GÁBINA 7 - OTROCTVÍ
Budu zase pokračovat, jaké těžké chvíle jsem prožívala ve škole po svém odsouzení třídním soudem a potrestání na holou. Mé rozhodnutí jít na jinou školu bylo pevné a neměnné. V pondělí ráno jsem před vyučováním předala svou žádost o přechod na sportovní gymnázium třídní učitelce. Byla sice zklamaná, že přijde o svou nejlepší studentku, ale chápala, že svůj talent potřebuji rozvíjet v lepších podmínkách než má tato, spíše klasicky zaměřená škola. Taktně se nezmínila o žádných problémech ve třídě, i když musela vidět nástěnku, já ji za to byla vděčná a jen ji požádala, aby do schválení o tom ve třídě nemluvila. Slíbila to a řekla, že se bude snažit, aby se vše vyřídilo do začátku března. Spolužáci mne zase viděli po delší době se usmívat, ale ta dobrá nálada mi vydržela jen do velké přestávky. Tři grácie mne přinutily jít s nimi na záchod, kde jsme se všechny vecpaly do jedné kabinky. “Tělesná prohlídka, čubo. Nejdřív do půl těla, a bude to rychle jako na závodě!“, hlaholila šéfka. V těsném kontaktu čtyř těl nebyla možnost obrany. Vyhrnula jsem mikinu i triko přes hlavu a držela je ve vzpažených rukou, nebylo kam věci odložit. Podprdu rozeply samy a důkladně zkoumaly stále ještě místy zrudlé kozičky, naštěstí jen zrakem, křik na záchodě si nemohly dovolit. Když mi dovolily vrátit mikinu, kam patří, šly k zemi kalhoty i kalhotky a prohlídka rozkroku z obou stran byla důkladnější, když mi Simča ucpala rukou ústa, vnikly dlouhé prsty i do mé píčky. Promakaly obě mé půlky, už to moc nebolelo a holky se tvářily spokojeně. Nechápala jsem smysl této prohlídky, ale pochopila jsem, že mé školní trápení ještě neskončilo. Když jsme se vrátily do třídy, zaslechla jsem Žanetu, jak říká Karlovi a jeho sousedovi Tomášovi: „ Je celkem dobrá, rychle se hojí, můžete ji mít. Na všechno!“ Proboha, copak si své sadistické pudy už nevybili při výprasku? Stalo se to hned v úterý, kdy jsme měli volnou hodinu, neboť profesor fyziky byl nemocný a nikdo nepřišel suplovat. Seděli jsme ve třídě a dělali si, co jsme právě potřebovali. Já už předtím slíbila Martinovi, že odpoledne přijdu po delší době na trénink, proto jsem uvítala, že budu mít aspoň čas doplnit si tréninkový deník. Zabrala jsem se do jeho vyplňování a nesledovala vůbec okolí. Probrala jsem se ve chvíli, kdy těsně u mé hlavy zazněl Karlův rozkazovačný hlas: „Gabčo, jdeme se projít po budově a ty půjdeš s námi. Vztyk!“ Zvedla jsem hlavu a uviděla, že vedle mé lavice stojí nejen Karel, ale taky Tomáš a za nimi Žaneta s Ivanem. Přes vážnost situace jsem zůstala sedět, usmála se a řekla jasně: „Nepůjdu! Nemám čas!“ Ale to už mne Karel chytil za rameno a zvedl ze židle, zatímco Žaneta vykřikla: „Ale půjdeš. Je to můj rozkaz!“ Nemělo smyslu diskutovat o právu kohokoliv ze třídy mi rozkazovat, ale přesila i nálady třídy byla zřejmá a tak jsem se nebránila a šla s nimi ven. Mlčeli a vedli mne chodbou ke schodům, po nich dolů. Tři kluci a Žaneta. Odvážila jsem se zeptat, kam mne vedou, ale odpovědí byla jen výsměšná poznámka „Brzy uvidíš!“ Bála jsem se, co přijde, naskočila mi husí kůže po těle. Došli jsme k šatnám, kde bylo samozřejmě liduprázdno. Nová šéfka odemkla naši kóji (klíč teď opatrovala ona) a mne tam vstrčili jako první. Nechápala jsem, co se mnou chtějí provést, ale všichni kluci se na mne vrhli, než jsem se vzpamatovala, měla jsem šátkem ucpanou pusu a nemohla vydat ani hlásku. Čtveřice útočníků ze mě sundala mikinu i tričko a jen v podprsence mě přivázala s rukama nad hlavou ke kovové konstrukci naší šatny. Pak mi sundali i kalhoty a připoutali mi roztažené nohy k železnému rámu na podlaze. Věděla jsem, že je zle, ale nemohla se ani hnout. Vztekle jsem trhala pouty a házela svým polonahým tělem na všechny strany. Tohle jsem přece spolužákům nikdy nechtěla dovolit, ale oni mě dostali do pasti, z níž nebylo úniku. Zálibně si mě prohlíželi, já to nevydržela a už mi po tvářích tekly slzy zlosti, bezmoci a ponížení. Žaneta ke mně přistoupila, hrubě mě chytla za prsa a políbila na uplakanou tvář. „Ještě jsem ti nepoděkovala, jak jsi mě vzorně obsloužila po těláku. Takže na oplátku kluci naplní tvý hříšný tělo tím, co se ti po ztrátě milence a propuštění z vězení nedostává. Ale ještě nejsi připravená, tak kluci do toho!“ Vztekle jsem trhla hlavou a zavřela oči. Žaneta nařídila klukům, aby mi sundali i ponožky, ti to s radostí splnili, pak si od nich půjčila zavírací nůž a hbitě mi rozřízla podprsenku, až má ňadra neposedně vyskočila. Uznale zamlaskala a okamžitě mi začala kroutit bradavkami, štípala je a drtila mezi prsty. Ucítila jsem, že mi někdo sáhl do rozkroku. Otevřela jsem leknutím oči, byla to ta mrcha. Vystřídali se, Karel s Tomášem si pohrávali s mými prsy, Ivan se jen zálibně díval a ona se zaměřila na mou kundičku. Mé tělo se zmohlo na poslední zoufalou obranu, vymrštilo se dopředu, ale pouta se mi bolestivě zařízla do zápěstí a kotníků a ona ze mne strhla krajkové kalhotky. Stála jsem nyní před čtyřmi stejně starými spolužáky úplně nahatá. Už po soudu jsem tušila, že k tomu brzo dojde a páni kluci si mne vychutnají, ale když se to opravdu stalo, bojovala jsem s nimi do posledního okamžiku… Všichni ode mne odstoupili a nadrženě si prohlíželi mé obnažené tělo. Žaneta mě chytla za vlasy, přitáhla si můj obličej k sobě a houkla mi do ucha: „Vzrušuje mě tvá bezmoc, socko. Ještě před týdnem jsi nám všem v kládě vládla a rozkazovala, nadávala nám, paktovala se s tělocvikářkou… a jak jsi tvrdě dopadla? Budeme tě ode dneška pořád trápit na intimních místech pro naše sexuální povyražení, kdykoli se nám zachce, jsi jenom nástroj k uspokojení zvrhlýho chtíče, je ti to jasný, kozatá čubko?“ Poslední slova doprovodila fackou a já tiše přikývla. Nebyla jsem schopna pochopit, že mé týrání nekončí, ale pokračuje do nekonečna… „Pánové, pusťte se do ní, vůbec ji nešetřete, ať si na tuhle zvláštní hodinu v šatně pořád pamatuje a připomene si ji pokaždé, když bude šoustat!“ Když mi zavazovali mým násilně svlečeným tričkem oči, Žaňa si rozepnula džíny a strčila si ruku do kalhotek. Pak už jsem jen cítila, jak mne někdo bičuje přes prsa. Držel za obě bradavky a překrucoval je a bil ze všech stran. Strašně to bolelo, nebyly ještě zhojené, řvala jsem do roubíku a hystericky plakala. Málem jsem omdlela, když mne neviditelný tyran několikrát třísknul přes pohlaví. Pak mou úplně suchou kundičkou projela nepříjemná řezavá bolest, to do mě vstoupil první spolužák. Nechtěli, abych věděla, kdo mne první znásilnil a kolikrát, ale mě to bylo úplně jedno. Snažila jsem se před jeho penisem uhýbat boky, ale on si mne za ně chytil a naopak přizpůsobil svému rytmu. Následující půlhodina byla pro mne krutě jednotvárná. Zásun, šukání, výstřik, zásun… střídali se rychle, potřebovali velmi efektivně využít vyučovací hodinu. Když mne znásilňovali asi po šesté, musela jsem omdlít, protože jsem si už nic nepamatovala. Probralo mne až trhnutí hlavou, když mi strhávali šátek. Oslnilo mne světlo a já rozmazaně rozeznávala své spolužáky – násilníky. Vypadali spokojeně, šéfka je poslala pryč a oni poslechli. Nyní si docela stáhla džíny i s kalhotkami a začala si obkročmo třít o mé boky svou píču, přičemž mne líbala na tvář. Cítila jsem její vlhké chloupky na stehně. Rukama si masírovala prsa a vzrušeně mě pozorovala. Sáhla mi mezi nohy a chvíli mne tam důkladně osahávala. Když vytáhla ruku, olizovala si prsty, potřísněné bílým spermatem. „Slíbila jsem klukům, že jim příště zase dáš. Chtěli by taky, abys je svázaná kouřila.“ Roztáhla mi rukama zadeček a přitiskla se na mě mou pevně přivázanou nohu mezi svýma. Cítila jsem, jak je vlhká a její šťáva mi stékala po stehně dolů. Bylo mi to dost nepříjemné, ale kluci mne připoutali důkladně a já musela Žanetiny zvrácené hrátky vydržet. „Vím, že budeš poslušná kurvička. Za chvíli skončí hodina, tak si musíme přestat hrát, viď? Určitě si to zopakujeme. Ráda bych, abys mě taky vylízala tam dole, moc se mi to líbilo!“ Vyndala mi roubík z pusy a chtěla mě líbat na ústa, ale já se bránila a cukala hlavou. Dostala jsem pořádnou facku a vyjekla bolestí, jak do mého zadečku vrazila prst. „Vzrušuje mě, když se holka brání, ale ty budeš poslouchat svou paní, viď, že jo?“ kroutila prstem v mých útrobách a já opět začala tiše naříkat. „Řekni, čubo, budeš poslouchat svou paní?“ S tichým vzlykem jsem sotva znatelně přikývla. Neměla jsem na vybranou, byla jsem úplně bezmocná, ponížená na sexuální hračku. Ucítila jsem hrozný tlak v zadní dírce a když povolil, měla ve mně dva prsty. Zalapala jsem po dechu a ona mě opět začala líbat na ústa. Tentokrát jsem se nebránila. Vjela mi jazykem dovnitř a hledala můj. Bojácně jsem její snahu opětovala. Líbali jsme se dost dlouho. Modlila jsem se, aby už byl konec hodiny. Od chvíle, co mě tady svlíkli do naha a přivázali, mi to připadalo jako celá věčnost. „Píčo, ty víš, co chci slyšet“, řekla mi přísně. Věděla jsem to moc dobře a poníženě rezignovala na svou hrdost. Byla jsem tu znehybnělá, úplně nahá, zbičovaná, několikrát znásilněná a s jejími prsty v zadečku. „Ano, budu poslušná“, zašeptala jsem. „To není vše, řekni to znovu a celý, čubičko!“ Rozplakala jsem se. „Ano, budu Vás poslouchat na slovo, paní Žaneto, dělejte si se mnou, co chcete, vy i páni kluci, patřím vám…“ V tu chvíli se má paní prohnula v zádech, přitiskla svou škubající se kundu na mou, roztáhla svými prsty můj zadeček, brutálně zmáčkla má prsa a s velkou úlevou dosáhla orgasmu. Zvonek oznámil i v šatnách konec hodiny a nám zbývalo pouhých deset minut přestávky do začátku další. Strašně jsem se bála, že nás tady někdo najde. Já, úplně nahá, připoutaná ke kleci a polonahá Žaneta, od této chvíle moje Paní, se v silné orgastické křeči sesunula k zemi a teď se svíjela pod mýma nohama, naprosto neschopná ukončit vynucenou lesbickou lásku. Ale naštěstí jako první se tu objevil poněkud znepokojený Ivan a rázně ukončil toto představení. Samozřejmě se věnoval především šéfové, poprvé jsem viděla (a měla zlomyslnou radost), jak na ní byl sprostý a dal ji pár facek, aby se probrala. Její žlutá italská tanga zmačkal a strčil do kapsy, pak ji s nemalými obtížemi naostro nacpal do rovněž italských džínsů. Mě Ivan pouze nožíkem, který předtím zničil mou podprsenku, přeřezal provazy a já byla konečně volná. Mé tělo, opět poznamenané rudými proužky, jsem také oděla úsporně, stačila mikina a béžové kalhoty, ostatní věci jsem strčila do široké kapsy péřovky. Obě jsme byly jakžtakž oblečené, ale vzhled našich obličejů i vlasů nedovoloval okamžitý vstup do třídy. Musela jsem uznat, že Ivan je pohotový, neboť nás zavedl do umývárny u jídelny, která byla před obědem prázdná, stihl Žanetě přinést taštičku s malovátky a na další hodině oznámil, že jsme u hospodářky kvůli předání předsednické funkce. Zejména má paní tedy měla dost času na úpravu svého mejkapu, já nic takového nepoužívala, jen jsem pořád dokola omývala ubrečené tváře, pak se osmělila, spustila kalhoty a papírovým ručníkem se s nevelkým úspěchem snažila odstranit zbytky pánské bohatýrské jízdy. Žaňa mne ale překvapila, když mi sama svými přepychovými šminkami vylepšila obličej a udělala stíny, které zakryly stopy po pláči. Na okamžik ukázala i laskavou šéfovskou tvář, ale pak jsem hned dostala rozkaz: „Zítra po těláku mne zase vylížeš, minule se mi to líbilo, zlobit určitě po dnešku nebudeš, tak tě necháme pracovat v prádle, připrav si po sprše něco pěknýho! A počítej s tím, že vylížeš ještě jednu holku, tu vylosujeme. Lesbický hrátky teď budou každou středu, holky se postupně zapojí taky, naučíš je to. Kluci zatím počkají. A pamatuj si, že jsi už napořád naše otrokyně! Rozumíš, píčo?“ Kývla jsem na souhlas, ale to mé paní nestačilo. „Jak to se mnou mluvíš, huso! Celou větou!“ Poníženě jsem vykoktala žádanou větu: „ Ano, moje paní Žaneto, rozumím a všechno provedu, jak jste mi nařídila, jsem vaše otrocká píča!“ „No vidíš, jaká jsi bývala vzpurná a teď si z tebe vychovám poslušnou otrokyni!“, radovala se nová šéfka, chytla mě za ruku a jako dvě velké kamarádky, které si předávaly funkci, jsme zamířily do třídy. Přemýšlela jsem, zda ji mám zkazit radost a povědět o mé žádosti na přeložení, ale raději jsem si to nechala pro sebe, nechtěla jsem zase být znovu bita. Na odpolední trénink jsem ale opět nešla, ležela znavená na své postýlce a přemýšlela o své nové pozici ve třídě. Ještě mi zbýval skoro měsíc… z předsedkyně otrokyní, život je prostě změna… Když jsem po středeční tělesné výchově jako obvykle dorazila do sprch v době, kdy se ostatní děvy již oblékaly, nalezla jsem zde plačící Radku s rukou v rozkroku. „Vylosovaly mě… že mě budeš lízat… mám se tady udělat vodou… ale já to nechci… nechci… je mi to odporné!“, vzlykala mezi slzami. Podívala jsem se na její kundičku, opravdu nejevila žádnou známku vzrušení. „Když nechceš, tak nechceš, já tě rozhodně nutit nebudu, ale uvědom si jednu věc. Žaneta to bude brát jako neposlušnost a tvrdě s tebou zatočí. Sama jsi viděla, jak jsem dopadla já a jsem teď její poslušná otrokyně. Dělej, jak myslíš, já už musím jít, Paní čeká!“, pohladila jsem ji po mokrých vlasech a nasoukala se do rozměrově nejmenší soupravičky prádla, kterou jsem doma měla… když jsem ta poslušná otrokyně. Horní půlky ňader i s bradavkami neposlušně vykukovaly zpod úsporné látky, když jsem předstoupila před svou paní. Seděla, rudá tanga měla stažená u kolen a z kundy se ozývalo čvachtání. Raději jsem se ohlásila: „Má Paní Žaneto, jsem připravena vás obsloužit!“ Poklekla jsem před ní a začala pracovat. Cvičenky byly plně zaujaty mou činností, že si ani nevšimly, že tiše plačící Radka mezitím dorazila ze sprch a okamžitě se začala oblékat, zřejmě chtěla potichu vyklouznout z šatny. Ale nepodařilo se jí to, byla jsem rychlejší v očistě mé Paní. Měla následovat Radka, všechny holky se po ni začaly ohlížet. Místo, aby tady seděla nahá a masturbovala, štíhlá černovláska již oblékala bundu a chystala se k odchodu. To byla v očích Žanety strašná neposlušnost, seřvala ji a hned vynesla trest: deset ran na holou. Simča a Sylva, její věrné kámošky, okamžitě uchopily vzpouzející se Radku a dovlekly ke zdi, na místo, kde jsem před týdnem byla trestána já. Ke své smůle ještě měla dnes modré kalhoty, opásané červeným spíše řemenem než páskem. Ten jí hned vytáhly z poutek a uvolněné kalhoty začaly samy padat k zemi, ještě než doklouzaly ke kotníkům, poslala Sylva za nimi i kalhotky. Na rozdíl od mého seřezaného pozadí teď viděly studentky andělsky bílé půlky. Jejich panenská bělost vydráždila vzrušené děvy ještě víc a plachá Radka dostala deset opravdu nejtvrdších ran, jaké jí byly schopny bohyně pomsty udělit. Od první rány srdceryvně řvala, snažila se mrskat zadnicí, aby ranám unikla, ale jen si vysloužila upozornění, že pokud se okamžitě neuklidní, dostane za trest ještě jednou tolik. Od šesté rány její tělo v záchvatech pláče jakoby zmrtvělo, ještě se dokázalo v křeči přidržovat zdi jako záchrany, ale po desítce se sesunulo k zemi. Nikdo ji nelitoval, holky jenom ten plačící uzlíček popadly za ruce i nohy, hodily jako pytel brambor na lavici vedle jejího batůžku a spěšně opouštěly šatnu… Zůstala jsem s ní sama, bylo mi jí přece jen líto a chtěla tak oplatit její pomoc po mém výprasku. Nejdřív jsem jí kapesníčkem očistila pláčem rudý obličej, když poznala, že mučitelky jsou už pryč a ode mne ji nehrozí žádné nebezpečí, přestala hlasitě plakat a jen tiše vzdychala. Snažila se hned vleže dosáhnout na zmačkané kalhoty, ale já její ruku jemně zadržela. Obrátila jsem ji na břicho a prohlédla zmučený zadeček. Ve srovnání s mými výprasky to nebylo vůbec nic. Na bílém podkladě rudě svítilo deset dlouhých, ale úzkých pruhů. Lehce jsem ji hladila po nezasažených místech a přitom konejšila: „Radečko, to bude zase dobrý, máš to za sebou, do týdne všechny stopy na prdelce zmizí a ty se musíš snažit Žanetu vždycky poslouchat, já ti poradím, jak na lízání a kouření ptáků, to jistě přijde později, budeš to potřebovat pro sex…“ „Gábinko, moc ti děkuju, ty jsi tak statečná, ale já jsem tak zbabělá, nikdy to nevydržím jako ty…“, blekotala Radka. „Teď ti dám hned první radu. Po výprasku si nikdy neoblékej kalhotky, látka totiž přilne na seřezanou prdelku a ta tě pak víc bolí. Dovolíš, abych tě upravila?“ Kývla a já ji přetočila na záda a posadila tak, aby se zbitá místa nedotýkala lavice. Pak jsem ji opatrně vysvlékla z kalhot a následně i kalhotek. Tento nevelký kousek prádla, vyzdobený spoustou kytiček, jsem uhladila, vzorně složila a uložila do její igelitky s cvičebním úborem. Když jsem se s tímto intimním hadérkem mazlila, pocítila jsem náhle zvláštní vzrušení a zdálo se mi, že mezi nohama vlhnu. Proto jsem honem popadla Radčiny kalhoty, vrátila do nich nástroj bolesti a pomalu nazvedla zadní část ztrestané dívky. Na pásku jsem našla poslední, dosud nikdy nepoužitou dírku a upevnila kalhoty co nejvolněji. Přesto ve chvíli, kdy Radka s mou pomocí vstala, vykřikla okamžitou bolestí. „Nebul, nejsi malá holka, něco musíš vydržet, doma si to namažeš a dneska se vyspíš na břiše!“, doplnila jsem svou instruktáž a raději spráskanou holku dovedla až k domu, kde bydlela. Nová přísná šéfka se ve čtvrtek rozhodla potrestat Radku ještě jednou, přesazením do lavice hanby, tedy ke mně a já ji měla naučit do týdne všechny sexuální praktiky, jinak budeme obě po příštím tělocviku v šatně zmučeny. Teď jsem ale na to neměla čas, čekal mne další úkol. Radka jistě utrpěla šok, když slyšela, jak se hned o první přestávce ke mně obrátili Karel s Tomášem a oznámili mi: „Gábo, dneska je zrovna vhodný den, zatoužili jsme oba po vykouření ocasů a případně další zábavy, víš dobře, že nám to paní Žaneta dovolila, takže tě očekáváme ve čtyři hodiny před školou, kdy končí náš tělocvik. Zavedeme tě na vhodné místo a všichni se dobře pobavíme. Tak nezapomeň!“ Vyděšená Radka se mne o další přestávce zeptala, jestli těm klukům opravdu dám a já ji s klidem vysvětlila: „Radunko, já jsem se opravdu provinila, byla za to sice neúměrně vysoko potrestána, ale slíbila Žanetě, že budu její otrokyní a všechno splním, co si bude přát. Já své sliby plním, takže s nimi půjdu, i když mám trochu strach, co všechno se mnou chtějí dělat. Drž mi palce a vzpomeň si odpoledne na mne, snad mne neumučí a já budu mít zítra čas na tebe, vezmi si určitě sukni!“ „Ano, Gábuško, budu na tebe myslet a na zítřek se připravím, moc děkuji!“ a nezkušená studentka mne políbila na tvář. Opravdu jsem měla trochu obavy, když jsem byla víc než hodinu doma, vždyť ještě nikdy jsem nebyla v zajetí mladých kluků bez přítomností holek, které by snad zabránily nejhoršímu. Byl pravý zimní den, mráz a sníh, doufala jsem, že alespoň budeme někde pod střechou, vzala jsem si na triko jen žlutý svetr přes hlavu a lehkou bundu na zip, stejně mi to brzo svléknou, tak ať je to aspoň rychle! Zima mi byla už cestou ke škole a hlavně jsem promrzla, když jsem na ně čekala víc než čtvrt hodiny, nevěděla jsem přesně, kdy jejich hodina končí. Konečně dorazili a hned si rozklepanou spolužačku odvedli z dosahu dalších kluků, kteří by třeba chtěli taky. Vedli mne dlouhou ulicí od školy, přesně na opačnou stranu, než jsem bydlila já, vůbec jsem to tady neznala a začalo se už taky stmívat. Odvážila jsem se tiše zeptat, kdy tam budeme, řekli jen, že brzy a nic víc. Aspoň jsem ocenila, že se mi neposmívají jako při cestě na výprask. Zahnuli do pusté zahrady, kde stála osamocená garáž, celou jsme ji obešli, u zadních dveří vyndal Tomáš klíč a otevřel. Vstrčili mne dovnitř, octla jsem se v hluboké tmě a neviděla vůbec nic. Tom chvíli šátral v místnosti a najednou se někde rozsvítila lampa se silnou žárovkou, která ozářila celou místnost. Vyděšeně jsem sledovala, kde to jsem, garáž to byla asi dříve, žádné auto tu nebylo, teď to spíše byla dílna s mnoha železnými regály a uprostřed místnosti trůnil mohutný pracovní ponk. Až je vykouřím, budou mne na něm jen šukat nebo i bít?, blesklo mi hlavou, ale na přemýšlení nebyl čas. „Svlíkej se“, vyštěkl Karel očekávaný rozkaz. Šlo mi to rychle, už jsem tu stála jen ve spodním prádle, samozřejmě bílém, a chystala se rozepnout kozinec, když mne Karel zarazil. „Tome, mě vždycky u koček rajcuje polonahota víc než úplná nahota, nenecháme si ji zatím po nezbytnou dobu jako bílou pannu?“ „Jó, to by šlo, napřed prostudujeme to, co nabízí k veřejnému použití, až budeme pořádně rozrajcovaní, tak ji ty panenský hadry sundáme!“, se smíchem souhlasil Tomáš. To nebylo pro mne příliš povzbuzující a tak jsem se odvážila pípnout: „Ale moje paní Žaneta mne půjčila přece jen na kouření?“ Karel se rozzlobil: „Zapomněla jsi říct, že v poutech, tím taky začneme, ale co bude dál, to je čistě naše věc a jestli nebudeš poslušná, dostaneš navíc další nakládačku. Ale neboj se, mamince tě večer vrátíme možná poškozenou, ale celou!“ Byla jsem pevně rozhodnuta poslouchat a jako skutečná otrokyně splnit to, co mi rozkáží. A tak jsem poklekla vedle železného regálu a nechala se k němu pevně připoutat silným lanem. Upravili mne tak, aby má ústa byla v úrovni jejich rozkroků, aby se pánové nemuseli namáhat. Aspoň si museli sami vypustit z kalhot své nástroje, když byly mé ruce nepoužitelné. Střihli si, Karel vyhrál a tak jeho ocas okamžitě vnikl do mých pootevřených úst. Byl nadprůměrně dlouhý a tak mi pronikl skoro až do krku, měla jsem co dělat, abych ho mohla jazýčkem opracovávat k oboustrannému potěšení. Karel se brzy vzrušil natolik, že začal divoce přirážet jako v kundě a já, už zkušená kuřačka, se připravila na výron jeho semene. Když začal stříkat, vše jsem vzorně polykala, ale Karel, na rozdíl ode mne v kuřbě zjevně nepříliš zkušený, vyndal svůj nástroj ještě ne zcela vyprázdněný, takže pár kapek jeho bílého produktu dopadlo na mou podprsenku. Ale to už do mých úst vstoupil předchozím sledováním hodně vzrušený Tomáš, uchopil mě za vlasy a divoce přirážel mou hlavou. Netrvalo to snad ani minutu a byl hotov. Na rozdíl od Karla nevyndal hned svou rouru, ale přesto mými pootevřenými ústy část jeho produktu vytekla a znovu skončila na mé podprsence, silně dopředu vypjaté díky mým maximálně špičatým a rovněž maximálně vydrážděným kozičkám. Věděla jsem, co bude nyní následovat, páni kluci přece nemohou nechat ani kapku svého semene nazmar na nějakém hadříku třídní otrokyně! Protože jsem stále byla připoutaná k regálu, nemohli mi kozinec sundat, ale byli natolik slušní, že ho nechtěli zničit, jako Žaneta v šatně. Skoro mi zlomili krk, když prudce strhli mou hlavu dolů tak, abych mohla jazykem slízat i poslední kapky! Když jsem to do čista udělala, krk mě bolel, já zvedla hlavu, vyčítavě se na své spolužáky podívala a tiše se zeptala: „Pánové, jste spokojeni se splněním úkolu?“ Karel jen prohodil: „Jó, docela dobrý!“ a oba pak odešli na druhý konec garáže, kde se tiše dohadovali. Bylo mi jasné, že jejich zábava neskončila, vždyť mne ještě ani celou nesvlékli! Docela jsem se bála, co mi budou dělat dál, slyšela jsem, jak mi zběsile tluče srdce. Konečně se vrátili ke mně, oba už se zapnutými kalhotami, takže sex teď nejspíš nebude. „Budete mne mučit?“, zeptala jsem se tiše. Neodpověděli, jen se zasmáli, trochu mi povolili pouta a poručili, abych vstala. Stáli jsme proti sobě, viděla jsem v jejich očích vášeň a vzrušení. Než mne znovu pevněji a bolestivěji připoutali, stáhli mi podprsenku, kterou nikam nepohodili, ale uložili na mou bundu, kalhotky mi zatím nechali a navíc mi nyní lano velmi těsně svíralo k sobě kolena i kotníky, takže pro následující chvíle byla má lasturka v bezpečí. Každý z hochů nyní uchopil jednu fialovou a šíleně špičatou kozičku a začali si hrát. Čekala jsem kruté trápení, ale oni byli docela hodní, spíš mne hladili a jen jemně kroutili bradavkami, hodně mě to rajcovalo a já začala vzrušením silněji oddychovat. „Líbí se ti to, Gábo. My ti nebudeme tak primitivně mučit kozy, jako to dělaly holky, ale zkusíme něco jiného, bude to další zkouška tvé statečnosti!“ „Ano, pane!“, vykřikla jsem hned, cítila jsem to jako pochvalu mého chování, i když jsem netušila, co mne čeká. Z regálu vyndali dvě kovové svorky a skoro 10cm dlouhé válečky a propojili je háčky. Asi jsem zbledla a slabě vykřikla, když se mi ostré zoubky zakously do vztyčené levé bradavky a za okamžik i do pravé. „No tak, kotě, snad bys nám tady nebulila, jenom ti trochu prověsíme kozy, budeš je mít pěkně vytahaný nejvíc ze třídy!“, konejšil mne Tom, snažil se pohladit mou tvář, ale já to rozhodně od svého mučitele nechtěla. Prudce jsem ucukla hlavou, takže ruka dopadla na mé rameno a trest následoval okamžitě. Místo pohlazení jsem dostala na každou tvář pořádnou facku, uvolnili válečky a ty nyní volně visící mi působily dosud nepoznanou bolest. Reakce mého trápeného těla je velmi zajímala, proto postavili lampu tak, aby její ostré pichlavé světlo dopadalo přímo na můj obličej i prsa, úplně mě oslnilo, bylo to velice nepříjemné… „Už jsi byla někdy u výslechu na policii, kočičko?“ „Ne, nikdy!“, špitla jsem. „Celou větou, čubo!“, následovala facka a já ze sebe honem vysypala: „Pane Karle, moc se omlouvám, ale nikdy jsem nebyla na policejním výslechu!“ „Tak teď ho zažiješ a radím ti, abys odpovídala pravdivě a přesně, jinak budeš brzo mít tvářičky trochu pomlácený!“, prohodil Karel. „Ano, pane, rozumím, ale nevím, na co se chcete ptát, vždyť už od soudu o mě víte úplně všechno!“, nedala jsem se a doplatila na to dalším políčkem na tvář. „Chceme vědět úplně všechno a podrobně o tom, co se dělo včera po tělocviku a proč Žaneta trestá Radku, zastala se tě snad?“ Ani ve škole, ani na gymnastice jsem nikdy klukům neprozradila žádné holčičí tajemství, ale dnes to bylo něco jiného. Holky ze třídy mne zradily, tvrdě trestaly za maličkosti a já kvůli nim rozhodně nechtěla dostat další výprask… Mžourala jsem proti prudkému světlu a snažila se poctivě vylíčit průběh včerejšího lízání i trestání… Musela jsem ale dělat krátké přestávky, abych se nadechla, protože závaží stále více natahovalo mé bolící kozičky… Kluci se docela pobavili, Tomáš dokonce navrhl, že by u mé lízací výchovy byl rád přítomen, ale Karel to rázně odmítl… jen pro zítřejší den, určitě by se styděla. Ale fakt, že se Radka stala fakticky druhou třídní otrokyní, oba pány velmi zaujal. Bylo mi docela líto této nenápadné slušné studentky, do jakých zvrhlých plánů se v souvislosti se mnou dostala. Tyhle události jsem ovlivnit nemohla, bylo mi jasné, že Radka dřív nebo později skončí v posteli svých spolužáků (nebo taky ve školní šatně?), šlo jen o to, kdy ji zbavím stydlivosti. Asi by to mělo být co nejdřív, protože po mém odchodu, o kterém nikdo zatím nevěděl, zřejmě převezme mou otrockou roli u vládkyně třídy i sadistických mladíků, a tehdy už musí být zcela zbavená studu… jestli pak na mne vzpomíná, chuděra netuší, co ji čeká… Má poslušnost a spolupráce při výslechu do velké míry uvolnila napětí mezi námi, takže kluci se nade mnou slitovali, odklonili lampu od mého obličeje, sundali z prsou závaží a částečně mi povolili pouta. Po dohodě na Radčinu rychlou výchovu a přijetí k šukání ve čtyřech visel náš sex ve vzduchu, všichni jsme to cítili. „Roztáhni nohy od sebe!“, rozkázal Karel a já okamžitě poslechla, co mi to uvolněný provaz dovolil. Ale tady vestoje jsem to nechtěla! Zdálo se však, že ani kluci ne. Karel chtěl tu dráždivou polonahotu udržet co možná nejdéle, sice přistoupil těsně ke mně, ale kalhotky mi ještě ponechal, začal mne přes ně lehce hladit v rozkroku. Doteky tenké bílé látky na genitálie mne začaly silně rajcovat a já cítila, že vlhnu. Začala jsem vzrušeně vzdychat. „Ale copak, děvčátko, poprosíš konečně, co ti máme udělat?“, zeptal se Karel. „Ano, prosím Vás, Pánové Karle a Tomáši, moc vás prosím, zmrdejte mě pořádně, vemte si mě celou, nešetřete mě, udělejte mi všechno, prosím!“, vyletělo ze mne. Oba spolužáci se usmáli, Tom prohodil: „Je dobře načatá!“, a uvolnil zcela má pouta. Byla jsem volná, okamžitě jsem udělala krok vpřed a spustila vlhké kalhotky k zemi. Tomáš se shýbl, podal mi je, já jako pečlivá dívka je složila a dala na komínek šatstva, pak se zcela nahá nechala svými oblečenými spolužáky za ruce odvést k ponku. Zvedli mne jako pírko a opatrně položili na záda. Truhlářský nástroj byl si tvrdý, ale to mi v tuto chvíli vůbec nevadilo. Rozšířenýma očima jsem zírala na oba kluky, jak odhalují dolní část svých vyspělých těl. Podle očekávání Karel byl ten první, kdo mi doširoka roztáhl nohy a vstoupil mezi ně. Čekala jsem zase drsný atak jako v šatně, ale nebylo tomu tak. Karel mi docela ohleduplně projel bolavé kozy a nakonec své obě ruce obtočil kolem hlavy, laskal mé vlasy, jeho jazyk obratně vnikl do mých úst a dotýkal se mého. Naše spojená těla začala spolupracovat, má pánev se začala zdvíhat v rytmu Karlových kopulačních pohybů. Nikam jsme nespěchali, vychutnávali jsme si krásu i vášeň pohybu nahých těl. Bylo to pro mne zase něco jiného, po dlouhé době násilného, brutálního a bolestivého sexu, jsem se vrátila v myšlenkách k první zkušenosti na sportovním táboře… První orgasmus taky byl velmi silný, svíjela jsem se na stole a hlasitě vykřikovala své vzrušení, Tomáš chvíli počkal, až jsem se uklidnila, ztichla a pak teprve do mne vstoupil… Byl už temný večer a silný mráz, když jsem se v tenké bundičce vracela domů. Zima mi rozhodně nebyla, hřály mne nedávné sexuální prožitky a říkala jsem si, že být otrokyní takových výkonných kluků zase není tak strašné, bohužel ve třídě vládnou holky, které jsou ale daleko horší. Škola i sport mne v těchto chvílích vůbec nezajímaly, příští sex s kluky jsme domluvili na úterý, ale teď večer jsem plánovala, jak zítra zmáknu Radunu a rychle ji připravím do týdne na hrátky v dílně, jak jsem klukům vleže slíbila v sedm hodin, aby mne konečně dovolili slézt z ponku a vrátit mamince. Sliby vždycky plním…
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Marta
Už jsi zažil sex s nadrženou profesionálkou, která má zrovna chuť na pořádný ohon, který bych si hned vzala do pusinky a pořádně ti ho do sucha vykouřila?
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 453
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA MARTA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Sofie
Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 451
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Verča
Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 457
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERCA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
+++
