Moc viry
Setmelo se a den polapila noc. Sedela na lavicce v zamecke aleji uz desitky minut, cela v cernem, myslela na ten smutny obrad a neustale plakala. Ze skripce se ji uvolnilo nekolik rudych pramenu z jejich dlouhych hustych vlasu a spadaly ji do tvare. Nevsimala si toho, jen tam dal sedela a z jejich obrovskych azurovych oci se kutalela jedna slza za druhou.
Nezvedla se ani kdyz se spustil silny dest. Vlasy mela mokre, destove kapky ji stekaly po tvari a ona dale propadala svemu zoufalstvi. Ted uz nema nikoho. nejen, ze vetsinu zivota prozila jen se svou matkou, ale osud dal, aby prisla i o ni a zustala docista sama.
Svet ji pripadal neskutecne nespravedlivy, nemela v nej uz zadnou viru. Nemela praci ani smer.
Na radnici zrovna odbijela pulnoc a zvuk mohutnych zvonu doletel az k ni.
„Neplac, vsechno se deje z nejakeho duvodu. Uvidis, ze diky tomu, co jsi si prozila, zazijes neco neprekonatelne krasneho.“ Ozval se krasny zvucny hluboky hlas. Hrkla sebou a zvedla hlavu. S pootevrenymi usty si ho prohlizela. Byl krasny, mel dokonale cerne vlasy, ktere mu spadaly do cela a po kterych kapala destova voda a dopadala na jeho jemnou a presto muznou tvar. Jeho oci byly uzke a pritom siroke, jako by byly lehce zsikmene. Mely temne cernou barvu a ramovaly je dlouhe cerne rasy.
„Nejkrasnejsi oci na svete.“ Pomyslela si.
Asi by mela mit strach, sedi uprostred noci sama na lavicce a nahle se pred ni nekdo takhle vynori. Ale ona se nebala. Naopak, takhle v bezpeci se snad nikdy necitila. Byl vysoky a i pres jeho tlustou zimni bundu bylo poznat, ze ma pevnou vypracovanou postavu.
„Vazne si to myslis?“ odpovedela mu otazkou a prahla po tom, aby opet zaslechla ten dokonaly zvuk jeho hlasu.
„Nemyslim si to, pevne tomu verim.“ A posadil se vedle ni na mokrou lavicku.
Porad se na neho uprene divala a pozorovala jeho tvar. Jak zarila, vypadalo to temer jako by mohla spatrit jeho auru, jako by se ji mohla dotknout. Chvili mlceli a jen vstrebavali svou pritomnost.
„Nemam zadny smer, nevim, co dal.“ Prolomila ticho a divala se pred sebe do dalky.
„Co rada delas?“
„Nevim, rada ctu, rada varim..“
„Pises?“
„Mozna trochu, jen tak pro sebe.“
„Napis knihu.“
„To ne, nejsem v tom dobra, vazne.“
„Jsi dobra ve vsem, cemu oddane veris. Zacni verit.“
Zazvonil telefon a s omluvou se zacala prohrabovat sprehazenou kabelkou dokud uspesne nevytahla mobil.
„Musim to vzit, promin.“ A poodesla kousek stranou. Rychle ukoncila hovor a vratila se k lavicce, ale on byl pryc. Proste zmizel.
Sklopila oci, vzala si kabelku a zamirila domu. Prosla celou aleji, sebehla vsechny shody a promitala si v hlave cely rozhovor znovu a znovu.
Srdce ji neprestavalo tlouct jako o zavod ani kdyz lezela ve sve posteli a objimala perinu. Oci mela zavrene a na rtech lehky usmev. Jeho charisma ji neustale poziralo, ikdyz uz vedle ni davno nesedel. Hralo ji to u srdce a nemohla na neho prestat myslet. A ta jeho slova, stale se ji v hlave omyvala dokola a dokola. Mela vahu a mela by jim zacit naslouchat. Vedela to.
Lezela na posteli, vlasy mela vsemozne pohazene kolem sebe a slunecni paprsky pronikajici oknem do mistnosti ji rozsvitily jeji rudou hrivu jako podzimni listi pri zapadu slunce. Koutky jejich rtu mirily nahoru, probouzela se svezi a s dobrou naladou. Vstala a jeji bila nocni kosilka se ji natahla ke kotnikum. Na ramenou ji drzela jen dve uzka raminka, satenova latka dokonale kopirovala jeji pevne telo. Protahla se a vykrocila do kuchyne. Postavila vodu na caj, do salku nasypala cerstve matove listky a pristoupila k oknu. Divala se skrze sklo primo do slunce a rikala si, ze presne takhle vcera zarily jeho oci. Nalila temer varici se vodu do hrnku a usadila se.
Rozmyslela, co dnes musi udelat a zacala planovat den.
Veskere sve povinnosti zvladla rychleji nez ocekavala a vyzbylo ji volne cele odpoledne. Rozhodla se, ze ho poslechne a zkusi opet neco napsat. Mozna ne primo knihu, ale ucite se o neco pokusi. Vzala blok, bombickove pero a vydala se opet do aleje. Zamirila na to stejne misto jako v noci a mozna i tajne doufala, ze ho zase spatri.
Chtela zkusit nejaky pribeh, povidku nebo neco podobneho, ale nedarilo se ji, protoze v hlave se ji rodily neustale verse. Snad to bylo tim prostredim, kd vi. Byl to vskutku krasny pohled. Velke statne listnate stromy, vysazene jeden vedle druheho, na nich i pod nimi, zkratka vsude, prenadherne zbarvene listi do zlutych, oranzovych, hnedych i cervenych barev a za nimi obrvske slunce, ktere svymi paprsky dodavalo vsemu jeste krasnejsi barvu. Vzdala se a poddala se svym versum. Psala o vsem, co ji napadlo, o krasne prirode, kterou videla, o smutku, ktery prozivala i o tajemnem nocnim preludu. Jeji verse se draly na povrh zcela samy a ona se jimi nechavala ovladnout. Psala az do ulnoci, protoze tajne doufala, ze se opet ukaze. Ale neprisel.
Zacala tam chodit psat a cekat na neho kazdy vecer. Basnicek stale pribyvalo a jedna byla krasnejsi nez druha. Cas letel neustale kupredu, podzim presel v zimu a zimu pomalu zacinalo stridat jaro. Porad tam chodila, nevzdavala se. Dobre si uvedomovala vahu jeho slov a byla odhodlana pevne verit, ze jednou prijde.
Jeji sbirka poezie uz byla temer giganticka a rozhodla se, ze zkusi sve stesti v nakladatelstvi. Za ten cas ztraveny psanim se tato mala myslenka stala jejim obrovskym snem. Delala vse pro to, aby sveho cile dosahla, kazde rano a vecer si predstavovala a vyvolavala v sobe presne emoce, jake by citila, kdyby toho dosahla. Verila, verila tak odhodlane, jak se jen dalo. A to vse jen diky kratkemu, avsak probouzejicimu, rozhovoru, se zahadnym muzem z aleje.
Vydani Basnicke sbirky ze zamecke aleje je naplanovano na zacatek leta. Takhle stastna v zivote nebyla. Vydala knihu a ani si nedokazala uvedomit, jak se to vse tak semlelo. Vedela, ze za vse je vdecna jemu, jedine jemu.
Chtela ho opet spatrit.
Dnes nic nepsala, jen tam tak sedela a rozplyvala se nad nadhernou jarni prirodou. Pod stromy kvetly bledulky a slunicko zapadalo a zbarvovalo posledni zasnezena mista do ruzovych odstinu. Chladny vzduch ji jemne hladil po tvari a s kazdym vydechem ji od ust utikala troska pary. Vypadala jinak nez drive. Dnes byla krasnejsi. Vlnite cervene vlasy se ji houpaly kolem tela a jeji vyraz v tvari byl spokojeny a vyrovnany.
Prisel.
Byl krasny, presne tak, jak si ho pamatovala. Posledni slunecni paprsky se dotykaly jeho jemne tvare a vypadal temer jako andel. Dival se na ni a usmival se, nic nerikal. Zastavil se ji dech a zacala se topit v tech jeho dokonalych ocich.
„Vedela jsem, ze prijdes.“ Vstala z lavicky a pristoupila k nemu blize.
„Ja vedel, ze to dokazes.“
Nemusela se ptat co. Vedela presne o cem mluvi. A ani ji neudivilo, jak o tom vi. Skoro jako by vedel vse a prirozene to k nemu patrilo.
„Jen diky tobe.“
„Jsem rad, ze jsi se dokazala probudit.“ Dival se ji do oci a s jeho lehce plnejsimi rty si pohraval krasny usmev. Polibil ji na usta a bylo to, jako by k sobe patrili odjakziva.
„Probud se, no tak probud se. Vim, ze se ti na ten pohreb nechce, ale musis tam jit.“ Nalehave ji budila jeji dlouholeta kamaradka.
Otevrela oci a usmev se ji rozsvitil na tvari. Byl to sen, byl to pouhy sen, ale ona ted uz vedela, co ma delat a kam jeji kroky povedou. A byla si jista uspechem, protoze ted verila. Tentokrat uz neplakala. Rozloucila se se svou maminkou a vedela, ze se to stat melo, ze vsechno ma svuj smysl a ze lide proste odchazeji.
A pote zamirila do zamecke aleje..
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Věra
Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 458
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Veronika
Máš to rád do obou dírek? Já ano a pokud máš kamaráda, nebudu proti když se přidá. Ráda si to rozdám s oběma.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 456
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERONIKA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Danka
Mám ráda orální sex, dokážu si ho užívat maximálně a na 100%. Zavolej.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 454
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA DANKA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Mia
