GÁBINA 14 - RIVALKA
Poslední hodina dopoledního vyučování skončila a má muka byla právě v polovině. Trvalá bolest mých upravených genitálií mne vyčerpala natolik, že jsem se po zvednutí ze židle musela zachytit stolu, abych neupadla. To zaujalo Žanetu, která se při pohledu na můj bledý a trápením stažený obličej polekala, abych jim tu nezkolabovala a nezkazila tak vzrušující odpoledne, na které se všechny holky těšily. Proto se rozhodla alespoň dočasně zbavit mé tělo bolestivých doplňků, které by navíc mohly vzrušovat pubertální hochy v jídelně. Holky mi pomohly položit se na můj a Radčin stůl na záda a má sousedka dostala od šéfky rozkaz: „Když tu svou kámošku tak ráda svlíkáš, tak si to zopakuj, povol ji rifle a zbav výzdoby, ať se uklidní!“ Dobře jsem viděla, jak se Ráďa chtivě okamžitě ke mně vrhla a odhalila mé pohlaví. Ale místo toho, aby mi rychle sundala kolíček a zbavila mne bolesti, ještě uchopila můj ubohý hrášek a mnula ho mezi prsty. Teprve, když jsem vykřikla, uvolnila mučidlo a vítězně se na mne usmála. Další výkřik bolesti se ozval, když mi zlomyslným otáčením vytahovala jablko z kundičky. Bylo celé mokré, takže se stalo nástrojem mého dalšího ponížení. Vendula ho uchopila, zvedla mi hlavu za vlasy a vstrčila do úst: „Lízej!“ Poslušně jsem spolykala vlastní šťávičku, mezitím Simona se Sylvou uvolnily mou provazovou podprsenku… a já byla konečně volná… na jak dlouho? Slezla jsem ze stolu, upravila jediné dvě oděvní součástky, které mi nechaly, dnes opravdu zbytečné spodní prádlo uložila navrch batohu a těsně obklopena dívčí bandou kráčela do jídelny… Oběd proběhl bez problémů, bylo tady hodně studentů i profesorů, takže mé otroctví se nemohlo projevit. Naopak, seděla jsem vedle Žanety, která mne do jídla spíš nutila: „Gabrielko, pořádně se napapej, ať jsi odpoledne silná a statečná jako správná sportovkyně!“ Neměla jsem chuť k jídlu, ale nakonec se přemohla a snědla celou porci. Můj strach z toho, co mne čeká hned po jídle o hodinové přestávce, trochu polevil, když Žaneta seznámila spolustolovnice s dalším programem. „Před tělákem si uděláme malou procházku do okolí školy. Naši premiantku nebudeme bít ani mučit, necháme ji odpočinout, aby byla dobře připravená na svůj velký výprask. Vy ale potřebujete rozcvičit svoje ručičky, takže vás čeká trénink, ale neprozradím vám, na kom…“ Odešly jsme do šatny, kde se holky navlékly do bundiček a zimních bot, konec února byl ještě chladný… Jenom já tuto možnost neměla, Žaneta mne hned zkraje upozornila, že má polední svoboda tuto chvíli skončila a jako otrokyně se musím odlišit od správných studentek…. A tak jsem smutně seděla na lavičce a pozorovala oblékání těch šťastnějších… taky Radky. Rychle si zapnula svou krémovou bundu, aby uposlechla výzvu šéfové a podržela mi obě ruce, které Vendula svázala provazem, použitým dřív na podvázání mých ňader… Její aktivita byla zcela zbytečná, já se naopak stočila na bok, abych umožnila Vendě mi spoutat ruce dozadu a sedět jako vzorná školačka… Teple oděné slečinky mne vedly zadním východem do dvora a já si vzpomněla, jak mne tudy před měsícem vlekly do Robinova auta. To jsem měla ruce spoutané slabým švihadlem, tentokrát mne svírá silný konopný provaz… Děvčata se na mě slušně vycvičila, pomyslela jsem si a ohlédla se. Mých vězeňkyň bylo jenom sedm, ostatní holky šly asi domů… nebyla tu ani Radka. Pochopila jsem, že po prohlášení Žani, že venku nebudu mučena, ztratila zájem a přijde až na tělák. Bylo mi smutno z toho, že holka, kterou jsem považovala za kámošku a dost věcí naučila, se obrátila proti mně a snaží se všemi způsoby zalíbit šéfce… stejně marně, role otrokyně se po mém odchodu nezbaví… Ani já, třídou ponížená, zbavená prádla a skoro polonahá, nemohu být svatá a tak jsem v tu chvíli strašně zatoužila z té naivní vlezdoprdelky taky strhat oblečení a nabančit na holou aspoň desetinu toho, co čeká dnes mne… Já to asi nestihnu, ale Žaneta to jistě udělá za mne, škoda, že to neuvidím… Ano, odsuďte mě, byla jsem vlivem okolností zlá a zlomyslná, ale před výpraskem, jaký jsem ještě nezažila, jsem se musela nějak odreagovat a myslet na někoho úplně jiného… Ze dvora jsme cestou kolem skladiště došly k volejbalovému hřišti. Teď v únoru zde i v širším okolí bylo zcela liduprázdno… až na jednu výjimku. Na zmrzlé antuce stála dívka, přibližně stará jako my, pěkně oblečená, pod béžovou zimní bundou byla vidět tmavá midisukně a černé kotníčkové boty. Zima ji určitě nebyla, ale nedokázala stát klidně, nervózně podupávala a viditelně měla strach. U sloupu, kde se upevňuje síť, byl opřený černý batoh, zřejmě to byla studentka naší školy, připadala mi povědomá, ale zařadit do určité třídy jsem ji nedokázala, jistě neměla žádnou funkci ve třídě, ty všechny lidi jsem znala ze společných schůzí. Zato Žaneta o ní musela vědět, neboť se zasmála a vykročila proti ní, ale první promluvila neznámá dívka. „To tys mi poslala esemesku, abych sem přišla? Co mi chceš? Mluv rychle, nemám na tebe čas!“, povýšeně vyjela na Žaňu. Ta se jen zle ušklíbla a ledovým hlasem pomalu pronesla: „Budeš si muset najít čas! Dopustila ses závažného zločinu, musíme tě vyslechnout a potrestat! Pomůžeš si jedině, když budeš pravdivě odpovídat na mé otázky!“ „Nic jsem neudělala, nebudu ti vůbec odpovídat a odcházím! Nazdar!“, téměř vykřikla dívka v kabátu a shýbla se pro batoh. Ale nedosáhla na něj, Simona se Sylvou ji bleskově chytily za ruce, zkroutily dozadu a přinutily narovnat se. „Auuuúú, co to děláte, to bolí, pusťte mne hned!“, křičela, ale z jejího hlasu už neznělo povýšenectví, ale spíš bolest. Hleděla do tváří čtyř rozzlobených dívek, o rok starších než ona, a pochopila, že odejít nebude možné. „Co po mě chcete?“, zeptala se tiše. „To se dozvíš později, teď tě čeká výslech! Jak se jmenuješ?“, začala šéfka. „Lucie Svobodová, to snad víš, když jsi mi psala!“, odsekla vyslýchaná. Žaneta pokynula Janě a ta jí uštědřila pořádný pohlavek na tvář, po kterém by jistě upadla, kdyby nebyla v sevření dalších dívek. „Jestli budeš i nadále drzá, brzo budeš mít ciferník jak rajské jablíčko!“, mile se usmála Jana na svou oběť, která byla najednou bílá jako stěna, jen na pravé tváři měla rudý otisk Janiny ruky. „Datum narození!“, vystřelila Žaneta a dočkala se rychlé odpovědi: „18.4.1999“. Z hlasu Lucky byl zřetelně slyšet strach, co s ní chtějí starší holky udělat… „Třída!“ „První… prima… první A“, koktala vyděšená bažantka. „Bydliště!“ „Smetanova 5“, odpověděla Lucie a výslech pokračoval dál… Bála se a tak raději spolupracovala… Už jsem se tedy dozvěděla, kam dívka chodí, znala jsem ji od vidění, i když jsem měla nejasný dojem, že jsem ji potkala i jinde než ve škole… Ale neměla jsem čas o tom přemýšlet, neboť pozornost části dívčí bandy se soustředila na mne. Holky se teď rozdělily na dvě skupinky uprostřed hřiště. U jedné tyče na uvázání sítě stály kolem zajaté Lucie Žaneta, Sylva, Simona a Jana a dál vyslýchaly, zatímco já byla se svázanýma rukama dovedena k protější tyči trojicí Vendula, Jolana a Denisa. Zde vládla Venda, která přesně věděla od Žanety, co má dělat se mnou. Naděje na lepší podmínky mi svitla v okamžiku, kdy mi holky uvolnily pouta a provaz zůstal omotaný jen kolem levé ruky. Ale další rozkaz mne vrátil do kruté reality… „Svlíkni svetr!“, a já, třesoucí se zimou v pouhých čtyřech stupních nad nulou, jsem se naivně pokusila obměkčit Vendulu v kabátě s kožešinovým límcem… „Je mi moc zima, prosím, nech mi svetr a pak mne můžeš mučit…“, snažila jsem se obměkčit loňskou kalhotkovou kamarádku, ale marně. „Je to rozkaz od šéfky, chce tě tu mít s vystavenýma kozama!“, trochu mírněji odpověděla Venda a přitáhla svou šálu těsněji ke krku… „Tak já si ho aspoň vyhrnu ke krku, jinak se nachladím…“, žebrala jsem v narážce na její teplou šálu… To ji ale rozlítilo, vyštěkla na mne: „Mám ti ho snad sundat sama?“, uchopila ho za podolek a chtěla hrnout nahoru… „Ne, já sama“, předešla jsem další devastaci již poničeného svetru, věděla jsem, že se bojí šéfky a tak jsem jí nechtěla dělat potíže. Uklidnila se a pomohla mi opatrně shrnout levý rukáv přes smotaný provaz, svetr dokonce složila a dala do trávy, aby se nezamazal od antuky… Pak mi znova připoutala za ruce ke kůlu, ale docela volně, kdybych chtěla utéci, určitě by se mi to podařilo, ale jaký by to mělo smysl? Chytily by mne a zvýšily trest… A tak jsem aspoň ve chvíli, kdy Jolana s Jiřkou sledovaly Lucčin výslech, zašeptala k Vendule: „Vendulko, prosím tě, proč jsi na mě tak zlá? Vždyť v prváku jsme kamarádily a měly stejné názory…“ Rychle mi skočila do řeči: „Jasně, tvoje milované bílé kalhotky! Já ale o prázdninách zažila něco špatnýho… moc špatnýho… a souviselo to spolu… už tu barvu nemůžu ani vidět… řeknu ti to, abys mne pochopila, ale ne tady… cestou zpět do šatny…“, kvapně skončila, protože Jolana, jediná majitelka opravdových trojek ve třídě, dráždivě vzdouvajícími její zimní bundu, přistoupila ke mně a s ironickým úsměvem pronesla: „Tebe by měli řezat každej den… několikrát denně… aby ti mladý kůzlata pořádně vyrostla!“ Ačkoli mi současně oběma rukama silně zmáčkla bradavky, nezalekla jsem se a dokázala jí obratem odpovědět: „Prima! Takže ty vlastně můžeš být nejvíc ráda, že ze školy odcházím, kdybyste mě přes ně bili denně až do prázdnin, měla bych tedy určitě čtyřky a ty bys už kluky nerajcovala!“ Jolana úplně ztuhla, tohle tedy nečekala… ale pak zvedla silnou pravačku a pomalu se rozpřáhla… Tvář mě sice ukrutně bolela, ale potěšil mne smích Vendy i Denisy. Vzteklá Jolana se na nás nenávistně podívala, zasyčela: „Počkej odpoledne!“ a udělala čelem vzad ke druhé tyči… Výslech zajaté bažantky pokračoval otázkami, na které odpovídala dost ochotně. Měla se čím chlubit, v pololetí měla jen tři dvojky, skoro pyšně prohlásila, že ji nejvíc zajímá tanec, chodí do souboru, který často vystupuje veřejně… cestování, jazyky… a nakonec úplně tiše doplnila sex… Toho se hned chytla Žaneta a zasypala ji otázkami, které pro ni nebyly příjemné. Zdálo se, že se trochu uklidnila a tak její odpovědi už nebyly zdaleka tak vstřícné, jako když mluvila o svých zájmech, rodičích i kamarádkách. Na otázku, co dělala v pondělí k večeru, odsekla, že nám do toho nic není. Ani na opakovanou otázku nechtěla odpovědět, řekla, že je to její věc. „Když to nejde po dobrým, tak to půjde po zlým!“, dala Žaneta pokyn kámoškám, které držely Lucii v kleštích. Ta vykřikla bolestí, protože ji holky násilím zkroutily ruce dozadu, až je skoro zlomily a udělaly ji „oheň“ na zápěstí. Jana rozjela zajatkyni zip na bundě a když se pod ní objevila bílá halenka, rozepla jí dole dva knoflíčky, takže se dostala až na holé bříško. Lucka bojovala, aspoň kolem sebe kopala a podařilo se jí zasáhnout Janu přesně do kolena. Teď křičela Jana, ale když se vzpamatovala, okamžitě Lucku tvrdě ztrestala. Možná někdy zkoušela box, neboť údery pěstí na solar byly hodně surové. Tanečnice poklesla v kolenou a kdyby ji tyranky nedržely, skončila by na antuce. Když ji vytáhly nahoru a Jana chystala další úder, vyčerpaně hlesla: „Spala jsem s klukem!“. „Jméno!“ „Nepovím“. Facka. Ticho. „Mluv!“ „Neřeknu, néé…“ Další facka… Stála jsem zatím osamocená u protějšího sloupu, spoutaná, polonahá a klepala se zimou. Všechny holky se věnovaly mladičké bažantce, pro niž to byl určitě nejhorší zážitek jejího života. Měla můj obdiv, snažila se být statečná, ale v nerovném boji musela prohrát… adresa jejího bydliště mi byla povědomá a já už tušila, kdo je asi ten tajemný kluk… Žanetu jsem v tu chvíli nenáviděla moc, i ona to musela vědět, jak by se to jinak dozvěděla… a vyžívala se v sadistickém týrání studentky, která se ničím neprovinila, jen se jednou vyspala se svobodným klukem, na nějž si šéfka dělala nárok… Ale to už se nechutná hra začala týkat i mne… Žaňa mezitím Lucii uvolnila bundu z ramen a násilím svlékala halenku tentokrát odshora, i já viděla, jak první knoflíček odletěl do neznáma… Na odhaleném rameni vykouklo černé ramínko podprsenky a Žaneta prohodila: „Bílá blůza a černá šprnda, pěkně rajcovní sestava, roste nám v prvním járu opravdu pěkná kurvička!“ Následoval zvuk, který dozajista znamenal utržení ramínka… a dva černé proužky zmizely pod halenkou… Stále pevně držená Lucie zděšeně trhla hlavou, aby zjistila, co se stalo… a vtom její oči spatřily tragický obraz mé maličkosti, do půl těla svlečené dívky s rudofialovým poprsím, uvázané u sloupu… „Proboha! Co vám udělala, že je tak strašně zmučená, vy svině! Kdo to je… né, já ji znám, byla u nás v baráku…“ „No vida, kurvičky se znají, tak se Gábo přiznej, za kým jsi tam byla!“ Všechny oči se upřely na mne. „Ano, byla jsem tam… za Ivanem Dostálem z naší třídy… ale to víš i ty, Žaňo, i ty jsi tam byla…“ Takový konec výslechu asi šéfka nepředpokládala, ale rychle se vzpamatovala: „Tak to holky vidíte, obě děvky šukaly stejnýho křena! Já ho znám taky, ale je to můj oficiální kamarád a přítel, zatímco tyhle dvě ho sprostě svedly! Já musím hájit jeho čest a tak obě děvky musí být exemplárně potrestány! Bažantko Svobodová, věz, že Nováková toho má na svědomí víc i ve třídě, už jsme ji začali trestat a dnes odpoledne budeme pokračovat. Nyní jsi ovšem na řadě ty, tvůj trest bude nižší, ale zasloužený a bolestivý, aby sis navždy pamatovala, že svádět a spát se zadaným klukem nesmíš!“ „Já nesouhlasím s žádným trestem, chci domů, přiznala jsem se, Ivan není zadaný, je to děvkař, vleze do kalhotek každé holce, byl to z obou stran nezávazný flirt, chodit bych s ním nechtěla, to můžeš jenom ty, ubožačko!“, zcela udýchána skončila svůj vzrušený výstup Lucina. Statečnost ani ne šestnáctileté tanečnice mne příjemně překvapila. Ještě je tu někdo, kdo dokáže odporovat bandě sadistek z naší třídy! Já už to vzdala, zlomili mne, jsem poslušná otrokyně, Radka bude taky, ale tady vyrůstají nové bojovnice? Virtuálně jsem ji držela všechny palce na svých vzadu svázaných rukou, ale hodně se bála toho, jak bude za své odvážné řeči potrestána… Obličej vztekem rudé „ubožačky“ nevěstil nic dobrého… „Diskutovat s tebou nebudu, smradlavá děvko. Já jsem tady šéfka, stane se vždycky to, co já chci a když budu chtít, tak tebe, mladá huso, zašlapu do země. Trest vyneseme až za chvíli, abys musela čekat a bát se, jaký bude. Takový psychický mučeníčko, ale zatím budeš mluvit, podrobně nám povíš, jak jsi Ivana svedla. A protože jsi obžalovaná, dostaneš pouta a budeš uvázaná a polonahá jako otrokyně Gába. Takže budeš hodná jako ona, holky tě pustí a ty se sama rychle svlíkneš do půl těla!“, rozkázala Žaneta, nečekala žádný odpor, ale zklamala se. „Ne, to neudělám, nikdy se nesvléknu před vámi, pusťte mě, jsem nevinná!“, rozhodně odmítla splnit rozkaz mladá studentka. „Viděla jsi film Knoflíková válka?“ „Ano, a co má být?“, nechápala Lucka. „To hned poznáš!“, zle se zasmála Žaneta a začala si zblízka prohlížet její oblečení. „Hezká italská bundička, samý zipy, škoda, alespoň rozpářeme všechny kapsičky!“, přemýšlela nahlas Žaňa a vylovila z nich klíče a mobil. „No, podívejte, telefon nosí naše študačka do školy, to si později prohlédneme, co tam má za tajnosti!“, strčila vše do kapsy a shýbla se k sukni. Byla spokojená, držel ji velký knoflík, malý zip byl spíš pro okrasu. „Tak se mi zdá, že domů potáhneš jen v kalhotkách!“, zasmála se, když viděla zděšený výraz Lucčiny tváře, která už pochopila, co se šéfová chystá udělat. „Ne, to nemůžete!“, vyrazila ze sebe tanečnice. „Ale můžu, drzé děvce můžu všechno!“, odvětila Žaneta a vytáhla z kapsy zavírací nůž. „Tak začneme košilkou, tam máme nejvíc práce!“, řekla skoro mazlivě a chytila trestanou dívku za límec. Knoflíčků zde mělo být sedm, ale první už chyběl, druhý i třetí zmizely rychle v rudé antuce… To už nešťastná Lucina nevydržela. „Ne, néé, proboha, né, neničte mi věci, já se svlíknu, přestaňte, prosím!“, vyrazila ze sebe vyděšeně. Šéfka nechala čtvrtý knoflík na nitce a zadívala se zajatkyni zblízka do strachem stažené tváře. „Dobře, holky tě pustí a ty máš minutu na to, abys tady před náma stála od pasu nahoru nahá, jinak pokračujeme!“ a dotkla se špičkou nože dívčina krku… Bylo mi jí strašně líto, to, co teď musela prožívat určitě poprvé v životě, muselo být strašně ponižující, ale pomoci jsem ji nemohla. Sedm tyranek udělalo kolem zajatkyně těsný kroužek, z něhož nebylo úniku. Sundala si bundu a podala Žanetě, která ji nechala kolovat a pak štítivě odhodila na červenou zem. Halenka zůstala zapnutá jen na dva knoflíky, ale ty byly i na obou rukávech, i já viděla, jak Luci nervozně trhá bílou látkou. Zůstala stát jen v černé podprsence, visící trochu nakřivo na roztrženém ramínku. Teď se zastavila, snad si chuděra myslela, že se nad ní tyranky smilují a poslední hadřík ji nechají. Žaneta sledovala hodinky, oznámila „Dvacet vteřin“ a významně přiblížila nůž ke košíčkům… Lucie zvedla ruce dozadu a horečně se snažila uvolnit tajné háčky zadního zapínání luxusní německé podprsenky, všechny holky se zájmem sledovaly, jak se celá třese… Vymezený čas překročila o pět vteřin, ale to už tyranky milostivě tolerovaly a krajkové košíčky dopadly na zmačkanou blůzičku… Stydlivá bažantka si sice okamžitě zakryla prsa rukama, ale nebylo ji to nic platné. Ruce ji strhly dolů a dovedly ke kůlu proti tomu mému, vůbec se už nebránila, šla jako ovce na porážku… Sylva vytáhla ze své objemné sportovní bundy horolezecké lano a několikrát s ním obtočila dívčino bílé tělo, jen v oblasti břicha rudě poznamenané Janinou pěstí. Lucka prožívala další etapu svého ponížení, mučitelky si se zájmem prohlížely její pěkně tvarované dvojky, měla sice nevelké růžové dvorce, ale chladem a strachem ztuhlé fialové bradavky čněly na kopečcích jako dvě vysoké rozhledny… Slzy se jí draly do očí, když musela strpět nešetrné dotyky mnoha dívčích rukou, které dobře věděly, kam sáhnout, aby to hodně bolelo… Stály jsme teď proti sobě pár metrů, obě znehybněné u železných kůlů, k nimž se v létě upevňovala volejbalová síť. Měly jsme mnoho společného i rozdílného. Obě jsme byly výborné studentky, věnovaly se pohybovým aktivitám včetně sexu a tím si znepřátelily mocnou partičku sadistek kolem Žanety. Obě jsme se postupně zamilovaly do jednoho kluka, který vlastně zavinil, že jsme nyní stály spoutané a obnažené v únorovém chladu – já jen v džínách, Lucka v sukni, navíc měla snad jen kalhotky a punčochy, o které stejně zcela určitě přijde při výkonu trestu. Rozdílné byly naše zkušenosti se zajetím a trápením – já už byla zkušená mučednice, zatímco Lucka jenom novicka. Za měsíc jsem už prožila hodně, o čemž svědčilo i mé, ještě ne sedmnáct let staré tělíčko s takovými stopami po mučení, které nemá ani profesionální masochistka. Proti mně vypadala Lucie zatím jako krásné mláďátko, ale tušila jsem, že za necelou hodinu už nebudou její ňadérka tak panensky bílá… Já stála u kůlu klidně, nezúčastněně, jako by mé spoutání byl naprosto normální stav, zatímco ona byla bledá jako stěna a vytřeštěnýma očima zoufale zírala na své smějící se mučitelky… Snažila jsem se na ni aspoň usmát, abych ji trochu povzbudila, ale ona mne vůbec nevnímala… Sedm nelítostných studentek teď postávalo volně mezi námi a bavilo se na náš účet. Posmívaly se naší bezmocnosti a nahotě, všechny byly zabalené do teplých bund i kožíšků a potichu se dohadovaly o dalším postupu. Naštěstí čas rychle utíkal, odhadovala jsem, že do začátku tělocviku zbývá tak půl hodiny a Lucka by mohla mít docela šanci na odložení trestu, pokud by při výpovědi o svedení Ivana zacházela do podrobností a vše zdržovala. Dokonce k tomu mohla přispět i Jolana, která vymyslela zajímavou zábavu pro obveselení tyranek. „Holky, ty dvě zajatý děvky jsou vlastně rivalky, který mrdaly toho samýho kluka. Mohly by dostat možnost, aby ve vzájemným souboji ukázaly, která je silnější a zaslouží si našeho Ivánka. Nechala bych je svlíknout do kalhotek, zakleknout na antuku a prát se tak dlouho, až jedna skončí na lopatkách. Vítězka pak bude moci svou sokyni pořádně zmučit! A my budeme uzavírat sázky, která kurva vyhraje a jako první cena bude vylízání kundy od vítězky! To bude prima legrace! Pak bude z bílý komisařky rudá příšera… a ty, Svobodová, jaký máš kalhotky?“ “Černý, krajkový“, sotva slyšitelně špitla Lucka. Chtěla jsem jí pomoci v odložení výkonu trestu a tak jsem rychle vyhrkla: „Já tady nemám kalhotky, sebraly jste mi je už ráno na záchodě. Navíc myslím, že tu není žádný motiv, my nejsme rivalky. Já už k Ivanovi nic necítím, zradil mne a na to se nezapomíná. Pokud ho Lucka miluje, ať s ním klidně chodí a spí, já ji nezávidím a proto se s ní prát nechci!“ Za svou drzost jsem očekávala facku, ale ta kupodivu nepřišla, Žaneta místo toho promluvila, ale ne ke mně. „Jolo, chválím tě, je to dobrý nápad, ale dneska už ho bohužel nemůžeme uskutečnit, škola volá, naše Gabrielka se už určitě těší na výprask a Lucinka musí vypovídat a čeká ji trest. Určitě to ale řeknu Ivanovi, on by u toho měl být, tak ať si to pořádně promyslí! A teď už rychle, Svobodová spusť, nejdřív všechno o svém pohlavním životě, kdy jsi byla odpaněna a pak jak jsi Ivana svedla!“ Polonahá Lucka byla určitě poprvé přivázaná ke kůlu, ale správně pochopila, že výpověď o sexu je stokrát lepší než výprask a tak začala zeširoka: „Až do svých 15 let jsem bydlela s rodiči na venkově v jedné malé vesnici v západních Čechách. Bylo nás tam málo dětí a tak jsme musely do školy dojíždět do města autobusem. Na vsi nebyla žádná zábava a tak nás zajímal sex, já ale věděla, jaké jsou zákony a tak jsem klukům řekla, že budu panna nejmíň do 15, víte, že jsem dubnová, takže většina holek v devítce už deflorovaná byla. A tak se naši starší kluci, co už chodili ve městě na učňák, soustředili na mne. Já chodila v devítce do tanečního kroužku, moc mě to bavilo, byl dvakrát v týdnu odpoledne, takže v ty dny jsem jezdila autobusem až k večeru, právě s těmi učni, co se vraceli později. Bavili se se mnou o všem možném, říkali mi, jaká jsem hezká holka a že musím získávat sexuální zkušenosti. A tak mne vždycky v busu zatáhli až na zadní širokou sedačku, posadili mezi sebe a začali školit. Říkali tomu Petting a já se ničemu nebránila, byla jsem hrozně zvědavá, nejdřív začali nahoře, sundali mi bundu a pod tričkem se dostali na šprndu, tu mi rozepli a hráli si celou cestu s kozami… Jeden mi držel ústa, abych nevykřikla, docela mě rajcovali. Před vánoci už chtěli na kundu, ale to bylo obtížné, v zimě jsem nosila rifle i punčocháče, byli šikovní, aspoň mi povolili zip, hladili přes kalhotky a já se šíleně svíjela na sedadle… Po novém roce mi řekli, že takhle to dál nejde a musím nosit sukni. Máma se moc divila, že v době velkých mrazů jsem chodila tak nalehko, ale řekla jí, že se musím otužovat, abych nebyla nemocná… Pak už to šlo snadno, pod zvednutou sukní rejdily jejich nenechavé ruce a kalhotky šly na kolena… Když se oteplilo a já přestala nosit punčocháče, už neváhali a než bus odjel z konečné, byly spoďáry dole a pak mi je nacpali do pusy, abych nerušila ostatní cestující… Taky mne naučili po cestě kouřit jejich ptáky, nejdřív mi to nechutnalo, ale pak jsem si zvykla… Obvykle po příjezdu jsem nemohla jít rovnou domů, protože jsem se musela v čekárně upravit, abych přišla jako vzorná žákyně a tanečnice… Taky jsme si různě hráli o víkendech, i v zimě jsme chodili do seníku, bylo tam pěkně teplo, leželi jsme na seně po dvojicích, jednou v březnu jsem tam byla s Honzou, ale nedovolila jsem mu, aby si na mne něco dovolil, po nás tam byl Jirka s Helenou, slyšela jsem, jak ji říká, aby se svlékla, nebo to půjde po zlém… Helča se pak svlíkla do naha, byla o tři měsíce mladší než já… Tenkrát jsem s ní seděla v lavici, hustila to do mne každý den, že jsem blbá, že se bojím… tak jsem jí ještě před dalšíma holkama slíbila, že hned v neděli po narozkách se dám odpanit. To u nás na vsi, kde v našem věku nebývaly klasické párečky, ale bez problémů šukali všichni kluci se všemi holkami, byl totiž velký rituál, deflorace se dělala v jedné otevřené lesnické chatě kus za vesnicí, byl tam klid. Holka musela veřejně oznámit, kdy to chce, na věku nezáleželo a byli vylosováni dva kluci, kteří akci provedou. Ona to nevěděla, ani ti kluci ne, protože teprve na místě si vytáhli sirky, kdo měl kratší, holku jen svlékl a připravil a ten druhý ji pak odpanil. Takže jsem v tu neděli v půl desáté dorazila do chaty a čekala na své odpanitele. Docela jsem se bála, že to bude bolet, přála jsem si, aby mi to udělal Honza, s kterým jsem byla často v seně, ale dorazili jiní kluci a na akci si mne vylosoval Jirka, který mrdal Helenu a neměl mne rád, protože se bojím. Aspoň že mě připravoval Tonda, viděl, že mám strach, tak mne slovně uklidňoval: „Lucinko, hlavu vzhůru, nic to není“ a lehce mi pohladil vztyčené bradavky, než mě položil. Kalhotky už patřily Jirkovi, stáhl mi je okamžitě a já už věděla, že to žádný příjemný zážitek nebude. Dělalo mu radost, že se stydím, roztáhl mi nohy do maxima, plivl si na něj a vstoupil do mne, řekl jen Popojedeme a prudce zatlačil, zařvala jsem jako tur, když protrhl mou blanku. To ještě nebyl celý ve mně, nechal mě nadýchnout a prudce dorazil. Začal prudce přirážet a já křičela bolestí, bylo to nekonečné, než ho vytáhl a vysemenil se mi na bříško… měl ptáka trochu červeného, strčil mi ho do úst a já musela olízat svojí krev… Plakala jsem, Tonda mi hodil balíček kapesníků, abych se mohla očistit, pak kluci odešli, protože svůj úkol splnili… Já ještě chvíli ležela, abych nabrala síly, potom se oblíkla naostro, spoďáry si odnesl Jirka jako trofej, to se vždycky tak dělalo… a ještě ubrečená šla k Heleně, ta mě uklidnila, že už příště to bolet nebude… taky mě upravila a umyla, abych mohla jít domů k nic netušícím rodičům na oběd… Zkusila jsem to hned v pondělí, nejela jsem po škole domů, počkala na naše kluky před učňákem, vzali mne do altánu v lesoparku, hned jsem si vyhrnula sukni, kalhotky už jsem měla dávno v báglu, promazali mne, nasadili si kondomy a první mne nabodl… jen jsem slabě vykřikla a pak už jen vzdychala… učňové byli opatrní a už to skoro nebolelo… Do prázdnin jsem už souložila se všemi kluky z naší vsi… Nejradši jsem ale chodila do seníku s Helčou a za námi přišli Honza s Jirkou… už jsem jim dovolila úplně všechno… i různý divočiny. Třeba jsme na ně už čekaly jen v kalhotkách a trička měly přetažené přes hlavu, abysme je neviděly. Oni přišli potichu, vrhli se na nás a my musely poznat, kdo z nich nás právě mrdá. Která se spletla, pak za trest klečela v seně rozcapená tak, aby se oba kluci dostali do jejích děr a druhé holce prolizovala píču až úplně do sucha. Taky jsem milovala polohu 69, jejich semeno mi dost chutnalo a já ho dokázala spolykat úplně všechno, kouřila jsem ptáky skoro každý den… Taky spolužákům z devítiletky, některým ještě nebylo patnáct… odvedli si mne hned z oběda do jednoho prázdnýho domku a tam mne svlíkli donaha… Byly to krásný chvilky, škoda, že to brzo skončilo a my se stěhovali do Prahy!“, skoro se zasnila polonahá studentka u kůlu… Holky pozorně poslouchaly, ale když se Žaneta podívala na hodinky, okamžitě ji přerušila: „Výborně, aspoň ses doznala, že už na devítce jsi byla zkušená kurva! Ale mě víc zajímá, kdy ses přestěhovala do Prahy, s kým jsi tu měla sex a jak jsi svedla Ivana! Upozorňuju tě, aby sis nemyslela, že budeš zdržovat a vyhneš se trestu, to se ti rozhodně nepodaří! Mám to vše pod kontrolou!“, dodala hrozivě. Lucie pochopila, že její zdržovací taktika nevyjde, a bylo to hned poznat na jejím hlase, mluvila tišeji se zřetelným strachem, který předtím skoro vymizel, asi byla pyšná na počátek svého sexuálního života. Také byla stručná, asi už chtěla mít svůj trest rychle za sebou… „Do Prahy jsme se stěhovali o prázdninách, abych mohla hned nastoupit do gymplu na začátku školního roku. Otec tady získal dobře placené místo a tak chtěl, abych nevypadala jako venkovská socka, mé původní oblečení kompletně vyhodil do popelnice, prošli jsme pár luxusních obchodů a nakoupili všechno nové, od kalhotek až po kožíšek… Proto vás prosím, moc prosím, neničte moje věci, já už budu hodná a vypovím úplně všechno, co budete chtít… Na sex jsem nejdřív neměla vůbec čas, protože mne rodiče hned přihlásili zase do tanečního souboru, oni věděli, jak jsme my mladí na vesnici řádili a tady tomu chtěli zabránit… V tom souboru byly samé holky ze základky, spíš začátečnice, já byla nejstarší a taky tančila asi nejlíp… Jenže už na druhé hodině nám představili nového vedoucího, jmenoval se Petr, absolvent taneční konzervatoře, 23 let, ženatý… Tančil báječně, ale jinak mne vůbec nezajímal, já přece jen byla na mladší… Ale já se mu asi líbila, nacvičovali jsme pásmo na vánoční vystupování a on vymyslel, že na závěr budeme tančit spolu finále… Dostaly jsme světlemodré šatičky, sukýnka byla pro mou postavu spíš mini a já brzo pochopila, že můj tanečník mne velice rád při tanci zvedá a ohýbá, protože v těchto pozicích vidí, jaké mám kalhotky… Chtěla jsem delší sukničku, ale vysmál se mi a řekl, že snad nejsem stydlivka… Nosila jsem tedy na tanec i tělocvik obyčejné bílé bavlněné kalhotky, jediné, které jsem měla, abych ho vytrestala… Mluvil pak se mnou jenom o tanci, stroze a úsečně a já se začala bát, aby mne nevyhodil… a taky se projevil už tříměsíční sexuální půst, ve třídě se mi žádný kluk nelíbil natolik, abych ho sváděla… Takže jsem si oblékla na mikulášské vystoupení ten nejerotičtější kousek prádla, co jsem měla zatím nepoužitý, rudá krajková tanga. Hned při první zvedačce se má sukně vyhrnula vysoko nad pás a Petrovu pohledu odhalila poprvé krásné polokoule mého mladého zadečku, mezi nimi zářila tenká rudá šňůrka tangových kalhotek… Byl tak překvapený, že mne málem pustil, ale když se vzpamatoval, rozjel nevídané množství zvedaček, taky mne přinutil k hlubokému záklonu, takže musel spatřit i ten miniaturní trojúhelníček v rozkroku… V šatně se už zase choval jako správný šéf, přišel, když už jsem byla v kožíšku a moderních černých kalhotách do zvonu, pochválil mé elegantní oblečení, jasně myslel i to spodní, pak mi řekl, že mám za týden svátek a tak mne zve příště na zmrzlinový pohár, když ještě nemohu pít… S radostí jsem souhlasila, bylo to poprvé, co mne někdo pozval posedět, kluci na vsi mne tak zvali do seníku nebo altánu, co tam se mnou dělali, jistě tušíte… Nebrala jsem to jako rande, on mi byl lhostejný, ale já netušila, že jsem ho minule tak strašně moc vyrajcovala… Raději jsem si zase vzala bavlněné spoďáry, aby tanec proběhl v pořádku a chtěla zapomenout… Ale on ne, vzal mne do nedalekého podniku, který prý patří jeho bratrovi a kromě poháru mi objednal i cinzano… Nechtěla jsem být za stydlivku, tak jsem se napila, docela mi to zachutnalo a já vypila i druhou skleničku… začala jsem zívat, za chvíli mi hlava klesla na stůl a já usnula… Musel mi dát do pohárku nějaký uspávací prostředek, když jsem byla na záchodě… Nevím, jak dlouho jsem spala, když jsem se probrala, ležela jsem na gauči v jakési kanceláři… Vytřeštila jsem oči, protože jsem na sobě měla jen kalhotky, Petr ležel vedle mne, měl jen slipy, taky bílé a pomalu mi přejížděl rukama po stehnech, prsty zajel až pod kalhotky. Najednou je prudce odtáhl stranou a jazykem pokračoval mezi nohama, až zajel do kundičky. Ne, tohle nechci, to jsme si nedomluvili – chtěla jsem protestovat, ale nešlo to. Petrův jazyk mezitím lízal poštěváček a jeho prsty už vnikly do jeskyňky, šlo to lehce, byla celá mokrá! Začala jsem vzdychat a pak už to šlo hodně rychle… naše bílé hadříky odletěly pryč a jeho tvrdý ocas vjel do mé kundičky jako po másle! Bylo to nádherné, svíjela jsem se šíleně a takový orgasmus jsem s venkovany nikdy nezažila! Udělal mi to třikrát, mezi tím byl na mne hrozně milý, hladil mě, vylízal kundičku a přinesl další cinzano, byli jsme totiž v kanceláři jeho bratra vedle sálu, kde jsme začali. Domů jsem přišla až za tmy, musela jsem si vymyslet, že jsme nacvičovali novou sestavu, moc mi sice nevěřili, ale naštěstí jsem na ně nemusela dýchat. Bylo to sice krásný, ale já nechtěla, aby se to opakovalo, hned při dalším tréninku jsem si vymyslela, že miluju kluka ze třídy. Chodit se ženatým chlapem by mne nebavilo, už jsem si nikdy nevzala tanga, abych ho nedráždila, byl z toho smutný, naštěstí to pochopil a zůstali jsme kamarádi, možná na mne pořád myslí, ale moje srdce už patřilo někomu jinému, ačkoliv on to ještě nevěděl! Ivan bydlí ve stejném domě jako já a tak jsem ho občas potkávala, z mé strany přeskočila jiskřička hned. Takový statný hezký kluk, sportovec, pocítila jsem strašnou touhu dostat ho! Věděla jsem taky, že je děvkař, chodily tam s ním nebo za ním různé holky, takže by neměl být velký problém s věrností. Ale vymyslela jsem si na něj malou lest, jak ho ovládnout a sexuálně plně využít, poradil mi i Petr, kterému jsem se svěřila. Můj objekt bydlel ve třetím patře a já v přízemí. Občas se stalo, že voda měla malý tlak a ve vyšších patrech netekla. Taky jsem věděla, že každé pondělí chodí na trénink a po návratu se vždy dlouho sprchuje. A na tom jsem založila svůj plán. Vodovodní ventil je umístěn ve sklepě a volně přístupný, já se tam v pondělí odpoledne krátce před jeho příchodem vkradla a přivřela vodu tak, aby tekla jen u nás v přízemí. Pak jsem se ometala kolem vrat, když Ivan přiběhl, udýchaný a zpocený, řekla jsem mu, že voda u něj neteče a nabídla mu, jestli se nechce vykoupat u nás. Nejdřív nechtěl obtěžovat, ale pak jsem ho přesvědčila úsměvem, zašel si domů pro čisté věci a přišel, zavedla jsem ho do koupelny, klíč jsem už předtím schovala. Když si pustil sprchu, svlékla jsem si domácí oděv a v tričku a kalhotkách vstoupila tiše do koupelny, on nic neslyšel. Přišel na to, až když jsem se na něj těsně přitiskla jako liána, objala ho kolem krku a začala líbat, mé špičaté bradavky ho přitom píchaly do zad. Když se mu konečně podařilo se otočit, viděl před sebou Miss mokré tričko, vím, že tahle soutěž kluky hrozně láká, jednou jsem ji vyhrála, taky přes mokré prádlo viděl úplně všechno, co jsem jindy schovávala a to ho dostalo. Hned mne začal líbat a makat kozy, já ho nechala dělat všechno a jen mu šeptala do ouška: „Svlíkni mě, hned a všechno!“ Udělal to, a já už věděla, že jsem vyhrála, popadla jeho ptáčka a sama si ho vložila do píči. První kousek jsme tedy zvládli vstoje, ale to pro mne bylo samozřejmě málo. Když jsme se vyřádili ve sprše, Pavel chtěl jít domů, ale já ho vzala za ruku a odvedla do obýváku, nechal se vést jako ovečka. Byli jsme oba nazí, já kolem něj pořád chodila tanečním krokem a viděla, jak má oči na stopkách a pták se zase začal zvedat. Vytáhla jsem otcovu whisku a nalila mu, když ji vypil, přitulila jsem se k němu na křesle a bez problémů jsme šukali podruhé. Potom se ten čistotný sportovec chtěl umýt a to se mu stalo osudným, dostal do druhého pohárku uspávadlo a za chvíli ležel na pohovce a měl půlnoc. Teď přišla moje chvíle, kterou jsem už dopředu připravila. Mobilem jsem nafotila celou galerii snímků nahého studenta. Celek, polocelek, detail – samozřejmě koule, ptáka, toho jsem mu krásně pohonila a když už byl zase schopen mrdání, probudila jsem ho. Byl jako omámený, posadila jsem ho do křesla a nabodla se na jeho kůl, řádila jsem na koníčku, to se mi moc líbí. Po třetí ejakulaci byl už dost vyčerpaný, sháněl se po hodinách, že musí domů, ale já ho přiměla, aby si klekl na kolena a prosil o své oblečení, přitom se ještě přiznal, že měl mít nějaké rande, které prošvihl – nebylo to s tebou, ty jedna chudinko parohatá? Připomínám, že oba kluci mne svlékali sami, takže o žádné svádění z mé strany nejde, jsem nevinná a chci domů, už všechno víte!“, dokončila svůj monolog Lucie a pokusila se uvolnit přivázané ruce. Marně…. Během jejího vyprávění Žaneta postupně rudla, až byla jako krocan. Pozdě si uvědomila, že tento výslech před spolužačkami bude ponižující pro Ivana i pro ni. Obdivovala jsem Lucčinu odvahu, byla zajatá a obnažená, přesto se nebála vyprávět své sexuální příhody, rozhodně stydlivá nebyla, ale její strašnou chybou bylo, že vůbec neznala Žaňu, jak je zlá a krutá, snad se jí jenom chtěla pomstít za své zajetí. Čekala jsem napjatě, jaký trest ji vzteklá šéfka udělí a tušila, že bude pro polonahou ještě patnáctku hodně bolestivý… „Ty blbá náno, o své nevinnosti jdi vykládat do kláštera, byla jsi aktivní a sama je dráždila, mohla bys být trestána i za pohlavní zneužití, podávání alkoholu nezletilým nebo omezování osobní svobody, šla bys do pasťáku, ale zůstaneme zatím u toho, že jsi hanebně oklamala a svedla mého kamaráda. Holky z naší třídy musí na odpoledne trénovat bití a tak se pocvičí na tvých kozách. Je jich sedm, každá tě udeří třikrát, to je 21 a já ti přidám ještě čtyři navrch, aby to bylo klasických pětadvacet! Mrkni, jaký nástroj na tebe mám připravený!“, vytáhla z kapsy bičík, spletený z několika bužírek, který už dopoledne použila na odstranění kolíčků z mých závojíčků. Šlehla s ním do vzduchu přímo před očima vyděšené studentky, která už konečně pochopila, že výprasku neunikne. „Nééé, nééé, to nemůžete… Já nic neudělala… Proboha, byl to jen flirt… Já ještě nikdy…“ „Ty jsi ještě nikdy nedostala výprask, viď? Rodiče tě obskakovali, kluci souložili… a teď konečně poznáš, jak chutná bolest! Budeš strašně řvát a do konce života si zapamatuješ, že svádět zadaný a ženatý kluky prostě nesmíš! Teď se teprve ukáže, ty krávo, kdo je tady chudinka! Holky, připravte ji k výprasku!“, přerušila její zoufalou obranu šéfka. Lucka už jen šeptala „Néé,né“ a v jejích očích se objevily první slzičky… Klasickou pětadvacítku přes prsa jsem v posledním měsíci dostala několikrát, včera od Radky to byl ještě větší nářez. Pro mě by to byl obyčejný výprask, který ani nestojí za řeč. Vzpomněla jsem si na ten svůj první, řemenem na mejdanu u fotbalistů… Přivázaná k posteli, učnice Hana mi jich nasázela sedmnáct na holou a já řvala jako pominutá… taky tam u toho byl Ivan, kvůli kterému dnes holky mučí mladičkou Lucku za strašný zločin, protože se do něj zakoukala a vyspala se s ním… Nezkušená bažantka, která si drze dovolila nastoupit na jejich slavnou školu někde z venkovského zapadákova, ponížila bohatou starší děvu, která fotbalistu považovala za svůj majetek, jich dostane pětadvacet přes kozy, to bolí víc… určitě bude plakat a holky se jí budou posmívat a ničit její věci… podprsenka už leží na antuce s utrženým ramínkem a na řadu určitě přijdou i další drahé věci, o které prosila… smůla, že má sukni… Pro tanečnici, která si zatím užívala sexu jako nevinnou zábavu každého s každým, bude půl roku po přestěhování drsný střet s bohatými pražskými dceruškami opravdu krutý, ale snad ji aspoň zbaví její naivity… Moc jsem ji fandila, ale sama spoutaná a připravovaná na výprask třikrát tak velký jako ona, jsem ji pomoci nemohla. Jen jsem sledovala, jak se po Žanetině rozkazu ostatní holky na odsouzenou Lucku vrhly a připravily jí roubík z vlastního prádla… Zatímco já cítila, jak mezi nohama rychle vlhnu… asi se ze mě po tom všem mučení stává masochistka…
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Simona
Chci to udělat tvrdě do zadečku! Vůbec se se mnou nemazli a začni mi to dělat do mé kakaové dírky.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 455
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA SIMONA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Veronika
Máš to rád do obou dírek? Já ano a pokud máš kamaráda, nebudu proti když se přidá. Ráda si to rozdám s oběma.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 456
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERONIKA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Blanka
Orál, anál i klasika. Jak si to budeš přát? Máš to rád zezadu? Já to miluji. Není nic lepšího, když si mě hezky zezadu přidržíš a budeš do mě přirážet ze všech sil. Vlna orgasmů nás nemine.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 452
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA BLANKA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
+++
