den Blbec

Ráno vstanu v 5:30 a s tímhle dalším dnem to vypadalo docela dobře. Ráno jdu vzít psa na malou ven na trávu: položim ho doprostřed a co se nestane-on hvíli kouká, kouká a najedno frnk a zmyzel mi po zahradě kdesi ve tmě. Nakonec jsem ho našla a jela do tábora k ortodentisto­vi(zubař se specializací na rovnátka). Od vlaku to trvá ještě chvíli cesty, takže jsem se asi o 10min opozdila. Měla jsem jít na bežnou kontrolu-aleee když mi měnily gumičky, tak tam přišel boss a řek, aby to zase vyndali a dali mi nový zámek na zub, na kterém jsem ho dřív neměla (protože ten zub byl dřív vzadu).Tak se taky stalo. Když jsem čekala v čekárně, až mi zaschne lepidlo, tak tam přisel hrozně hezkej kluk. Pohodil vlasama a řekl. „Jsem tady správně na ortopedii?-sem tu poprvý…“ Chudáček-řekla sem si-, tak oni ho dnes budou mučit??? bylo mi ho upřímě líto, protože mu měli nasazovat rovnátka a to neni zarovna nic moc přijemnýho a trvá to přes 2hod. A tak jsem mu jen kývla, poněvadž se člověku s plnou pusou válečků špatně mluví. Pak si mě zavolali zase znovu do ordinace a když mi nandaavali teda konečně ty gumičky, tak se jim u poslední vyvlekl kroužek. A tak zase šup do čekárny. Ten kluk tam naštěstí už nebyl protože jsem vypadala ještě hůř než předtím a mohla jsem si udělat trohu pohodlí. A co nevidim-ta moje rozkošná chudinka seděla právě v křesle a trpěl(a. No a takhle to ještě nejakou tu dobu trvalo a pak sem šla na vlak. A najednou „rup“- zámek se totálně uvolnil. A tak zase spátky k rubaři a tam mi to znova vyměnili. Ve vlaku jsem se na to eště koukla jak to vypadá a ty setřicky mi nedali 1 gumičku ale to už sem necahla bejt protože to tolik nevadí a hlavně se mi tam fakt nechtělo.

téra :*