Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Sortorikorie

“A tati, splnilo se jim to prani?” ptala se mala holcicka, ktera nadsene poslouchala vypraveni na dobrou noc. Tatinek ji pritahl deku k brade a usmal se na ni. “Na to si budes muset pockat na konec pribehu, Anezko.”

Leah sedela jako obvykle u potoka pod strani a jeji havrani cerne vlasy ji poletovaly kolem hlavy. Byl parny slunecni den a tak si machala sve snehove bile nohy v proudem utikajici vode. Mozna doufala, ze by jeji smutek mohl odplavat s ni. Zklesle si pohravala s vodou a ta tancila presne jak si v hlave predstavovala. Pomoci myslenek vytvarela prenadherne fontanky rozstrikujici vodu do vsech stran a kapky tancily do rytmu sumeni stromu ve slunecnich paprscich. Lingrif se trapil spolecne se svou pani, slyset jeji myslenky na tisice kilometru daleko je pro neho sklicujici a trha mu to srdce, kdyz ji takhle vidi. Lezi, tlamu ma oprenou o sve leve kridlo a s ocima plnyma soucitu ji pozoruje. Lingrif je zcela poslednim sveho druhu, poslednim bilym drakem. Svou pani zna uz od vajicka, kdy ho nasla plavajici potokem a vytahla ho. Starala se o neho kdyz jeste letat neumel, hrala si s nim a pobihala po lesich. Stali se nejlepsimi prateli a Grif si ji vybral. Jen s jedinou osobou si muze byt natolik blizky, aby se telepaticky mohli slyset a on zvolil Leah, pani vody. “Premyslela jsem nad tim, co rikal Alcin. Myslis, ze tam nekde opravdu zije Karandeus? Vzdycky jsem si myslela, ze je to jen pohadka o carodeji na dobrou noc pro male deti. Ale jestli mne a Argriovi muze pomoci byt konecne spolu, moci se ho dotykat a nemenit se pri tom v paru, stoji to za pokus.” Ukazala prstem na vzdalene kopce za lesem a otocila se s nadeji v hlase na Grifa. “Pevne verim, ze tam zije. Alcina znas preci jiz tak dlouhou dobu, ze vis, ze by Ti rad pomohl, ale jeho magie na to neni dost silna a tak hleda jina reseni. Myslim, ze se to konecne vyplatilo a spravne reseni je pred nami.” Zadival se ji Lin do oci a zahledl nadeji. “Nikdy me nenapadlo, ze existuje a ze by mohl bydlet kousek za hranicemi nasi Sortorikorie.”

Po strani dolu bezel maly umazany chlapec v otrhane kdysi bile kosili a uz z pulky kopce volal porad dokola. “Leah, Leah, Leah, potrebujeme Te, mlyn hori. Nezvladneme to bez Tebe. Leah pomoz nam. Pobez, prosim.” Ona na nic necekala, ani na chvilku nezavahala. Okamzite se rozebehla do strane a honem smerem ke mlynu. Jeji lehke azurove saty ke kotnikum na ni vlaly ve vetru a poletovaly za ni jako maly modri motylci. Chlapec ji bezel v patach a Grif radeji zustal u potoka, aby nenahanel lidem jeste vetsi hruzu nez horici mlyn.

Kdyz dobehla na misto, lide se rozestoupili a zadonili o pomoc. Farmari, delnici, zeny i deti, vsichni si posilali dzbery plne vody a snazili se uhasit zar. Vsak marne. Plameny jiz slehaly prilis vysoko a mala vedra nestacila. Leah zavrela oci, zlehka pozdvihla bradu a rozpazila ruce. Soustredila se na svou klidnou mysl a sbirala veskerou silu. Najednou se odevsad zacala valit voda. Ze vsech studen i studanek v okoli, i z pod mlynskeho kola. Zacala strikat vzhuru a nasledne padat na horici staveni. Ohen pomalu uhasinal a nad mlynem se tvorila duha z postrikujici vody a slunecneho pocasi.

Lid ji dekoval za pomoc, ale ona stastna nebyla. Z mlynu nic nezbylo, shorel na prach.

“Zblaznili jste se?! Ke snidani mi predstrcit ovoce? Kde jsou me rohlicky, croassanty a koblihy?! Ja chci sve rohlicky, okamzite!“ Rozzurene kricel na vsechny sam kral Sortorikorie. „Vase vysosti, vcera shorel mlyn ve vesnici. Pekari nemaji z ceho pect, neni mouka. Pry potrva mesice nez se da vse zpet do provozu. Meli bychom mouku zacit pro zatim kupovat z vedlejsi vesnice.“ Opatrne informoval sveho krale jeho verny radce a nohsled. „Kdo zalozil ohen, jaktoze shorel mlyn, kdo muze za to, ze nemam sve pecivo ke snidani?“ „Vase vysosti, uvnitr nikdo nebyl, nevime, jak pozar vznikl.“ Odpovidal lehce neduverive. „Straze!“ Zvolal kral Merklon a vzteky mu rudnul jeho vrascity oblicej. Do mistnosti prosvicene sluncem pres velka okna se priritili ocelovi muzi s ocelovymi kopi jako hromada robotu. Byli zcela odhodlani poslouchat sveho pana. Rikalo se jim niloti a byli stvoreni Alcinem pro ochranu kralovstvi a potrebu krale. „Co rozkazujete, pane?“ Ptali se sborove. „Nevi-li se, kdo zalozil ohen, odnese to ohnivec. Zatknete pana ohne Argria a vrazte ho do skalnateho vezeni na utesu.“ A niloti odpochodovali jako jeden muz.

Leah neustale pomahala vesnicanum s opravou mlyna a se vsim, co bylo treba. Kdyz najednou se ji podlomila kolena a bodlo ji u srdce. Zritila se na zem. Nejaka zena ji pomohla vstat. Ale ona jako by se zblaznila. Jeji vydesene oci se divaly vsude kolem. Citila, ze se Argriovi neco stalo, citila to u srdce. Musi mu pomoci. Do vesnice prijeli trubaduri na honosne vystrojenych konich a drzeli kazdy jednu zlatavou trupku. Zahrali na ne a jeden zacal cist. „Jeho velicenstvo kral Merklon, vladce Sortorikorie na vedomi dava, ze pan ohne byl vsazen do skalnateho vezeni na utesu. Pro vystrahu vsem, kdo se pokusi jeho velicenstvo rozzurit, aby vedeli, ze skonci stejne.“ Pote zase okamzite odjeli.

Lide neverili vlastnim usim a zustali omracene stat. Leah se okamzite rozebehla k potoku. Bezela po strani, saty za ni plapolaly a ona uz z dalky vysilala vzkaz Grifovi. „Zavreli ho, zavreli ho. Musime mu okamzite pomoci, letime tam. Potom uvidime, co se da delat, neco vymyslim, ale musim za nim, hned.“ A z oci ji tekly obrovske slzy, dralo ji to srdce, nemuze o neho preci prijit, vzdyt ho tolik miluje. Naskocila mezi Linova bila kridla a okamzite se vznesli. Jeji dobre znamy potok se vzdaloval a zmensoval, uz videla i temer celou vesnici. Grif letel k pobrezi oceanu. Slana voda prudce narazela do ostrych kamenu a menila se v bilou penu a pena zpet na vodu. Byla silna, narazela s obrovskou prudkosti. Ale pohled to byl krasny. Blankytne modra hladina, ve ktere se odrazelo slunecni svetlo a i par mracku, co volne behalo po obloze. Lin zaletel zhruba do poloviny utesu, tesne ke skale, kde bylo malinke okenko s mrizi. Velke asi jako detska hlavicka. Leah se okamzite natahla k okenku a volala na neho. „Argrie, jsi tu? Ozvi se mi.“ A v jejim hlase byl slyset plac a zoufalstvi. „Leah, jsi to ty? Ach Leach, ma mila Leach. Neni mi pomoci. Me plameny kamen nespali, tva voda nam take nepomuze. Uz tu zustanu na vzdy.“ Odpovedel. „To se nemuze stat, nemuzu se te vzdat, to nedokazu. Proste ne. Musi existovat nejake reseni. Miluju Te, Argrie, miluju. Nebudu bez tebe zit. Puka mi z toho srdce.“ „Leah, to je ono. Puka. Ano, potrebujeme, aby ta skala pukla.“ „Jak to chces udelat? Nerozumim Ti.“ „Budu do ni neustale vysilat sve plameny, nez bude zcela rozzhavena a Ty ji schladis svou vodou, prudce ji polijes tou nejledovejsi vodou, jakou dokazes. Melo by to fungovat. Ach Leah, tak moc bych Te chtel vzit za ruku a polibit. Je to ironie osudu, abychom se do sebe zamilovali zrovna my dva, kteri spolu byt nemuzeme. Chtel bych se te dotykat.“ Smutne sklopila oci. „Ja vim, ze ano. Ale ja nam pomuzu, uz vim jak. Nejdriv te odtud musime dostat. Tak zacni s plameny.“ Poodletela o kus dal od utesu a pozorovala skalu, jak se z ni zacinalo kourit. „Myslim, ze uz muzes, vic uz ji nahrat nedokazu.“ Ozvalo se vzdalenym hlasem z okenka. A Leah okamzite vytahla pomoci vule vodu z hlubokeho dna oceanu, kde je nejstudenejsi a sunula ji po utesu nahoru k vezeni. Pokryla ji celou plochu kamene a ten vzapeni pukl a vytvoril v sobe spousty prasklin a par ulomku se zritilo do oceanu. Grif s Leah na zadech okamzite prileteli blize a Lin zacal svymy drapy zvetsovat otvor v kamenne zdi. Argrio prolezl otvorem a nasedl za svou milovanou mezi jeho kridla. Tak moc ji chtel obejmout a polibit, ale nemohl. Ona se na neho divala s vyrazem nadeje. „Mame sanci byt spolu, mame sanci se navzajem dotykat, musime to zkusit. Tady stejne zustat nemuzeme, chytili by nas.“

A tak se spolecne na kridlech Lingrifa vznaseli po obloze proti slunci a mirili za hranice Sortorikorie.

„Ale tati, ty jsi mi nerekl, jestli se jim to prani splnilo. Dokazal jim Karandeus pomoci?“ „To uz zalezi jen na tobe, Anezko, jaky konec si domyslis. Treba se jim to povedlo a treba ne. O tom uz je zase jiny pribeh. Ted uz hezky spinkej. Dobrou noc.“ Pohladil ji po jejich zlatavych vlaskach a odesel z pokoje.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Veronika

Máš to rád do obou dírek? Já ano a pokud máš kamaráda, nebudu proti když se přidá. Ráda si to rozdám s oběma.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 456

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERONIKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Sofie

Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 451

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je offline

Danka

Mám ráda orální sex, dokážu si ho užívat maximálně a na 100%. Zavolej.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 454

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA DANKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Mia


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Sex a Porno zdarma. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury