Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Buchtička se šódó

Tentokrát mám pro Vás příběh, který jsem prožil před pár lety, když jsem instaloval velký informační systém do jedné nadnárodní firmy.

Onu sobotu jsem musel pracovat na nějakém dodatečném požadavku klienta, který mi poslal projektový manažer Roman; prý mu to poslali na poslední chvíli a je to jen drobná změna. Systém měl jít v pondělí do produkce, takže byla z mé strany nutná další víkendovka. Makal jsem na instalaci toho systému již více než tři týdny od rána do noci. O nějakém příjemném prožití odpoledne či večera, natož i o nějakém sexu jsem si tím pádem mohl nechat leda zdát. Moc mne neusmířily ani informace o velkorysém bonusu, který mi Roman přislíbil. Obával jsem se toho, že to určitě stejně zase Němci neschválí. Takže jsem do práce chodil nejen unavený, ale taky naštvaný a v jistém smyslu frustrovaný.

Do sídla klienta jsem dorazil krátce po poledni. Z baráku spěchali opozdilci dopolední směny, já byl jediný blázen co šel opačným směrem. Vzhledem k tomu, že jsem se doma nestihl ani naobědvat, zaskočil jsem do místní kantýny. „Doufám že máte rád buchtičky se šódó, nic jiného už nezbylo“, slečna kuchařka u výdeje mi jako obvykle věnovala rozzářený, až lehce koketní úsměv. „No, buchtičky já vždycky rád“ vrátil jsem slečně úsměv. „To víte, dnes je jen dopolední směna, tak máme málo porcí, ale je dobře že jsem se Vám buchtičkami trefila do vkusu.“ Všiml jsem si, že po mě pokaždé jakoby zamilovaně pokukuje – hezká, ale trochu při těle; jsem totiž spíše na plnoštíhlé, takže jsem tvary slečny kuchařky hodnotil s jistými předsudky. „Tak děkuju, rád si na nich pochutnám“ odnesl jsem si svou porci – pořádně velkou, jako vždy mi štědře naložila – naházel ji do sebe a vydal se do kanceláře. Po mnoha hodinách u počítače, kdy jsem ani nevnímal čas, jsem uslyšel lehké zaťukání na dveře. Vzhlédl jsem od monitoru a všiml si, že venku se už sešeřilo. V duchu jsem proklel Romana, ta jeho „drobnost" mě tady zabetonovala na setsakramentsky dlouho. Dveře kanceláře se otevřely a v nich k mému údivu stála slečna kuchařka, tentokrát v plášti s logem úklidové služby. „Tak vy už jste tady úplně poslední … máte toho asi hodně, co?" usmála se vlídně. „Hmmm, znáte to, šéf mě nalákal na bonus tak tady vysedávám i o víkendu" zareagoval jsem na její chápavou otázku – její milá přívětivost ve mně vyvolala sympatie k té holčině. „Nojo, taky si tady po večerech přivydělávám druhým zaměstnáním…" pokračovala v konverzaci, zatímco uklízela a já se přistihl, že nemohu odtrhnout zrak od jejích oblin, které mi začaly připadat velmi žádoucí. „A co že tady po práci ještě uklízíte kanceláře, takhle v noci?" zajímal jsem se naoko. Chtěl jsem ji udržet v rozhovoru, při ohýbání pod stoly se její křivky pěkně vyjímaly – opravdu to byla holka krev a mlíko, věkem tak pětadvacet, jak jsem to mohl nevidět? „V kuchyni je to prima, ale moc tam neplatí… a potřebuju nějaké peníze navíc, to víte" zastavila se uprostřed úklidu, aby se mnou pohovořila; první úspěch. Stereotyp mnohadenní práce za počítačem kombinovaný s mojí absencí sexu vybičoval mou představivost – jak asi vypadají ty její melouny, když se rozbalí z toho jejího uklízecího pláště? „Nevím, to by mě zajímalo, proč musíte dřít i po večerech a o víkendech?" zahrál jsem zájem o její osud; na přímé vyjádření zájmu o její obliny bylo příliš brzy. „Ale, plánujeme s partnerem mimčo, jenže on přišel o práci a splácíme hypotéku… víte že je vám trochu podobný? Stejná barva vlasů i očí – i když samozřejmě není tak hezký jako Vy" uculila se. „No to se teda moc nesnaží, aby si takovou pěknou holku udržel, honit Vás do večerních směn a sám doma na podpoře…" dovolil jsem si pozvolný útok. „Prosím Vás, jakou pěknou, vždyť jsem tlustá, žádná panenka… spíš taková krkovička" zasmála se svému kuchařskému příměru. „Jen se nepodceňujte, vždyť sám Pohlreich říká, že s pěkně šťavnatým masíčkem si dovede šikovný chlap nejlépe vyhrát – a zdaleka to neplatí jen o vaření" nadhodil jsem další kuchařský příměr s nádechem dvojsmyslnosti. „Áááá tak vy to taky sledujete? Nadšenec do domácího kuchtění?" zapýřila se, polichocena mou slovní hrou. „Řekněme že se spíš rád dívám…" a sjel jsem s nepokrytým zájmem její postavu, čehož si všimla a viditelně ji to potěšilo „a taky vychutnávám… pro Vás bych ale určitě připravil něco speciálního" stupňoval jsem lichotky. „Jo, a copak si myslíte že by sedlo zrovna mě?" pozvedla obočí se zájmem. „Vám? Vy byste si zasloužila nějakou laskominu připravenou s vášní a smyslem pro požitek – v ingrediencích by jistě nesměly chybět mačkané kypré bochníčky, pevně hnětené melounky a rozhodně nadívaná šťavnatá buchtička, s tou bych si dal obzvlášť záležet" zaútočil jsem již zcela bez obalu, „A pak hlavně pěknou klobásu…“ „Aha … tak já asi půjdu projít zbytek baráku…" pochopila jasnou narážku a taky si všimla že to neříkám žertovně, ale chtivým hlasem, což ji vyvedlo z míry. „Když jinak nedáte… a práce nepočká…" stoupnul jsem si schválně do dveří, které jsem ji v předstírané galanci pootevřel – ale jen tak, aby její široké boky neprošly a musela se natočit. „No, tak já už teda asi…" pootočila se, pomalým pohybem, jak váhala jestli má odejít nebo mě nechat pokračovat v pářících námluvách. Když vykročila, aby kolem mě prošla, přitiskl jsem se k té její kulaté zadnici a položil ruku na kyprý bok. Ztuhla překvapením. Cítil jsem jak se lehce zachvěla – ale zůstala stát. Její nerozhodnost byla tak těsně na vážkách, že i nepatrný tlak jí zabránil v odchodu. „Co to… co to děláte…? Co kdyby někdo…?" zeptala se se zatajeným dechem. „Vždyť jste říkala že tu jsem úplně poslední ne?" smetl jsem její námitku a přesunul ruku kolem jejího boku na vnitřní stranu stehna. Přejel jsem jí po ní až k rozkroku a pořádně jej stiskl. Začal jsem si připadat jako jeskynní lovec tisknoucí se k Věstonické Venuši, jejíž kyprá zadnice pro něj symbolizovala plodnost a přitažlivost. Zachvěla se. „No, když já…" dodala nejistě – ale to jak se její zadek bezděky pohnul jako by mě chtěl vyzvat, mě jen pobídlo. „Neodcházejte… poddejte se tomu… však máte právo, aby taky jednou někdo obsluhoval Vás… a slibuju že si dám záležet aby jste si to krásně vychutnala…" nedal jsem jí prostor k pochybám a rychle vykasal plášť a zasunul ruku zepředu pod kalhotky. Krátce jsem přejel rukou po tom měkkém břiše, které mi náhle připadlo neskutečně žádoucí, přitiskl dlaň na horký venušin pahorek a svými prsty ochutnal nejen její porost na pahrbku, ale išťavnatost její kundy. Teď mi ji ta pravá, nejnižší pudovost, vyjevila ve skutečném světle; jako říjnou samici hodnou omrdání. „Aaahhhhh" vydechla a přivřela oči. Prohnula se v pase tak abych jí mohl ve vagíně prsty pěkně zakmitat a mírně rozkročila nohy abych měl do její buchtičky lehčí přístup. „Tak… teda jo… ale jen takhle…" a hmátla rukou za sebe, aby mi rozepnula kalhoty. „Hmmmm", naoko jsem přitakal a objal ji druhou rukou, abych jí víc stáhl kalhotky a mohl ji tak prstit důkladněji, neboť jsem věřil, že pak její vnitřní závazek, nedovolit mi víc, vezme za své. Přitom jsem jí začal druhou rukou vyhrnovat plášť výš, abych se dostal na ty její melouny – až se mi podařilo vyhrnout jí podprsenku; její kozy vypadly ven, hladké a baňaté jako plná vemena. Byly krásně měkké, jejich hebká povolnost mě rozdráždila ještě víc – a tak nebylo divu že když se jí podařilo hmatem ruky vzad konečně vysvobodit můj již zcela ztvrdlý klacek, který byl již pořádně v pozoru. Obemknula jej celou dlaní a pevně sevřela a několika pomalými, přerušovanými tahy jej pohonila; její kunda přitom začala znatelně mokvat, instinkt jí sdělil, že samec s varlaty plnými semene je již na dosah. „Počkat, to radši ne…" zareagovala po chvíli dráždění, kdy už se začala rozkoší vlnit a já jí začal stahovat kalhotky úplně. „Nebojte, jen na Vás chci líp dosáhnout…" ukonejšil jsem její protest lží, které sama nemohla věřit, nicméně mi dovolila sesoukat kalhotky až na zem. Stála tu přede mnou, s holými stehny, prsty jsem plenil její kundu, mačkal její krásné ňadro a vychutnával si zezadu pohled na bělostné polokoule té její lákavě oblé zadnice, ke které jsem tiskl svého horkého nadrženého ptáka až mi jej musela naklonit na stranu, aby jej mohla dál honit. Vycítil jsem, že přichází okamžik, kdy už jí rozdrážděnost nedovolí odmítnout pohlavní spojení. Přesunul jsem ruku na ten její zadek, projel jsem spodem rukou k té její kundě a pěkně její hýždě roztáhl zezadu. Vyndal jsem jí ptáka z ruky a nasměroval ho mezi půlky. Trochu je stáhla takže jsem ucítil jak se můj žalud zespodu opírá do těch měkkých polštářů, což mě ještě víc vydráždilo. „Pojď, já strašně moc chci do tebe, mám na tebe strašnou chuť…" začal jsem jí tykat. „Tak teda jo…, ale máš kondom?" hradby její nejistoty se začaly bortit. „Na co, dám si pozor" opáčil jsem se samolibou samozřejmostí. „Ne to ne, bez kondomu radši… aaahhhh!" vyjekla překvapením, když jsem nedbaje jejích námitek bez okolků zatlačil boky a pronikl svým žaludem do kundy a ten se pak dral její mokvající pochvou dál, až narazil na její ružší a pružnou dělohu, kterou silou trochu zatlačil dovnitř až mi půlky jejího macatého zadku pleskly o slabiny. Najednou jsem v ní byl až po koule, až po kořen. „To ne…!!" Pomalý výsun a rychlý příraz… a zase a zase. „Ale musíš si dát fakt pozor, jo?" vyhekla, když jsem dalším přírazem definitivně prolomil poslední linii její rozumové obrany. „Neboj, budu vopatrnej" ale v duchu jsem věděl, že tahle samice si zaslouží plnou dávku mých spermií až do dělohy. Ta její neodolatelně kyprá plodnost… byl by hřích ji nevystříkat. Zajížděl jsem do ní v prudkých nájezdech, při kterých pokaždé vyhekla jak říjná kobyla a při každém přírazu jsem si užíval ten neskutečně rajcovní přítlak její teplé, měkké zadnice. Sama se předklonila a opřela se rukama o nejbližší psací stůl a také se sama rozkročila, abych do ní lépe mohl. Rukama jsem putoval po jejích melounech, zespoda je potěžkával a hmatem vnímal, že má velké, naběhlé bradavky. Nemohl jsem odolat touze je okusit a protože jsem věděl že už je ve stavu, kdy jí rozdychtěnost nedovolí rozmyslet si pokračování, když z ní vyjedu. Otočil jsem ji a posadil před sebe na stůl. Hned jak dosedla, roztáhl jsem jí stehna a ihned jsem znovu nasadil žalud na otvůrek její kundy – stačilo jen trochu přitlačit a hladce vklouzl do té vagíny promaštěné toužebným sekretem. Rukama jsem rozepnul její plášť až na poslední knoflíček a chtivě hmátl po těch jejích míčích. Vyvalily se ven, mléčně bílé, baňaté a hladké, s velkými lehce oválnými bradavkami se vztyčenými hroty. Neúprosným tempem jsem pokračoval v mrdání a jako šílenec jsem mezi ty hebké vaky zabořil obličej a stiskl ty kozy ze stran, skoro celá hlava mi mezi nimi zmizela. Nasadil jsem ještě rychlejší tempo mrdání, ve kterém mi ona pomáhala rukama jimiž mě držela za boky. Začal jsem se zběsile zakusovat do jejích bradavek, s bezuzdnou chlípností jsem je hryzal a tiskl jazykem na patro – tu pravou, tu levou, nejraději bych obě naráz ale to prostě nešlo a tak jsem aspoň vydrážděn k pološílenství chňapal rty z jedné na druhou. Rukama jsem přejížděl i na břicho a až ke její kundičce, až praskl poslední knoflíček pláště a s cvaknutím dopadl na stůl. Konečně jsem si při každém přírazu vychutnával teplý, měkký dotek jejího těla naplno. „Aaahhh… Aaahhhh… To je… krásný… já už budu…" komentovala mé nájezdy. „Jo… Já už brzy taky…" já do rytmu přírazů – a skutečně, ta říjná samice mi vyvolala tak silné mravenčení ve slabinách, až se mi začaly přitahovat varlata k tělu – neklamné znamení, že semenná nálož se již chystá na cestu do jejích rodidel. „Nezapomeň… dej pozor…" vyhekla jen s poloviční vůlí. „Ty mi tak strašně chutnáš… chtěl bych v tobě… až do konce… udělal bych buchtičku se šódó zas já tobě… chceš…?" zarážel jsem do ní ocas stále prudčeji a při každém přírazu na chviličku zastavil na dně, zakroužil žaludem po jejím děložním čípku. Její naducaná kunda mě chtivě a mokře laskala a citelně toužila po naplnění. „Ne to ne… nic neberu… snažíme se… o to mimčo…!" vyrazila mezi vzdechy – ale bez náznaku odporu. „Ale to nejde přestat… je to moc krásný… řekni že to chceš…" nemilosrdně jsem pokračoval v přirážení. Můj žalud protahoval její vagínu od okraje až do dna, a při každém průjezdu jí rozhrnování mokré, růžové sliznice pochvy působilo mučivou rozkoš. „Aaaahhh… ahhhh…" prokládala vzdechy sténáním, jak se jí blížil orgasmus. „Nevydržím… tak krásně mě objímáš… tvá buchtička chce mý semeno… Řekni že chceš stříkat dovnitř…, řekni, že chceš dítěéé…nebo hned vyjedu…" zarazil jsem ptáka na dno a přitáhl ji za zadek prudce k sobě abych ji na něj víc narazil. „Ooooohhh… Ne to ne…! Eště neéé!! Eště chviličku… musíš!!!" zakvílela rozkoší, táhlé svírání její kundičky se zesilovalo, cítil jsem jak mě objímá a laská stále toužebněji. „Už to nejde, už se mi chvěje… chce se v tobě cukat… a plnit tě mym semenem… Chci tě vystříkaat…ů oplodnit tě…, chci ti udělat dííítěéé!! A ty to chceeš!! Řekni že chceš…!!" vyrážel jsem mezi zběsilými přírazy. Rozkoš ji evidentně zbavila posledních zbytků racionality „Ježiš… jo… cukej… stříkej… semenoo… chci tóóó… já chci…chci…chc­i…aaaaahhh!!!" vykřikla když ucítila první záškub mého ptáka v sobě. Byl jsem v ní zaražený až po koule, žaludem se jí těsně tlačíc na děložní čípek, mé koule spočívaly na její měkké hrázi, jejíž kypré teplo je povzbuzovalo k puzení enormního množství lepkavého semene plného spermií. V tu chvíli se i její kunda sevřela orgasmem a horce mačkala mého ptáka po celé jeho délce, aby si lépe vychutnala pulsy v nichž ji ta horká záplava naplňovala. Její živočišný pud vítězil nad rozumem na celé čáře – po prvním cuknutí a výtrysku spermatu na děložní hrdlo již beztak nebylo nad čím přemýšlet a tak si to vychutnávala do slastného konce. Chvíli jsem v ní setrval, dokud poslední semeno neopustilo ústí mého žaludu a dokud se mé spermie v něm nezaktivovaly a nevydaly se na plodivou pouť jejími rodidly. Pomalu jsem z ní vyjel – penis mi ještě trochu trčel vzhůru a jak jsem vyjížděl, rozdráždilo mě to k poslednímu záškubu, při kterém malinká kapička vystříkla z jeho dosud brunátné hlavice na chloupky jejího ohanbí. No, takhle poslední kapička do její dělohy jistě nedoputuje, napadlo mě – ale mnohonásobně větší dávka semene byla hluboko v její pochvě. Semene, plného spermií, jejichž bičíky teď horečně poháněly mé chromozomy v závodu o dobytí jejího vajíčka. „Tak co… povedla se nám… ta buchtička?" otázal jsem se chlípně. „No… hezký… ale co když z toho něco bude…?" zadívala se rozpačitě na lepkavou loužičku, která se utvořila na stole mezi jejími třísly. „No vo to tady přece de, né, aby něco bylo," plácl jsem jí po zadnici. „Chci, aby něco bylo a doufám, že bude“, řekl jsem poněkud egoisticky a dodal: „A kdyby něco, řekneš příteli že je jeho, vždyť se snažíte ne?" dodal jsem s hranou lehkomyslností. „Co když ale něco pozná?" zatvářila se nešťastně. „Sama jsi říkala že je to podobný typ jak já… a nebyla bys nakonec radši kdybys měla děcko po takovým šikovným kuchtíkovi než po flákačovi co tě honí na večerní směnu a sám si sedí doma?" usmál jsem se na ni povzbudivě. „Hahaha ty si hroznej prevít, klidně se do mě vysemeníš a ještě mě přesvědčuješ že mám být ráda že to můžu hodit na toho svýho" rozesmála se. Má žertovná narážka přece jen rozehnala mračna jejích obav. „Škoda že nejsi můj úplně ty bys byl skvělej manžel… takovou dobrotu jakou jsi mi dneska udělal bych si ráda vychutnávala každej večer“ usmála se tak roztomile že jsem byl v pokušení nabídnout jí nášup. „Však se třeba zase potkáme… a já pro tebe zas budu mít připravený nějaký pikantní menu se smetanovým dezertem na závěr" mrknul jsem na ni potutelně. „Ano, šéfe!“ zasalutovala jako vzorná kuchařinka. „Hahaha" zasmáli jsme se společně. „No, tak jo, já už teda opravdu budu muset jít doklidit zbytek baráku“ pokrčila rameny odevzdaně a navlékla si plášť. Na stehně se jí přitom zaleskla perleťová stopa po mém spermatu.

„Tak ahoj, a zas mi přijď uklidit a třeba spolu něco prima upečem, jo?“ zamával jsem jí když mizela ve dveřích.

V pondělí proběhlo spuštění nového systému do provozu. Rozšíření programu na poslední chvíli (zjistil jsem pak, že Romanovi ten požadavek poslali už týden předtím, vykašlal se na to a hodil mi to na krk až o víkendu, debil) nezpůsobilo žádnou chybu a Roman se pak před zákazníky naparoval, jak ten svůj projekt zmákl. Seděl jsem v rohu zasedačky, když si tam potřásali rukama a nikdo mi nevěnoval pozornost, i když jsem práci pro čtyři lidi udělal úplně sám – díky Romanově neschopnosti pořádně naplánovat zdroje. Měl jsem chuť to tam zařvat, ale bylo mi jasné, že bych si tím vůbec nepolepšil. Aspoň ten zážitek s kyprou uklízející kuchařinkou mi celou tu nepříjemnou anabázi projasnil.

Asi za půl roku na to jsem byl v rámci garančky jsem byl opět vyslán do budovy oné nadnárodní firmy, abych překontroloval funkčnost našeho programu a případně odstranil „mouchy“. Pochopitelně mi to nedalo a zašel jsem dolů do kantýny. Byla tam…slečna kuchařka. Když mne uviděla, zrozpačitěla. Byla taková jiná. Bodejď by ne. I přes její normálně kyprou figuru bylo vidět, že se v pase poněkud zakulatila. Představte si, že měla zase buchtičky se šódó. Ani se neptala co chci a automaticky mi je naservírovala. „Ahoj. Tak koukám, že se nám zadařilo“, řekl jsem spokojeně a očima mrkl na její těhotné břicho. „Noo…zadařilo… Dokonce tuplovaně“, řekla polohlasně. „Jo to jako…dvojčátka??“ řekl jsem překvapeně. „Hmm, prej to budou chlapečci“, upřesnila to. „Tak to ti gratuluju… A co doma?“ byl jsem zvědavý. „Naštěstí dobrý… Tomáš, teda jako ten můj vůbec nezapochyboval, že bych nebyla těhotná s ním…“, řekla spokojeně. „Taky si hned šest neděl po tom, co sem mu sdělila, že sem v tom, si našel práci a já už teď nemusím chodit uklízet“. „No tak to máš dobrý“, oddechl jsem si. „Tak se měj a ty dva co nosíš v břiše hezky vopatruj“, ukončil jsem to, protože k pultu přicházelo několik dalších hladových zaměstnanců. Šel jsem se najíst jak spokojená kukačka, která snesla vajíčko do cizího hnízda. Ten pocit z dobře vykonané práce, zvláště, když to nic nestojí a je to na cizí účet, to vždycky potěší.

A co bylo dál? Už nic. Když jsem zase asi po půl roce zavítal služebně do oné firmy, slečna kuchařka už byla na mateřské a místo ní tam byl nějaký chlápek.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Sofie

Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 451

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Danka

Mám ráda orální sex, dokážu si ho užívat maximálně a na 100%. Zavolej.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 454

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA DANKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Veronika

Máš to rád do obou dírek? Já ano a pokud máš kamaráda, nebudu proti když se přidá. Ráda si to rozdám s oběma.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 456

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERONIKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

ZlobivyDarebak


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury