Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

VÁNOCE N A HORÁCH

VÁNOCE NA HORÁCH

Stalo se v době, kdy nám vládla ta jediná a správná strana.

Kamarádka si stěžovala, že chtěla jet na hory, ale nic nesehna­la. „Tak pojeď s námi! My jedeme na vánoce na chalupu, tak tě můžeme vzít sebou!“ navrhnul jsem jí. Nejprve se zarazila, ale po­tom nadšeně souhlasila. Domluvili jsme podrobnosti, abychom byli připraveni na zítřek. Když jsme odpoledne odcházeli z práce, šli jsme co nejrychleji domů. Všechno jsme naložili do auta a zastavili se pro Evu – tu naší kamarádku. Už čekala před domem, tak jsem jí pomohl naložit její věci a vyrazili jsme k chaloupce. Cesta probíhala v pohodě. Silnice byla posolená, takže jsem mohl plynový pedál tisknout skoro k podlaze. Přesto se rychle za­čalo stmívat, takže jsme k chalupě přijeli už za tmy. Silnička k chalupě byla jenom prohrnutá, tak jsem ubral plyn, abychom neskončili pod strání. Místo k parkování bylo naštěstí prohrnuté, tak jsem holky nechal v teplém autě a vrátil se ten kou­sek k chalupě. Probrodil jsem se půlmetrovou vrstvou čerstvého sněhu, abych otevřel dveře a vzal lopatu na sníh. Ještě, že to byl čerstvý prašan! Oklepal jsem sníh, co se mi dostal do nohavic a prohazoval cestič­ku k silnici. Ten lehký sníh jakoby sám utíkal před lopatou. Za chviličku byla cesta volná, tak jsem vzal sáňky a táhnul je k autu. Holky vylezly a všechna zavazadla jsme naložili. Dotáhli jsme to k chalupě a zatímco holky vybalovaly, rychle jsem zatopil. Kamna zahučela a jenom ten pohled na plápolající plameny nás zahříval. Aby nám bylo opravdu teplo, udělal jsem svařák. Povídali jsme si, přikládali do kamen a jak se místností šířilo stále větší teplo, tak jsme postupně odkládali svršky. Mezitím jsme ukládali přivezené věci. Udělali jsme večeři a naplnili žalud-ky. Už bylo vše hotovo a tak jsme seděli u kamen, co začala dostá-vat tu správnou barvu a povídali si. Větrák u kamen posílal teplo i do těch vzdálenějších míst, takže jsme mohli rozestlat postele, aby se také prohřály. Otevřel jsem lahev vína, aby večer lépe ubíhal. V dřívějších dobách by se řeklo „šukali po místnosti“, ale dnes by to mělo úplně jiný význam. Ukládali jsme zbytek věcí, chví­lemi jsme se zvedli a natřásli peřiny, abychom nezalézali do stu­dených. Také jsem připravil něco „do zobáčku“. Otevřel jsem ještě jednu lahev a potom na nás začala dopadat únava z celého dne. Učinili jsme zadost hygieně a zalezli do peřin. S manželkou jsme se k sobě přitiskli, ale slyšel jsem, jak se Eva různě vrtí a asi nemůže usnout. Ale manželka už usnula a já jsem si přitisknul její zadeček do klína a oči se mi také zavřely. Ráno mě probudil pocit, že mi cosi schází. Pootevřel jsem jed-no oko, druhé a potom jsem si to uvědomil. Ten můj neposeda byl zabořený mezi půlkami manželky, kde mu bylo tak dobře. Ale asi mu to nestačilo a chtěl ještě něco víc. Ten teplý zadeček se zavrtěl a tak jsem vnikl do těch správných míst. Ještě chvilku jsme spali, ale potom nám to nedalo. Tiskli jsme se k sobě víc a víc, až jsme to nevydrželi a začali provozovat tu nádhernou činnost. „Ááááá…ááá!“ žena se snažila co nejvíc utlumit svoje uspoko-jení. Mně ještě scházela chvíle, abych také vyvrcholil. Ale uslyšel jsem nějaký zvuk, tak jsem otočil hlavu. Eva měla zavřené oči a prudce dýchala otevřenými ústy. Na tváři měla typický škleb, jaký je vidět při pokusu o vlastní uspo-kojení. Peřina se jí v těch správných místech pohybovala. Vtom otevřela oči a když zjistila, že jí sleduji, od její rudé tváře málem chytila postel. „Pojď k nám!“ řekl jsem jí a manželka to mlčky schválila. Je jako já, také má ráda sex a vše, co k němu patří. A nebrání se ani neobvyklým věcem. Eva chvíli váhala, ale když jsme jí udělali místo, vyklouzla zpod peřiny a skočila k nám. Ani mě nepřekvapi­lo, že na sobě nic neměla. Bradavky měla jako dva špunty, ale víc jsem nestačil postřeh­nout, protože přes sebe hned přetáhla deku. Vzal jsem jí za ruku, kterou měla před okamžikem mezi nohama a olízl prsty. Chutnala výborně. Ležel jsem mezi oběma holkama a měl ruce mezi jejich noha­ma. Prsty jsem projížděl jejich udržované kundičky (o tu manžel­činu jsem se pravidelně staral, ale byl jsem překvapen, že si jí ho­lila – v té době ! – i Eva) a cítil, jak se stále víc rosí. Vtom se Eva zazmítala a tiše kvílela v orgasmu. Asi se tím nakazila i manželka, protože se také začala třást a kvílet. Peřina se zahýbala a jejich ruce se setkaly. Kde? Hádejte! Hned vzápětí, jako kdyby se domluvily, zanořily hlavy do stejných míst, snad proto, aby zkontrolovaly, zda drží tu správnou věc. Bratrsky, nebo spíš sestersky, olizovaly a cumlaly žalud, ze kterého náhle vytryskl proud spermatu. To se přece nedalo déle vydržet! Rozdělily se o tu nadílku a teprve potom vystrčily hlavy, aby mě mohly odměnit polibkem se zbytky spermatu. A potom se při­sály k sobě. Vylezl jsem a slyšel, že se ještě jednou ozvalo jejich vzdychání. Holky si ještě chvíli hrály v posteli, ale přišla chvíle, kdy musely vylézt. Dělal jsem snídani a tak jsem si ani nevšiml, jak se obě, náhle celé červené, rychle oblékly a zaraženě se posadily ke stolu. Dal jsem před ně snídani a ten zážitek nijak nekomentoval. Jenom, když jsem procházel kolem manželky, políbil jsem jí. A totéž jsem udělal Evě. Obě se na sebe podívaly a znovu lehce zčervenaly. Ale potom se usmály a pustily se do jídla. Po snídani jsme se oblékli a vyrazili na běžky – tím myslím bě­žecké lyže. Byla to delší tůra. Na oběd jsme se zastavili v bufetu Na rozcestí. Kdo zná Krkonoše, tomu nemusím napovídat. Zpátky jsme využili autobusové dopravy, protože jsme toho měli dost. Do chalupy jsme sotva doklopýtali. Zatopil jsem a ještě jsem měl sílu udělat večeři. Najedli jsme se a rychle se osprchovali. Holky se svlékly a zalezly pod duchnu. Naládoval jsem kamna a a zalezl k nim. Protože jsme už dříve po­stele srazili k sobě, nic mi v tom nebránilo. Každá se ke mně při­tiskla z jedné strany a usnuli jsme. Ještě ani nezačalo svítat, když jsem musel na záchod. V té zimě to nebylo nic příjemného! Už jsem si myslel, že tam umrznu. Ješ-tě, že tam máme elektrická kamínka. Přiložil jsem do kamen, aby-chom neumrzli, zalezl k holkám, chytil je za prsa a zase usnul. „Dnes je štědrý den!“ řekl jsem po ranní šťavnaté souloži. Hol-ky si ještě vylizovaly to, co z nich vytékalo, ale já už připravoval snídani. V pokoji bylo krásné teplo, tak jsme se nenamáhali s ob­lékáním. Jenom jsem znovu přikrmil kamna, abychom netrpěli chladem. Kochal jsem se tím, jak se holkám při každém kroku natřásala prsa a třely se jim pysky mezi nohama. V té době jsem byl ještě mladý kluk, tak se mi opět něco zvedlo. Ale nejprve jsme sedli ke stolu, abychom zaplnili prázdné žaludky. „A teď musíme pro stromek!“ oznámil jsem jim, když jsme spořádali vše, co jsem připravil. Při oblékání jsem oběma holkám hladil bradavky i holé kundičky, tak trvalo delší dobu, než jsme se oblékli. Nazuli jsme běžky a vyrazili do lesa. Manželčin zadeček se mi stále vlnil před očima a tak jsem ne­odolal. Chytil jsem jí za boky a prudce z ní stáhnul kalhoty i s kalhotkami. „Co blbneš? Vždyť mrzne!“ vyhekla, ale v té chvíli jsem ho do ní narval až po koule. Ani nám nevadily běžky na nohách. Stačilo pár pohybů a spermie se sešikovaly k útoku. Rychle jsem ho vytáhnul a chystal se dokončit to ruční prací, aby jí to nestudilo v kalhotách. Ale to už vedle mne byla Eva a sklonila se, aby ho mohla vzít do pusy. Vše, co se mi z něj vyří­tilo, skončilo v jejím žaludku. Zatímco z něj vysávala i tu poslední spermii, manželka se oblékla, aby neměla omrzliny kundy. Ten chobot se mezitím změnil v červíčka a tak jsem ho také za­sunul do kalhot, aby mi náhodou neupadnul. Evě stačilo olíznout zbytky semene ze rtů a utřít si pusu. Našli jsme vhodný stromek, uříznul jsem ho a řítili se k chalu-pě připravit vše na večer. Po tom lesním pichu i pychu jsme byli spokojeni. Navíc jsme jeli z kopce, tak jsme za pár minut byli v chalupě. Zatímco jsem stromek zasazoval do stojanu a zdobil ho, holky připravovaly salát a kapra,co jsme přivezli sebou. Za okny se za­čalo šeřit, když jsme měli všechno hotové. Přikrmil jsem kamna a udělal grog. Sedli jsme si a povídali si o všem možném. A potom už přišla chvíle, kdy zbývalo hodit kapra na pánev a nandat bramborový salát. Holky se na to připravily. Sundaly kal-hoty, co měly na běžky a místo nich si vzaly mini sukénky, jak by-lo v té době v módě. Poslouchali jsme koledy, co se linuly z radia a konzumovali připravenou stravu. Po vypití skleničky vína se ro-zezněl zvoneček. Jsem kutil, tak to nebyl problém. Vrhli jsme se ke stromečku, abychom se potěšili dárky. I Eva tam v nestřeženém okamžiku také něco přidala. Já jsem manželce vyrobil „robertka“, který se v té době nikde neprodával. Četl jsem o tom v nějakém časopisu, kde to odsuzovali. A tak mě napadlo ho vyrobit. Elektro motorek, co se používal do hraček a Dentakryl mi na to stačily. Ze sádry jsem udělal odlitek mého nástroje, trochu ho zvětšil a odlil ho z Dentakrylu. Do dutiny jsem zabudoval motorek a vešly se tam i baterie. A když už jsem v tom byl, vyrobil jsem i vibrační vajíčko. To jsem odlil podle skuteč- ného vajíčka. Na každý dárek jsem dal jinou jmenovku, protože jsem nepočí­tal s tím, že Eva s námi pojede. Škoda, že jsem neměl nachystaný foťák! Ten údiv na jejich tvářích by stál za zachycení! Sice nevě­děly co s tím, ale krátké vysvětlení jim to objasnilo. Jako na povel zvedly sukénky a sundaly kalhotky. Mezi široce roztažené nohy se snažily zavést si ty neobvyklé předměty do míst, kam patří. Netrvalo dlouho a ozvalo se jejich kvílení. Eva se sklonila ke klínu mé manželky a tak jsem se k ní přitisknul zezadu a vrazil ho do ní. Obě holky kvílely v nastupujících orgasmech a tak jsem ten rozpálený kus masa, ze kterého se už málem vyřítilo semeno, vra-zil do sousední dírky. „Néééé! To se přece nedělá!“ Eva se odtrhla od kundičky mojí ženy a vykřikla. Ale ten krásný pocit, co pozna- la poprvé, jí přiměl intenzivněji dumlat klitoris mé ženy. Vajíčko, které měla v sobě, odvádělo svojí práci a tak jsem jí naplnil střeva. „Nééé! To nééé!“ vykřikla, když jsem jí tam přidal ještě trochu toho, co mě tlačilo v měchýři. Vrazila si ruku mezi nohy a utíkala na záchod. Má žena zatím kmitala vyrobenou atrapou mého čuráka ve své pičce. Než jsem se stačil rozhlédnout, začala kvílet a svíjet se a to, co jsem v potu tváře vyrobil, se rázem válelo na zemi. Vibrace s tím pohybovaly po podlaze. Přisál jsem se k prameni, co z ní vy­tékal a snažil se všechno polykat. Mezitím přišla Eva a robertka, co poskakoval po podlaze, vypnula. V ruce držela vajíčko, které ze sebe vytáhla a také vypnula. „To bylo krásné!“ vyhrkly obě, aniž se domluvily. „Kde jsi to sehnal?“ ptala se Eva, která se vzpamatovala dřív. Tak jsem jim to musel vysvětlit. Pozorně poslouchaly a ruce jim při tom mimovol-ně zajely mezi nohy. Byli jsme unaveni a tak jsme se znovu vrhli na krmi, zbývající na stole. Nijak jsme se nezabývali tím, že jsme bez oděvu, ale kamna nám to dala vědět. Sotva jsem to zjistil, hned jsem je přikr­mil, aby nám zase bylo dobře. Holky se zajímaly, co ještě vím. Tak jsme se o tom delší dobu bavili. A úplně oněměly, když jsem jim povídal o špercích na kun­dičce. „To bych chtěla!“ náhle vykřikla Eva. „Tak musíme zajet do Města!“ řekl jsem jí, protože jsem neměl nic, co bych mohl pou­žít. Zalezli jsme do postele a po krátkých hrátkách jsme usnuli. Ráno mě probudilo, jak si holky hrají, tak jsem se k nim přidal. Po ránu jsem byl nadržený, tak jsem střídal jejich kundičky. Tím, že ležely na sobě, jsem to měl usnadněné. A když na mne Eva tak krásně vystrkovala zadek, tak jsem jí ho tam šoupnul. Jenom hekla a o to víc se přisála k mé manželce. Naplnil jsem jí vším, co jsem měl v sobě. A přidal jsem k tomu obsah měchýře, který byl natlakovaný na maximum. Musela si vrazit prst do zadku, aby to z ní předčasně nevyteklo a řítila se na záchod. Po snídani jsme vyrazili na běžky. Ten pohyb na čerstvém vzduchu s námi dělal divy. Evě se chtělo močit a když byla hoto- vá, chytil jsem jí za boky a vrazil do ní ten svůj rozpálený kus masa. Ani jsem se nestačil pořádně zahřát a už jsem musel změnit otvor. Naplnil jsem jí horkou lávou a hned jsem musel couvnout, aby mohla znovu přidřepnout. A už se to z ní valilo… Utřela se sněhem, oblékla a pokračovali jsme v cestě. Po tom šťavnatém mrdu nám hned bylo lépe. Sluníčko se na nás smálo a tak jsme nijak nepospíchali. Spíše jsme jeho paprskům nastavovali tváře. Ale začalo nám kručet v žaludcích. Než holky ošetřily běžky, vrhnul jsem se do kuchyně, přikrmil kamna a zapnul sporák. Dal jsem na něj pánvičku a hodil na ní maso. Stačil jsem se při tom svléknout, aby mě nic nespoutávalo při tvorbě oběda. Uvařené brambory jsem hodil na druhou pánev a oběd byl skoro hotový. Venku krásně svítilo sluníčko, tak jsme se ničím nezdržovali a hned po obědě znovu vyrazili na běžky. Došli jsme na jedno místečko v závětří a tam se sluníčko opí­ralo tak, že jsme udupali sníh, svlékli se a vystavili naše těla těm hřejivým paprskům. Po chvilce už mě nebavilo stát tam jako…můj čurák, tak jsem lyže položil skluznicí nahoru, na ně dal svléknutý oděv a na toto improvizované lůžko si lehnul. A holky mě napodo­bily. Ani nevím, jak k tomu došlo, ale zavřely se mi oči. A holkám asi také, protože daly pokoj. Nevím, jak dlouho jsme tam leželi, ale probudila nás zima. Jakby také ne, když se sluníčko začalo schovávat za stromy! Rychle jsme se oblékli a vydali se k chalupě. Naládoval jsem kamna, až měla zdravou – červenou – barvu. Stačila chvilka, aby ve vyhřáté chalupě zase bylo teplo. Nejprve jsme museli naplnit naše prázdné žaludky. Potom jsem otevřel lahev vína a sedli jsme si ke stolu. Samozřejmě, že bez oděvu, protože tam bylo krásné teplo. Při pohledu na oholené a vyvětrané kundy holek se mi cosi zvedlo. Ale žaludek to nebyl! Něco mě napadlo. Chytil jsem manželku a položil jí na stůl. Do toho – už slintajícího – otvůrku jsem zasunul hrdlo lahve se zbytkem vína a nechal ho do ní vy­téct. „Uu…hhhuuu!“, komentovala ten nezvyklý pocit. Vytáhnul jsem lahev a začal vylizovat směs, co z ní vytékala. Eva to vyvalenýma očima sledovala, protože to asi nikdy nevi­děla.„Já chci také!“, přitočila se a vrhla na mne prosebný pohled. Tak jsem odstoupil a nechal jí vylizovat tu „živou vodu“, co ve stále větším množství vytékala. A jak tak byla nakloněná nad tou studánkou, ze které pilně upí­jela, musel jsem se přesvědčit, jak to na ní působí. Samozřejmě! Už z ní začalo ukapávat a tak jsem jí trochu roztáhnul nohy, abych tu záplavu mohl vylizovat. Nevím, která se dříve rozkřičela v or­gasmu… Musel jsem otevřít další lahev, abychom si odpočinuli po těch zážitcích. Sice jsem měl mezi nohama úplný sloup, ale když jsem se zabýval něčím jiným, tak se zmenšil. Znovu jsme doplnili tu prázdnotu v žaludcích a popíjeli víno. „Uděláš mi to také?“ zaprosila, když na dně lahve zbývala tro­ška vína. Bez řečí jsem jí pohodil na stůl, dal si její nohy na ra­mena a zasunul do ní hrdlo lahve. Pohyboval jsem s ní, jako když jí šukám a účinek byl úplně stejný. „Áááááááá!“ sevřela nohy, až jsem se obával, aby mi nerozdrtila hlavu. Skoro násilím jsem jí nohy roztáhnul a přisál se k tomu prameni. Chytila mě za hlavu a tiskla si jí k sobě, jako kdyby chtěla ten pramen ucpat. Celá se chvěla a kunda jí pulzovala, jako kdyby tam měla nějaké čerpadlo. Když její orgasmus skončil, přitáhnul jsem k ní manželku, aby také ochutnala směs vína a kundích šťáviček. Pilně polykala všechno, co z ní teklo a tak jsem jí chytil za boky a vrazil ho do ní. „Uuu…uuu…uuu!“ jenom cosi zahučela, ale neustávala v té bohu (kundě) libé činnosti. Protahoval jsem jí tu uslintanou díru, až se ozývalo krásné čvachtání. Protože užívala antikoncepci, mohl jsem do ní všechno vystříkat. Věra to asi vycítila, tak se sesmekla se stolu a přisála se k otvoru, odkud tekla ta životodárná tekutina. Společnými silami jsme manželku položili na stůl, aby Věra mohla lépe vylizovat vše, co z manželky teklo. Při tom pohledu se mi péro zase napružilo, tak jsem ho zasunul do otvoru, co byl nej­blíž. A co na tom, že byl zahnědlý… Zase jsem do ní vypustil všechno, co jsem v sobě měl – včetně obsahu měchýře. Tak jí nezbývalo, než vrazit si prst do zadku a běžet do koupelny, protože na záchod by to už nestihla. Ještě chvíli jsme se oddávali různým hrátkám, ale po celém dni jsme byli unaveni a – možná i otráveni kyslíkem, na který jsme nebyli zvyklí. Vykoupali jsme se a zalezli do postele. Kupodivu holky po malé chvilce začaly oddychovat, tak jsem také zavřel oči. Ráno jsem se probudil první a tak jsem se běžel vyprázdnit. Když jsem vycházel z koupelny, šla proti mně manželka. A Evu jsme museli budit! Spala jako mimino!Zatímco byla na záchodě, připravil jsem snídani. Najedli jsme se a připravil jsem jídlo na celý den, abychom mohli jít na celodenní výlet. Protáhnul jsem je po kopečkách a vraceli jsme se až za stmívání. Byli jsme unaveni, tak jsme se za­stavili v místní osvěžovně doplnit síly. Dali jsme si pivo a potom se šourali k chalupě. Přece jenom jsem měl víc sil, tak zatímco se holky sprchovaly, jsem připravil večeři. Byl to namáhavý den, tak jsme zalezli do postele, aniž bychom měli byť jenom myšlenku na nějaké hrátky. Ráno mě probudilo, že mi kdosi chce ulomit ten kůl mezi nohama. Samozřejmě Eva! Lomcovala mi s ním a snažila se ho polknout až po kořen. Sice se jí to nedařilo, ale snažila se. Když zjistila, že mě to probudilo, připlazila se jako had až k mému obli­čeji a zašeptala: „Pojedeme tedy do Města?“ „Tak jóó!“ odpověděl jsem. „Připrav snídani, abych si mohl za­mrdat se svojí zákonitou manželkou!“, vyhnal jsem jí. Vzala to vážně a tak se po malé chvilce pokojem šířila vůně ranní krmě. Ještě, že to bylo později, než jsme se s manželkou pomilovali. Eva byla celá nedočkavá, tak jsme sedli do auta a řítili se do Města. Zastavil jsem u první budky (tenkrát ještě nebyly mobily) a zavolal kamarádce z Města. Znovu jsme sedli do auta a zastavili u prvního zlatnictví. Tenkrát ještě nebylo o nějakých piercingových špercích ani po­tuchy, ale vybrali jsme si zlaté kroužky. Protože jsem dost vydě­lával, byla to cena „za hubičku“. Cestou zpět jsme se zastavili u nemocnice, kde nás čekala ka­marádka Helga s balíčkem. „Nenecháš to na večer?“ zvědavě se zeptala. Slíbil jsem jí to a tak jsme se zastavili v jedné restauraci na oběd. Ještě nákup v několika krámech (to nebylo jako dnes, že je supermarket, kde se nakoupí všechno) a řítili jsme se k chalupě. Přijeli jsme už za tmy, tak jsem nakrmil kamna a čekali jsme na kamarádku z Města. Ale nemuseli jsme čekat dlouho. Zavrčel motor auta a hned vzápětí Helga bouchala. „Pojď dál!“ zval jsem jí. „Tak mi řekni, co sis vymyslel!“ ještě ani nebyly otevřené dveře, když to na mne vychrlila. Už byla nahrubo informovaná, aby mohla přichystat vše po­třebné, ale neznala podrobnosti. „Svlékni se!“ sundal jsem župan a odhalil holé tělo. Zarazila se, ale potom odložila vše, co měla na sobě. Mezi nohama měla úplný kožich, ale zatím jsem to neřešil. Holky seděly na posteli a bojácně se k sobě tiskly. A to bylo řečí… „Tak pojď!“ podal jsem Evě ruku a zvedl jí. Položil jsem jí na stůl. „Budeš to mít odborně! To je zdravotní sestra!“ představil jsem Helgu. Vzal jsem dva šátky a spoutal Evě na každé straně ruku a nohu. Helga se při spatření holé kundy trochu zarazila, ale potom v ní zvítězila profesionalita. Všechno si přichystala na mističku. Vzala injekční jehlu a prudce propíchla hrot Evina malého pysku. „Úúúú…úúúú!“ tiše zakvílela, ale to už jí Helga zaváděla ten zlatý kroužek. Než se stačila vzpamatovat, měla zavedený i druhý. „Chceš to?“ zeptal jsem se jí a kroutil jí bradavkami. „Ano“! vykřikla, snad ve vzdoru. Přidržel jsem jí za spoutané údy, Helga jí stiskla bradavku pe­ánem a prudce jí propíchla. „Áá…ááá…ááá!“ zavyla Eva, ale to už měla v bradavce zavedený zlatý kroužek. Helga jí nenechala vzpamatovat a hned jí propíchla i druhou bradavku…Ještě jsem kleštěmi zmáčknul zavírání naušnic, aby se jí nemohly otevřít. Moje manželka na to koukala vyvalenýma očima. Evu jsem položil na postel a manželku na stůl. A Helga se znovu dala do díla… Holky se každou chvíli budily bolestí, jak je při každém po­hybu bolely zavedené kroužky. „To je krásné! To mi také musíš udělat!“ jenom stěží ze sebe dostala Helga. „Tak si to pořiď a mů­žeš přijet!“ Položil jsem jí na stůl a roztáhnul nohy. „Nejdřív tě musím oholit!“ došel jsem pro vše potřebné, abych mohl odstraňoval ten porost. Omyl jsem jí a zasunul ho do té bažiny. Tvrdě jsem jí ob­dělával, až její kvílení budilo holky. Vystříkal jsem jí a domluvili jsme se, kdy přijede. Po tom sil- ném orgasmu se po chvíli vzpamatovala a potom odjela. Holky stále ze spánku kvílely, jak je bolely čerstvě zavedené šperky. Posunul jsem je k sobě a lehl si na kraj postele. Ráno nás probudilo sluníčko, které dělalo, co umělo. Holky ještě bolelo to, co jsme udělali a tak jsme raději zůstali u chalupy. Ale nic jsme tím nepromarnili. Vzali jsme si lehátka a natáhli se na zahradu. A sluníčko hojilo rány… Po obědě ale holkám nějak otrnulo a začaly sebou šít. Ruka jim každou chvíli zajela mezi nohy, ale se syknutím ucukly. Sluníčko plnilo plán snad na víc, jak sto procent a tak jsme postupně odklá­dali vše, co jsme měli na sobě. Nechali jsme si jenom boty, aby nám neumrzly nohy. Když se jim na bradavkách zaleskly čerstvě zavedené zlaté kroužky, cítil jsem, jak mi mezi nohama cosi vyrůstá. „Já si musím okamžitě zamrdat, nebo mi praskne čurák!“ zved-nul jsem manželku a sáhnul jí mezi nohy. „Aa…uu..ne!“ nejprve ucukla, ale potom se rozkročila, abych k ní lépe mohl. Bolestné sykání se měnilo ve vzrušené dýchání a a začalo z ní vytékat stále více šťáviček. Otočil jsem jí a ohnul. Ten krví pře­plněný díl mého těla jsem zavedl tam, kde mu to dělá mimořádně dobře. Narazil jsem na kroužky a ona vykřikla bolestí. Ale po pár pří­razech jí to bylo jedno a přirážela, jako kdyby bůhví jak dlouho nemrdala. To čvachtání muselo být slyšet snad až dole ve vesnici. Věra na nás vykuleně koukala, ale potom si vrazila ruku mezi nohy a zkusila zasunout do sebe alespoň prsty. Nejprve také ucukla, ale když se vzrušila, její ruka kmitala tak rychle, jako kdyby si tu kundu chtěla rozžhavit. Netrvalo dlouho a jenom stěží tlumila výkřiky orgasmu. I manželka začala úpět a mne to vzrušilo tak, že jsem jí do té čvachtající bažiny přidal další tekutinu. Skoro bych přísahal, že jsem slyšel, jak jí to naráží na děložní hrdlo. Zůstal jsem k ní ještě chvíli přitisknutý a to, co jsem do ní nastříkal, jsem musel vy­pláchnout horkou močí. Otočila se a objala mě tak, že mi skoro praskaly kosti. Přisála se mi k ústům a jazykem mi zajela skoro do krku. Také jsem jí dr­žel a jazykem kontroloval, zda má v ústech vše v pořádku. Jazyky se nám proplétaly tak, až jsem se divil, že se nám nezauzlovaly. Konečně jsme od sebe celí zadýchaní odpadli. Ženě náhle ne­vadilo, že se mi o hruď opírá propíchnutými bradavkami. „To bylo krásné…!“ vydechli jsme oba, jako kdybychom se domluvili. Až jsme se tomu museli zasmát. Ale sluníčko se sklánělo k obzoru a tak jsme uklidili lehátka a šli ke kamnům. Zatímco jsem se staral, aby v chalupě bylo zase teplo, holky vlezly do postele, aby se zahřály. Samozřejmě, že tam neležely v klidu. Vzájemně si opatrně osahávaly a prohlížely za­věšené šperky. Místností se začalo šířit teplo a tak odhodily peřinu, aby jim nic nepřekáželo. Chvíli jsem je pozoroval, ale potom jsem raději při­pravoval večeři. Co tam dělaly jsem nevěděl, ale stále častěji se ozývalo kvílení. Bylo mi jasné, že to není nic bolestného, ale je to vzrušením. Nandal jsem večeři a sedli si ke stolu. Hladově jsme se pustili do jídla a zapíjeli to červeným vínem. Vtom jsem uslyšel, jak před chalupou zastavilo auto. Kouknul jsem skrz okno a viděl, jak z něj vylézá Helga. Přehodila přes rameno tašku a tak mi bylo jasné, že to nebude jenom nějaká zdvořilostní návštěva. Už zdvihala pěst, že zabuší na dveře, ale ruka jí máchla do vzduchu. Právě v tu chvíli jsem je otevřel. Při pohledu na to, že na sobě nic nemám, se zarazila. „Pojď!“ ustoupil jsem, aby mohla vejít. Rychle jsem za ní zavřel, aby neuteklo draze získané teplo. „Já..já…“ začala koktat. „Já vím, chceš také něco zavěsit!“ po­mohl jsem jí s tím problémem. „No, víš, já bych byla ráda, kdybychom mohli jet k nám do nemocnice. Mohli bychom být na gynekologické ordinaci. A tam by to všechno šlo lépe!“ konečně ze sebe vysypala. „Holky, co vy na to?“ zeptal jsem se. Holky byly nejprve zaražené. Daly hlavy k sobě. „Jóó! Tak jóó!“ náhle vyskočily a než jsem se nadál, byly oblečené. Zavřeli jsme chalu­pu a naskákali do auta k Helze. Za chvíli brzdila před jednou budovou v nemocnici. GYNE­KOLOGIE, přímo nad místem, kde zaparkovala byla cedule. Vešli jsme dovnitř a ona zamířila na konec chodby. Otevřela dveře a vstoupili jsme dovnitř. Helga nic neříkala, jenom se sebe horečně strhávala oblečení. Na nic jsme nečekali a také se svlékli. Ruce se jí tak třásly, že má­lem vysypala vše, co chystala na misku. Potom se uložila na to lůžko, kde byly držáky nohou a řemeny… „Prosím tě, pořádně mě uvaž!“ s drkotajícíma zubama řekla. Celá se při tom chvěla a tak jsem za pomoci holek rychle utáhnul všechny řemeny tak, že se nemohla ani hnout. „Chtěla bych ty šperky do malých pysků, do bradavek a..“ zarazila se, jako kdyby neměla sílu doříct. „A ten malý do klitorisu!“ náhle vyhrkla. „Ale prosím tě, pořádně mi zalep pusu! Bojím se, že budu strašně řvát!“ dodala. „No jóó, zdravotní sestra! Ostatním bez mrknutí oka dělá i to nejbolestivější, ale sama se bojí!“ posmíval jsem se jí. Otevřel jsem skříňku a vyndal kotouček náplasti. „Zavři pusu!“ řekl jsem a Helga pevně semkla rty. Přelepil jsem jí je náplastí. „Ale nejdřív si s tebou pohraju, abych měl nějakou odměnu!“ sklonil jsem se jí k obličeji. Vyvalila oči a v tu chvíli nevěděla, co tím myslím. Ale mezi široce roztaženýma nohama se jí rozevřela krásná kunda. Ve skříni jsem viděl kleště, kterým se odborně říká zrcadla, tak jsem je do ní zasunul a prohlížel si zevnitř ten zajímavý otvor. Celá zrudla, ale nemohla proti tomu nic dělat. Začala čím dál víc vlhnout, tak jsem je vytáhnul a místo nich jí tam vrazil to, co se mi vztyčilo mezi nohama. „Uhuhuhu!“ něco vykřikovala, ale přes zalepenou pusu jí ne­bylo rozumět. Kvílela a házela hlavou, ale po chvíli mrdání se uklidnila a začala si to užívat. Je pravda, že jsme spolu nikdy nic neměli, snad proto, že jsem byl ženatý a vždycky byl s manželkou. Protahoval jsem ten zázračný otvor a holky se jí přisály k bra­davkám. Po malé chvilce se třásla v orgasmu. Využil jsem toho a vzal pinzetu. Než si to stačila uvědomit, natáhnul jsem jí poštěvá­ček a prudce ho probodnul injekční jehlou. Zazmítala se tak, že jí řemeny stěží udržely a zaječela tak, že to i náplast na její puse málem neztlumila. „No, no! Ty jsi rozmaz­lená! Vždyť už to bude!“ zavedl jsem jí kroužek a zamáčknul za­vírání. Když už jsem v tom byl, propíchnul jsem jí bradavky. Také tam jsem zavěsil zlaté šperky a zbývala jenom ta krásně uslintaná kundička. Líznul jsem si trochu vytékajícího nektaru a ještě jednou jí tam zarazil ptáka. Několikrát jsem jí tu díru projel a bez varování jí ho vrazil do sousedního otvoru. Zase cosi zahučela, zazmítala se, ale to už jsem v ní byl až po kořen. Pomalu jsem protahoval i tento ot­vor a ona se pomalu uklidňovala. Holky jí hladily a opatrně líbaly na prsou a tak jsem jí natáhnul malý pysk a prudce ho probodnul. Asi byla už tak unavená, že to nijak nekomentovala. Jenom mi sevřela čuráka a zachvěla se. Za­vést ten kousek zlata, ještě druhý pysk a bylo hotovo. Teprve teď jsem si všiml, že vedle lůžka jsou ještě jedny dveře. Otevřel jsem je a za nimi byla postel. Asi proto, aby doktor mohl uspokojovat pacientky, rozdrážděné prohlídkou. Odpoutali jsme Helgu a odnesl jsem jí na postel. Náplast jsem jí nechal, ať si jí sundá sama. Ale než jsem jí stačil přikrýt, i s tou zalepenou pusou usnula jak mimino. „Pojď!“ chytil jsem manželku a položil jí na uvolněné místo. Sama roztáhla nohy a dala je do držáků. Mezinožka se jí rozevřela a začalo z ní kapat. „Ještě ne!“ políbil jsem jí a vysál trochu toho nektaru. Přece se nestává každý den, abych se ocitl v gynekolo­gické ordinaci. Vzal jsem zrcadla a pomalu je do ní zasunoval. „Né!“ vykřikla, když jsem moc prudce zmáčknul čelisti. Zajistil jsem je v této poloze a hladil jí. Uvolnila se a tak jsem pomalu zvětšoval roze­vření. Nastavoval jsem světlo tak, abych si mohl prohlédnout i to nejskrytější zákoutí. Zrcadla už byla rozevřená na maximum a Eva se také chtěla podívat. „Víš, já byla na gynekologii už mockrát, ale ještě jsem se nemohla podívat dovnitř!“ lehce zčervenala. Uvolnil jsem jí místo a nechal, aby také mohla vnitřek kundy mojí manželky prozkou­mat. Škoda, že jsem sebou nevzal foťák!“ zalitoval jsem a stimu- loval manželčina frajtra. Mezi nohama už měla díru jak po zlodějích, tak jsem z ní vy­táhnul zrcadla a chytil Věru za ruku. Měla jí krásně štíhlou.„Zasuň jí tam!“ poprosil jsem jí. Nejprve se zdráhala, ale za mojí pomoci jí do té díry zasunula. Obě holky z toho byly překvapené, ale ani jedna se tomu už nebránila. Vytáhnul jsem Věřinu ruku a místo ní zasunul čuráka. Snažil jsem se zasunout i pytel, ale to se mi nepovedlo. Už se začala sví­rat, tak jsem jí tu jeskyni alespoň vystříkal. S Věrou jsme se roz­dělili o to, co vytékalo a potom jsem pomohl manželce dolů. Polo­žil jsem jí na jakési lehátko, aby si odpočinula a nahoru vyskočila Eva. Také dala nohy do držáků a já jsem zíral, jak z ní doslova teče. Znovu jsem vzal zrcadla a zanořil je do ní. Manželka už se vzpa­matovala a tak se také přišla podívat, jak vypadá vnitřek kundy. Z vedlejšího pokoje jsme slyšeli vzdychání Helgy, jak se vrtěla na posteli. Nenechali jsme se tím rušit a oddávali se těm hrátkám, které nelze provozovat každý den. „Dej do ní také ruku!“ pošeptal jsem ženě do ucha. Vytáhnul jsem zrcadla a její ručka se začala dobývat do rozšklebené díry. „Uáá… uáááá…“ kvílela Věra, když prst za prstem pronikal do její kundy. Konečně tam ruka zajela až po zápěstí. „Áááááááá…!“ za­ječela Věra a snažila se na tu ruku co nejvíc narazit. To kvílení probralo i Helgu, která se s kvílením zvedla a šla se podívat, co se to tam děje. Když viděla ruku manželky ve Věřině kundě, skoro upadla překvapením. „To jsem ještě neviděla! Jak jste na to přišli?“ s dalším kvílením dopadla do židle. Nechtěl jsem holky rušit a tak jsem Helgu odtáhnul znovu ve­dle. Židle byla na kolečkách, tak to bylo jednoduché. Vysvětloval jsem jí – i když byla zdravotní sestra – co se to právě odehrává. „Uááá…ááá…!“ zakvílela, když se snažila stimulovat si pohlaví a zavěšené šperky jí zabolely. Znovu jsem jí na židli odvezl k holkám, které se nedaly vyrušit. Manželka rejdila rukou ve Věřině dutině a ta se už ani nesnažila tlumit výkřiky vášně. Helga měla překvapením otevřenou pusu, tak jsem jí tam zasu­nul ptáka, co se mi znovu zvednul. „Uuu…uuu..“ odstrkovala mě, aby jí nic neuniklo. Věra už poněkolikáté vykřičela svůj orgas­mus, tak jsem lehce vzal ruku manželky a pomalu jí vytahoval z té bažiny. Pomohl jsem Věře slézt a uložil jí na postel. „Chceš to také zkusit?“ zeptal jsem se Helgy. „A..a..ano!“ těžce se zvedla ze židle a snažila se lehnout na lůžko. Pomohl jsem jí a opět jí upoutal. „Áááá…ááá…!“ Kvílela, když se do ní manželka snažila dostat, prst po prstu, ruku. Zavedené šperky, zvláště ten v poštěváčku, jí bolely, ale ta touha, mít v sobě ruku, byla asi větší. Dílo se podaři­lo! Ruka v ní zmizela až po zápěstí. Helga se začala zmítat a už se ani nesnažila potlačovat svoje zvukové projevy. Můj čurák se zase zvednul a tak jsem manželčinu ruku trochu odsunul, abych ho mohl zasunout do toho hnědého otvoru. „Úúú… zaječela Helga a ztratila vědomí. Odpoutal jsem jí a znovu odnesl na postel. Vzal jsem sklenici a natočil do ní vodu. Všichni jsme byli vy­prahlí a tak jsme potřebovali tekutiny. Po napití jsme se trochu vzpamatovali, ale už jsme byli natolik unavení, že jsme na další hrátky neměli ani myšlenky. Helga zvedla telefon a něco do něj řekla. Po chvilce se ozvalo zaklepání na dveře. Otevřel jsem a za nimi stál saniťák. Překvapením nebyl schopný mluvit. „Pojď dál!“ první promluvila Helga.“Prosím tě, musíš nás odvézt domů!“ sko­ro mu musela zatlačit vyvalené oči. Jeho oči těkaly od jedné ženy k druhé. Určitě ještě neviděl šperky na bradavkách a to ještě nevě­děl, že mají šperky i mezi nohama. Oblékli jsme se a pomohli i Helze. Každý pohyb doprovázela kvílením, jak jí bolely čerstvě zavedené šperky. Než jsme se ob­lékli, saniťák přivezl vozík a posadil na něj Helgu. Samozřejmě, že se to neobešlo bez dalšího kvílení. Nastoupili jsme do příjemně vyhřáté sanitky a jeli jsme. Nejdřív jsme zastavili u domu Helgy a já jsem pomohl dostat jí domů. Uložili jsme jí do postele a jeli jsme k chaloupce. Saniťák nás vyložil a jel zpátky. „Řekni Helze, že jí čekáme na Silvestra!“ řekl jsem mu, než odjel. Napsal jsem pár slov na lístek, dal ho do obálky a požádal ho, aby jí to předal. Nemuseli jsme čekat dlouho. Hned odpoledne se ozval motor jejího auta a Helga se přiřítila. „Ty ďáble!“ přisála se ke mně a hrnula se dovnitř. Shodila se sebe všechno, co měla na sobě, aby si ulevila. Ty zavěšené šperky jí ještě pobolívaly. I my jsme na sobě neměli oděv, tak nebyly žádné problémy. „Ještě přijede Milan!“ řekla, když se rozdýchala. „No ten, co nás odvezl! A něco přiveze!“ tvářila se jako Sfinga. Pomohla holkám připravit pohoštění na večer a já jsem jenom seděl v křesle a díval se, jak se jim houpou šperky. Musel jsem se zvednout a jít pro pivo, abych na ně hned neskočil. Než jsme se nadáli, byl večer a ozvalo se zatroubení. Rychle jsem se oblékl a vyrazil ven. Milan právě z auta doloval nějakou krabici, tak mi jí podal, abych jí odnesl dovnitř. Vzal druhou, za­vřel auto a šel za mnou. „Tak na co čekáš? Svléknout!“ zahalekala na něj Helga, když viděla, jak s otevřenými ústy stojí ve dveřích a prohlíží si nás. Jako ve snách svlékal oblečení a když se narovnal, mezi nohama se mu tyčil sloup. Nenápadně jsem strčil do Evy. Ta pochopila a šla k němu. Poklekla a začala mu ten stožár zpracovávat. Oběma rukama ho obejmula a náhle jí celý čurák zajel až do krku. Všichni jsme na to nevěřícně koukali, ale to už Eva odtrhla hlavu a rozkašlala se. Náhle se k Milanovi přitočila Helga. Chytila ho za tu oj a táhla ho ke stolu. „Opatrně!“ chytila se za okraj stolu a vystrčila na něj zadek. Milan se nenechal pobízet a šoupnul ho do ní. Helga zakvílela, jak jí zabolely šperky, ale snažila se vydržet to. Nějak nás to vzru­šilo, tak jsem chytil manželku, ohnul jí vedle Helgy a začali jsme také dělat „ty směšné pohyby“. Eva na nás jenom koukala a tak si alespoň dala ruku mezi nohy a uspokojovala se. Ale dlouho to nevydržela. Náhle jsem ucítil, jak se nám dere mezi nohy. Rozkročil jsem se, aby k nám lépe mohla. Snažila se lízat vše, co z manželčiny kundičky teklo. Manželka se, asi při pohledu na tu mrdající dvojici, udělala. Když se přestala zmítat, vytáhnul jsem z ní to, co jí udělalo tak dobře a chytil Věru za hlavu. Stačila otevřít pusu a už jsem jí ho cpal až do krku. Náhle mi bylo jedno, že se brání a brutálně jsem jí šukal snad až do žaludku. Když se mi vyřítilo sperma, už skoro modrala. Padl jsem na židli a lapal dech. Eva padla na podlahu a také lapala po dechu. Manželka se vzpamatovávala a tak jsem jí povalil zády na stůl a vysával zbytky z té její studánky. Milan naplnil kundu Helgy až po okraj a také znaveně odpadl. Zato Eva se na ten pramen vrhla a snažila se vysát i tu poslední spermii. Když Milan viděl přímo před očima tu rozšklebenou kundu, nedalo mu to a čurák se mu znovu ztopořil. A co s ním? Prostě ho zasunul do toho otvoru, který ho tak lákal. Eva jakoby ožila a sna­žila se narazit na to kopí, co do ní proniklo, aby si také užila. Mi­lan jí také naplnil a unaveně odpadl. Eva si sedla na židli a snažila se zachytit vše, co z ní vytékalo. Labužnicky to slízávala z ruky, až už nic nezbylo. Všichni jsme zadýchaní seděli kolem stolu a odpočívali. Potom mě napadlo otevřít lahev vína. Nalil jsem do skleniček a lačně jsme je přiložili k ústům. Eva přinesla chlebíčky a tak jsme se na ně hladově vrhli. Teprve potom jsme byli schopni dál normálně fungovat. „Pojď se mnou!“ zvedla se Helga a šla na chodbu. Vzala balíček, který tam při příchodu nechala a otevřela ho. „Tady máš něco, co se ti tak lí­bilo!“ Naklonil jsem se a uviděl něco lesklého. Gynekologická zr­cadla, injekční jehly, peány a další nástroje. Přitiskl jsem se k ní a dal jí obrovskou pusu. „Děkuji ti!“ hrábnul jsem jí rukou mezi nohy a vnikl prstem do otvoru, odkud vytékaly její šťávičky. Vrátili jsme se do pokoje, abychom nezavá­hali. Protože kdo zaváhá, nežere – ani nepije! Milan mezitím otevřel další balík, co přivezl a odzátkoval jednu z lahví vína, které v něm byly. Po tom sexuálním maratonu jsme odpočívali a popíjeli, abychom nabrali další síly. Mísy s chlebíčky se vyprazdňovaly, také přibývalo prázdných lahví vína a ručičky hodin se blížily ke dvanáctce. „Obléknout!“ zavelel Milan a byl první, kdo na sebe dokázal natáhnout oděv. „Bude ohňostroj!“ objasnil a uchopil poslední ba­lík, co byl na chodbě. Vyběhl ven a než se z radia začaly ozývat zvony, ohlašující půlnoc, měl všechno připravené. Vzájemně jsme se líbali, abychom oslavili ten Nový rok. „Ustupte!“ Milan se od nás odtrhl a sklonil se ke krabici, co měl připravenou. Škrtnul sirkou a utíkal k nám. A vtom se to stalo! Z té krabice začaly létat rakety a rozzářily půlnoční nebe. Sledovali jsme tu neobvyklou podívanou (dnes je to nepochopi­telné, pyrotechniku lze koupit kdekoli) a tiskli se vzájemně k so­bě. Když ta podívaná skončila, ptal jsem se, kde to sehnal. „Mám strýce v Německu – samozřejmě, že v tom zlém!“ zasmál se. Vrátili jsme se do chalupy a otevřeli další lahev vína z Mi­lanova balíčku. V doprovodu melodií z radia jsme si zazpívali a uložili se ke spánku. Kupodivu jsme se na ty sražené postele vešli všichni. Už svítalo, když mě cosi probudilo. Bylo to krásné! Kdosi se snažil polknout mi žaluda, snad až do žaludku. Užíval jsem si toho pocitu a pak jsem otevřel oči. Můj úd byl v Milanových ústech! Neměl jsem s tím problémy a tak jsme ho stáhnul s postele, abych se k němu také mohl přisát. Bylo to poprvé, kdy jsem měl v puse mužský orgán. Byl to ne­obvyklý pocit! Ale všechno je poprvé! Vychutnával jsem si to tak, že jsem Milanovi vystříknul plnou dávku do krku. A vtom se mi do úst řítila i jeho dávka. „Pojď!“ chytil jsem ho za ruku a táhnul ho do koupelny. Chtěl jsem vyzkoušet, jaké je to při análním sexu. Zatím jsem neměl možnost to poznat, i když jsem o tom slyšel nějaké šuškání. Nastavil jsem mu zadek a on na něj plivnul a ohleduplně do mne zajel. Začal se pohybovat a mně se to – kupodivu – líbilo! Sice to z nedostatku praxe trochu bolelo, ale snad budu mít ještě příležitost. Vtom se do mne vyřítilo jeho semeno. „Tak tohle cítí ženy!“ pomyslel jsem si. Zažil jsem orgasmus, i když bez vý­střiku! Ale zato jeho výstřik se do mne vyřítil. Bylo to tak neobvyklé, že jsem se mu vytrhnul a prudce ho oto­čil. Milan se předklonil a roztáhnul si půlky. Vrazil jsem ho do něj, bez jakékoli přípravy. „Úúúú…!“ zakvílel jsem, když jsem si málem utrhnul uzdičku. Ale protože se mi z hubičky žaludu doslova řítily jakési sekre­ty, zajel jsem do něj až po kořen. Chytil jsem ho za to, co se mu znovu zvedlo a bohapustě ho mrdal, jak smyslů zbavený. I já jsem vystříknul, ale nechal jsem ho ještě zasunutý. Milan trpělivě držel, jenom sevřel půlky a tak jsem mu do střev ještě poslal obsah mo­čového měchýře. Tlak v jeho útrobách mi vytlačil ten špunt a rázem se z něj říti­lo vše, co jsem do něj napumpoval. Vzal jsem sprchu a omýval z nás vše, co nás znečistilo. Milan se narovnal a obejmul mě. „To bylo krásné!“ políbil mě. Nebránil jsem se tomu a polibek opětoval. Nevím, proč někteří lidé mají odpor k těmto praktikám! Ale i v té době to bylo „top secret“ – přísně tajné! Vrátili jsme se do postele a přitiskli se k holkám, které spaly, jako když je do vody hodí. I nám se zavřely oči… „Hezký Nový rok!“ popřáli jsme si vzájemně hned po probu­zení. Potom začal malý zmatek, když všichni chtěli hned na zá­chod. Ale i to jsme zvládli. Po snídani jsme si dali ještě jedno čísílko. Jak se říká – jak na |Nový rok, tak po celý rok! Holky jenom koukaly s vyvalenýma očima, když jsme se s Milanem otočili do polohy 69 a začali si kouřit čuráky, co jim způsobily tolik radosti. Pečlivě jsme si z nich vysávali vše, co na nich zůstalo po všech těch hrátkách. A potom jsme udělali oběd, přesunuli ho do žaludků a ještě chvilku si odpočinuli. Naposledy trochu sexu a Helga se s námi musela rozloučit. Prý jde na noční. Ale domluvili jsme se, že při příští návštěvě chaloupky se ozveme, abychom si ty krásné zážitky opět zopa­kovali. Milan ještě zůstal. Když jsme se rozloučili s Helgou, nejprve jsem přiložil do ka­men, aby bylo teplo na další hrátky. „Tak co s načatým večerem?“ hodil jsem otázku do náhlého ticha. Milan držel svůj klacek v ruce a bezmyšlenkovitě si s ním hrál. Také holky měly ruce mezi nohama a jakoby jim něco scházelo. „Lehni si!“ strčil jsem do Milana, až padnul na záda na postel. Čurák mu trčel k nebesům a tak jsem vzal Evu za ruku a dotáhnul jí k němu. „Klekni si nad něj!“ otočil jsem jí zády k Milanovu ob­ličeji a naváděl jí zadkem na jeho úd. Když tam zajel, položil jsem jí Milanovi na hruď a roztáhnul jí nohy. „Néé…to nééé…“ vykvikla, když viděla, jak se k ní blížím s trčícím bidlem. Pokusila se sevřít nohy, ale už bylo pozdě. Chytil jsem jí za ty zlaté kroužky na pyskách a roztáhnul je od sebe. Uslintaný otvor se otevřel a tím nic nebránilo, abych tam zajel až po koule. „Ááá…ááá..“ zalapala po dechu, když v sobě ucítila dva ču­ráky. Vytřeštila oči, ale po malé chviličce se jí to tak zalíbilo, že mezi těma dvěma ucpáváky sama začala kmitat. Manželka jí lehce potahovala za kroužky v bradavkách a tak se skoro okamžitě roz­ječela v orgasmu. To zapůsobilo i na nás a tak jsme jí naplnili oba otvory. Z té přemíry vzrušení ztratila vědomí. Manželka rychle podala hadr, aby nebyla postel plná našeho spermatu. Odšpuntovali jsme jí oba otvory a z nich se vyřítilo vše, co jsme do ní napumpovali. Eva otevřela oči a jenom nevěřícně koukala na to, co se nám pořád tyčilo mezi nohama a jako kdyby nechtělo ochabnout. Slez­la, nebo spíš sklouzla a nabídla místo mojí manželce. Ta neváhala a také se napíchla na čuráka Milana. Já jsem jí zašpuntoval zepře­du a bylo další kolo. Nevím, zda to způsobilo naše předchozí vystříkání, nebo něco jiného, ale manželka se mezi námi zmítala podstatně déle. Eva ko­lem nás mlsně obcházela a nevěděla, jak se zapojit. Potom jí to napadlo. Kleknula si nad obličej manželky a nabídla jí k lízání kundu, ze které ještě ukapávaly zbytky směsi jejích sekretů a našich sper­matů. A potom i manželka dala hlasitě najevo, že dosáhla orgas­mu. Ještě pár pohybů a i z nás se vyřítil proud… Ale to už byl opravdu pro dnešek konec. Všichni jsme byli vy­cuclí jak citron a tak jsme po krátkém odpočinku udělali večeři a potom odpočívali při hudbě z radia. Tenkrát ještě nebyla televize…

Bobr © 2014








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Danka

Mám ráda orální sex, dokážu si ho užívat maximálně a na 100%. Zavolej.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 454

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA DANKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Marta

Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 453

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Blanka

Orál, anál i klasika. Jak si to budeš přát? Máš to rád zezadu? Já to miluji. Není nic lepšího, když si mě hezky zezadu přidržíš a budeš do mě přirážet ze všech sil. Vlna orgasmů nás nemine.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 452

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA BLANKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Bobr


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury