Povídka.cz povídky psané životem...
Kapitola 15 – paní zima nastupuje.
Další den jsme nastartovali Modráska a jela se kupovat myčka. Tentokrát
to při nakupování bylo úplně opačně než když se kupoval můj oblek.
Vešli jsme do obchodu a Jana se vrhla na první myčku co tam stála a že si
koupíme tuhle. „Tak to ne miláčku,“ řekl jsem jí. „Oblek jsi mě
kupovala ty a myčku ti kupuji já.“ A začali jsme s prodavačem odborně
konzultovat výhody jednotlivých myček, probírali jsme zasvěceně spotřebu
vody a elektřiny, potřebné prášky a tablety, prostě vše co je potřeba
probrat, než se tak důležitá věc koupí. Jana se nevýslovně nudila a tak
se sebrala a šla prohlížet zboží. Myčka byla vybrána a já se chystal
k pokladně, když se ke mně přitočila a že mají tady pěkné elektrické
kamínka, že by bylo dobré jich pár koupit. Ráno než se zatopí v krbu je
jí zima. Uznal jsem její argument a přidal jsem k nákupu ještě kamínka.
Zaplatil jsem, prodavač nám pomohl naložit a jelo se domů. Teda to jsem si
myslel. Cestou k Městečku si Jana vzpomněla, že slíbila Bětce nějaký
recept a že se musíme Na Vyhlídce zastavit.
„Máš ho sebou?“ zeptal jsem se. „Ale ne, já ho znám zpaměti,“
nalítla a já ji s milým úsměvem řekl, že jí to může klidně
nadiktovat telefonem. A byla domácí válka. Jana se nafoukla a že si můžu
myčku strčit někam, že ona se bez ní obejde. A že jsem pěkný kamarád,
když nechci jim ani poděkovat za to co pro nás udělali. Za naprostého ticha
jsme přijížděli k Městečku já vyhodil blinkr a stočil to na
parkoviště před Vyhlídkou. Jak to zjistila, spokojeně poposedla a už jí
pusa zase jela jako obvykle. Zase holka vyhrála.
Zůstali jsme na Vyhlídce už na oběd a Jana s Bětkou odborně probíraly
prášky nebo co do myčky, Rudla se mnou se zašil do kouta do jednoho boxu a
vyprávěl o tom jak zařizoval naši přípojku. Domů jsme vyjeli až po
čtvrté a tak jsme všechno nechali na korbě a utrmáceni se vrhli na resty
naší práce. Po večeři jsem se utrmácený s celodenního kroucení
volantem chystal na lože, když moje víla se ke mně přitočí a že za tu
myčku připravila překvapení a že si nemám navlíkat ty hadry.
Zmizela v koupelně a já se tedy natáhl na postel, protože jsem už znal,
že vílám se nemá odporovat. Nevím, kdy to cvičila, ale najednou se
rozlétly dveře od koupelny a víla od nich na mě skočila. Vyhekl jsem
nečekanou zátěží na prsou, ale ta zdivočená víla se na hrudi posadila
já viděl, že má na sobě opět navlečenou tu průhlednou noční košilku.
Vrtěla se na hrudi lasturkou, kousala do nosu, do uší, prostě do všeho co
na obličeji trochu vyčnívalo.
„To se ti na mě kouká, ani nemůžeš z té košilky popadnout dech.“
„Jsi opravdu hezká vílo, ale kdybys přiletěla bez košilky vyšlo by to
nastejno. A co se toho dechu týká, tak ten nemůžu popadnout, protože
nějaká nezodpovědná osoba chtěla udělat z mého hrudníku placku.“
Vykulila svoje šedé kukadla, pohladila po tváři a zeptala se, „bolelo to
moc?“
Pak se rozzářila a že tu košilku si vzít musela. „Víš kolik
stála?“
„Ne a ani nechci vědět,“ řekl jsem ji a zatáhl za šňůrku. Košilka
sjela a Jana zajásala „funguje to, to je príma“ a svezla se lasturkou do
mého klína, vrtěla a hrála si s veličenstvem a ještě stačila lechtat
klokánkama , líbat,lechtat mě jazykem v ústech. Když po chvíli ucítila
na lasturce, že veličenstvo je připravené a ji se už také zmocňuje
vzrušení, převalila se i s mým tělem na záda, přitlačila se
tvářičkou k mé tváři , ruku mě nasměrovala na svoji lasturku a mlsně
si poručila, „prosím pomalu hladit, pěkně nahoru a dolů a potom hladit
vevnitř, ale to nemusíš pomalu. Bože jaký já mám s tím mužským
křiž, všechno abych mu říkala,“ zadeklamovala. Přitiskl jsem se tedy
zboku, ruku jsem podsunul pod její záda a dlaní hladil klokánka, zatímco
druhá ruka plnila příkazy víly.
Tvářičkou přitisknutá k mojí, slastně a vzrušeně dýchala a
dirigovala, „teď rychleji, ano tak, kousek níž, vidíš teď je to
správné.“ Za chvíli se vzrušila natolik že se její tělo vzepjalo do
oblouku a Jana se zvrácenou hlavou sténala v náručí. Zajel jsem dle
objednávky dvěma prsty do dírky, palcem jsem masíroval kamaráda a
zrychlil.
S výkřikem se vymrštila, zmítala se a sténala v mém náručí. Já
jsem byl už nažhaven a chvěl se vzrušením, když jsem viděl, že se
uklidňuje, vrhl jsem se na lasturku celou ji zlíbal a honem ponořil
veličenstvo do rozvášněné jeskyňky. Objala mně nohama okolo zad a
nastavila pánev abych mohl pronikat co nejhlouběji.
V jeskyňce již bylo tolik vlhkosti, že to zmírnilo vyvrcholení
veličenstva a Jana zmítajíce se, ještě dvakrát dosáhla vrcholu rozkoše.
Pak už celá umdlená pouze nastavovala jeskyňku útokům, když najednou to
veličenstvo nevydrželo a ukončilo tuto divokou hru lásky. Jakmile kolík
opustil krásnou milovanou dírku, posunul jsem se podél vzrušeně
dýchajícího těla a líbal všechna místa kde to měla ráda. Rukou jemně
hladil chloupky a pomalu se uklidňující lasturku, Jana otevřela co nejvíce
nožky a slastně přijímala uklidňující hlazení. Svou mokrou tvářičku
utírala o tvář a konstatovala, „jsme to ale blázni, ale za to může ta
košilka.“ Po chvíli hlazení a mazlení se jako had vsoukala nade mne, svou
mokrou lasturkou studila v rozkroku, šimrala na hrudi klokánkama, pak se
přitulila a spustila.
„Za tvou vzornou práci mužíčku a za tu myčku ti odpouštím starý trest
a nařizuji ti nový, budeš stokrát opakovat dnešní večer.“ Sklouzla
podél mě, hlavou se zavrtala k mému obličeji a já viděl jak se jí pomalu
zavírají víčka. Opatrně jsem se vyprostil, osprchoval se, oblékl pyžamo,
zalehl vedle Jany, přikryl nás a usnul. Probudil jsem se do pošmourného
rána, pořádně přikryl oddychující vílu, oblékl se a chystal se jít
zatopit. Jana se probudila a šibalsky, úlisně mě lákala, abych ji šel
hladit. „Jdi se raději osprchovat,“ poradil jsem jí, „musíš být celá
ulepená.“
Nazvedla deku, prohlížela se a zeptala se udiveně, „kdo mě to
udělal?“
„Neptej se a utíkej do koupelny,“ nařizoval jsem přísným hlasem. Sjela
z postele a schválně pomalu šla do koupelny a vrtěla přitom zadečkem.
Zavřela dveře a já jsem na posteli viděl válet se ten její košilkový
nesmysl.
Tak jsem na ni zavolal a když se ve dveřích objevila její tvář, hodil jsem
po ni košilku.
Obratně ji zachytila, šelmovsky se na mě podívala a že si ji obleče a
bude dneska celý den v ní chodit. Ať honem zatopím, že by ji byla zima.
„Opovaž se,“ zahřměl jsem na ni, Jana vypískla a zabouchla dveře.
Tak jsem nachystal krb, zapálil jsem dřevo a opatrně nechal rozhořívat.
Sedl jsem si před něj na zem jako turek, a pomalu přikládal dřívka na
oheň.
Najednou mně za krkem přistálo něco vlhkého, měkkého šimralo to a přes
oči se spustila poloprůsvitná záclonka.
Pochopil jsem.
Jana se spokojeně vrtěla lasturkou na krku a prý, „že je to můj
mužíčku příjemné a prosím , zatáhni za šňůrku,“ přemlouvala.
Opatrně jsem ji sesadil, stoupnul, přehnul jsem si ji přes koleno a jemně ji
poplácal po zadečku.
Zavřískala, „pomoc můj manžel mě bije“ a pak celá růžová prosila,
„Jaroušku prosím ještě jednou, to bylo málo.“ Tak jsem ji po tom
vystrčeném zadečku plácnul tak, aby to šťíplo. Vypískla a hned byla
v ložnici. Možná někdo bude tvrdit, že jsme nenormální, ale ať si
zkusí být na samotě, kde kromě nás dvou nikdo není. Potom takové
hříčky dokáží rozbít stereotyp a nudu. A já byl velice vděčný
milované ženě, která neúnavně vymýšlela různé žertovné situace a
neúnavně se starala o zábavu. Roztopil jsem tedy krb, donesl elektrická
kamínka, připojil do zásuvek a dumal v kuchyňce, kam dát myčku.
Jana se po chvíli, už oblečená přidala a prý co zkoumám. „Víš kam
dát myčku?“ zeptal jsem se. „To je jedno,“ řekla, „třeba tady pod
okno.“
„A kudy připojíš vodu a odpad,“ namítl jsem. „To se musí?“
udiveně se na mě podívala.
„Bože, jaký ty máš technický talent,“ zvolal jsem.
Zrůžověla, pohladila mě po tváři a že když jsem myčku koupil, tak budu
vědět co s ní.
A zmizela do pracovny.
Musel jsem rozebrat celou linku, upravit přívod vody do dřezu, vyměnit
odpad, aby tam šla připojit odpadová hadice od myčky, celé to složit a
naplnit myčku solí a leštidlem.
Když jsem to měl hotové, zavolal jsem Janu a ta když přišla, hladila
láskyplně myčku a rozzářená konstatovala, „vidíš, když chceš, tak ti
to jde.“
A potom to začalo, všechno skleněné, porcelánové, příbory, nože,
prostě vše co nebylo přišroubované skončilo v myčce a Jana s návodem
v ruce ji obskakovala a mě hnala, ať už jdu dělat reporty, že zavazím.
Má víla sice po technické stránce pokulhává, ale její matematický
mozeček se lehce prokousal taji návodu a pračka se s šuměním rozjela.
Zavolala mě, abych se pokochal jejím uměním, donesla si stoličku a sedla si
naproti.
„To je paráda, víš co mě to ušetří času?“ jásala.
„Když budeš celou dobu sedět na stoličce, tak to máš stejné jako když
umýváš nádobí v ruce“ namítl jsem. Podívala se na mě udiveně a
konstatovala, „vy mužští, vy nemáte uměleckou duši.“
Nádobí bylo umyto, a já dostal povolení nachystat něco k večeři.
S večeří byla ženuška spokojená, akorát měla připomínky, že když
už myčka jede, tak jsem měl donést nějakou láhev. Šel jsem do kuchyňky a
donesl jsem jí láhev od sody. Zaprskala, očička plná slz, a že jsem
„studený čumák“ a že se tak těšila. Vzal jsem ji za ruku, zvedl od
stolu a zašeptal, „pojď.“
Poslušně, udiveně se nechala vést do ložnice. „Jejda, kamínka,“
zajásala jak jsme vešli, „ty jsi hodný Jaroušku.“ Políbil jsem ji lehce
na ústa a mlčky začal rozepínat knoflíčky domácího úboru. Stála,
zavřené oči a bylo vidět její slastný výraz ve tvářičce. Líbal jsem
ji postupně jak se mi podařilo kus oblečení odstranit. Potom jsem ji vzal do
náruče, položil na postel, lehl vedle ní, líbal a mazlil se
s klokánky.
Jana, stále zavřené oči se zeptala, „a ty se nesvlečeš?“ „Ne,“
řekl jsem, „na co, jsem studený čumák, sama jsi to řekla.“
Odstrčila mě, sedla si „a to teda ne mužíčku, stále máš nový trest,
tak žádné výmluvy. Shoď to ze sebe dolů, víš že to nesnáším.“
Když viděla, že jsem se odstrojil, klekla si, vystrčila na mě svoji
zadničku a prý chce abych ji znovu naplácal, ale jemně, nesmí to šípat.
Položila si hlavu na polštář a vyšpulenou zadnicí začala vrtět a
dráždit mě.
Obkročil jsem její nohy a veličenstvem ji poklepal na zadnici.
„Stačí?“ zeptal jsem se. „Ne“ vydechla, „ještě.“ Pomalu jsem
veličenstvem začal projíždět po lasturce, slyšel jsem že vzrušením
zrychleně dýchá a náhle jsem veličenstvo zatlačil do jeskyňky. Vyjekla
překvapením. „Cos to udělal, jak?“
Začala se vyptávat, „to tak jde?“ Zasunul jsem se až na doraz naklonil a
začal jsem ji hladit a masírovat klokánky.
Zrychleně, trhaně dýchala a tlačila se zadečkem do klína. Tak jsem pomalu
projížděl jeskyňku, rukou šimral kamaráda, vyjel jsem ven, na samý kraj
až vyjekla a pomalu se vrátil do hloubi jeskyňky. Jana sténala , kroutila se
začala zrychlovat tempo zadečku a já se neudržel a začal jsem v jeskyňce
řádit jako utržený. Hlasitě sténala, vykřikovala, prudce proti mně
dorážela zadečkem a když se pomalu začala uklidňovat vzbouřilo se
veličenstvo a zalilo jeskyňku svojí vláhou.
Pomalu jsem pomohl ven veličenstvu, položil jsem vílu na postel, přitulil
jsem se k ní a slíbával jsem slzičky z uzarděné tvářičky.
„Co jsi to udělal, proč jsi mě nikdy nic neřekl,“ začala dorážet.
„Chtěla jsi přece naplácat,“ namítl jsem. Přisála se na ústa a potom
mlsně prohlásila, „asi budu muset dostat naplácat častěji.“ V ložnici
bylo příjemné teplo a Janě se nechtělo pod deku. Hned si vymýšlela, že
se musím mazlit s klokánky, po chvilce, že ji musím líbat na bříšku,
slastně, mlčky to prožívala a já po chvíli zjistil, že líbám spící
lesní vílu. Přikryl jsem ji, zabalil jsem se do své deky a zavřel oči.
Ráno nás přivítalo nebývalým množstvím světla v naší ložnici. Vstal
jsem, vyhlédl z okna a přede mnou se objevila, krásná zasněžená krajina.
Vločky líně padaly dolů, bylo bezvětří a teploměr ve dvou metrech
ukazoval pět stupňů pod nulou. Na stromech se již tvořily sněhové čepice
a člověk by si řekl že je to kulisa pro pohádku od Andersena. Jana
mžourala očičkama a v polospánku se ptala proč svítím.
„Probuď se a pojď se podívat z okna.“ Vylezla nahatá od posledního
milování a samozřejmě se napasovala na moje záda a lechtala klokánkama.
„Jú to je krása,“ zaradovala se. „Dítě, dítě, kdy ty dostaneš
rozum?“ zadeklamoval jsem a Jana s rozzářenýma očima řekla „viď, taky
se divím.“
Zalezla do koupelny, pozpěvovala si a já, který se chtěl také umýt, jsem
se oblékl a opláchl v kuchyňce.
Dal se do přípravy snídaně, z myčky vytahal čisté nádobí, které
předtím bylo také čisté a zavolal osazenstvo ke snídani.
Po snídani Jana odnesla nádobí do myčky a strašně se divila, že myčka je
prázdná.
„Když něco kupuju, dobře kupuju,“ řekl jsem ji. „Tato myčka nejen
umývá, ale i ukládá nádobí.“ Přitiskla se, vlepila pusu, „prý tady
máš ty moje myčko.“ A hned začala plánovat, oblečeme se a jdeme stavět
óbrovského sněhuláka. „Jste na omylu paní kolegyně,“ namítl jsem,
„teď začíná vaše část zimního zacvičování.“ A tak se musela
naučit zapnout vyhřívání srážkoměru, odečítat výšku sněhové
pokrývky z měřící tyče a vše ostatní potřebné pro zimní provoz.
Zalezli jsme do teplíčka naší boudičky, já roztopil krb, ať neutrácíme
za proud a začali jsme zpracovávat reporty. Na oběd měla službu Jana a
vymyslela nevídanou kombinaci asi ze tří receptů a kupodivu, bylo to jedlé.
Odpoledne jsme se rozvalili na pohovce, já ze své sbírky vytáhl filmovou
komedii a za pošťuchování a pokoušení víly jsme se bavili. K večeři
jsem dal péci domácí chleba, nakrájel salám a s pomlaskáváním jsme se
pořádně nakrmili. Těšil jsem se že se natáhnu a přečtu si kousek
knížky, ale večer v ložnici si má víla vzpomněla že ještě nedostala
na zadeček a tak dorážela, že jsem sklapnul knížku a šel plnit
manželské povinnosti.
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 457
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERCA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Kalhotky jsou zbytečnost. Mám ráda chození naostro, sex kdekoliv a kdykoliv pro mě není problém. Rozdáme si to spolu, máš na to chuť a není nikdo s kým by sis to udělal?
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 459
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA TYNA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
J. Robbertos
Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz
Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury