Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Změnila vzhled a pak chování

Možná mě tu některé odsoudíte, ale stalo se. S přítelkyní Jarkou jsme 6 let, z toho 4 roky spolu žijeme. 0na má teď 30 let, já (jmenuji se Franta) mám 35. Jsme oba VŠ. Jarka je učitelkou na základce zady v Říčanech, kde učí na 1. stupni, kdežto já pracuji u jedné firmy v Praze, co se zaobírá obchodem a financemi, kde jsem na pozici Business Development Manager. Máme pěkný vlastní třípokojový byt v novostavbě na okraji Říčan a řekl bych hezké, snad spokojené manželství do něhož už chybí jen dítě. V létě jezdíme na exotické dovolené (Seychely, Maledivy, Dominikánská rep., Bahamy či ost. Bali), v zimě alespoň na týden jezdíme do Rakouska, Sev. Itálie či Švýcarska na lyže. Myslím, že i přes kvantum pracovního vytížení svou ženu vyloženě nezanedbávám. Občas ji vezmu někam na večeři, do divadla, na ples a za přáteli… I v sexu nám to docela klapalo. Oba jsme ve věku, kdy můžeme stále a tak jsme se neomezovali. Jarku jsem vždy miloval nejen pro její intelekt a povahu (veselá, komunikativní, společenská, sportovně zaměřená, až bych řekl v tomto směru více akční než já. Nekouří, z alkoholu pije jen víno a to s mírou. Také má silnou vůli, umí se ovládat a jsem na beton přesvědčen že mne předtím nikdy s nikým nepodvedla), ale i pro její vzhled (Krásný obličej, modrá kukadla, štíhlá sportovní postava, ale nikoliv hubená, trojky prsa a dlouhé blond vlasy až pod lopatky, které si občas stahuje do koňského ohonu nebo plete do copu). Byla to taková moje bárbína, kterou mi nejeden chlap mlsně záviděl. Však jsem Jarce také často říkal, že jsem na ni hrdý, jakou mám kočku, ale že ji miluji nejen proto, jak vypadá… Myslím, že Jarce lichotilo, že ji pokládám za sexy kočku, ale na druhou stranu mi tvrdila, že to prý pro ni není zase až tak zásadní v našem vztahu. Byla ale ráda, když jsem za ní třeba jen tak přišel do kuchyně, objal ji, dal jí pusu… I když jsem v práci déle a někdy se vracím až na sedmou večer, nebránil jsem se nikdy jejím podnětům, přestože jsem byl třeba utahaný. Když si chtěla udělat hezký večer, když napustí vanu a chce se milovat, tak jsem ji neodpálkoval, ale přistoupil na tu hru. Dokonce jsme uvažovali, že se vezmeme. Koupil jsem jí snubní prsten s diamantem a zeptal se jí, zda si mne vezme. Byla dojatá i když to si už nějaký čas očekávala. Řekla „Ano“ a tak jsme začali řešit naší budoucí svatbu. Také jsme se dohodli, že bychom už mohli začít pracovat na potomkovi a tak Jarka vysadila antikoncepci. Jenže… Je to právě půl roku. Já se ten den měl vrátit až pozdě večer a Jarka se rozhodla, že mi udělá mega překvápko. Prostě se rozhodla, že udělá z mě neznámé pohnutky radikální změnu svého zevnějšku. Nechtěla to předem se mnou probírat, vlastně naopak, ona si asi myslela, jak mne ohromí. Když jsem přijel kolem 22. hodiny domů z pracovní večeře Jarce předem avizované, vyšlapal do druhého patra a odemkl byt, bylo doma ticho. Jen skrze skleněnou výplň dveří z obýváku do ložnice jsem viděl mihotavé světlo. „Á, Jarunka zapálila svíčky a určitě na mě čeká v postýlce nahatá“, proběhlo mi hlavou. Vysvlékl jsem se v obýváku tedy také do naha a potichu se sunul k ložnici. V ložnici bylo příšeří a skutečně tam na talířcích plály 4 svíčky a jedna vonná. Jaruška ležela celá skrytá pod peřinou, venku měla jen chodidla a lýtka. Z pod peřiny se ozývalo její docela slyšitelné odfukování. Na tu její svádivou lest jsem pochopitelně zabral. Políbil jsem ji na chodidlo, pak jsem ocicmával její prsty a začal jsem jí pomalu přejíždět rukou po noze až ke stehnu a po něm pak ještě výš.
“Krásně voníš, miláčku…,“ zašeptal jsem a pohladil ji v místech, kde to miluje… Nechala mne. Ani se nepohnula a hlavu měla dál schovanou pod peřinou. Když jsem si s ní začal hrát, věděl jsem, že to své „hraní na spánek“ už dlouho nevydrží… Ale snažila se! Jenže pak už se Jarča dostávala do varu a hra na spací přítelkyni šla fofrem ho háje. Aniž by si to asi v té chvíli uvědomila, otočila se na záda a odsunula peřinu ze své hlavy. A v tom okamžiku jsem zmrznul v šoku!. Moje polibky a doteky rázem ustaly stejně jako vítr před silnou bouří. “Co to je?“ neměl můj hlas už pranic společného s tím mým předchozím něžným hláskem, který Jarce ještě před minutkou šeptal, jak moc ji miluji. Prostě jsem na přítelkyni zíral a mlčel. Po hodné chvíli jsem vstal a rozsvítil lampu. Opět jsem pak na Jarku zíral jak na zjevení boží a ona mi mlčky ten podivný pohled opětovala. Její krásné dlouhé blonďaté vlasy byly minulostí a na mě zírala krátkovlasá černovláska. „Děláš si srandu, že jo?“ řekl jsem zdrceně. „Ne, nedělám. Fakt chci změnu. A radikální! Krátký vlasy, černou barvu, sportovní sestřih. Prostě něco, co mi zabere úpravu účesu maximálně minutu!“ řekla mi na to udiveně, že mne to tak vzalo. „Jarko próóóóóč???!“ zavyl jsem zoufale. „Třicítka je za mnou a já ti mám pocit, že ten styl „bárbínky“ už ke mně nesedí…“, argumentovala. Já to ale pořád nechápal, pořád jsem tomu nechtěl uvěřit a měl jsem pocit, že mne šálí zrak. „Jaruš, jenom mi prosím tě řekni, že je to paruka…,“ zašeptal jsem a můj hlas byl tlumený jak odbíjející hodiny za stěnou obýváku. „Je to paruka?!“ zařval jsem náhle a zatahal ji silou za vlasy. „Ne! Není!“ Chytla mne za ruku. „A nervy mi ty vlasy! Bolí to!“ štěkla na mne . Krásná chvíle se rázem změnila na manželský slovní boj. Její iluze o tom, že se mi její nová image bude líbit byla lichá. Asi si to s dětskou naivitou myslela, jenže já zuřil, běsnil a vyváděl. "Hergóót, doprdele…! Takový krásný vlasy a ty se takhle dáš zprznit… Určitě si za tohle vyhodila dva táci a mě se teda vůbec nelíbíš. Já chci svou Jaruš s těma krásnejma dlouhejma blonďatejma vlasama!“ ječel jsem. „Vždyť víš, že sem je na tobě miloval! Ty se máš snažit líbit mě a ty si udělala přesně pravej opak! To máš nějakýho kořena, nějakýho borce, na kterýho chceš s tímhle jako zapůsobit?! Ty se máš snažit líbit mě, takže kdo za tim je??!“ vyváděl jsem. Mlčky mne pozorovala a snažila se v sobě dusit vztek. Sopka v ní po chvíli vybuchla a horká láva zničila i tu poslední vzpomínku na její žhavou sexuální touhu. Strašlivě jsme se pohádali. Já Jarce ve finále řekl: "Teda Jaruno, takhle vypadáš jak jeden muj kolega z práce, vo kterym se ví, že je přihřátej! Zapomeň na sex do chvíle, než budeš vypadat jako dřív! Měl bych pocit, že bych to dělal s chlapem! Při pohledu na tebe se mi teda nepostaví, ani kdyby si ho prosila na kolenou!“ a práskl jsem dveřmi a odešel.

Neptejte se, jak to u nás doma od toho večera vypadá. Jedním slovem: hrůza! Štve mě to, jasně že jo. Jarka mi druhý den řekla: „Franto, no snad mne proboha máš rád proto, jaká jsem, a ne proto, jak vypadám?! Na to jsem odměřeně řekl: "Jo, eště se nech pokérkovat a dej udělat si piercing, abys byla cool. Svatá ty prostoto? Takže když budeš vypadat třeba jak hastroš, jak ježibaba, tak to neznamená, že tě nemám milovat? A vo já? na mě si ohledy nevzala. Co kdyby si dal narůst plnovous jako krakonoš a dlouhý háro, co kdyby si dal pokérkovat ruce jako fotbalisti nebo začal nosit třeba náučnice, to by se ti líbilo? Asi né, že jo. A neříkej, že bys mě pak dál stejně milovala. Jarko, kdybys musela nosit brýle nebo kdybys měla nějak zjizvené tělo po operaci nebo stryje na břiše po těhotenství, ani bych neceknul, protože s tím se nedá nic dělat a za to člověk nemůže, jenže ty sis zprznila hlavu sama ze svý vůle!“ Týden jsem spal v budoucím děcáku na válendě. Pak jsem se vrátil do ložnice, ale od té doby s Jarkou nesouložíme. Oba jsme se zakopali ve svých pozicích. Já trvám na svém a ona také. Párkrát to na mne zkusila v domnění, že mne zlomí. Natřásala se přede mnou v erotickém prádélku, jenže to na mne nikdy neplatilo. Já vždy preferoval to, co je pod ním. Nějaké krajkové podprdy či kalhotky mne nevzrušují. Na to jsem jí řekl, že se chová, jako nějaká nadržená puberťačka.Ona mi zase řekla, že si prý připadá jako blbka a totální neatraktivní odpad. Prý zda dělám, že jsem o ni ztratil zájem, nebo jsem ho ztratil opravdu? Pokud prý ano, pokládá si otázku, zda chce s takovým člověkem po boku dál žít?! Prý: „Hele, je mi třicet a v tomhle eště mladym věku se vážně nehodlám vzdát sexu. Sex a ty tvoje intimnosti mi chybí! Chci to s tebou řešit, strašně moc! Dříve jsme přece takovýhle problémy neměli, Franto! Uděláme kompromis, já si dám vlasy zase odbarvit zpátky na blond a ty přestaneš trucovat“, lísala se a dodala: „Měl by sis oholit to strniště, vypadáš jako bezdomáč“ „Aha, tak strniště ti vadí, ale dát si zase zpátky narůst vlsy, to ne“, kontroval jsem. „Jenže i když se mi to na tobě moc nelíbí, miluju tě i tak“, pronesla. „Já tě taky miluju i s tím, co nosíš na hlavě, jen mne jaksi sexuálně nevzrušuješ. Holky ostříhaný na kluka mi nikdy hukot v klacku nezpůsobily. Já za to nemůžu, prostě to mám v hlavě tak nastavený a s tím nic neudělám“, vysvětlil jsem. „Nechej si růst vlasy a já se oholím a když uvidím tvou snahu o nápravu, budu se snažit taky“, slíbil jsem. Žili jsme spolu, bavili jsme se, ale byli jsme jako bratr a sestra. Já se odbavoval honěním a Jarka zase masturbací. Vím to, protože si měsíc po našem účesovém extempore pořídila robertka. A skutečně se sala zase odbarvit, ovšem přitom znovu ostříhat. Já se sice zase do hladka oholil, ale sex nebyl. Asi před třemi měsíci jsem zaznamenal první náznaky něčeho divného. Já mám své kamarády, žena své kamarádky i když ti moji byli i její, ale nějak se jí k nim přestalo chtít chodit. Že prý ty jejich manželky a přítelkyně jsou krávy atd…, takže já chodil sám a ona taky za těmi svými. Jen sem tam jsme šli spolu. Nějak jsem tomu nevěnoval pozornost… Věřil jsem ji vždy. Ale pak náhle… Nečekaně jsem vstoupil takhle jednou do obýváku, kde seděla ona u počítače, a jediným bleskurychlým kliknutím myší se na monitoru místo rozepsané zprávy rázem objevuje jej pracovní mailbox. „S kým si to píše? A proč to nemám vidět?“ ptal jsem se v duchu. Večer jsem si pak šel lehnout s těžkou hlavou a černými myšlenkami. „Děje se něco, čeho bych se měl bát?“ Asi za týden na to jsem dostal sms-ku se zněním: „Vaše přítelkyně se schází s jiným!“ No, nejprve jsem tomu nevěřil, ale ten červ pochyb už v hlavě byl a tak jsem jí v nestřeženém okamžiku koukl do mobilu. Naštěstí na tvorbu hesel není Jarča příliš důvtipná a tak asi na pátý pokus jsem se jí dostal do emailové schránky. Zjistil jsem, že si píše s nějakým chlapem. Ty mejly si neschovávala. Asi mě měla za úplného důvěřivého blba. To zamrzí samo o sobě. Když jsem se jí zeptal s kým že si to stále píše, tak mi řekla, že je to jen jeden kamarád, že o nic nejde. Jenže to mi nestačilo a místo abych držel hubu a měl oči na stopkách, opáčil jsem se: „No, mě se moc nezdá, že vo nic nejde… Kamarád by tě neoslovoval: "divoško“ nebo „hambatice“ a taky by ti nepsal: „Jak to bylo včera pěkný“ a „že už se na tebe zase těší“. A co ty smajlíky s pusinkama a srdíčkama?? „Hezky se vyspi, miláčku můj“…??? Tohle že je kamarád? To můžeš nakukat babičce, ale né mě." Místo, aby se mi to snažila lživě okecat, tak se na mne rozdurdila, co jí mám co lézt do telefonu a že je mi do toho hovno! „No, víš, příjde mi to dost nenormální. Takže si mi s tím frajerem už nevěrná, co?“ přešel jsem do útoku. „Ale prosim těee… Nebyla a nejsem, ty žárlivče“, uzavřela to. Rozhodně Jarce ale nešlo o to, tu komunikaci utnout, přesto, že už věděla, že o tom vím. Ptal jsem se sám sebe, jak dlouho už to trvá. Během té doby si SMS-kovala a e-mailovala klidně dál. Jestli mne podváděla, tak už to snad muselo začít v době, kdy to mezi námi ještě bylo fajn. A protože se ze mne stal nedůvěřivec, začal jsem sondovat a pátrat. Na fb si tedy s nikým nepsala. Tam měla jen kamarádky a kolegyně nebo příbuzné. Navíc Jarka nepatří k těm, co si s chlapem jeden den píší a druhý den by se s ním hned sešla. I ona byla opatrnická. I mě poprvé dala až po tříměsíčním chození, když si mne otestovala. Krátce po té mi volal Luboš, můj nejlepší kamarád a spolužák s gymplu, že prý jel skrze ulici, kde je základní škola v níž učí Jarka. Bylo to prý tak nějak v půl druhé odpoledne. Uviděl mezi dětmi vycházet i mou přítelkyni. Už na ni chtěl zatroubit a pokynout na pozdrav, když si všiml, že šla k nějakému mladému chlápkovi, kterému může být mezi dvaceti až pětadvaceti roky, dali si pusu, tedy spíš prý vášnivější polibek, pak se vzali za ruce a odcházeli bok po boku jako dva milenci. Ptal se mne, jestli vím, zda Jarka někoho má za mými zády a jestli nám to spolu klape. Prý tohle nečekal. Nejdříve jsem chtěl koupit na internetu šmírovací program do jejího telefonu, ale na to nemám v práci čas. Proto jsem si nakonec koupil jen dvě odposlechové štěnice a digitální budík s docela citlivou minikamerkou a wifi vysílačem. Budík jsem si dal na noční stolek a natočil jsem jej lehce šikmo, aby měl záběr na celé naše letiště a ty štěnice jsem skrytě umístil v ložnici i obýváku. Abych řekl pravdu, moc jsem v nic nedoufal. Počítal jsem s tím, že volat si s ním může přece ve škole o přestávkách a psát doma, když tam nejsem nebo třeba i na ulici. Věděl jsem, že Jarka se mi nikdy sama nepřizná, bude to bagatelizovat a bude zatloukat, takže ji těžko z nevěry usvědčím. Ona ví, že to vím nebo alespoň tuším a určitě to ví i ten její neznámý. Nemínil jsem ale investovat do vztahu, který se pro mne začal jevit jako neperspektivní do budoucna. Nechtěl jsem dělat vola. Od tajné kamery v budíku, která se spouští pohybovým čidlem a od odposlechu štěnic jsem, přiznám se příliš nečekal, protože bych nepředpokládal, že by si Jaruna nějakého milence vodila domů. Na tolik jsem ji považoval za chytrou a opatrnou. Skutečně první dva týdny od instalace jsem na štěnicích nic závažného neslyšel. Občas telefonní hovor s kamarádkou o babských věcech, s matkou a tak podobně. Kamera v budíku zaznamenala, jak Jarka ustýlá nebo jak se převléká a také jsem měl možnost vidět, jak si to dělá tím vibrátorem a jak u toho měla i orgasmy.

Až pak najednou… Prostě měla telefonát se svou ségrou Blankou. Nejdříve takové to blá blá, ale pak náhle začala: „Blani, já ti asi udělala hroznou pitomost… Já sem si jen tak nezávazně zašla na jeden chat. My máme s Fandou teďka takovou krizi, víš. Chtěla sem si jen tak poklábosit s nějakym mužskym… Jenže z nezávaznýho klábosení začalo flirtování… No… ten kluk se menuje Roman… Hele, von je svobodnej, má eště jen dvaadvacet… Já vim, že sem pitomá, jenže když von je jinej než Franta. Je takovej romantickej, plnej elánu, eště takovej neskaženej životem… Já se mu líbim, to se pozná… No víš…, vzešla z toho nakonec schůzka a já na ní šla… Né, tohle Franta neví, jen mi přišel na to, že si s někým píšu, ale vo něm ví prdlajs… Nijak se mi nezdál pohlednej, ale je milej a sympaťák… Hmmm… Hmmm… No jasně, dávám si bacha… No víš, my s Frantou sme asi ten náš vztah začali brát jako samozřejmost. Franta si už přestal hrát na dobyvatele a já na vzdorující princeznu a mě to najednou začalo tak nějak chybět. Hele, ségro, já si tim flirtem na chatu chtěla jen dokázat, že je vo mě pořád zájem, že sem furt atraktivní… Mezi mnou a Frantou se tak nějak vytrácí ten cit, láska a důvěra. Však už sem ti vyprávěla, jak vyváděl, když sem změnila účes… Hele, já vim, že sem to přehnala. Vona i moje kadeřnice mi řikala, že je škoda mejch krásnejch dlouhejch vlasů. Možná sem udělala koninu, ale co on mi má poroučet, jaký mám mít vlasy? Nemusí bejt pokaždý po jeho!… No jó… Já viiim… Sice spíme v jedný posteli, mluvíme spolu, ale hele, sex je nula. “

Z manželčina rozhovoru s mou švagrovou Blankou jsem vyrozuměl, že Jarka se s tím mladym hajzlem před čtrnácti dny sblížila natolik, že se do něj zamilovala a že už spolu jednou šoustali. Prostě své sestře najedenou řekla: „Nakonec jsme se spolu vyspali Sice jsem se cejtila hrozně vůči Frantovi, ale ten sex s Romanem byl úžasnej“. Věřte, že jsem zatínal pěsti až mi od toho lupaly klouby. Musel jsem v duchu napočítat do deseti, abych hned neletěl na Jarku. Nechtěl jsem ale prozradit ty štěnice, proto jsem to v sobě dusil. Chtěl jsem to řešit s chladnou hlavou. I když ze mne udělala paroháče… „No, vlastně, když nejsem manžel, nemůžu přeci být paroháč“, chlácholil jsem se.

„No jó, ale von asi začal něco tušit a potají mi projel telefon“, pokračovala Jarča. „No okecala sem to, ale asi už ví, že s někym něco mám. Je takovej nesvuj, to na něm poznám. Hele, já Frantu nechci ztratit… Roman? Roman je moc fajn, ale hele ségra, von je eště jen vysokoškolák… No jó, dyť jó… Já to chci s Frantou dát zase do pořádku, chci to dát zase dohromady, ale chci aby se to nějak změnilo.“ Pak už mluvily zase o pro mě nedůležitých věcech. „Tak Roman? 22 let a vysokoškolák?“ říkal jsem si nasraný a žárlivý. Rozhodl jsem se, že si nejdříve zjistím kdo to je a co je zač, abych měl informace. Navštívil jsem proto jednu soukromou detektivní agenturu. Nechtěl jsem žádnou sledovačku. Řekl jsem, že o manželčině nevěře již vím, jen neznám totožnost jejího milence. Řekl jsem jim, že se jmenuje Roman, ale neznám příjmení, že má mít prý 22 let a je to údajně svobodný student VŠ. Byl jsem seznámen, že za práci si účtují 400 korun na hodinu. Chtěli vědět jak se jmenuje moje žena, datum narození, kde a jako co pracuje a chtěli také nějaké její fotografie. S tím jsem počítal a měl je s sebou. Dal jsem jim svůj telefon s tím, že až o něm budou mít informace, dají mi vědět, ale že to bude otázka pár dní. A skutečně… Trvalo to tři dny, když mne kontaktovali, abych přišel. Sice mne ta sranda stála 10 tisíc, ale dali mi, co jsem po nich žádal. Dokonce mi dali i pár jeho fotografií a fotku Jarky s ním ruku v ruce asi 50 m od její školy. Zaplatil jsem keš a pak v kanceláři, když byli všichni na obědě, rozlepil tu velkou žlutou obálku. Mimo oněch fotek tam byl papír na něm stálo:

Sledovaný zájmový objekt: Roman Smrčina, narozený 2.4.1997 v Praze. Bytem Praha 10-Vršovice, xxxxxxx čp.32. Absolvent SŠ elektrotechnické, t.č. nezaměstnaný. Rodiče jsou rozvedeni, syn bydlí u matky. Jeho telefon xxx xxx xxx. Rád navazuje kontakty se ženami přes chaty. Zdá se, že se od nich nechává různě finančně podporovat či obdarovávat. Už byl v tomto ohledu jednou trestně stíhaný a odsouzený k podmínečnému trestu. Pak tam byly tři seznamovací chaty. Na každém měl profil, ale vždy s jiným nickem. Také tam byl jeho profil na fb.

Vzal jsem pak do ruky jeho fotku pořízenou přes teleobjektiv. Ano, není to žádný super model, žádný neodolatelný krasavec. Dokonce jsem si pomyslel, že já mám lepší vizáž. Ale vypadal tak kamarádsky, tak důvěryhodně. Netvářil se namyšleně nebo nějak sebevědomě. Prostě tuctový kluk vysoký jako moje Jaruna, tedy nějakých 175 cm. „Asi seš výřečnej, umíš valit ženským šrouby do hlavy, umíš jim lichotit, tvářit se skromně jako studentík, kterým ale nejsi. Hlavně si chceš zašukat s vdanejma paničkama a eště z toho něco trhnout, si ty mi ale vychcánek…“ říkal jsem si tiše pro sebe. V kanclu jsem si také našel ty webovky se seznamovacími chaty a našel si jeho profily. Všechno jsem si zdokumentoval, abych měl důkaz, že hošánek je jen lovec naivních pipek.

Chtěl jsem ale nějaký důkaz in flagranti, něco natolik závažného, že by se z toho už moje přítelkyně nemohla vykroutit. A pak jsem dostal zoufalý nápad. Ostatně zoufalí lidé v zoufalých situacích často dělají zoufalé věci. Hrál jsem divadlo nic netušícího a vědoucího jen zlomek toho, co jsem od teď věděl. Při večeři jsem jen tak nezúčastněně nadhodil, že pozítří musím jet do Bratislavy k jednomu jednání se slovenskými a maďarskými obchodními partnery, takže ráno vyrazím už v šest a domů se nevrátím dříve než v devět večer. Jarka na to nijak zvlášť nezareagovala. Prý že jo a když musím, tak musím. Víc jsem o tom s ní nehovořil. Občas jsem na služebky třeba do té Bratislavy, Ostravy, Mnichova, Vídně nebo do Budapešti jezdil. Druhý den jsem v práci nahlásil, že si musím vzít následující den volno, protože musím jet na pohřeb svého strýce z matčiny strany, kterého jsem si vymyslel. Jak jinak, že… Doufal jsem, že by odpoledne něco u nás doma třeba možná něco mohlo být i když jsem stále předpokládal Jarčinu opatrnost a v to, že by si toho mladého zmetka mohla přivést k nám domů jsem doufal jen asi tak na 10%. Spíš jsem si říkal, že budu číhat poblíž školy, kde přítelkyně učí a že třeba on zase přijde a spolu až někam půjdou, budou mnou sledováni.

Pozítří jsem brzy vstal, oholil se, dal sprchu, navoněl deodorantem, posnídal, pak si vzal košili, kravatu a kvádro, do ruky diplomatický kufřík a přes rameno tašku s notebookem, načež jsem se rozloučil s Jarkou a mazal k autu. Nasedl jsem a odjel. Zajel jsem ale jen do 11 km vzdálených Mnichovic a tam jsem zaparkoval na takovém placu poblíž rybníčku. V autě jsem si udělal pohodlí a na notebooku v klidu vyřizoval došlou korespondenci i pár služebních telefonátů. Procházel jsem se, čistil si na vzduchu rozjitřený mozek a v duchu jsem si říkal, jaký jsem pitomec, že bych se měl asi přece jenom kvůli té bouřce s účesem Jarce omluvit a nebýt tvrdohlavý. Zároveň mne od toho ale odrazoval ten její vztah s tím Romanem a to, že mi s ním zahnula. Dojel jsem si na náměstí na oběd do tamní restaurace a zase jsem se s autem vrátil na původní místo na okraji Mnichovic. Poslouchal jsem rádio a klimbal i přemýšlel. Mohly být tři odpoledne a já se už považoval za pitomce, který vyšiluje jako nějaký žárlivý Othelo, když mi náhle přišla na mobil zpráva. Otevřel jsem ji a tam stálo. Kamera – on line přenos. Propojil jsem hned kablíkem mobil s notebookem a spustil to.

Hleděl jsem na Jarku a toho zmetka. Ona ho fakticky dovedla k nám domů! To v co jsem ani nedoufal se stalo skutečností. Ta potvora si myslela, že jsem na té služebce v Bratislavě a že do večera mají volné pole působnosti. Líbali se ve stoje mezi dveřmi z ložnice do obýváku a pomalu se svlékali. Ten šmejd s ní pomalu přitom postupoval a zatlačoval k naší posteli. Náhle ji povalil na postel a začal si hrát s jejím tělem, hladil ji a líbal. Pomalu ji vysvlékl z riflí a trička a posléze i z podprsenky. Hleděl jsem na to jak puk, že Jarka zůstala jenom v kalhotkách. On byl zase jenom v boxerkách. Líbali se, on jí rukama plenil prsa, nohama se proplétali, mazlili se a on jí pak zajel rukou pod kalhotky do rozkroku. Jarka ležela a on ji začal líbat krk, ramena a pak prsa. Viděl jsem, jak jí dumlá bradavky, jak jí je jazykem objíždí dokola, jak jí je cucá i jemně hryže, jak jí po nich kmitá jeho jazyk a rukou Jarku hladí na břiše kolem pupíku, po bocích, jak jí stahuje kalhotky a svojí nohou se vkliňuje mezi její. Líbají se, dávají si francouzáky, Jarka mu nahou kundou jezdí po stehně. On změnil polohu a hlavu Jarce strčil do rozkroku. Úplně si to představuji, jak má krásný výhled k její nevěrné kundě. Viděl jsem ho, jak jí olizuje vnitřní stranu stehna a přibližuje se ke kundě. Umí to, ten šmejd… Tohle Jarča miluje. Předtavuji si, jak jí tam špičkou jazyka dráždí, strká ho do ní, kroužím a kmitám jím tam a díky instalované štěnici slyším jak Jaruna zhluboka oddechuje a tiše sténá, také sleduji, jak se trochu prohýbá, vím že ji to vzrušuje. Určitě jí jeho jazyk kmitá po poštěváčku, jak jí jezdí nahoru dolů štěrbinou. Pak jí jednou rukou hladil levý prs, kdežto prsty druhé ruky jí strčil do vagíny. Je mi jasné, že Jarka teče stále víc. Pak vidím, jak jí přichází její orgasmus, rukama mu tlačí hlavu mezi nohy a svírá mu ji stehny, přičemž už nekontrolovaně sténá: „Jóóó…eštééé…nep­řestávéééj!!!“

Najednou mne šokovala, když mu řekla: „Poď už do mě! Chci, abys mě pořádně vošukal“. Nedal se pobízet. Ocas, který měl asi dvaceticentime­trový, protože já mám 17 cm a na monitoru se mi ten jeho zdál o trošku větší, mu stál. Jaruna ležela na znak a rozevřela mu nohy, které hodně skrčila do praku. On se hned přesunul boky mezi ně. Byla mokrá, takže mu to nečininilo problém se do Jarky dostat. „Jee..eeeáááá­ách!!!“ ozvalo se to, co se jí vydralo z úst a bylo jasné, že je v ní, že jí projel kundou až na dělohu. Bylo to pro mne nové. Žárlil jsem, měl vztek a zároveň to pro mne bylo najednou vzrušující. On se začal pohybovat dovnitř a ven. Pomalu vytahoval a prudce do ní zarážel. Jarka byla jako u vytržení. Zvrátila hlavu, ústa otevřená a řvala slastí. Očividně se jí to líbilo. Takhle ji bral se stále rostoucím tempem asi dvě minuty. Jarka mu nohy ovinula kolem boků a vydávala skřeky, které jsem od ní nikdy neslyšel. On se nad ní vzepřel na pažích a mrdal jako sbíječka, zatím co ona měla napjatý obličej a celá se třásla. Bylo mi jasné, že jí žaludem plení dělohu a rukama mu křečovitě drtí ty jeho. Náhle se uprostřed jejího ryku on prohnul, hlasitě vyhekl a já věděl, že do ní semenil, že jí stříkal semeno přímo na čípek. Přitom jsem si uvědomil, že Jarka přece už nějaký měsíc nebere hormonální antikoncepci …??? „A dost!!!“ zařval jsem v autě jako poraněný lev. I když jsem tušil, že to bude pokračovat, vypnul jsem to. Už jsem se na to nemohl dívat a to zvláštní nečekané vzrušení mne rázem přešlo. Protože jsem tušil správně, že budou pokračovat a protože si mohli myslet, že já se vrátím až za pár hodin, byli v klidu a cítili se bezpečně. To jsem správně vydedukoval. Nastartoval jsem a vyrazil domů k Říčanům nasraný až běda. Těch cca 11 km jsem zvládl v deseti minutách a dalších zhruba deset minut mi trvalo projet Říčany k našemu domu. zaparkoval jsem a mazal domů. Šel jsem do druhého patra, spíš letěl berouc to po dvou schodech a u našeho bytu jsem se zastavil. Rozdýchal se, napočítal do deseti a pak klíč vsunul do zámku co nejtišeji. Pomalu jsem otevřel dveře. Tašku s notebookem jsem položil na skříňku, také diplomatický kufřík. Neméně tiše jsem se zul a boty nechal vedle cizích adidasek. Asi byly jeho. Pak jsem se jako duch sunul dál předsíní prázdným obývákem. Dveře mezi ložnicí a obývákem byly otevřené a mě se naskytl pohled pro bohy. Jaruna byla na všech čtyřech a ten zmrd ji mrdal pěkně zezadu. Kozy se jí pohupovaly, ona opřená o předloktí, hlavu v polštáři a hekala do rytmu, zatímco on ji držel za boky a zadek mu kmital. On měl obličej ke stropu a vzdychal. Neviděli mne jak byli tou mrdačkou zaujatí. Vzal jsem mobil a nafotil si je. Teprve při druhém šustivém cvaknutí spouště mého mobilu si mne on všiml a ztuhl. Vyfotil jsem si ten jeho vyjevený ksicht. „Dobré odpoledne vám přeji… Né, mladý muži, nedejte se rušit ve své bohulibé činnosti“, pronesl jsem ironicky. I Jarka s sebou trhla. On ho z ní hned vytáhl a člověk by neřekl, jak se dokáže chlapovi rychle změnit pořádný ztopořený ocas v bezvýznamného gumídka. „Až se dáte do pořádku, tak když už nechcete pokračovat, přijďte do obýváku, dáme řeč“, dodal jsem se strojeným úsměvem a zavřel dveře od ložnice. Vzápětí se odtamtud ozývaly tlumené hlasy. On: „Jak to, že se tu voběvil, řikalas, že jel na Slovensko a vrátí se až večer?!“ Ona: „Jak to mám vědět? To je průšvih, to je průšvih.“ Pak si tam něco šeptali, čemuž už nebylo rozumět. Podle pohybu a podle toho, co jsem viděl na svém mobilu, protože kamera v budíku to všechno snímala, se zmateně oblékali. bylo vidět jejich nervozitu, hlavně Jarka měla takový útrpný zoufalý výraz. Trvalo jim asi deset minut, než z ložnice vylezli. Já zatím seděl v křesle a tvářil jsem se klidně, jako že jsem nad věcí. Samozřejmě jsem se přetvařoval a ovládal se. „Tak si hačněte, vy dva tady na pohovku, ať na sebe hezky vidíme… No, asi se Jarko divíš, že nejsem v Bratislavě, ale tady. Víš, já o vás dvou vím už delší dobu. Nebo si mě, Jaruno, měla za důvěřivýho idiota?“ ..... Mlčela a klopila zrak. „Tak sme byli spolu šťastný, tak nám to spolu klapalo… Chtěl sem si tě vážně vzít, ale ty si pak dáš vokudlat svý krásný vlasy, abys mi připadala jako kluk. Místo aby sis je dala zase narůst, když se mi to nelíbí, tak si se eště zatvrdila. Já tě chtěl, jakou sem tě znal, když jsme se poznali, když jsme spolu někam chodili, když sme se milovali. Chtěl sem tu princeznu, ale ty ze sebe uděláš sportovkyni, atletku… A pak si začneš s tímhle mladíkem Romanem Smrčinou… Proč? To se tě moje mínění, že se mi tvůj novej účes nelíbí, natolik nasralo, že ses mi takhle chtěla pomstít… a zrovna s niiim?!“ „Když mě to mrzelo a ty ses se mnou nechtěl ani milovat…“, začala se vymlouvat. „Tak si si sedla k počítači, dala svuj profil na net do toho chatu a von“, ukázal jsem na něho, „si tě tam našel… Nejseš jediná, milá zlatá, kterou si tam našel… On tadyhle pan Smrčina chodí na tři seznamovací chaty. Vstal jsem, přinesl z předsíně tašku s noťasem, položil ho na konferenční stolek a zapnul. Když všechno naběhlo, vytáhl jsem složku s tím co jsem na něho našel a stáhl. Vytáhl jsem z kapsy ještě papírek a vyjmenoval jí je i ty nicky, jak si tam říká. Jarka hleděla s pusou otevřenou. "Nejsi ani jediná, kterou takhle klofnul. On nemá dvaadvacet, ale o rok míň, a neni žádnej student na vysoký, ale je nezaměstnanej. Taky už má trestní záznam za tohle podvodný seznamování… Tahal z tebe prachy? Pučilas mu? Pán má totiž už podmínku a kdyby jó, tak pude už hačat do chládku“. On chtěl něco namítnout, ale já ho zarazil. Řekl jsem mu, že vím co je zač a kde bydlí. Že jsem si ho dal prolustrovat, tak ať laskavě drží tlamu a je rád, že mu ji nezozšlapu! Mlčel. Jarka se po něm nechápavě dívala a řekla jen: „No Romčóóó…?, Ale…ale já tě…milu…“ „Miluješ…chachacha… Ty si tak najvní“, načež jsem zanotoval známou lidovou písničku: „…pošpásujte, pomilujte, ale lásku jim neslibujte…“ „Ty si teda hajzl!“ obořila se Jarka na Romana a začala do něj bušit pěstmi. „Já ti věřila, milovala tě…!“ Myslím, že byla zdrcena. „Pučila sem mu pět tisíc…“, řekla ke mě už tiše. „Svatá ty prostoto, jak vy ženský ste důvěřivý…“, musel jsem konstatovat. „A co ty, mladej… Ty Jarunu miluješ?“ obrátil jsem se na něho. „No já…, když vono…ehmm…“, ošival se. „Není to tak horký, co?“ já na to. „Takže kamaráde. Zapomeň na ni. Těch pět táců jí doneseš do školy, nakonec tam to znáš, víš kde to je. Máš na to čtrnáct dní. Jestli né, máš na krku trestní oznámení a ty víš, co by to pro tebe znamenalo. Už tě tu nechci nikdy vidět. Žádný smsky, žádný telefonáty, žádný chatování. Jestli to porušíš, máš na krku policajty! A teď se seber a vypadni!“ řekl jsem kategoricky. Vstal, já také, počkal jsem až si obuje ty své adidasky a zavřel za tím dveře. Představte si, že mi ještě řekl: „No tak promiňte, nó…“, jako by mi jen někde v autobuse nechtíc šlápl na nohu, jako by vůbec o nic nešlo. Když jsem se vrátil, přítelkyně tam seděla jako hromádka neštěstí a bulela. „Fando, prosím tě vodpusť mi to. Já sem taková kráva! Promiň, že jsem to udělala. Já sem byla na tebe naštvaná…“, omlouvala se. No, kdybych byl nevšímavej ignorat, nevěděl bych do dneška nic a ty by sis dál nechala za mými zády vod něho protahovat svou nevěrnou kundu, že jo. Já vlastně musím blahořečit sám sobě, že jsem to prokouknul. Ty by ses k tomu nikdy nepřiznala! Zklamalas mě a hodně ranila! Že je se svatbou konec, to ti je určitě jasný, že jo? Taky mezi námi dvěma je konec!„, řekl jsem kategoricky. "Jseš pěkná mrcha!“ „Ale Franto…“, zablekotala zoufale. „Cožpak ty neumíš vodpouštět? Udělala sem blbost, lituju toho…“. Nenechal jsem Jarku domluvit a skočil jí do řeči: „Kecy, kecy! Kdybych vás nepřistihnul, jela bys s nim v tom dál! Už tě nechci. Končím s tebou. Máš tejden na to, aby ses odtud někam vodstěhovala. Byt je můj, tak není co řešit a manželé taky nejsme. Jasně, můžeš namítnout, že tu máš trvalej pobyt a já tě jen tak vyhodit nemůžu, ale pak ti nemůže vadit, že si sem začnu vodit různý dámský návštěvy. Takže buď se po dobrym vystěhuješ, nebo ti to tu pěkně znepříjemnim. Třeba to tu pronajmu nějakejm ukrajinskéjm dělňasům a ty jim pak třeba budeš poskytovat sexuální služby…chachacha…“, „Seš hnusnej“, vyštěkla na mne. „Já jsem hnusnej, ty děvko??!!“ zvýšil jsem hlas. „Já si dám zase narůst vlasy, zapomeneme na to, uděláme za tim tlustou čáru a bude to mezi námi jako dřív“, zkoušela to na mne. „Už nikdy by to nebylo jako dřív! Moje důvěra v tebe je totiž fuč!“ řekl jsem již v lidu. „Ale…ale…Franto… Já sem těhotná…“, zablekotala. „Cóóó???“ Fááákt??? Ty ses vod něho dala i zbouchnout?? No tedaaa… To ti gratuluju. Naštěstí sem s tebou skoro půl roku nic neměl, jinak bys to eště hodila na mě a tvrdě bys mi lhala, co? To je mi ale koneckonců fuk. Tvuj problém! Každopádně máš ten tejden." Pak jsem se zvedl a s těžkým bolavým srdcem opustil byt. Jel jsem se uklidnit do lesa.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Sofie

Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 451

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je offline

Simona

Chci to udělat tvrdě do zadečku! Vůbec se se mnou nemazli a začni mi to dělat do mé kakaové dírky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 455

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SIMONA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Věra

Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 458

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Fanyn


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2019 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Sex a PORNO VIDEA zdarma. ČESKÉ PORNO a amatéři na domácím videu. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury