Povídka.cz povídky psané životem...
Našel jsem si práci v agentuře, která nabízela za poplatek asistenční
služby pro starší, nebo postižené lidi, nebo jen tak na zavolání, něco
zařídit, vyzvednout někoho třeba na letišti, dovézt obědy, nakoupit,
doprovodit k lékaři nebo na úřad a tak podobně. Místo vojny jsem
absolvoval civilní službu v nemocnici jako pomocný ošetřovatel, a tak jsem
k tomu měl blízko.
Fungovalo to tak, že zákazník zavolal na dispečink s požadavkem, co
potřebuje a dispečer tam pak poslal jednoho člověka, který byl
zákazníkovi k dispozici i s autem. Po skončení agentura zákazníkovi
vše vyúčtovala. Je jasné, že si to nemohl dovolit každý, žádná
pojišťovna na to nepřispívala.
Ráno mi zavolal dispečer, že mám vyzvednout okolo jedenácté dopoledne
v sousedním městě, v nemocnici na chirurgii nějakou paní propuštěnou po
úrazu, dovézt ji domu a podle potřeby se o ni postarat. Má prý něco
zlomeného. Před půl jedenáctou jsem nastartoval auto, ometl z něj trošku
sněhu a zajel v sousedním městě k nemocnici, našel chirurgické
oddělení a na chodbě jsem ji uviděl. Seděla tam na lavici, lyžařské
boty, zateplené kalhoty. Na těle jen nějaké triko a péřová bunda
přehozená přes ramena, na hrudi překřížené a zasádrované obě ruce až
téměř k ramenům, zavěšené na páskách ke krku, ze sádry jí vykukovaly
jen prsty. Na zemi stála větší sportovní taška. Bylo mi jasné, že to je
ona.
Přikročil jsem k ní, pozdravil a řekl, že jsem z agentury a jmenuji se
Michal. Udiveně pozvedla obočí a odpověděla, že je Alena, ale že si
myslela, že jí pošlou asistentku, tedy ženu a ne muže. Odpověděl jsem
jí, že agentura má zaměstnaných jen několik žen a že asi není zrovna
žádná volná, ale ať se nebojí a z legrace jsem jí řekl, že zvládnu
cokoliv, a kdyby bylo potřeba něco trochu odborného, tak mám
ošetřovatelský kurz. Znovu pozvedla oči a zkoumavě na mne pohlédla.
„Dobře, tak pojedeme, vidíte Michale, že s těma rukama nemohu nic dělat,
potřebuji dovézt domu a pomoci mi s tím, co sama nezvládnu“. „Bez
obav“ řekl jsem a uchopil její tašku a otevřel jí dveře. Venku jsem jí
pomohl nastoupit do auta a vzhledem k tomu, že bylo chladno a ona měla jen
přehozenou a nezapnutou bundu na tenkém tričku, pustil jsem topení na
maximum. Nadiktovala mi svou adresu, dovezl jsem ji před její bytovku a pomohl
jí z auta. „V kapse kalhot mám klíče, vytáhněte je a odemkněte
prosím vchodové dveře“. Zeptal jsem se „V které kapse?“ „V levé,
vepředu“ odpověděla. Ponadzvedla trochu obě zasádrované ruce, abych se
dostal lépe ke kapse. Sáhl jsem jí opatrně do kapsy, cítil jsem pod rukou,
jak má ploché tuhé bříško, nahmatal jsem a vytáhl klíče a odemkl
vchodové dveře. „Kam teď? „První patro, druhé dveře.“ Došli jsme ke
dveřím, odemkl jsem, otevřel dveře a pustil jsem ji dovnitř jako první,
vešel za ní a zavřel za sebou dveře. „Tak a jste doma, teď už se o vás
někdo postará nebo ještě něco potřebujete?“ „Není kdo by se o mne
postaral, bydlím sama, nikoho nemám, proto jsem si vás najala. Potřebuji
někoho po dobu, než mi sundají alespoň z jedné ruky sádru.“ Zarazil
jsem se. „A jak si to vlastně představujete, mám k vám každý den
přijít, donést nějaké jídlo a s něčím vám pomoct?“ „No abych
pravdu řekla, vůbec nevím, nikdy jsem v takové situaci nebyla, ale mohl
byste mi pro začátek sundat boty a stáhnout ty prokletý zateplený kalhoty.
Jsem v nich úplně zpocená.“ Stáhl jsem jí z ramen péřovou bundu a
pověsil na věšák, posadila se na botník a já ji zul obě lyžařské boty.
Pomohl jsem jí vstát, rozepnul jsem jí kalhoty a pomalu stahoval dolů ke
kotníkům. Moc to nešlo, byly dost těsné a jak byla celá upocená, tak
nohavice nechtěly klouzat. Konečně se to povedlo a Alena z nich vystoupila.
Trošku zčervenala ve tváři. „Asi smrdím potem, že? Už jsem se třetí
den od úrazu nekoupala.“ „Není to tak hrozné“ odpověděl jsem a
konečně si ji prohlédl. Stála jen v tričku a v kalhotkách, pěkně
rostlá, na hrudi zavěšené obě sádrové ruce. Můj pohled sklouzl níž,
bílé bavlněné kalhotky, v rozkroku trošku navlhlé od potu, lehce
opálené štíhlé nohy. Všimla si mého pohledu a zkousla rty. „Musím na
malou, už to držím skoro půl hodiny. Otevřete mi prosím dveře na
záchod“ a ukázala hlavou na dveře. „A zatím si odložte a udělejte si
pohodlí“. Otevřel jsem dveře na WC a když vstoupila dovnitř, zavřel jsem
je za ní. Sundal jsem si bundu a boty, v botníku jsem našel nějaké
pantofle a sedl jsem si do křesla. „Michale, můžete prosím?“ Zvedl jsem
se a pootevřel dveře WC, stála tam shrbená, červená ve tváři. „Je mi
to trapné, ale nezvládnu si sama stáhnout kalhotky.“ V tom jsme si oba
uvědomili, že to vůbec nebude jednoduché, že si vlastně Alena nemůže
sama udělat vůbec nic. Shrbená se natočila ke mně bokem a já jí stáhl
kalhotky pod zadek, otočil jsem se a vyšel ven. Bylo slyšet silné proudění
moči a pak „Michale už“. Vstoupil jsem, byla zase v předklonu natočená
bokem. Pomohl jsem jí natáhnout kalhotky, jen na moment jsem ze strany
zahlédl kousek tmavého kožíšku. Narovnala se a otočila se ke mně čelem,
všiml jsem si, že má teď kalhotky víc vlhké, no jo, chtělo to utřít
poslední kapky toaleťákem. Všimla si mého pohledu „Je mi strašně
trapně“ řekla. „To si tak neberte, to se stává“ odpověděl jsem.
Stiskla zase rty. „Hmm, to se vám řekne, víte co to je, před cizím
chlapem, takhle?“ Přešli jsme do obýváku. „Potřebuji se osprchovat.
Tady na věšáku mám župan. Budete mi muset asi pomoci se svléknutím.“
A zamířila ke koupelně. Podíval jsem se na ni, na její tričko
s krátkými těsnými rukávy. „Asi vám to tričko nepřetáhnu přes tu
vaši sádru.“ Zarazila se. „Hmm, tak ho rozřízněte, stejně už je
staré“ a ukázala hlavou na šuplík v kuchyňské lince. Vytáhl jsem nůž
a prořízl oba rukávy ke krku a torzo trička se jí svezlo ke kotníkům.
Stála tam jen v kalhotkách a krajkové podprsence. Vykročila ze zničeného
trika „Prosím hoďte ho do koše a vemte sebou do koupelny ten župan“ a
pokračovala ke koupelně. Vzal jsem požadované a šel za ní. Koupelna byla
malá, bez okna, tak jsem cvakl vypínačem a rozsvítil. Natočila se ke mně
zády. „Teď mi sundejte podprsenku a kalhotky a hoďte je támhle do koše na
prádlo.“ Nejdříve jsem jí z krku sundal závěsy pro obě ruce a pak
rozepnul podprsenku a stáhnul z paží. Pak jsem se sehnul a uchopil kalhotky
na bocích a pomalu stáhnul. Vykročila z nich a já oboje hodil do koše na
špinavé prádlo. Čekal jsem a zatím si ji zezadu prohlížel. Pěkná
postava, mírně opálená, trošku světlejší zadek a proužky od plavek. Že
by občas chodila do solárka? „Michale, budete mne muset umýt, zvládnete
to?“ „Snad ano“ odpověděl jsem. „Tady je šampón a žínka“
ukázala hlavou. „A teď prosím zhasněte a nechte jen nepatrně
pootevřené dveře, aby tu nebyla úplná tma. Já se dost stydím, stačí,
že na mne budete sahat.“ Cvakl jsem vypínačem a pootevřel dveře na
centimetrovou škvíru. „Dobrý?“ zeptal jsem se. „Jo, dobrý.“ Byly
vidět jen její obrysy. Pustil jsem sprchu a seřídil teplotu. „Vlasy chcete
namočit taky?“ „Jo, už je začínám mít mastné.“ „Tak zvedněte
obě ruce a dojte je hodně od sebe, ať vám nenateče do sádry.“ Poslušně
zvedla ruce. Namířil jsem proud vody na hlavu a pak postupně namočil celé
její tělo. Zarazil jsem vodu a šampón vetřel do jejích vlasů. Neměla je
moc dlouhé, jen tak do zátylku. Pořádně jsem je promnul a spláchnul.
„Už neudržím ruce, ta sádra je dost těžká“ a spustila ruce před
sebe. „Zatím vás namydlím zezadu“ vzal jsem žínku a nalil jsem na ni
trochu šampónu. Začal jsem na krku, pak ramena, záda, zadek. Zajel jsem
žínkou trochu mezi půlky, vstřícně se trochu rozkročila, a tak jsem zajel
párkrát zezadu mezi stehna. Pokaždé stáhla půlky k sobě a měla cukání
i sevřít nohy k sobě, ale vydržela to. Začínal jsem pociťovat
vzrušení. Dokončil jsem mytí obou nohou až ke kotníkům, pak postupně
zvedla jednu a pak i druhou nohu a omyl jsem jí chodidla a mezi prsty. „Tak
a teď se otočte, omyju vás zepředu.“ Trochu zaváhala, ale pak se otočila
a zvedla opět obě ruce. Začal jsem pod krkem, namydlil prsa a krouživými
pohyby jsem jí drhnul oba prsy a přejížděl do podpaží a zpět. Cítil
jsem, jak má pevná ňadra a jak jí postupně tvrdnou bradavky. Vzrušovalo
mne to stále víc, a tak jsem se na těchto místech zdržel o trochu déle.
Ale už asi i Alena cítila, že jsem na těchto partiích příliš dlouho a
spustila obě ruce opět na prsa. Tak jsem přejel žínkou na břicho a pomalu
se přibližoval ke klínu. Zatím měla stehna těsně u sebe, zastavil jsem
se s žínkou na okraji jejího kožíšku a zeptal se „Tam, to mám
vynechat?“ „Né, promiňte“ a poslušně dala nohy dál od sebe. Pomalu
jsem jí přejížděl sem a tam po přirození. Skrz tenkou stěnu žínky jsem
cítil rýhu skuliny a že kožíšek má jen vepředu, dál už je krásně
holá. „Mám i trochu dovnitř?“ „Ale jen trochu, řeknu vám až
dost.“ Rozevřel jsem jí velké pysky a protíral prostor mezi nimi a občas
lehce přejel po klitorisu, vždy se zachvěla a cukla, jako když chce dát
nohy k sobě, ale vždy to vydržela. Byl jsem už úplně vzrušený, úd mi
stál jako svíce, ještě že je tu skoro tma. Ještě jsem trochu porozevřel
malé pysky a lehce přejel prstem v žínce mezi nimi. „To už stáčí,
dál není potřeba“ řekla. Dokončil jsem omytí obou nohou zepředu a
pustil sprchu. Znovu, už bez říkání zvedla ruce nad hlavu a já jí celou
opláchnul. Ručníkem jsem jí zhruba osušil a přehodil přes ní župan.
Chtěl jsem otevřít dveře, ale zadržela mne „Počkejte, oviňte mi okolo
těla až pod ramena osušku, vždyť ten župan je vepředu rozevřený.“
Neuvědomil jsem si to. Stáhl jsem z ní župan, ovinul okolo ní osušku a
otevřel konečně dveře dokořán. Vešla do obýváku, lokty si přidržovala
osušku u těla, šel jsem za ní, před sebou jsem nesl stočený župan, aby
nebylo vidět moji bouli na kalhotách. „Prosím otevřete tuhle skříň,
tady v poličce mám spodní prádlo, vyberte mi tam kalhotky, ano tyhle hned
navrchu. Horší je, že nevím, co si vzít na sebe. Ani jednu věc, kterou tu
mám, nepřetáhneme přes tu pitomou sádru.“ Nakonec jsme vybrali sportovní
elastickou podprsenku. „Tu už jsem neměla na sobě několik let. Asi mi už
bude malá.“ Zastavila se u gauče, zády ke mně „Obléknete mi je
prosím?“ Nadzvedla lokty, kterými si dosud přidržovala obtočený ručník
a on se sesunul na zem. Vzal jsem kalhotky, roztáhl jsem je a sehnul se s nimi
k zemi a ona zády ke mně nadzvedla jednu nožku, vsunula ji do nohavičky a
pak druhou a já na okamžik zahlédl od zdola její roznoží, zespodu
vyholené a vepředu tmavý kožíšek. Pomalu jsem kalhotky zvedal, až byly na
svém místě. Pak jsem vzal podprsenku, ona zvedla opět ruce a já ji navlékl
přes obě sádry a přetáhl přes hlavu. Byla opravdu trochu malá, musel jsem
postupně uchopit každý prs a trochu mu pomoci na správné místo a pak
vložit obě zasádrované ruce do závěsu na krk. Než se otočila ke mně
čelem, stihnul jsem si zakrýt stočeným županem své ještě stále i přes
kalhoty dobře viditelné vztyčené mužství. „Děkuji Michale, jste moc
hodný a ten župan položte zatím na gauč, vezmu si ho až večer
k televizi“. Tuhé bradavky ještě stále protlačovaly látku podprsenky.
Nevěděl jsem co dělat, stál jsem, svíral před sebou župan a pomalu
rudnul. „No tak, co je s vámi?“ Přešlápl jsem a odkašlal. Dívala se
mi do obličeje a pak jí sklouzl pohled na župan a zpět na obličej, byl jsem
rudý jako rak. „Aha, promiňte, tak si sedněte, a ještě si ho chvilku
nechte. Neuvědomila jsem si, že vás to může nějak ovlivnit“ a usedla
naproti do křesla. Po pár minutách jsem cítil, že už není župan potřeba
a odložil jsem ho na gauč. Pozdě jsem si všiml, že mám na kalhotách
vlhký flek. A nebyl jsem sám, kdo si toho všiml, ale nic neříkala. Omluvil
jsem se, že musím zavolat do agentury, že to tady asi bude na delší čas.
Když jsem odložil mobil, řekla mi, že jí není moc příjemné tady přede
mnou pobíhat jen v tak v kalhotkách, a i pro mé dobro bude asi lepší,
když vytáhnu ze skříně ještě nějaké kraťasy a obléknu jí je. Našel
jsem riflové šortky na knoflíkové zapínání s roztřepenými okraji
nohaviček a oblékl jsem jí je. Podíval jsem se na hodinky „Jé, ono už je
tolik hodin.“ Ručičky ukazovaly že za pár minut bude třetí hodina
odpolední. „Michale jistě máte hlad, já taky, ale nemám tu skoro nic
v lednici. Nechtěla jsem, aby se tu něco zkazilo, než se vrátím po týdnu
z hor. Byl byste tak hodný a došel tady za roh do marketu něco koupit?“
„Jistě, jen mi řekněte co.“ „Tak si vemte tužku a papír a kývla
hlavou ke stolku v rohu. Společně jsme přemýšleli, co nakoupit, aby
s tím nebylo moc práce a abych to já zvládl nějak připravit. Nakonec jsme
se dohodli, že koupím jen něco malého, co sníme zatím narychlo a
k večeři udělám hranolky s přírodním vepřovým plátkem.
„Peněženku mám v té sportovní tašce, co jsem měla sebou. A prosím
vyndejte z ní všechny věci, ať se můžou hodit do pračky. Otevřel jsem
tašku, navrchu byl svetr, čepice, a rukavice. Ty jsem položil na botník
v předsíni. Pak v čistém ručníku zabalené nepoužité kapesníky, pár
kalhotek a podprsenky. Ty jsem uklidil do skříně. V igelitovém pytlíku
bylo použité prádlo. Vysypal jsem obsah do koše se špinavým prádlem.
Hrábl jsem znovu do tašky a peněženka nikde. „Nemůžu ji najít.“
„Podívejte se do boční kapsy“. Rozepnul jsem zip na straně a sáhl
dovnitř, nahmatal jsem nějaké oválné plastové pouzdro, vytáhl jsem ho a
otevřel. Udiveně jsem zíral, v pouzdru ležela růžová holící čepelka a
několik výměnných břitů, tubička se silikonovým lubrikačním gelem a
asi 17 centimetrů dlouhý, růžový, lehce zahnutý, vroubkovaný váleček.
Na jedné straně měl zakulacený konec a na druhé straně rozšířený okraj
a v něm černý čudlík. Zmáčkl jsem ho a on začal tiše bzučet a
vibrovat. Rychle jsem ho vypnul a otočil se. Stála za mnou, celá rudá
v obličeji. „To je trapas, že? Úplně jsem na to zapomněla. Teď si asi
o mě něco myslíte.“ Odpověděl jsem jí „Aleno, já tomu rozumím, taky
nikoho nemám. Jsme si s těmi trapasy jedna ku jedné. Dám vám to všechno
do koupelny. Sáhl jsem ještě jednou do kapsy v tašce a konečně vytáhl
peněženku. „Tak já jdu na ten nákup.“ V obchodě jsem vzal dvě ruská
vejce, tři housky, zmražené hranolky, v balíčku kus vepřového, pár
rajčat, salátovou okurku, krabičku s paštikou a půlku chleba. Cestou
k pokladně jsem ještě přibral dvě láhve červeného vína a krabicový
pomerančový džus. U pokladny byla neuvěřitelná fronta a horko, potůčky
potu mi tekly po zádech, pak mezi půlkami až do rozkroku. Konečně jsem byl
u ní doma. Vybalil jsem nákup na kuchyňský stůl a vedle položil
peněženku. „Co to víno, to jsem neříkala?“ „To jsem koupil za své,
přece u vás nebudu jíst zadarmo. Nebo ho nemáte ráda?“ „Mám ráda
víno, můžeme si ho teda dát po večeři.“ Setřel jsem pot z čela.
„Potřeboval bych si zajet domů, vykoupat se a převléct, jsem po dnešním
dni úplně propocený.“ Michale, to nemusíte, můžete se osprchovat
tady.“ „Nemám sebou nic na převléknutí“. „To nevadí, stejně
potřebuju hodit do pračky svoje prádlo, tak tam přihodíte i to své,
alespoň nebude pračka poloprázdná. A pak to hodíte do sušičky a máte to
za chvilku suché. Nebo mě tady chcete nechat samotnou, aby se mi něco
stalo?“ dodala šibalsky. Měla pravdu, než se zase trmácet autem půl
hodiny domů, pak se vykoupat, převléct a znovu půl hodiny zpět. Přikývl
jsem, ale co si vezmu na sebe, než se všechno usuší? „Tu chvilku to
vydržíte v ručníku, tak jako jsem byla já.“ Svlékl jsem si košili a
kalhoty přehodil přes opěradlo židle. V koupelně jsem si svlékl trenýrky
a tričko, okolo pasu jsem si omotal ručník a vzal koš se špinavým prádlem
a vysypal do pračky, přidal jsem svou košili, trenýrky a tričko. Alena mi
ukázala jaký program mám nastavit a kde pračku pustit. „A vemte si ve
skříni na utření čistý ručník. Ráda bych vám také pomohla
s vysprchováním, ale bohužel vidíte sám, že by to asi nešlo. Škoda“
řekla a přejela si pohledem mou postavu. Rychle jsem se osprchoval, osušil a
okolo beder si obtočil menší ručník, který mi sahal jen do půl stehen.
„Michale, potřebovala bych si zase odskočit“. Otevřel jsem dveře
záchodu, postavil se proti ní a začal jí postupně rozepínat knoflíčky
šortek, pak jsem je stáhl dolů pod kolena. Natočila se ke mně bokem a já
jí stáhl kalhotky ke kolenům a otočil jsem se.“Nemusíte odcházet, jsem
hned hotová. Chvilka zurčení. „Už“. Otočil jsem se, stála čelem ke
mně, mírně rozkročená, tmavý trojúhelník byl v krásném kontrastu se
světlým a větším trojúhelníkem od kalhotek. Začal mi zase tuhnout.
„Že mne otřete, aby zase nedošlo k nějakému trapasu“ utrhnul jsem
kousek toaletního papíru a otřel jí pysky a vhodil papír do mísy a
spláchnul. Stále stála mírně rozkročená a dívala se na můj ručník,
který se už začal vepředu boulit. Rychle jsem se sehnul, uchopil její
kalhotky na bocích a vytahoval nahoru. V tom předklonu se mi náhle uvolnil
ručník a sklouznul na zem, můj úd už ničím neomezován se vytrčil
dopředu. Rychle jsem se k ní otočil zády, zvedl ručník z podlahy a
ovinul okolo sebe. Zatím co jsem se snažil nějak zakrýt trčící úd,
ucítil jsem na pravé straně stehna dotek, to vystoupila ze šortek a jen
zvedla nohu a pokrčeným kolenem mi přejela po stehně. „Jste nějak moc
citlivý Michale. Na to pomáhá studená voda“ zasmála se a vyšla
z koupelny. Musel jsem pár minut počkat, než jsem mohl jít ven. Sebral jsem
šortky a nesl je za ní. „Uložte je zase do skříně, není to v nich
pohodlné. Raději mi přes ramena přehoďte župan. Zatím co seděla
v obýváku, vzal jsem v kuchyni obě ruská vejce, housky, džus a dvě
sklenice. Sedl jsem si naproti ní do křesla, nalil sklenice, do její vložil
brčko a postavil před ní talířek s ruským vejcem a houskou. Vždy se
musela trochu nahnout dopředu, aby mohla prsty vyčuhujícími ze sádry
uchopit vejce, sklonit hlavu téměř až k talíři a ukousnout. To samé
s houskou v druhé ruce. Po svačině jsme nějakou dobu poseděli a
pohovořili o životě. Jak jsem seděl naproti ní, všiml jsem si, že jí
často při hovoru sklouzl pohled na můj ručník. Bylo před osmou hodinou
večer. Pračka už doprala a já hodil všechny věci do sušičky. Jen
s ručníkem okolo pasu, jsem začal připravovat maso a hranolky na večeři.
Krájel jsem rajčata a okurky. Snažila se mi pomáhat alespoň radou, kde, co
má, motala se okolo mne a občas se otřela zadečkem o můj ručník.
Otevřel jsem láhev vína a trochu podlil maso na pánvi. „Dáte si?“ a
nadzvedl jsem láhev. Přikývla.Vytáhl jsem dvě skleničky a nalil, přiťukl
jsem s nimi o sebe a jednu jí přiložil k ústům a nadzvedl dno.
Několikrát polkla a půl skleničky bylo pryč. Zavrtěla hlavou, že už
dost. Odtáhl jsem sklenku od jejích úst, popadala dech „To nemůžete tak
rychle, vždyť mne utopíte“ dodala s výčitkou. Napil jsem se také a
položil obě sklenky na stůl. Ještě párkrát jsem jí dal cucnout a sklenky
byly prázdné. Maso i hranolky jsem rozdělil na dva talíře a odnesl do
obýváku a vrátil se pro nakrájená rajčata a okurku a pak ještě pro
láhev se sklenkami. Znovu jsem nám oběma nalil. Nakrájel jsem jí maso na
malé kousky, jíst mohla sama, sice s obtížemi, hlavu musela vždy sklonit
až téměř do talíře, ale šlo to. Jen sklenku s vínem jsem jí raději
přikládal k ústům sám. Nerad bych čistil na gauči skvrny po červeném
víně. Po jídle jsem odnesl nádobí spolu s prázdnou láhví a nechal na
stole jen sklenky a už druhou načatou láhev vína. Sušička dojela program.
Chtěl jsem se zvednout a vyndat prádlo. „Je vám takhle nepříjemně?
Klidně takhle můžete zůstat, už jsme se přeci oba navzájem prohlédli.
Nebo ne?“ „Přiznám se, že jsem toho zase tolik neviděl, a navíc mám
strašně krátkou paměť a už si vlastně vůbec nevybavuji, že jsem vůbec
něco viděl. A vy?“ „No, já vlastně taky skoro nic neviděla, byl jste
příliš rychlý“ zasmála se. „Víte co, támhle mám jeden pěkný film
na DVD. Dejte ho do přehrávače a pusťte televizi“ a ukázala na poličku.
„A pojďte si sednout taky na gauč, nebudete přece koukat s hlavou
vytočenou dozadu.“ Přesedl jsem k ní, alespoň jsem nemusel vstávat,
když jsem jí přikládal sklenku k ústům. Byl to nějaký romanťák,
nemusím tyhle filmy, ale pak mne přece jen zaujal. Vždy, když se měl někdo
z aktérů svlékat, už, už se blížila nějaká erotická situace, děj
v nejlepším přeskočil zase o kus dál. Tyhle náznaky a vypitý alkohol
mne dostaly do situace, že mi sice přímo nestál, ale byl trochu zvětšený
a nabuzený. Jen málo by stačilo a byl by jako kámen. I na Aleně byly už
trochu vidět účinky alkoholu, oči se jí leskly a občas si položila hlavu
na mé rameno. Pak ji zase zvedla a stiskla stehna víc k sobě. Film končil,
naskakovaly titulky. Zvedl jsem její sklenku s posledním zbytkem vína a
přiložil k jejím ústům. Najednou se zakuckala, drcla nosem do sklenky a
její rudý obsah vyšplíchl na její sportovní podprsenku, na břicho a na
její bílé kalhotky. Rychle vyskočila. Gauč ani podlaha nebyly naštěstí
zasaženy. Velká, rudá skvrna se pomalu rozpíjela po její světle šedé
podprsence a po bílých kalhotkách. Ale na kalhotkách nebyla jen rudá
skvrna, o něco níž, přímo v rozkroku byla jiná o něco menší,
bezbarvá a vlhká. „Musíme to rychle namočit“ a běžela do koupelny.
„Michale, rychle mi to sundej a namoč“ přešla k tykání a zvedla ruce
nahoru. Uchopil jsem podprsenku na bocích a rychle s ní trhnul nahoru,
kozičky z ní vyskočily, a ještě se chvilku třepaly. Přetáhl jsem ji
přes hlavu a Alena z ní vytáhla ruce. Hodil jsem podprsenku do umyvadla,
chytil kalhotky na bocích a rychle stáhnul ke kotníkům, zvedla jednu nohu,
druhou a už byly také v umyvadle. Ručník okolo beder mi sklouznul na zem,
ale teď jsem se tím nezdržoval, rychle jsem napustil na hadříky vodu a
začal je mnout mezi prsty. „Teď to nech a otři mi ještě břicho.“
Otočil jsem se k Aleně. Stála čelem ke mně, mírně rozkročená. Zvedla
obě ruce nad hlavu a dívala se mi do očí. Natáhl jsem se pro žínku, můj
úd se začal rychle zvedat. Namočil jsem ji a začal jsem jí otírat oba
prsy, nespěchal jsem. Pootevřela ústa a nadechla se. Pomalu jsem krouživými
pohyby sjížděl na břicho a ještě níž, vydechla a spustila ruce, pomalu
jsem přejížděl žínkou po kožíšku, pak ještě níž. Začala vzdychat,
nechal jsem vyklouznout žínku z prstů a dlaní naplocho jsem přejel od
předu až k zadečku, zpět a znovu. Palcem a prostředníkem jsem rozevřel
velké labie a ukazovákem přejel odzadu mezi malými pysky a pokračoval na
klitoris. Zakroužil jsem párkrát jemně dokola a znovu projel mezi malými
pysky dozadu až ke k análnímu otvoru. Při zpáteční cestě jsem trochu
přitlačil prst na okraj pochvy, ale hned zase pokračoval ke klitorisu.
Zakroužit na čepičce a zase skulinou dozadu s malým proniknutím na okraji
pochvy a zase zpět. Při každé cestě ukazovák pronikal o kousek hlouběji
do pochvy. Zvedla ruce a přitiskla se blíž ke mně, můj v kámen
proměněný úd ji napichoval do břicha. Dala mi své pokrčené paže
v sádře za krk, a hlavu mi položila na rameno. Se stále rychlejším
dýcháním, začala pomalu přirážet na mou ruku a sténat. Mezi pohyby
dostávala malé křečovité stahy, kdy střídavě tiskla stehna nebo
poševní otvor a začala se celá chvět. Pak ještě dva mohutné přírazy a
strnula sevřená. Cítil jsem, jak se jí chvějí nohy. Sepnul jsem své ruce
pod jejím zadkem a kousek nadzvedl, skrčila trochu nohy a omotala je okolo
mne. Tiskla se ke mně svým kožíškem, můj prut stál mezi námi a oba nás
tlačil do břicha. Nadzvedl jsem ji ještě trochu a jednu ruku si uvolnil.
Sáhl jsem na polici a z oválné krabičky vyndal růžového přítele a
lubrikační gel. Obě věci jsem dal mezi naše těla a znovu spojil své ruce
pod jejím zadečkem. Přenesl jsem ji do ložnice a postavil na zem. Odhodil
jsem robertka i gel na postel. Alena se sesunula do kleku, ruce v sádře
měla zaklesnuté na mých bocích a ústy se snažila najít špičku mého
údu. Pomohl jsem jí a svou rukou jsem ho nasměroval mezi její rty.
Obkroužila hlavičku jazykem a lehce semkla rty a jazykem mi dráždila
špičku a uzdičku. Já jí mezitím mačkal a hladil obě ňadra a dráždil
bradavky. Přesunuli jsme se na postel, ležela na zádech s pokrčenýma a
roztaženýma nohama, ruce v sádře rozpažené nad hlavou. Otočil jsem se
obráceně tak, že jsem pololežel na ní a ona měla přístup ústy k mému
údu a já zase svým jazykem do jejího lůna. Nadzvedl jsem trochu svůj
zadek, nasadil jí úd do úst a trochu zasunul a zpět a znovu, musel jsem
pomalu, nemohla se rukama bránit a já jí nechtěl udusit. Roztáhl jsem jí
velké pysky a jazykem projížděl mezi malými pysky, zakroužil na
poštěváčku a zase znovu zpět, a tak stále dokola. Uchopil jsem růžového
robertka a zasunul pomalinku celého do pochvy, zapnul vibrace a pomalu s ním
pohyboval dovnitř a ven. Po chvilce začala přirážet proti němu, pak náhle
trochu sevřela zuby, trochu to zabolelo. Pochopil jsem a vytáhl ho z jejích
úst. „Promiň, už jsem nemohla dýchat. Pojď na mne.“ A zvedla
pokrčené a roztažené nohy nahoru. Obrátil jsem se tváří k ní a
natlačil jí zapnutý vibrátor do konečníku. Jen se prohnula a vyjekla, jak
to nečekala. Zasunul jsem konečně svůj úd tam, kam patřil. Přirážel
jsem a ona mi vycházela vstříc. Po pár přiraženích jsem cítil, že se
blíží vyvrcholení, pár mohutných přírazů a bylo hotovo. Proud horkého
sémě plnil jeskyňku, ještě pár stahů a pak už jen klid. Ležel jsem
bezvládně na Aleně a můj vadnoucí nástroj registroval i přes stěnu
pochvy a konečníku jemné vibrace zapnutého stroje. Pomalu jsem vytahoval
vibrátor z jejího konečníku a když byl téměř venku, tak jsem ho vypnul.
Pár desítek minut jsme ještě leželi upocení vedle sebe, hladili se a
líbali. „Budeš mě muset zase umýt, jsem nějaká ulepená“. Podíval
jsem se na její kožíšek, byl celý ulepený zasychajícím spermatem. „Tak
pojď“ a zvedl jsem jí za ruku a dovedl do koupelny. Pustil jsem sprchu
s vlažnou vodou, zvedla roce nad hlavu a já ji pomalými pohyby celou umyl,
nevynechal jsem žádné místo. Jejím ňadrům jsem věnoval více pozornosti
a rozkroku jsem se věnoval ještě víc, jemně jsem vše masíroval prstíky a
střídavě pouštěl tenké ostré pramínky sprchy na její klitoris. Jen
sténala a zatínala zuby. Ale další vrchol už nepřišel. Osušil jsem ji a
zeptal se, co ji mám obléknout. Ve skříni mi ukázala hlavou na krátkou,
bleděmodrou, tenkou, téměř průhlednou noční košilku s krátkými
širokými rukávky a s knoflíčky až dolů. Oblékl jsem ji do ní. Sahala
jí jen pár centimetrů pod kožíšek, při každém zvednutí rukou se jí
nadzvedla až téměř k pupíku. „To mám až budu potřebovat v noci na
záchod, abych tě nemusela budit.“ „A kdo ti jí utře?“ „Počkám na
ráno a můžeš mi ji zase omýt“. Objal jsem jí okolo ramen „Nějak se ti
to mytí zalíbilo.“ Je ještě co dodat?
Autor: Bobis
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 458
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 453
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Bobis
Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz
Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury