Povídka.cz povídky psané životem...
LETNÍ BOUŘKA
Motor si předl jako spokojená kočka, ale stěrače jenom stěží
zvládaly ty přívaly vody. Z radia se linuly příjemné melodie, i když se
venku „čerti ženili“. Blesky křižovaly oblohu a déšť se podřizoval
směru větru. Úzká okreska byla samá zatáčka a tak jsem stále musel
pozorně sledovat silnici, abych neskončil v pří-kopu. Vtom jsem je uviděl.
Tisknuly se k sobě pod jediným stromem, co byl na této silničce a déšť
je bičoval ze všech stran. Chránily je před ním jenom batohy na zádech,
ale nebyla to kdovíjaká ochrana. Šlápnul jsem na brzdy a karavan
zaskřípěl, jakoby s mým jed-náním nesouhlasil. Vyskočil jsem od volantu
a otevřel boční dveře. „Holky bláznivé! Co tu děláte?! Pojďte
dovnitř!“ Vzaly zavděk mým pohostinstvím a nastoupily. Sice váhavě, ale
byly rády, že jsou v suchu. „Tady máte ručník, tak se svlékněte a
utřete, abyste to ještě neodstonaly! Já zatím popojedu, aby to tady do nás
ještě někdo nenabořil!“ vlezl jsem za volant a zajel o kousek dál, kde
byla odbočka na malé parkoviště u rybníčku. Holky na sobě měly jenom
kalhotky a ostatní věci byly pohozené u vchodu do karavanu, aby voda
z nich mohla odtékat ven. Snažily se schovat pod tím jedním ručníkem a
ostatní části těla se snažily zahalit alespoň rukama. „Vlezte si pod
peřinu!“, připravil jsem postel. Jedna po druhé stáhly mokré kalhotky a
zalezly tam. Tiskly se k sobě, aby se zahřály. Dal jsem vařit vodu, abych
jim udělal horký čaj. Sledovaly každý můj pohyb, jako kdyby se něčeho
obávaly. Připravil jsem hrnečky a dal do nich sáčky s čajem. Voda se
začala vařit, tak jsem jí nalil do hrnečků. Zatímco se čaj louhoval,
vyždímal jsem halenky, kalhotky a šortky, co se válely u dveří.
Podprsenky neměly. Pověsil jsem to na sušák. Potom jsem do každého
hrnečku přidal med a trochu rumu. „Kde jste se tady vzaly?“ „Měly jsme
se tu setkat s kamarádkami, ale ty nepřijely!“, řekla ta černovlasá.
„ Chtěly jsem jet do-mů, ale poslední autobus už byl pryč. A potom
přišla ta bouřka!“ Obě se snažily vytáhnout peřinu až pod bradu, aby
z nich bylo vidět co nejméně. „Vypijte to!“, podal jsem jim hrníčky.
Chvíli řešily, jak to udělat, aby se přitom neodkryly, ale potom se
posadily a vzaly hrníčky s horkým čajem. Snažily se držet peřinu tak,
aby jim zakrývala prsa. Ale co chvíli se to některé z nich nedařilo a tak
to vzdaly, aby se ještě neopařily horkým čajem. „Já jsem Bob!“,
představil jsem se. „Já jsem Blanka a to je Eva!“, ukázala na tu
hnědovlasou. Sedl jsem si na židli proti nim a sledoval, jak srkají horký
čaj. Bradavky ještě měly vztyčené chladem a tak se je snažily zakrývat
alespoň rukou. „Já se také svléknu, abyste si nepřipadaly trapně!“,
stáhnul jsem tričko a šortky. Přitiskly se ještě víc k sobě a snažily
se narvat peřinu co nejvýš. Vyděšenýma očima si mě prohlížely, že
málem zapomínaly pít. Nemohly spustit oči z kroužků, co mám na
bradavkách a potom jim oči klesly ještě níž. Když uviděly kroužky na
žaludu a pytli, málem ty hrníčky upustily. „Jé, to je hezké!“,
vydechla kurážnější Blanka. Holky si mě zvědavě prohlížely a i jejich
stydlivost pomalu opadala. Už si nedržely křečovitě peřinu a ruce jim
padly do klína. Ten teplý čaj je zřejmě zahřál a obsah rumu v něm
zbavil zábran. „Jak jsi k tomu přišel?“, znovu se ptala Blanka.
„Víš, to je delší historie, to bych vyprávěl asi až do rána! Ale
udělal jsem si to sám!“, odpověděl jsme na její dotaz. Blanka se trochu
předklonila, aby to lépe viděla. Náhle zrudla. Asi si něco pomyslela.
Usmál jsem se, protože jsem asi věděl, co by to mohlo být. „A…“
zajíkla se, zřejmě proto, že se neodvážila tu otázku přímo přednést.
„No, co bys chtěla?“ schválně jsem jí nechal dusit ve vlastní
šťávě. „Já…já…mně se to moc líbí!“ náhle vyhrkla. „Mohl bys
mi to udělat také?“ rychle dodala, než ztratí odvahu. Usmál jsem se,
protože moje tušení mě nezklamalo. „A kam bys to chtěla? Na bradavky a
do poštěváčku?“ schválně jsem jí dál dusil. „Nééé! Do
poštěváčku nééé!“ instinktivně vykřikla, než jsem to stačil
doříct. „Tak do malých pysků?“ podal jsem jí fotku, na níž bylo
detailně vidět provedení. Byly tam vidět kroužky v malých pyskách
i jeden v klitorisu. Zrudla, zbledla a potom se zachvěla. Naskočila jí
husí kůže jak dudlíky. A nebylo to z chladu. Začala se třást tak, že
málem upustila hrneček. „A chceš to hned?“ kul jsem železo, dokud bylo
žhavé. „Jóó, ale dělej!“ vyhrkla a odkryla peřinu. „Evo, ty musíš
dolů!“ Eva stáhla peřinu, ovinula se jí a sedla si do křesla. Měl jsem
volné „pole působnosti“.Vzal jsem kožená pouta a přivázal jsem Blance
ruce k čelu postele. Nasadil jsem jí pouta také na kotníky a ukotvil je
k protějšímu čelu. Vyndal jsem brašničku, na níž byl červený kříž.
„Ale nejdřív tě musím oholit!“ řekl jsem jí, když jsem uviděl tu
houštinu. „T..tt..tak jo…“ asi byla zaskočená tím nečekaným
zdržením. Vše jsem si připravil a začal mydlit ten prales. Blanka se lehce
chvěla, ale držela, dokud jsem to nedodělal.
Když jsem smyl vše, co na ní zbylo,kunda se jí rozevřela tak, že do ní
bylo krásně vidět. „Ty jsi ještě panna…“ obdivně jsem vzdychnul.
„Ano a ona také! Proto jsme sem jely, aby nás o to někdo konečně
připravil!“ začala brečet.. „A ty to opravdu chceš?“ nevěřícně
jsem koukal na ten neporušený kvítek. „Jóó! A jest-li mě o to nechceš
připravit, tak mě pusť a já pojedu!“ vzdorovitě vykřikla. Beze slova
jsem jí odpoutal nohy a ona začala brečet ještě víc. Pokrčil jsem jí je
a roztáhnul. Sklonil jsem se a přisál k tomu zázračnému kousku těla.
„Ááá…ááá…“ překvapeně zavzdychala, ale potom se snažila
vycházet mi vstříc, snad aby si to co nejvíc užila. Mlsně jsem vylizoval
ty panenské šťávičky. Eva zapomněla držet deku a tak se jí prsa dostala
na svobodu. Hladila si je a mačkala bradavky. „Pojď sem a dělej to
Blance!“ řekl jsem jí. Jak zhypnotizovaná vstala a vlezla si na postel.
„Klekni si nad ní!“ poradil jsem jí, když nevěděla, jak to udělat.
Poslechla mě a dala svoji chlupatici nad Blančin obličej. Bylo to právě ve
chvíli, kdy Blanka začala křičet rozkoší. Zvedl jsem se a začal svým
tvrdolínem projíždět mezi jejími pysky. Blanka kvílela a snažila se,
abych už byl v ní. Ale nespěchal jsem. Teprve, když znovu začala křičet,
prudce jsem ho vrazil do té bažiny. „A..úúú…!“ vykřikla a svírala
mě poševními svaly. Pevně mě objala nohama a tiskla k sobě, snad aby si
to co nejvíc užila, nebo mi zabránila v pohybech. Když povolila, udělal
jsem první pohyb. „Odvaž měééé! Odvaž měééé!“ začala křičet.
Povolil jsem pouta, ona chytila Evu a doslova si jí narazila na obličej.
„Áááááá…!“ Eva se sklonila, aby jí Blanka mohla lépe vylizovat.
Opustil jsem ten zázračný otvor a nechal je, aby si vzájemně dělaly
dobře. Vlezl jsem si na druhý konec postele a hladil Evu po zadku. Cukla
sebou, ale Blanka si jí ještě více přitáhla. Přitiskl jsem se k ní
a – dosud zkrvavený – úd jí zasunul mezi nohy. Blanka jí chytila za
pysky a roztáhla je. Měl jsem tedy cestu volnou a tak jsem jí projížděl,
zatím jenom na krajíčku. „Ááááá…áááá…!“ náhle se
rozkřičela a vší silou se na mne narazila. Cítil jsem, jak něco prasklo a
už jsem v ní byl až po kořen. Blanka to tedy měla jako v přímém
přenosu. Chvíli jsem se nehýbal, aby si na to zvykla. Potom jsem zkoušel
pomalé pohyby a Eva tiše kvílela. Blanka vylizovala krev, co tekla
z protržené blány a Eva jí ještě divočeji uspokojovala jazykem. Ale to
už se nedalo vydržet. Vyškubnul jsem ho z té ptákožroutky a vrazil ho do
vedlejšího otvoru. Eva se asi chtěla zvednout, ale tím se ještě víc na
mne narazila. To už jsem nevydržel a naplnil jsem jí vším, co varlata
vyplivla. „Nééé…!“ vykřikla Eva a zvedla se tak prudce, že se mnou
málem prorazila stěnu. Vypadalo to, že proběhne zavřenými dveřmi, ale
v poslední chvíli je stačila otevřít. Odeběhla snad jenom dva kroky a už
z ní stříkalo vše, co jsem do ní napumpoval. Blanka zvedla hlavu, aby se
podívala, kam Eva tak spěchala. Ale jak jsem se obracel, ten kus zkrvaveného
masa se jí ocitnul přímo před otevřenými ústy. Ani sám nevím, jak tam
vklouznul. Ale Blance to asi zachutnalo. Začala ho sát tak, jako kdyby na tom
závisel její život. „Já chci také!“ ozvalo se nám za zády. Ani jeden
jsme si nevšimli, kdy se Eva vrátila. Odstrčila Blanku a přisála se ke
mně. „Uhh…hhh…!“ odstrčila mě, když jí asi zajel moc hluboko.
„Musíš pomalu!“ řekl jsem jí, ale to už se na mne znovu sápala Blanka.
Také si ho zarazila až do krku a tak nebylo divu, že se jí zmocnil dávicí
reflex. „Nespěchej, to se nejdřív musíš naučit!“ krotil jsem jí.
„Uuu…uu..!“ odpověděla mi a opět se na něj narazila. Překonávala
dávení, až se jí povedlo zarazit si ho, jak nejhlouběji to šlo.
„Uuu…uuu…!“ odstrčila mě, aby se mohla nadechnout. Ale to už jsem
měl před sebou opět Evu. Po několika neúspěšných pokusech se jí ho
také podařilo polknout. „Nechte mě odpočinout!“ odstrčil jsem je, když
Evu chtěla zase vystřídat Blanka. „Tak jí alespoň ohol!“ Blanka hodila
Evu na postel a zručně jí upoutala ruce. „No jo, co mám s vámi
dělat!“ rezignoval jsem a znovu si připravil vše potřebné. „Podrž jí
nohy!“ řekl jsem Blance, která si klekla nad hlavu Evy, aby jí mohla
lízat. Začal jsem mydlit tu houštinu a pozoroval, jak se jí klitoris
nalévá. Vzal jsem strojek a začal odstraňovat porost. Po každém tahu se
odkrývala krásná kundička. Když jsem jí omyl, neodolal jsem a musel si
líznout. Ale Blanka mě odstrčila a přisála se k ní sama. „Dej jí tam
ty kroužky!“ na chviličku se odtrhla. Tak jsem si všechno připravil a
natáhnul jí malý pysk. Jehla se mihnula a pronikla pyskem. Teprve teď Eva
vykřikla, ale to už jsem zaváděl kroužek. Než jsem si připravil druhou
jehlu a kroužek, Blanka se jí přisála ke klitorisu. A znovu se mihla jehla.
Zavedl jsem druhý kroužek a Blanka se jí znovu přisála ke klitorisu.
„Podrž jí nohy!“ Odstrčil jsem Blanku a pinzetou chytil Evin klitoris.
Jehla se mihnula a klitoris byl propíchnutý.
„Áááá…áááá…úúúúú…!“ zaječela Eva, ale to už jí Blanka
přitiskla na obličej svoji hladkou kundu. Vytřeštěnýma očima sledovala,
jak jí do otvoru zavádím kroužek. Ani si neuvědomovala, že Eva nemůže
dýchat. Musel jsem jí shodit. Kleknul jsem si nad ní a vzal další jehlu.
Propíchnul jsem jí bradavku a zavedl kroužek. „Ještě druhou a bude to!“
těšil jsem jí, když nepřestávala křičet. Než se nadála, kroužek se
houpal i v druhé bradavce. Odpoutal jsem plačící Evu a pomohl jí do
křesla. „Nesmíš si na to sahat, jinak to bude bolet ještě víc!“
varoval jsem jí. „A teď jsi na řadě ty!“ chytil jsem Blanku a
připoutal jí k posteli. „N..nn…ne…!“ cvakala zuby a po celém těle
měla husí kůži. „Mám ti zacpat pusu?“ zeptal jsem se. „Ano!“ skoro
zaječela. Vzal jsem její kalhotky a vrazil jí je do pusy. Pro jistotu jsem je
ještě přelepil náplastí. Vytřeštěnýma očima sledovala, jak beru jehlu.
Natáhnul jsem jí malý pysk. „Hhh…uuu!“ zaječela, ještě, než jsem se
ho dotknul jehlou. „Chtělas, abych to udělal Evě a sama tu děláš
komedii!“ okřiknul jsem jí a zároveň propíchnul pysk. Zazmítala se, jako
kdybych jí bůhvíco udělal. Eva se přestala chvět a pozorovala, jak Blance
zavádím kroužek. Propíchnul jsem jí druhý pysk a i sem zavedl kroužek.
„Hhhh … hhhh…!“ i přes roubík ječela, když jsem jí natáhnul
klitoris. Zmítala se, co jí pouta dovolila, ale to mi nezabránilo
v propíchnutí. Z kundy jí vytryskl proud moči a ztratila vědomí.
Ještě, že jsem pod ní dal ručníky… Eva se pousmála a pohladila si
bradavky. Ale hned se syknutím dala ruku pryč. „Ještě jí propíchni
bradavky!“ tiše zakvílela. Nemusela mi to připomínat. Ale sotva jehla
začala pronikat bradavkou, Blanka se probrala a znovu se zmítala. Nevšímal
jsem si toho a zavedl kroužek. Ještě druhá bradavka a bylo hotovo. Eva se
usmála: „Tak teď jsme obě stejné!“ Opatrně zajela rukou mezi nohy, aby
se pokusila pohladit. Ale zase se syknutím ruku odtáhla. Odpoutal jsem Blanku,
abych mohl roztáhnout postel. Obě holky jsem uložil a zalezl k nim. Nespali
jsme dlouho. Blanka stále kvílela a mlela se, ve snaze najít polohu, kdy by
jí to nebolelo. „Nech toho už, já nemůžu spát!“ obořila se na ní Eva
,kterou to také rušilo. Pojď ven!“ vytáhnul jsem Blanku z postele.
Měsíček krásně svítil, tak bylo světlo skoro jako ve dne.
„Ááá…ááá…“ kvílela při každém kroku, ale konečně jsme se
ocitli venku. Kousek vedle karavanu byl velký balvan a k němu jsem jí
vedl… Sedni si, zakloň se a roztáhni nohy!“ poručil jsem a pomohl jí
splnit příkaz. „Zavři oči!“ vzal jsem do ruky čuráka, který už jenom
stěží udržoval tlak z močového měchýře. Namířil jsem jí ho na prsa
a otevřel stavidlo. Omyl jsem jí tím proudem bradavky a hned vzápětí
zamířil proud mezi její nohy. „Nééé…Co to děláš?!“ vykřikla
Blanka a chtěla sevřít nohy. „Drž! To ti pomůže! Tím se to
vydezinfikuje!“ zabránil jsem jí v pohybu a stříkal zblízka, až jsem
měl žaluda mezi jejími pysky. Skoro bezbolestně jí zajížděl dovnitř,
až z toho překvapeně otevřela oči. „Nééé, to nééé!“ zaječela,
když jsem se začal hýbat. „Musím si zamrdat, jinak mi praskne čurák!“
řekl jsem jí a chtěl zajet hlouběji. Ale opět zakvílela a odstrčila mě.
„Tak se otoč a hodně se předkloň!“ pomohl jsem jí vstát. Opřela se
rukama o balvan, až se ho skoro dotýkala obličejem. Plivnul jsem jí na
konečník a nasadil na něj žalud. „Néé…néé…!“ zase kvílela, ale
držela, až jsem překonal odpor svěrače a pomalu zajížděl dovnitř.
„Jééé…!“ vydechla a nebránila se lehkým přírazům. Jenom vždy,
když jsem přirazil trochu víc, zakvílela bolestí z toho, jak se jí
otřásly zavedené kroužky. „Néééé…“! Skoro ztratila vědomí, když
jsem jí plnil útroby. „Co…co …to je …“ opět zakvílela, když jsem
do ní vypustil i zbytek močáku. Přitiskla se ke mně ještě víc, snad aby
ani kapka nepřišla nazmar. „Už dóóst!“ odstrčila mě a já měl co
dělat, abych stačil uskočit. Vyřítilo se z ní vše, co jsem do ní
napumpoval. Počkal jsem, až se vyprázdní a vedl jí k rybníku, abychom se
umyli. Zřejmě si už na bolest ze zavedených šperků zvykla, protože
usnula, sotva padla na postel. Přitisknul jsem se k ní zezadu a také jsem
usnul. Ráno mě probudilo, jak se Eva vrtí. „Co je?“ ptal jsem se. „Já
musím na záchod!“ odpověděla. „Tak jdi ven! Podívej, jak je tam
krásně!“ poradil jsem jí. „A co když mě někdo uvidí?“ měla
další starost. „Vždyť tu nikdo není!“ otočil jsem se na druhý bok.
Eva vyběhla, ale za chvilku byla zpátky. „A kde se umeju?“ znovu se
tvářila nešťastně. „Máš tam rybník!“ znovu jsem jí musel poradit.
Bylo po spaní, tak jsem také vylezl a protahoval se v paprscích sotva
vyšlého sluníčka. Eva právě přibíhala a přitom si podepírala prsa, aby
se jí neotřásaly zavedené šperky. „Počkej!“ postavil jsem se proti
ní. „Néé…“ jenom zakvílela, když uviděla ten kůl, co mi trčel mezi
nohama. „Jóó, to zvládneš!“ přitáhnul jsem jí k tomu balvanu.
„Opři se!“ natočil jsem jí zády k sobě. Jenom vzdychla, ale
předklonila se a rozkročila. Roztáhnul jsem jí půlky a opatrně zajížděl
do toho kouzelného otvoru. „Au…au…“ několikrát zakvílela,jak jsem
jí přejížděl přes zavedené šperky a zavrtěla se, abych se tam lépe
dostal. „Nééé…pomalu!“ vykřikla, když jsem nedočkavě dorazil. Ale
začala mě doslova ždímat, až jsem musel rychle změnit otvor. Zajel tam jak
po másle a už jsem jí plnil. A když už jsem tam byl, tak jsem ještě
vypustil obsah měchýře. „Néé…ééé…co… to..“ překvapeně
zakvílela. Ale potom mě musela odstrčit, přidřepnout a vypustit vše, co
jsem do ní napumpoval. A že toho po ránu bylo… Když se vzpamatovala,
ostražitě se rozhlížela kolem,ale nikde nikdo. Pomalým krokem jsme došli
k rybníku a umyli se. Zavedené šperky jí ještě trochu bolely, ale už to
bylo snesitelné. Ještě jsme zalezli do postele, abychom dospali. Probudilo
mě cosi, co mi chtělo pozřít mou chloubu. Otevřel jsem oči a mezi nohama
uviděl Blančinu černou hlavu. Poctivě trénovala polykání. Vždy, když
měla žaluda málem v žaludku, lehce jsem jí přidržel hlavu. Snažila se
vydržet co nejdéle a dařilo se jí stále víc. „Už to
bude…Polykéééj!“ přitiskl jsem si její hlavu tak, až mi nosem málem
udělala díru do břicha. Snažila se tak, že jí ohryzek na mém čuráku
tančil kvapík. A sála jako ta nejlepší vývěva. Připadal jsem si, že mi
snad vysaje i mozek. Odtrhla se a celá zadýchaná mi zůstala ležet mezi
nohama. Natočil jsem se, abych se jí také dostal mezi nohy. „Nééé…“
zavyla, když jsem se jí jazykem dotknul poštěváčka. Snažila se mi
vytrhnout. „To musíš vydržet!“ nehodlal jsem se vzdát a dál jí
opatrně olizoval tu propíchnutou část těla. Kvílela, zmítala se, ale
náhle přišel takový orgasmus, že málem zbořila postel. Rychle jsem
polykal to, co z ní stříkalo a měl jsem co dělat, abych to stačil.
Ještě se zazmítala, až ztratila vědomí. Naše hrátky probudily Evu.
S vyvalenýma očima na to koukala a ruka jí samovolně zajela mezi nohy.
Také si stimulovala klitoris, i když při tom kvílela bolestí. Ale po
chvíli se prohnula do oblouku a zkropila nás svými šťávami. Byli jsme
unaveni, tak jsme se ještě přikryli a pokračovali v posilujícím spánku.
Ale ne na dlouho. Jak sluníčko stoupalo, bylo čím dál větší horko.
Peřina byla kdesi na zemi a můj kůl opět trčel k nebesům. A znovu se
k němu cosi přisálo. Tentokrát to byla Eva. Vzala ho do pusy a prudce
přirazila. „Gll…hhh…“ stěží překonávala dávicí reflex, ale
držela se mne jak klíště. Ohryzek jí masíroval to, co měla až nadoraz
zasunuté v krku. Potom mne její ústa na chvilku opustila, ale sotva se
nadechla, přisála se k němu znovu. To probudilo Blanku, která se Evu
snažila odtrhnout. Ta se ale nedala a tak Blanka klekla nad mou hlavu a
nabídla mi kundu k lízání. Opatrně jsem jí zajížděl jazykem mezi pysky
a snažil se dostat co nejhlouběji. Kvílela a bolestí se snažila ucukávat,
jak jí ještě bolely zavedené šperky, ale hned mi kundu zase přitiskla
k jazyku. Teklo z ní čím dál víc, až mi dosedla na ústa a kroutila se
v orgasmu. Nemohl jsem dýchat, tak jsem jí shodil. A hned nato jsem cítil,
jak se spermie chystají ke zteči. Odtrhnul jsem Evina ústa, aby se nadechla a
znovu jí ho zarazil do krku. A už se z něj řítil proud. Eva polykala, ale
bylo to skoro zbytečné, protože ten proud se řítil ze žaludu přímo do
žaludku. Vysála z něj poslední kapky a zadýchaně padla vedle mne.
Otevřel jsem okna a ještě chvíli jsme odpočívali. Byli jsme celí zpocení
a ulepení našimi sekrety, tak jsme vylezli a šli k rybníčku. Holky se
nejprve ostražitě rozhlížely, ale když široko daleko nikdo nebyl, tak
rychle vběhly do vody. Ani jsem si nevzpomněl, že by se ještě neměly
koupat. Ale když uvolněně plavaly, tak jsem je pár tempy dostihl a ještě
chvíli jsme dováděli, než jsme byli přepadeni. Kým? Přece hladem!
Vyběhli jsme z vody a řítili se ke karavanu, abychom naplnili prázdné
žaludky. Holky se náhle pohybovaly úplně normálně, jako kdyby je už nic
nebolelo. Vytáhnul jsem stolek a židličky, abychom mohli sedět venku. Holky
najednou ztratily ostýchavost a tak se – bez plavek – volně pohybovaly
kolem karavanu. Když jsme zaplnili prázdné žaludky, opět jsme vyrazili
k rybníčku. Sluníčko totiž pálilo, jako kdyby nás chtělo uškvařit.
Tak jsme dováděli v rybníčku, kde nikdo nebyl. Všichni byli raději
u velkého rybníku, vzdáleného asi kilometr. Až k večeru se na druhém
břehu objevil mladý pár. Nevšimli jsme si, kdy přijeli, až když –
také bez plavek – žbluňkli do vody. Setkali jsme se uprostřed rybníčku
a tak jsme se domluvili, že zbytek dne strávíme u našeho karavanu. Ale to
už je téma na další povídku…
Bobr © 2015
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Orál, anál i klasika. Jak si to budeš přát? Máš to rád zezadu? Já to miluji. Není nic lepšího, když si mě hezky zezadu přidržíš a budeš do mě přirážet ze všech sil. Vlna orgasmů nás nemine.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 452
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA BLANKA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 457
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERCA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Bobr
Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz
Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury