Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Toyota pro dceru

„Víš, co jsem dnes viděla na cestě domů ze školy, tati?“ „Myslím, že to ani nechci vědět, Ivo.“ „Ale, tati, viděla jsem jedno skvělé malé auto.“ „Nechci to slyšet, Ivo.“ „Je to takové autíčko, tati, fakt parádní, Toyota, vlastně o to jde. A stojí jen…“ „Přestaň, Ivo. Už nemluv dál.“ „Tati…“ „Ne, Ivo. Prostě ne.“ „Tati, jak si myslíš, že dnes vypadám?“ „Ne, Ivo, nezačínej s tím. Nechci odpovídat.“ „Ale, nemyslíš si, že vypadám dobře? Podívej se na mě, tati. Líbí se ti oblečení, co mám na sobě?“ „Ivo, ne. Víš, že nechci…“ „Co nechceš, tati?“ „Já… sakra, ne. Jdi nahoru.“ „Dobře, tati. Ale řekni mi, jestli se ti líbí můj outfit, dobře? A co třeba tahle sukně? Myslíš, že mi sluší, tati?“ „Ivo… Ne…“ „Myslela jsem, že se ti bude líbit aspoň tohle tričko, tati. Nebo si myslíš, že je moc krátký? Je jen trochu, ne? A nevadí ti dívat se na mě, když mám krátkou sukních, že, tati?“ „Sakra, Ivo, řekl jsem, že máš jít nahoru.“ „Dobře, tati. Půjdu pomalu nahoru, fajn? A ty se můžeš podívat na mý nohy. Až budu výš na schodech, můžeš se podívat i pod mou sukni a sledovat, jak se pohybují moje stehna.“ „Ivo, proboha…“ „Rád se díváš na mý nohy, že tati. Vím to. Myslíš si, že moje stehna jsou pěkná, že, tati? Myslíš si, že jsou sexy.“ „Ivo… proboha…“ „Teď můžeš vidět skoro celá moje stehna, tati, když mám tuto krátkou sukní. Ale pokud chceš vidět víc, můžu ji pro tebe zvednout. Chtěl bys to, tati?“ „Ivo, prokrista, nedělej to, já to nechci, víš, že ne, já nechci..“ „Podívej, tati… Podívej se na mý nohy. Nejsou hezký? Můžeš se dívat, jak dlouho chceš. Postavím se tady a zvednu pro tebe sukni. Chceš se jich dotknout? Přišla bych k tobě a ty bys na ně mohl položit ruce, tati. Vím, že to máš rád. Mám?“ „Nechci to udělat, proboha, Ivo, proč to říkáš?“ „Protože chci to auto, tati. Vždyť to víš.“ „Ale tohle… Jsi moje dcera, moje vlastní dcera.“ „Ale to tě předtím nezastavilo, že tati?“ „Ty kurvičko! Nechci to, sakra. Nechci to takhle.“

„Ale nemůžeš si pomoct, tati, že? Nemůžeš s tím přestat… Víš, že ne. Chceš mě.“ „Panebože.“ „Chceš moje tělo, tati, že?“ „Ne!“ „Ach, tati, ty jsi lhář! Vždyť se pořád díváš na mý nohy. A co můj top? Ten se ti taky líbí? Myslím, že je moc hezký. Líbí se ti oranžová? Je na mně asi trochu těsný, ale ty si to nemyslíš, že tati? Samozřejmě bych pod ním měla mít podprsenku, ale nemám. Nejspíš to sám vidíš, že tati? Ale drží na mých prsou pěkně, že? A podívej se, jak mám zvýrazněné bradavky… Ach, to je zlé, že? Prostě mi vyčnívají. Ale všichni tvrdí, že je to proto, že mi rostou. Když se na mě člověk dívá tímto způsobem, jako ty tati, tak je z toho nadržený.“ „Ne, sakra, nejsem Ivo. Nejsem.“ „Ale jsi, tati. Nemůžeš si pomoct. Vypadáš, jako bys mě chtěl svléknout a dotýkat se mého těla. Spustit po něm ruce dolů a pak se mnou hodit na postel a udělat mi to. To bys chtěl udělat, že tati? Vezmi si mě, vezmi si mé tělo, udělej mi to…“ „Ne! Přestaň, Ivo. Ne! Tentokrát ne. Tohle není fér. Odejdi.“ „Chtěl bys, abych si sundala svůj top, tati? Mám ti ukázat prsa? Nechceš mě vidět nahou? Dotýkat se mě? Svleču se pro tebe, tati a můžeš…“ „Bože, pomoz mi. Ne, Ivo. Ne, ne. Neudělám to. Já ti nekoupím auto. Je mi jedno, co uděláš. Žádné auto. Rozumíš? Ne!“

„Dobře, tati. Dobře. Teď si jen sednu. Budu sedět tady, ale neboj se, sukně se mi nestáhne, takže se budeš pořád moct dívat na moje stehna. Fajn? Chceš, abych si k tomu sundala top?“ „Je mi jedno, co uděláš. Na mém rozhodnutí se nic nezmění.“ „Dobře, tati. Když to říkáš, tak si ho stáhnu. Můžeš sledovat, jak se mi prsa zhoupnou, když si top sundám. Není to sexy, tati? Vím, že si myslíš, že mám pěkná ňadra. Podívej se, jak jsou moje bradavky tuhé. To kvůli tobě, tati. Nechtěl by ses jich dotknout? Vsadím se, že si pamatuješ, jak jsou moje prsa měkká. Ne, tati? Nemyslíš na to, jak by bylo fajn položit na ně ruce? Není to vzrušující, tati? Nevzrušuje tě moje tělo? Obvykle ano, tati, já to vím. Takové mladé, měkké, pevné tělo, že tati? A víš, co s ním můžu udělat. Pamatuješ si to, tati, že?Přemýšlejte o tom. Teď si sundám kalhotky. Sleduj, tati. Je to hezké? Chceš mě, tati, viď že ano? Vím to. Tohle tělo moc chceš. Můžeš ho mít, tati. Právě teď. Mohlo by být celý tvoje. Jakkoli chceš.“ „Sakra, do prdele! Neudělám to, Ivo. Sakra!“ „Ale pamatuješ si, jak to bylo, že tati? Jak sis mě vzal a dělat mi to, své vlastní dceři.“ „Proboha přestaň!“ „Přemýšlej o tom, tati. Jaké by to bylo mít to tělo pod sebou, s těma nohama kolem pasu. Přemýšlej o tom, jak by to bylo, když by moje tělo kroužilo proti tobě, jak by se kroutilo spolu s tebou, jak by se moje rty spojily s tvými, jak by se propletly naše jazyky a jak…“ „Ne! Přestaň. Prosím, Ivo. Prosím. Prosím. Už ne, už nemůžu.“ „Ale můžeš, tati. Chceš to.“ „Ne! Žádné auto. Žádné auto, rozumíš? A konec řečí!“

„No tak, to je moc špatný, tati. To je fakt zklamání. Myslím, že takový auto má mnoho možností. V autě můžeš dělat spoustu věcí, pokud o se nad tím zamyslíš. Víš, myslela jsem si, že se spolu pojedeme projet. Je tak ven do přírody. Mohl bys řídit, tati. Budeš si užívat jízdu, ne? A já bych seděla vedle tebe. Povídali bychom si a sledovali přírodu kolem. Nebylo by to zábavný?“ „Ivo, podívej…“ „A možná bych si tebou mohla trochu pohrát.“ „Ivo…“ „Ach, nic opravdu nezbednýho, ​​tati… Nejprv jen rukou… Jen si pohraju… Moje ruka v klíně.“ „Ivo…“ „Jen bych tě hladila, když řídíš, víš? Aby ses cítíl dobře. Jen moje ruka, tati. Hraje si s tebou. Hladí tě. To ti nebude vadit. Vsadím se, že teď o tom uvažuješ a přemýšlíš. Že jo? Nebo ne, tati?“ „K čertu s tebou.“ „Myslíš na to, tati. A pak moje prsty rozepnou zip na kalhotách. Ach, tati. Ponoří se tam. Hledají. Vyndají ho ven. Ach, tati, je pěkně tvrdý, chce svou zlobivou dcerku. Ach, tati ztvrdnul ti? Právě teď? Chceš, aby tvoje dcera přišla a pohrála si s ním?“ „Ne. Ne, Ivo. To není správné, není to fér…“ „A víš, tati, tahle Toyota je takový pohodlný druh auta, nemá takový hloupý výčnělek přímo uprostřed předního sedadla, aby všemu překážel. To přední sedadlo je pěkně ploché. Takže, co bych mohla udělat, tati, mohla bych si jen lehnout na sedadlo, lehnout si na bříško, dobře?“ „Ivo… ne…“ „A mohla bych se pohodlně natáhnout svou hlavou do tvého klína. Víš, co tím myslím, tati? Moje tvář by byla přímo nad tvým klínem. Přímo nad rozkrokem, tati. A kdybych jen sklonila hlavu…“

„Ach. Panebože. Ivo. Nedělej mi to. Jsem tvůj otec. Prosím. Nemůžu to vydržet.“ „Já vím, tati. Vím, že nemůžeš. Dostanu to auto?“ „Nedělejte mi to, Ivo. Prosím.“ „Ale chceš, abych ti to udělala, tati. To, o čem mluvím. Nepamatuješ? Nepamatuješ si, co můžu udělat svými ústy? Nepamatuješ si, jak jsou moje ústa milá? A moje rty? A můj jazyk? Ne, tati?“ „Ty děvko.“ „Přemýšlej o tom, tati. Jízda. V mém autě. Tvůj velký tuhý čurák a moje tvář přímo nad ním se pohybuje dolů. Pomalu. Přemýšlej o tom… Jak se ho mé vlasy dotýkají. Mé měkké vlasy po něm sjíždějí.“ „Pamatuju si to.“ „Já vím, tati. A pak moje rty. Jen se tě dotknu. Budu tě velmi jemně líbat, lehce lízat. Všude. Budu tě lízat svým jazykem. Pamatuješ si můj jazyk, tati?“ „Pamatuju.“ „Cítíš ho, tati? Přemýšlíš o tom?“ „Ano. Přemýšlím.“ „A teď moje ústa, tati. Hledají tě. Otevírají se nad ním. Pomalu. Nejprve pomalu. Jen trochu. Vezmu ho do mých úst. Postupně. Kousek po kousku. Vklouzne do úst tvé dcery.“ „Ach, bože, Ježíši Kriste.“ „Ano, tati. Přemýšlej o tom. Přemýšlej o mých ústech. Ty víš, jaký to je. Víš, že tě můžu vzít celýho dovnitř, tati. Do mého krku. Držím tě tam. Olizuju ti ho. Saju tě, tati. Přemýšlej o tom, jak tě saju. Pomalu. Ležím na břiše a saju tě.“ „Ivo…“

„Stále sleduješ silnici, tati. Nechceš se vybourat. Díváš se na silnici. Vím, že je to těžké, protože asi bude moje sukně vyhrnutá a moje holá stehna budou vidět. Pokud po silnici někdo projede, pravděpodobně něco uvidí. Ale mně je to jedno, tati, jen ti ho budu dál sát, dokud to už dýl nevydržíš. Dokud to už nedokážeš zadržet a všechno to vystříkáš, tati. Přímo do mého krku. Bože, doufám, že nezničíš auto, tati, protože vím, jak miluješ stříkání do krku. Já to všechno spolknu, pomysli na to, tati, tvoje zlobivá dcera polyká a polyká, znova a znova, když stříkáš do mých úst a auto mezitím jede po silnici.“ „Čubko. Ach, ty děvko. Ty jsi zlá…“ „Mohla bych to udělat hned, tati. Samozřejmě ne v autě, protože nemám auto, že, tati? Zatím. Ale stejně bych to mohla udělat. Jít přímo k tobě, kleknout si, úplně nahá, a vzít ho do úst…“ „Ty malá děvko.“ „Jsem děvka, tati? Chceš, aby tě tvoje děvka sála? Přemýšlej o tom, co dokážu, tati. Přemýšlej o tom, jak by se ti to líbilo. Všechny ty věci, které chceš se mnou dělat.“ „Já… jo, ty děvko, já to nemůžu ovlivnit.“ „Já vím, tati. Vím, že bys to chtěl. A můžeš, tati. Můžeš dělat, cokoli chceš. Můžeš mít svou děvku tak, jak ji chceš. Jen řekni, že dostanu to auto, tati. To je vše. Jen to řekni.“ „Měl bych…“ „Mysli na mě, tati. Přemýšlej o mých stehnech kolem tvýho těla. Přemýšlej o tom, jak se k tobě přitisknou moje prsa. Přemýšlej o našem líbání. Přemýšlej o mně, jak se pod tebou odrážím. Přemýšlej o…“ „Měl bych…“ „Jen to řekni, tati. Řekni, že je to v pořádku.“ „Měl bych…“ „Co, tati? Měl bys co?“ „Měl bych tě potrestat.“

„Cože, tati?“ „Potrestat tě. Měl bych tě potrestat.“ „Potrestat mě?“ „Ano. Já tě chci potrestat.“ „Potrestat? Co tím myslíš, tati?“ „Ano. Potrestat.“ „Já… a jak? Jak, tati? Jak mě chceš potrestat?“ „Ale ne…“ „Pověz mi to, tati.“ „Já… ne.“ „Tati… Chceš mě potrestat?“ „Ne. Ano. Já nevím.“ „Kdybys to udělal, tati, kdybys mě potrestal, pak bych mohla mít auto?“ „Já…“ „Tati? Mohla bych?“ „Já… nevím.“ „Co mi chceš udělat, tati? Chceš mi ublížit?“ „Ublížit ti. Ano. Ano. Chci ti ublížit.“ „Ach, tati, chceš mě plácnout?“ „Ne.“ „Ne?“ „To je dětinský.“ „Ach, samozřejmě. Nechceš dělat dětinský věci. Už nejsem dítě, že, tati? Jsem teď velká holka. Velká zlobivá holka a chceš mě potrestat jako dospělou. Je to tak, tati?“ „Ano. Tak je to správně.“ „A pokud já… Dobře. Dobře, tati. Zbij mě, jak chceš. Vím, že jsem zlobivá holka. Vím, že jsem děvka. A chtěl bys mi to připomenout, že, tati? Chceš, abych byla potrestaná za všechny ošklivý věci, které jsi mi udělal. Chceš ublížit tělu, které tě tolik láká. Chceš, abych trpěla, že, tati? Chceš, abych brečela. Chceš, abych křičela. Chceš sledovat, jak se kroutím bolestí, křičím. To je ono, tati? To je to, co chceš?“ „Ano. To je to, co chci, Ivo. Ano.“ „A pokud to pro tebe udělám, tati, pokud tě nechám mě zmlátit, budu brečet a křičet a kroutit se a plazit se před tebou, pokud to všechno udělám, pak mi koupíš to auto?“ „Bože, ty jsi taková čarodějnice, Ivo. Taková zkažená mladá čarodějnice.“

„Jak to chceš udělat, tati? Chceš mě přivázat na posteli, natáhnout mě, napnout, bezmocnou sešlehat? Nebo mě chceš zavěsit, tati. Představ si, jak bych vypadala nahá, visící za zápěstí u stropu, tati. Pomysli na to, že visím ze stropu, celé mé tělo se napíná, kymácí a bezmocně krouží ve vzduchu. Pomysli na to, že mě zavěsíš, abych nedostala nohama na podlahu. Škubu sebou, kopu. Představ si, jak budou vypadat moje prsa, napjatá, všem vystavená. Představ si, jak mě bičuješ, tati. Přemýšlej, jak by se moje tělo trhalo a svíjelo se a chvělo se. Jak by sebou moje prsa házela a otřásala se. Přemýšlej, jak by mé nohy kopaly v agónii. A pomysli, jak bych křičela, tati. Křičela a křičela. Představ si, jak bych tě prosila, abys přestal. Slibovala, že už budu hodná, že udělám cokoli, co řekneš. Ale ty bys nepřestal, že tati? Přemýšlej o bičování mého těla úplně všude, bičování mých zad a pasu a mého zadku a mých stehen a lýtek a o bičování mých prsou, tati, mého břicha a mých boků a mých stehen a o bičování mého rozkroku, tati. Představ si to, tati. Přinutil bys mě, abych držela nohy od sebe, a já bych to nemohla udělat. Ty bys mě bičoval přes prsa, dokud bych to neudělala. A já bych rozevřela nohy a ty bys mě bičoval přes rozkrok, tati. A já bych křičela a vyla tou bolestí, dokud bys nepřestal. To je to, co chceš, tati? Mohl bys mi dělat všechno, vím to, tati. Nemůžu na to ani pomyslet, ale vím to. Zlomíš mě, tati. Zašlapeš mě do prachu. A já se před tebou plazím, tati. Představ si, jak se plazím jako zvíře na kolenou, jak žebrám a prosím. Naprosto zlomená děvka. A pak bych se k tobě připlazila a sála tě jako tvůj otrok, tvoje děvka. Polykala bych všechno, kdybys chtěl, nebo bys to mohl stříkat na mou tvář, přímo do obličeje, do vlasů. Pak bys mohl mít moje tělo kdykoli bys chtěl, tati. Byla bych jen tvoje, tati, dělal by sis se mnou co bys chtěl. Byla bych hračka, věc pro tvoje potěšení. Pokud chceš, budu pro tebe pořád nahá. Nebo budu nosit jen velmi krátké sukně, velmi přiléhavé topy. Takže moje tělo vždy krásně uvidíš. Mohl bys mě pořád svazovat. Měla bych ruce svázané za zády. Moje prsa by tak krásně trčela. Byla bych tvou sexuální hračkou. A pokud bych tě unavovala, zavolal bys někoho ze svých přátel a půjčit bys mě třeba na hodinu. Nebo na den. Nebo na týden. Pomysli na to, že mě donutíš sloužit tvým kamarádům, přemýšlej o tom, jak se tvoje nezbedná dcera podrobuje partě mužů, jde za nimi dolů a šuká s nimi podle tvého rozkazu. Přemýšlej o tom, jak spolu jdeme do restaurace a potkáme muže, kterého znáš. Tohle je moje dcera, říkáš, není hezká? Chceš, aby ti vykouřila čuráka? Ivo, jdi pod stůl a obsluž ho. A udělej to dobře. A já bych to udělala, tati. Vyndala bych mu ho ven a sála bych mu ho jako mu to neudělala žádná jiná. To by se ti nelíbilo, tati? Je ti horko, tati? Chceš mě teď potrestat? Chceš moje tělo? Moje ústa? Jen řekni, že dostanu to auto, tati. A můžeš mě svléknout a uvázat mě na přední kapotu toho auta za zápěstí a kotníky, živou, nahou loutku. A pak můžeš řídit to auto přes celé město a ukázat všem tvou nahou děvku. Mohl bys zaparkovat přímo na hlavní silnici a sledovat, jak si kolemjdoucí muži berou mé tělo, přímo na kapotě mého auta. Necháš je, aby to udělali tvé dceři, a ty by ses celou dobu díval a pak řekl: Jak se ti líbí tvoje auto, Ivo? Jak se ti líbí, ty mizerná děvko? A potom, tati, si kleknu do špíny a budu tě sát svými plačícími, vzlykajícími ústy, a všechno to spolknu.“

Iki.zaridi.to








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Veronika

Máš to rád do obou dírek? Já ano a pokud máš kamaráda, nebudu proti když se přidá. Ráda si to rozdám s oběma.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 456

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERONIKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Týna

Kalhotky jsou zbytečnost. Mám ráda chození naostro, sex kdekoliv a kdykoliv pro mě není problém. Rozdáme si to spolu, máš na to chuť a není nikdo s kým by sis to udělal?

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 459

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA TYNA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Marta

Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 453

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Iki


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2020 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury