Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Kult jménem EMO

Četl jsem už spoustu pohádek, ale o punku toho moc nevím. Praha Opatov – 9.00. Takové zvadlé‘ ráno. Nakládali jsme do autobusu zavazadla. Nejprve lyže a snowboardy, pak to ostatní. Když bylo vše hotové a účastníci tábora se usadili na svých místech uvnitř autobusu a stačilo zavelet start‘, zjevil se přízrak. Alespoň v první chvíli jsem si to myslel. Ale přízrak se nerozplýval a šel vyloženě po mně. Byla to jakási punkerka, vypadala podobně jako ta docela hezká holka z Tokio Hotel, co je kluk. Tokio Hotel je hudební skupina, kterou nikdo neposlouchá a všichni po ní šílí. Napadlo mně: ‚co tady pohledáváš‘ – ale z Opatova odjíždí nejrůznější zájezdy. Od vychytaných‘ táborů k moři, přes penzisty, kteří si jezdí koupit kastroly, aby dostali řízek zadarmo, po všelijaké návozy ke koncertům. Že by Colours of punk na Stodólni‘ v Ostravě? Jenže ta punkerka měla v ruce lyže a mávala s něma, jako kam že je má dát. Jako že jede s námi. Napadla mně debilní otázka: „Už sis dala lyže do autobusu?“. „Nedal, kam s nima?“ Nebyla to punkerka, ale EMO. Druh člověka.

Úryvek z něčeho podobného Bravu:

Ty nevíš co je emo? Nevadí, od toho tu jsme, abychom ti to objasnili. Emo je všechno! Kdysi se sice říkalo, že všechno je techno, ale tahle doba už je dávno pryč a odvál ji vítr stejně jako vlny punku nebo hiphopu. V širším měřítku je emo v první řadě hudební styl. Moc dobrý hudební styl. Dost těžko se to popisuje, ale je to taková hudba, ve které jsou emoce, je hodně depresívní, zpívá se o vztazích, nenaplněných láskách, myšlenkách na sebevraždu a podobných pesimistických věcech. (Pozor: nepleť si to s gothic stylem – ten je k ničemu a hlavně není in!). První krok, jak se stát emo spočívá v tom, že se naučíš slovo emo vyslovovat. Chápeš, jakej by to mohl být trapas, kdybys to nevěděl/a? Emo můžeš číst tak jak je napsané [emo] nebo anglicky jako [ímo]. Být emo s sebou nese jisté společenské závazky a zvyklosti. Pravidlo číslo jedna je, že byste měli zapomenout na všechny ostatní. Už žádné party s přáteli, žádné navštěvování kina a pochichotávání se s kamarádkami. Jako emo se musíte ze společnosti vyčlenit, stáhnout se do své ulity, najít si ten nejtemnější kout ve svém pokoji a vycházet z něho pokud možno co nejméně. Když to budete pořádně trénovat, dříve či později se dostaví to, k čemu by měl jednou každý emař dojít – depky. Deprese prostě k emu patří a kdo nemá depky, jakoby (emař) nebyl! Zatím tu nepadlo téměř to nejzásadnější – pokud chceš být emo, měl bys dbát na své vlasy. Právě vlasy mohou být jedním z hlavních poznávacích znaků příznivců stylu emo. To úplně nejjednoduší pravidlo, jak poznat svého emaře říká, že emař vždycky ukazuje jen jedno oko. Druhé má zakryté vlasy sčísnutými na patku. Nikdo neví, proč to tak je, obecně se traduje, že se tím snažíš ukrýt před světem nebo že to je jen prostě z nedostatku sebeúcty. Druhou zásadní věcí v případě emo účesu je barva vlasů. Ta by měla být bez výjimky černá nebo hnědá. Jasně, jsou sice mezi náma bloďatí emaři, ale ti opravdu nejsou tak silní ve svém přesvědčení jako my ostatní! Prostě když chceš být emo, jdi do černé. Tečka. Víš, že emo znamená v latině koupit? Takže jestli chceš být správný emař, musíš často nakupovat. Je jedno, co to bude, jde tu především o ten samotný nákupní akt. Přesně v okamžiku placení a předávání peněz té podivné osobě za kasou jsi na vrcholu ema. Je také třeba si osvojit několik hlavních zásad, jimi když se budeš řídit, budeš správně emo. Začneme především tím, jak se vyjadřovat obecně. Pravidlo číslo jedna zní emoce. Ať už budeš o čemkoliv psát a mluvit, nezapomeň zmínit, jak to na tebe působí, co to s tebou vnitřně dělá, jak se cítíš a zda z dané věci máš větší či menší chuť na sebevraždu. Forma tvého sdělení by měla být pokud možno co nejvíce emo. Že nevíš, co to znamená? Tak třeba aby už jediný pohled na písmenka dával najevo, že tohle je opravdu EMOtivní text. Často používej zkratky, aby nikdo nevěděl, o čem píšeš (ale zase aby to emaři jako ty poznali!). Jako správný emař by ses měl/a stavět proti různým společenským nešvarům jako je nadměrné pití alkoholu nebo užívání drog. Značná část emo lidí je sxe, tedy Straight Edge, takže odmítají zásadně pití, kouření nebo sex. (i když spousta z nich tyhle věci provozuje, aby byli cool…). Sebeubližování nebo myšlenky na sebevraždu by rovněž měly patřit k tvému dennímu chlebu. Tohle prostě emové dělají, protože jim celý svět ubližuje (určitě to znáš, že?). Nos proto vždycky při sobě pár žiletek, provaz nebo nůž, nikdy nevíš, kdy se něco z toho může hodit (tvoji rodiče určitě znají tzv. KPZ – krabičku poslední záchrany – do ní si pár těchto věcí můžeš schovat a mít je vždy při sobě, to víš, kdyby náhodou šlo do tuhého a začala odcházet deprese…)…..

Konec úryvku z něčeho podobného Bravu.

Vedoucí Karel dostal jednou večer přednášku o tom, co je to EMO a jak těžké je EMEM být. Je to citlivý člověk. EMO. I Kája. Ale Kája není EMO. Tak zavelel všem večerku a naivně se odebral do postele, snad si myslel že se konečně vyspí. Přestal si to myslet ve dvě v noci. Na chodbě rachot, bouchání, kroky, hlasy. Neochotně a rozzlobeně jsme vstali z postelí, vletěli na chodbu a viděli polovinu účastníků tábora jak lezou po schodech, chodí z pokoje do pokoje a něco zaujatě hledají. „Co to tady děláte, dyť je večerka“ řvali jsme na ně udiveně. A odpovědí nám bylo „Hledáme EMOvi rukavičky.“ zněla nevinná ale přesvědčivá odpověď „Teď v noci?“ ptali jsme se překvapeni tou jistotou s jakou s námi účastníci tábora po večerce mluví. „Vy to nechápete!! EMO nemůže spát bez rukaviček!!“ křičeli na nás účastníci tábora dotčeně. Je fakt, že v rukavičkách jsem teda nikdy nespal, to bych snad musel usnout na kole, ale když jsem viděl EMA jak sedí v koutě a pohnutě na nás koulí jedním okem, začínal jsem tomu věřit. Nejstarší účastníce tábora Jarmila se podívala na nás, pak na EMA, opřela se o zeď a zasněně pravila „…když on je tak krááásnej!!“.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Sofie

Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 451

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Věra

Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 458

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Verča

Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 457

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERCA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Zdenda


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2023 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury