržitelné hospodaření v lesích ve vlastnictví státu a činnosti s tím související jako je vytěžování kůrovcem napadených stromů, ochranná lesní služba, správa některých rybníků atd., atd. „Dopoledne budeš tetě k ruce v domácnosti, vždycky tak dvě hoďky se budete učit a odpoledne můžete s tetou k rybníku nebo na výlety na kolech“, řekl strýc chlácholivě. „Neboj, Radku, ty ten reparát zvládneš levou zadní“, povzbuzoval jej, aby trochu uchlácholil jeho rozčíleného otce. Eva učila matematiku resp. aritmetiku, geometrii a fyziku na II. stupni základní školy v Horní Plané. Zlomky, procenta a desetinná čísla, to Radek zvládal. I násobení a dělení, kladná a záporná čísla. dokonce i mocniny a odmocniny, ale problémy mu dělala algebra. Nepamatoval si dostatečně algebraické výrazy a rovnice pro něho byly španělskou vesnicí. Jednak ho to nebavilo a pak tomu nerozuměl. „To pochopíš“, řekla mu Eva. „Na tom nic není. Já tě to naučím“

Když jeli v neděli po obědě Radek s Evou domů, bavili se o tom jak kluka nejen naučit, ale i jak ho zabavit. Evě ho bylo docela líto. Jako kantorka sice také neschvalovala jeho laxnost ke škole a učení, ale zároveň docela odsuzovala až přílišnou švagrovu tvrdost k němu. „Je potřeba ho vést, vysvětlovat mu a né ho jen trestat zákazy“, konstatovala Eva. Díky své vstřícné, přátelské a nekonfliktní povaze byla Eva oblíbena a to nejen mezi učitelským sborem, ale i mezi žactvem. Protože neměli děti, tedy né, že by je nechtěli nebo nemohli mít, mohla Eva třeba jezdit autem do Horní Plané do tělocvičny její školy cvičit 1× v týdnu vždy ve čtvrtek od 17 do 18 hodin zumbu. Pro ty, kteří neví co to zumba je, tak je to velmi populární fitness-taneční program plný energie a zábavy, který kombinuje prvky aerobních pohybů s latinsko-americkými tanci. Díky tomu si udržovala při 60 kg váhy míry 100–70–99. Evin manžel měl zase jako koníčka fotografování, takové ty lovy beze zbraní. Miloval přírodu a tak fotil lesy, krajinu i zvířata, ale třeba i lesní dělníky při práci. Už dokonce své fotografie vystavoval na výstavě amatérských fotografů v Českém Krumlově. Eva a Radek Plíhalovi bydleli ve své zrenovované chalupě na polosamotě v malé osadě Olšina poblíž stejnojmenného rybníka o rozloze 140 ha jen 2 km severně od Lipna. Původně spolu žili na sídlišti v Českých Budějovicích, ale když Evina manžela povýšili na pozici lesního správce ve Vyšším Brodě, prodali byt a koupili si tuto novou nemovitost. Zde už tedy jsou pátý rok. 5 let spořádaného života vprostřed krásné přírody, života s radostmi, které se pamatují i které se už zapomněly.

Eva se dívala na Radkovu klidnou tvář. Nechtěl nic víc, než slušně žít stejně jako ona. Eva byla klidné povahy, přesto přemýšlela poslední dobou, že musí nastat změna v jejich životě. Zdálo se jí, že je jejich poklidný život je víc taková stojatá voda. Ona je přece z města, z krajského města… S Radkem se poznala na plesu, když působil ještě v na krajské lesní správě v Budějicích. Ona vystudovala tam vystudovala peďák a stala se učitelkou. Mezi místní v Olšině příliš nezapadla. Kdyby nebyla manželkou lesního správce a sama učitelkou, což ji mezi místními vesnickými samorosty a ořežpruty dávalo jakýsi punc, asi by se nechytala. Všichni k ní byli sice uctiví, oslovovali ji „paní učitelko“, ale skutečné kamarádky tu neměla, jen u nich ve škole v Horní Plané dvě kolegyně, ale ty měly rodiny, děti… A tak se Eva upnula k toulkám v přírodě, kterou zde skutečně milovala, houbaření a bylinkaření.

Eva si uvědomovala, že je pohledná ženská a že se líbí chlapům. Věděla také, že se líbí i takovým deváťákům, protože ona vlastně byla pro takové kluky, mladé samečky opravdovou samicí. Dobře vnímala, že je terčem všelijakých pro ni nemístných poznámek, ale nechávala to být. Vždyť to byli puberťáci resp. adoscelenti, tihle osmáci a hlavně deváťáci. Nemohla se divit, že ji žerou. Častokrát také na školní chodbě a nebo na záchodě slyšela, jak si mládenci vypráví o ní. Byly to takové ty typické pubertální hlášky typu: „Já ji dostat na noc ta by koukala“ nebo „Mít jí v posteli, tak bude krásně hekat až jí budu mrdat svým pérem“. Ano mohla to zarazit, ale ta představa, že je jako žena vzrušuje a dělá to s nimi takové divy ji také vlastně nažhavila. S manželem se o tom nejednou bavili, zpravidla večer v posteli těsně před manželskými sexuálními radovánkami a oba se tomu smáli. Přesto to však v ní zanechalo stopu. Radek neměl důvod své ženě nevěřit. V sexu jim to klapalo, orgasmů s ním dosahovala i když spíše jen klitorálně než-li vaginálně, ale nikdy si nestěžovala. Prostě to brala tak, že některé ženy nemívají vaginální orgasmus. Nepatřila ani k těm, které u toho řvou jako na lesy. Prostě jen vzdechy a hekot, ale žádné kvílivé variace jako v nějakém pornofilmu.

Člověk si připadá, že se nevymyká z normálu, ale každý má svá skrývaná, byť třeba úmyslně nevyvolávaná nebo až potlačovaná tajemství, které si odmítá připustit. Radkovi se vlastně líbilo, že mu manželku tihle puboši okukují, jak ji očima svlékají a v duchu mrdají. Uměl si to představit, co se jim honí v hlavách. Vždyť byl také v pubertě a také se díval nadrženýma očima na některé své učitelky na základce. Eva nebyla přitom žádná ctná panna Orleánská. Ona byla v sexu více otevřená než-li Radek a od ní on věděl, že nebyl jejím prvním. Se sexem začala už na gymplu v 16 letech. Až asi dva roky po svatbě se jí to Kamil odhodlal po vypití sedmičky vína říci, že se mu líbí, že se ona, Eva, líbí jiným, že mu ji očumují a komentují. Prý by někdy rád viděl i více a věk by přitom nerozhodoval, to že by nechal na ní. Když se jej i ona, rozvolněna vínem ptala, co tím má jako na mysli, tak jí manžel řekl, že by chtěl vidět, jak ji omrdá některý z jejích žáků, že tihle mladíčci jsou plní energie, jsou stále nadržení a péro jim stojí skoro pořád. „Víš Evi, puberťák, to by bylo super pro tu jeho živočišnost.“ Podívala se na něho zpytavě: „To fakt jako myslíš vážně, Radku?“ Už to vyřkl, už nebylo cesty zpět a tak přikývnul: „Chtěl“. To byla voda na její mlýn. „No, víš…, neměla jsem odvahu ti to přiznat, ale když už jsi to nakousl, tak já bych také takového nějakého mladíčka brala. Ale tobě by to fakt nevadilo?“ nechtěla tomu věřit. „Žárlil bys, nedal bys to“. „Nežárlil, Evi, opravdu ne. Na dospělého chlapa, třeba kdyby tu byl nějaký tvůj mladý atraktivní kolega nebo někdo tady v sousedství, tak to bych žárlil, ale na pubertálního malaďase žárlit nemám důvod. Ten si tě nepřitáhne k sobě, ten mi tě nepřebere. Znovu opakuji, mne vzrušuje ta představa, že ti vycpe pindulu nějaký mladíček, ale pěkně na boso a s vystříkáním se do tebe, riziko neriziko. Právě to riziko, že budeš mít třeba ovulaci a že tě oplodní, zatím co já se vo to snažím už asi čtyři roky, mne totálně vzrušuje.“ „No…, víš Radku, on ten pocit, kdyby ve mě nějaké cizí klučičí pérko stříkalo by byl asi nepopsatelný. Já tě chápu… Ono je to jako hrát si se sirkami v prachárně… Úplně si představuji tu zvláštní slast, víš… To, že je ve mě, z toho rizika, že mě třeba oplodní, tak to bych si přála zažít.“

Teď byl zase překvapen on a neměl důvod své ženě nevěřit. Jen byl přesvědčen, že takhle v sexuálním vzrušení se mu sice svěřuje ze svých tajných představ, ale že in natura by to stejně nikdy nedala. Na to je příliš slušná a příliš učitelka, než aby toto podstoupila. Zkrátka si v duchu říkal, že řeči jsou sice krásné a vzrušující i pro něho, ale skutek utek. To samé si ale myslela Vladěna o svém manželovi. Věřila, že ho to vzrušuje, ale ve skutečnosti by asi žárlil a nesnesl by to. ono se to kecá, když se tím jen vzájemně inspirovali a vydražďovali. Od toho dne začali hrát hru při svém sexování, hru, kdy Radek říkal, že je někdo jiný a začal se snažit mluvit mluvou puberťáků, aby lépe navodil atmosféru, tak Eva si to skutečně více užívala. Protože nebrala žádnou antikoncepci byl pocit vysoký, jakoby dělali nějaký životu nebezpečný a riskantní adrenalinový sport. Protože měla menstruace trochu divoké, někdy dříve, někdy později, tak nikdy nevěděla, kdy skutečně ovuluje,. A protože Radkovi byla vždy věrná, tak to neřešila. Eva si moc dobře uvědomovala, že žije na vesnici, že tady se lidé znají a drbou. Nechtěla se do těch drbů dostat nějakou lehkovážností a tak vždy dbala toho, aby ji s nikým na jejích lesních toulkách nikdo neviděl….
V jejím nejtajnějším podvědomí se jí ale vyvíjela jako poupě leknínu pod vodou ta představa… Tajně si říkala, že kdyby ta situace s nějakým žákem nastala, tak by to prostě riskla. To riziko by ji asi dělalo ten nezapomenutelný pocit a ano, nechala by se od tak mladého kluka vystříkat i za cenu, že ji přitom oplodní. Ta potupa dospělé ženy, to zakázáno, ta nemorálnost a perverze… Ano, Radkova žena manželovi sice naznačovala, že by klidně nějakého úplně mladého, klidně i žáka jejich školy, ale rovnou mu řekla, že je to nereálné, protože se bojí zákonů a průšvihu jako Brno. Hrozba ztráty svobody na několik let za pohlavní zneužití nezletilého, ztráta profese pedagožky a v neposlední řadě ta hrozba skandálu a ostudy byly mementem než aby něco zkusila. Ani Radek, ani Eva netušili, že jejich skryté a nyní vyřčené touhy budou vyslyšeny. A nebylo ani třeba si nějakého žáka vyhlídnout a opatrně jej svádět.

Byla polovina července a objevil se Evin švagr se švagrovou, malou Evkou a jejich Radkem. „Přivezli delikventa“, pomyslela si a šla za manželem příbuzné uvítat.

Radek přivlekl velkou sportovní kabelu se svými věcmi a Eva jej vzala nahoru do patra do pokoje, který mají určený pro hosty. Čekali jej a tak měl na posteli čisté povlečení. Řekla mu, ať si vybalí, věci dá do prázdné skříně, že jde dolů za ostatními. „Učebnici s algebrou pro 7. ročník doufám máš s sebou?“ zeptala se Eva ještě mezi dveřmi. „Jó, mám“, pronesl otráveně.

Poobědvali, pokecali. Evin švagr pěl ódy, jak tu mají krásně, že jim tu chalupu závidí. Že tu mají božský klid a hlavně ten vzdoušek. Švagrová zase dávala Radkovi kázání, co si má oblékat, ať nechodí jako nějaký hastroš, že má chodit včas spát, tetu a strejdu že musí poslouchat a hlavně, že má dávat pozor, až se s ním bude teta učit. Malá Evka zase protivně lamentovala, proč nemají psa nebo kočičku a manžel se švagrem zase řešili kůrovcovou kalamitu a výnosy smrkového dřeva. Ve tři odpoledne „Pražáci“ odjeli a Radek osaměl. Byl tu poprvé takhle sám a na tak dlouho. Strejda Radek se se svým synovcem chvíli kamarádsky bavil. Vyptával se ho na zájmy, jestli nějak sportuje, co ho zajímá a tak, ale aby z Radka slova páčil, tak to vzdal To nedělní odpoledne i večer vládlo mezi Evou s manželem a Radkem takové zvláštní napětí. Ještě i u večeře toho kluk moc nenamluvil a ani se moc neprojevoval, jakoby trucoval. Pak si Eva pustila v obýváku televizi, protože se chtěla dívat na jakýsi zamilovaný film od Pilcherové, zatímco velký i malý Radek si šli sednout na verandu do plastových křesílek. Evin manžel pil pivo a jeho synoveček kolu.

Ale když byli oba Radkové spolu o samotě, tak se začali bavit normálně. Strejda svému synovci na jeho otázky odpovídal a kluk se zase ptal. Začali tím, že mu strýc ukazoval a pojmenovával okolní vrchy, vysvětlil mu, že dva kilometry na jih je severní zátoka Lipenské přehrady, ale on s tetou se chodí koupat raději j nedalekému rybníku Olšina, podle něhož se jmenuje i vesnice kde bydlí. Vysvětloval mu, že je Olšina ale díra, takže za nákupy jezdí s tetou buď do Horní Plané nebo jednou za týden do hypermarketu v Českém Krumlově.. Radek ale kupodivu pronášel, že tu je hezky, že tu v zimě asi musí mít dost sněhu, což mu strejda potvrdil. Pak se řeč přenesla na strejdovu práci a on mu vysvětloval, co to obnáší, co má na starosti, co všechno musí znát a tak. Pak malý Radek ukázal na nedaleko stojící Land-Rover „Defender“, načež se od strýce dozvěděl, že to je jeho služební auto, že je to původně vojenský teréňák 4×4, které armáda odprodává, že je to už 17 let stará kraksna, ale že slouží dobře a všude se s ní dostane. Od aut provrali moderní elektroniku, mobily a skončili, jak už to tak u mužských hovorů bývá, u ženských. Evin muž se totiž synovce zeptal: „A co holky, Ráďo, už jim zdvíháš sukně ve třídě, máš ve škole nějakou tajnou lásku?“ „Ne, sou to krávy… Pořád se chichotaj každý píčovině… Mě se víc líběj dvě naše úči… To sou správný samice… S těma bych chtěl to…“, ale zarazil se. „Mystíš tím "to“ jako souložit?" otázal se Radek starší. „Nó…mrdat!“, řekl Radek mladší a jeho strejda na něho zíral jako puk, jaký to používá kluk slovník a jak nenuceně se po tom předchozím ostychu a mlčení projevil. Tohle tedy nečekal. „Ježiši Radkuuu, pssst, takhle sprostě mluvit nemůžeš… a hlavně né před tetou!“ umravňoval ho strýc. Oba Radkové ale neměli nejmenší tušení, že Eva stoji těsně vedle okna skryta závěsem a poslední dvě tři věty zřetelně slyšela. Neodposlouchávala cíleně. Vstala od televize z pohovky a chtěla si postavit vodu v rychlovarné konvici, aby si udělala kávu. A jak šla pomalu kolem okna, zastavila se, aby jen tak ze zvědavosti slyšela, o čem se ti dva, když kluk konečně rozvázal, baví. A nestačila se divit. „Tobě se, Ráďo líběj asi víc starší holky a také mladší zralé ženské, co?“ vyzvídal strýc. „Hmm…“, přitakal synovec. „Hele, za to se stydět nemusíš, dyť sme chlapi… Mě, když jsem byl ve věku jako ty se taky líbily víc ty starší holky a taky se mi líbily některé učitelky“, podněcoval Radek starší synovcovu upřímnost. „Když sem seděl v lavici a ony chodili před tabulí, koukal sem na ně a vysvlíkal je očima… To je normální, Ráďo, tím si projdou všichni. Taky se ti často ztopoří přitom okukování pinďour? Já vždycky trnul hrůzou, abych nebyl vyvolán a nemusel se v lavici postavit… To by byl trapas,“ přiznával Radkův strejda. „Nó…, tak vo tom mi povídej, to se mě stává dost často“, řekl Radek. „A co, Radku…?“ zamrkal na něho strýc. „Ulevuješ si? Honíš si ho už?“ Jeho synovec zrudl, ale přikývl a rádoby chlapácky pronesl: „Jó, už dávno, už asi rook“. „A semínko už máš? Nebo eště na sucho?“ byl strýc Radek zvídavý. „Nóó, asi od začátku roku už jó… Nejdřív málo, jen pár kapek, ale teďka toho mám plnou kávovou lžičku“, pochválil se kluk a nechápal, že ho stýc jen hecuje a nevěděl, že teta má nastražené uši. Pak ale převedl řeč od těchto pro něho docela trapných otázek k jinému tématu. To už Eva ukončila odposlech a šla si dát vařit tu vodu. Jestliže až do teď se na manželova synovce dívala jako na větší dítě, nyní v jejím myšlení nastala radikální změna a již jej brala za puberťáka, prostě se na něho již začala dívat jinýma očima.

Na druhý den v sedm ráno vstoupila Eva do Radkova pokojíku. „Dobré jitro…,tak vstáváme, vstáváme, ty ospalče…“, pronesla a šla otevřít okno dokořán. Její synovec přitom přes látku Eviny noční košile uviděl siluetu jejího plnoštíhlého těla, ty plné čtyřky, trochu vyklenuté břicho a pěkně kulatý zadek. „Nemůžeš se tu vyvalovat… Já jdu udělat snídani a pak se pustíme do toho tvýho doučování… Na zahálku není čas!“ načež zase odešla. Silueta tetina těla, jak stála mezi oknem, skrze něž procházely sluneční paprsky a jím v klukovi zanechala dojem. Byl ve věku, kdy hltal každý eroticky laděný podnět. Však mu také v penisu zatrnulo. Vstal, líně se oblékl do trička a trenclí a sešel po schodech dolů do kuchyně, která byla zároveň jídelnou. Teta mu udělala čaj, míchaná vajíčka se šunkou a nakrájela chléb. Sama si také sedla ke stolu a jedli společně. „Vyspal ses dobře?“ zeptala se ho. „Hmm, vyspal“, přitakal a přitom jen na ni koukl, už uhýbal očima až to bylo Evě komické. „A strejda je kde?“ zeptal se. „No v práci, Ráďo, v práci“, usmála se na něho mile. „Neboj, chybět ti nebude… Najíme se, já umyju nádobí a jdeme na tu algebru. Pak se naobědváme, bude kuře s bramborem a až to posklízím, můžeme si zajít k rybníku, co říkáš?“ vyložila mu program. Netušila, že Radek se ze všeho nejvíc těší na to, až ji uvidí v plavkách.

Seděli u stolu v obýváku, Radek měl před sebou blok a propisku v ruce, Eva seděla naproti němu, před sebou jeho učebnici algebry a diktovala: "Řeš tuhle rovnici…, piš!… Pět krát, začátek závorky dva x plus jedna, konec závorky se rovná tři krát, začátek závorky, tři x plus pět, konec závorky mínus jedenáct. Radek nad tím pak spekuloval a Eva viděla že si s tím neví fakt rady. Proto ho poučovala: Pětkrát dva x je deset a Pětkrát jedna je pět, takže před rovnítkem bude 10×+5 a třikrát třix je devět x a třikrát pět je patnáct, takže za rovnítkem bude 9×+15–11. Zkrátka a dobře Eva bravurně vysvětlovala, co mí sečíst, jak postupovat, co udělat dál a když pak přece jen nevěděl, napověděla mu. Mezi jednotlivými příklady mu vysvětlovala zákonitosti rovnic. Také mu ukazovala, jak si udělat zkoušku, aby věděl, že to má dobře. Eva shledávala, že Radek se snaží, že spolupracuje a že do toho určitě pronikne. Evě neuniklo, že jí Radek občas kouká do výstřihu domácích šatů, ale že když se na něho podívá, vždy očima uhne. Když pak první dopolední doučování ukončili, šel Radek ven, prý se bude seznamovat s okolím jejich domu. Eva dala zatím rozmražené kuře na pekáč a ten do trouby péct. Oloupala brambory a po té, co je dala na sporák vařit si řekla, kde je Ráďa, co kde dělá, že o něm neví? A zak se vykradla z jejich chalupy a obhlédla všechna místa v okruhu 50 m, kde by se mohl synovec nacházet.

Ocitla se u křovisek nějakých 30 m na jih od chalupy a synovce uviděla. Byl nahý, tedy měl trenky staženy pod kolena a… a onanoval.

Nejprve to vypadalo, že čůrá, ale pak viděla, jak se jeho ruka pohybuje nahoru dolů. Byl do své úlevné činnosti tak zabrán, že si vůbec nevšiml tety, která stála za křovím asi pět metrů od něho se zatajeným dechem. Radek si pak sedl do trávy a penisem v dlani kmital jako o život. Náhle se vypjal, byl celý zarudlý, pak vyhekl jako zraněné zvířátko a z jeho penisu před Evinými zraky vystřelilo jako bílý projektil jeho sperma. A pak znovu, znovu a zase… Eva se divila, jak to, že třináctiletý chlapec má v sobě tolik semene. Penis nemněl sice velký, jen asi tak 13 centimetrový a ani jej neměl nijak tlustý, jen takový silnější párek, ale… Ona ani celá Radkova muskulatura nebyla vlastně ještě ani mužská, ale spíše dětská. Chlapec byl hubený, takový samá ruka samá noha. To co viděla na Evu velice zapůsobilo. Opatrně vycouvala a rychle se vrátila do domu, aby si jí Radek nevšimnul. Hlavou se jí honily divoké myšlenky. Vzpoměla si na manželovo i své erotické doznání se k čemusi, o čem ale věděla, že by ve skutečnosti bylo perverzní, amorální, nepatřičné. Snad kdyby to byl patnáctiletý deváťák, tak snad ano, ale Radek…? „Vždyť je to kluk, vlastně ještě dítě“, připomínalo jí její kladné JÁ. „Je ale u tebe doma, je tady, po ruce, nadržený sameček jemuž už stojí jeho penis a už i stříká semeno… a kolik…“, ponoukalo ji zase pro změnu její negativní JÁ jako jing a jang. Když se pak synoveček zase vrátil do chalupy, tváříc se jakoby nic, Eva se ho jakoby ze zvědavosti zeptala: „Radku, musíš víc jíst, si hrozný hubeňour…, poslyš, kolik vážíš?“ „46 kilo“, odpověděl. „A kolik měříš?“ pokračovala. „160 cenťáků“, odpověděl Radek opět. „Ááále…no však ty to doženeš“, uzavřela to Eva. Jenže i Radek byl zvědavý a překvapil ji: „A kolik měříš a vážíš ty, teto?“ „Takovéto otázky se ženám nedávají, Radku“, pokárala jej Eva, ale pak mu to přece jenom řekla: „Ale abys ukojil svou zvědavost, měřím 170 centimetrů a vážím 62 kilo, spokojený? Nebo by si snad rád věděl, jaké mám krejčovské míry, číslo podprsenek, číslo bot?“ „Né, teto, promiň…, to už stačí“, řekl trochu provinile. Sice by byl rád, kdyby mu i tato čísla teta řekla, ale to už by chtěl moc.

Po obědě se opravdu Eva se synovcem vydali k rybníku Olšina. Ona tam měla už své místo, které bylo na kraji lesa. Museli se tam ale dostat na kole, protože to bylo cca 1,5 km vzdálené. Bylo třeba vyjet po polňačce na silnici a po ní pak podél rybníka k lesu, který přímo sousedil se severovýchodním břehem. Pro Evu byl Radek najednou více než synovcem kamarádem a ona pro něho také více jakoby kamarádka než-li teta. Ona si na sebe, vzhledem k slunnému a horkému počasí, vzala šortky, tílko a obula si páskové sandále. Protože znala cestu a on ne, vyjela Eva první a Radek za ní. Z pozice za ní se alespoň mohl dívat na ten její kulatý zadek a mohl sledovat, jak se jí při šlapání střídavě zdvíhají obě půlky. V té chvíli jakoby si v duchu přál být sedlem toho jejího kola.

Táňa pěla ódy, jak se jí tohle místo líbí, když na něj dorazili. Vysvětlovala synovci, že tam není vidět. Z nosiče kola sňala takovou lýkovou tašku a zpod ní vytáhla starou složenou deku, Spolu ji rozprostřeli do trávy. Pak se Eva rozhlédla kolem dokola a nikoho nevidíc, ani neslyšíc žádné hlasy či podezřelé zvuky, tak najednou z ničeho nic popadla zkříženýma rukama spodní okraj svého tílka pod nímž k Radkovu úžasu žádnou plavkovou podprdu neměla a rázným trhnutím je přetáhla přes hlavu, přičemž jeho zvídavým očím vystavila na odiv svá krásně vytvarovaná pevná prsa, která se jí přitom zavlnila. Také Radek si mlčky vysvlékl tričko. Eva zatím jakoby nic položila vedle deky tu tašku a sedla si na deku. Její synoveček ale měl problém, který nešlo zakrýt. Prostě při pohledu na tetiny kozy se mu postavil a ona si toho pochopitelně všimla. Asi jí to bavilo, dostat jej do rozpaků… Možná si chtěla s ním zahrávat. Najednou nadzdvihla zadek a vysvlékla si ty šortky, načež mu řekla: „A ty se, Ráďo, nesvlíkneš?“ Nezbylo mu, než-li si vysvléknout své kraťasy a ocitnout se jen v trenkách v nichž ale měl zřetelnou bouli. Eva se zrovna na ni s mírně pobaveným úsměvem dívala. „A víš co, Radku? Nikde nikdo není, vidět sem odnikud také není, tak proč by jsme si neudělali pohodlí a nebyli tu nahatí“ navrhla mu nečekaně, dívaje se na něj s takovým kulišáckým pohledem. Radek nechtěl být za stydlína i když se opravdu styděl. Bylo mu to trapné, ale už nešlo couvnout, protože Eva si začala ve stejné chvíli vysvlékat i kalhotky. Jen ale Radek stáhl trenky, ztopořený penis mu z nich vystřelil vzhůru. „Ale ale, copak je to…? Snad jsem tě nevzrušila?“ jala se jej škádlit Eva. „Ale stojí ti fakt pěkně, hezky’s vyspěl. Líbim se ti? Sem ale tlustá, že jo?“ „N…neee…Seš to…akorát…“za­blekotal. „Akorát? Akorát na co?“ vyzvídala Eva. „Na… na vomrdání“, řekl jí upřímně, čímž ji tentokrát zaskočil on. Nahá si Eva mlčky lehla na znak na deku a její synoveček hned vedle ní, pro změnu na břicho. Chvíli jen tak leželi, neboť je oba uchvacovala ta bezstarostná síla slunka, jež naplňovala i celý prostor kolem nás čímsi tajemným.. Slunce hřálo a pronikalo oběma do svalů, do kostí a i do myšlenek. To samé cítila Eva. To zvláštní napětí mezi nimi se ale začalo zvolna uvolňovat, jak jimi to sluneční teplo skrz naskrz prostupovalo. Eva se tvářila spokojeně. Pak se něj podívala a Radek na ni a když se jejich pohledy střetly, očima jsme se do sebe vpíjeli a mezi nimi jakoby prošlehl neviditelný plamen. Eva pochopila, co se mu honí hlavou a co probíhá v jeho těle… „Hele, Radku, měl by ses raději obrátit na záda, aby ses nespálil“, řekla a v očích jí zaplály dva plamínky. „Když…no…ale…“, nechtělo se mu z pochopitelných důvodů. Penis mu totiž pořád stál. „Já vím, tobě stojí a tobě je to trapný, že jo? Tak se nestyď! Vidíš, že já se před tebou taky nestydim…“ ťala do živého a pak najednou dodala: „Hele, nestyď se, už seš velkej kluk, tak mi ho ukaž“. BUM!!! Neochotně se tedy otočil penisem vzhůru. Bylo mu trapně, jak mu na něj teta mlčky koukala a usmívala se. „Co si ho tak prohlížíš?“ nevydržel to. „Copak si neviděla ztopořenýho pinďoura?“ „Jo, viděla, ale né toho tvýho“, odvětila. „A co? Líbí se ti?“ kontroval synoveček už beze studu. „Vždyť říkám, že už si skoro vyspěl v mužskýho“, vyhnula se Eva přímé odpovědi. „A víš proč mi tak stojí?“ provokoval ji Radek. Neodpověděla. „Líbíš se mu… no a von chce… do tebe“, překonal sám sebe. „No Radkuuu???“vyjekla Eva šokovaně, protože takovou smělost, nebo snad drzost takového cucáka nečekala, takže trochu zčervenala a byla v rozpacích. „To…to sou mi teda hlášky…Radku, tohle nemůžeš…!“ snažila se z toho vykroutit. Nastala chvíle rozpačitého mlčení, ale pak se Eva zeptala: „Takže já tě vzrušuju?“ „Proč by sme my dva nemohli…", opět Evu zaskočil, "proč by sme si nemohli spolu dělat dobře?“ řekl a nepoznával sám sebe. „Protože jsme příbuzní! Já jsem tvá teta a ty můj synovec…! To by byl incest…, to se přece nesmí“, začala argumentovat, ale červíka jí už do hlavy nasadil. Ta atmosféra kolem nich byla doslova nasáklá jeho testosteronem a jejím estrogenem, navíc Radek nadržený a stále ztopořený.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Verča

Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 457

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERCA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Marta

Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 453

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Veronika

Máš to rád do obou dírek? Já ano a pokud máš kamaráda, nebudu proti když se přidá. Ráda si to rozdám s oběma.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 456

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERONIKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Fanyn


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2019 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Porno. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury