Nezapomenutelný festival
Předmluva: Někdy 10. ledna tohoto roku jsem se na webu iapovídka.cz pokusil zapojit do pokračování jedné rozepsané povídky nazvané „Nezapomenutelný festival“. začal ji psát autor s nickem GorgenX už 14.5.2013. O dva dny na to pkračoval autor s nickem „Tesařík“. Pak dlouho nic a 10.1.2016 jsem přidal svůj díl já. Bohužel, ač to četlo od té doby pár stovek čitatelů, nikdo se neměl k tomu pokračovat. Asi je ten web mrtvý či co a tak to dávám sem ve víře, že se někdo připojí.
Od GorgenX: Renata se zklamaně podívala na hodinky. Ještě hodinu! Čas jí dnes vůbec neutíkal. Z venčí se do obchodu linula hudba první kapely. Nemohla se dočkat, až padne šestá hodina a bude moct vyrazit do parku, kde probíhal festival, kde se setká se svým přítelem Petrem.
Snažila se domluvit s panem Reichlem, majitelem second-handu, do kterého chodila na brigádu, na dřívějším odchodu, ale neúspěšně. Tuto brigádu jí dohodil otec, nadřízený paní Reichlové. Byla za tu práci ráda, přece jen pár kaček navíc se vždy hodilo, celkem jí i bavila. Jediné, co jí vadilo, byl pan Reichl: obtloustlý čtyřicátník s pleší a prasečíma očima, které kdykoliv mohly, nestoudně jí pronásledovaly. Renatu to jeho neustálé a neslušné zírání štvalo, dokonce se začala oblékat konzervativně, žádné krátké sukně a podobně, postupně si však na to zvykla. Dokud se jí ten chlívák nedotkne, může to trpět. Ty peníze za to stojí.
Poslední půl hodina, byl čas na úklid. Připravila si vodu do kýble, vzala koště a hadr. Když vytírala, cítila upřený pohled pana Reichla, který se opřel vedle pultu, aby měl lepší výhled. Ani nechtěla myslet na to, co ten prasák pak dělá o samotě. Všimla si, že často trávil zamčený na toaletě.
S úklidem byla hotová akorát v celou. Popadla svůj batoh, ve kterém měla věci na převlečení. Nemínila v tom vedru na festivalu trávit v dlouhých kalhotách a košili. Převlékne se v parku na toaletách, tak to měla naplánováno.
Renata byla dvacetiletá pohledná dívka, hnědé vlasy, štíhlá postava, prsa akorát. Studovala vysokou školu, momentálně byla doma na prázdninách. Užívala si se svými přáteli a svým chlapcem, pár dní v týdnu trávila na brigádě. S Petrem měli pěkný vztah, který držel přes to, že přes školní rok se vídali jen o víkendech. Co se sexu týká, neměla Renata moc zkušeností. Stále byla panna, čekala na “tu správnou chvíli”. Snad na svatbu? Nebo na “toho pravého”? Sama pořádně nevěděla. Petr na ní často naléhal, přemlouval jí k pohlavnímu sexu, stejně ale pokaždé jejich milování skončilo u mazlení a líbání, zřídka i orálního uspokojování.
Jak se blížila k parku, hudba zněla stále hlasitěji. Sem tam minula hlouček lidí, spěchající na festival, ale moc jich nebylo, všichni už byli tam. Brala to oklikou, aby se dostala k dámským toaletám, kde se chtěla převléknout. Čáru přes rozpočet jí udělala cedule “mimo provoz”. Co teď? Využít plastovou toi toi u festivalu nepřipadalo v úvahu, zalézt do křoví a převléknout se zde se jí nechtělo. Přece jen si chtěla vzít i jiné spodní prádlo. Zapátrala pohledem po nedalekých pánských toaletách. Tady by to možná šlo. Vykročila směrem k nim.
Nikoho v okolí neviděla, nic nenasvědčovalo, že by někdo byl uvnitř. Přesto raději zaklepala, než vešla. Samozřejmě zde nebyla možnost za sebou zamknout. Na toaletách byl smrad a nepořádek. Čím dřív budu odtud pryč, tím lépe, pomyslela si. Okamžitě se dala do svlékání. Obleky pečlivě odkládala na jediné možné, trochu čisté místo – umývadlo. Když už byla úplně svlečená, uvědomila si, že jak pospíchala z práce, ani si neodskočila. Vytáhla z batohu botky na zvýšeném širokém podpatku a jak byla, vklouzla do kabinky. Věděla, že na prkénko nesedne a takto jí nebude nic překážet, zdržovat.
Z venčí se zrovna linula melodie její oblíbené písně, zaposlouchala se. Zalitovala, že si nevzala s sebou kapesníčky, papír pochopitelně chyběl. Ani nesplachovala, nebylo čím.
Když vylezla z kabinky, měla pocit, že se ocitla v nějakém špatném snu. Ať koukala, jak koukala, její veškeré šaty, stejně jako batoh, byly ty tam.
Pokračování od Tesařík: Renata se cítila jako opařená, co teď bude proboha dělat! Zbledla, udělalo se í černo před očima a lapala po dechu. Reflexivně si rukama zakryla intimní partie, ač ji samotné byla jasná absurdita takového počínání, vždyť ji nikdo nevidí, tedy, zatím. Ztěžka dosedla na mísu, tentokrát ji starosti o hygienu trápily ze všeho nejméně. Sednout si prostě musela, jinak by nejspíš omdlela.
Co se stalo, o tom Renata vůbec nepochybovala. Nějaký vtipálek, nebo vtipálci, ji sebrali všechny její svršky a čekají někde „za bukem“, co teď udělá. Tady určitě zůstat nechtěla, tohle místo bylo všechno ostatní, jen ne příjemné a trapasu prostě neunikne, s tím už nic nenadělá. I trapas se ale dá zvládnout se ctí, ať si tomu neznámému třeba vypadnou oči z důlků, ona sama se přece za co stydět nemá! Renata se několikrát zhluboka nadechla, aby si dodala odvahu. Situace ji pomalu přestala připadat trapná, ale spíš komická, nebo dokonce ........ vzrušující? Lehce se zarděla, na co ona, skoro cudná panna, hned nemyslí. Na tváři vykouzlila sebevědomý úsměv, vstala a vzpřímeně, sebevědomě zamířila ke dveřím. Díky botkám na podpatku působila ještě jistěji sama sebou.
Před dveřmi se na chvíli zastavila, opravdu má teď vyjít ven, vždyť vůbec neví, kdo tam na ni čeká? Zvenku slyšela, mimo běžného šumu lidí pospíchajících na festival, jakýsi tlumený šepot a smích. „Ale co“, řekla si, „couvnout už nemůže, teď se ukáže kdo je tady hrdina“! Ve chvíli kdy otevřela dveře pohodila hlavou, čímž rozevlála své dlouhé, hnědé vlasy. Chtěla, aby to působilo co možná nejvíce eroticky a navíc tím její oči získali chvilku času navíc, aby si přivykly jasnému, odpolednímu slunci. Chce přeci působit jako dáma, ne mžourat, jako vyoraná myš. Skupinka zhruba deseti mladíků, tak mezi patnácti a dvaceti lety, zůstala stát jako by v okamžiku všichni zkameněli, někteří zapomněli dokonce zavřít pusu. Z rukou jednoho z nich něco žuchlo na zem, byl to její batoh, skrývající i všechen Renatin oděv. Ten, který stál vprostřed skupinky nebyl nikdo jiný, než její přítel Petr!
„Hezký den pánové“, prohodila Renata jako by nic a vykročila směrem k nim, všichni o krok ustoupili, teď to byli oni, kdo by se nejraději dali na útěk, nebo ještě lépe, propadli do země. „To ste eště neviděli ženskou?“, prohodila Renata, naoko překvapeně, „Tak to pozor, aby Vám třeba nevypadly voči z důlků“. Pomalu se dvakrát otočila, aby ne ni měli kluci výhled ze všech stran, naplno si uvědomila, jak ji celým tělem prochází příjemné mravenčení. Nikdy by ji nenapadlo, že ji může něco takového vzrušit, ale ano, vzrušená skutečně byla.
„Renato, nech toho“, koktal Petr, „tohle přece, to, to je .......“. „Nějak ti došel dech Peťo“, Renata k němu ladně téměř přitančila, přitiskla se k němu a políbila ho. „Jestli nemají ostatní nic proti, tak bych na sebe něco hodila, je mi nějak chladno, cítíš“, schválně se k Petrovi přitiskla tak pevně, aby dobře cítil její zvětšené, tvrdé bradavky. „Dneska, co budeš chtít“, zašeptala mu do ucha
Pokračovaní od Fanyn: Přitom se podívala kolem po ostatních kamarádech svého Petra. Neušlo jí, že jim oči svítily jak mlsným kocourům při pohledu na tučnou myšku či misku se smetanou. Neušlo jí ani, že některým se v rozkrocích dělaly pod riflemi boule. Renata ty jejich pohledy na sobě cítila, cítila jak po ní jezdí a skenují ji. A ty jejich penisy, ty se jim topořily kvůli ní a…avlastně i pro ni. Tehdy na povrch jejího JÁ se z jakési tajné komůrky zevnitř jejího nitra jako olej na jezerní hladinu dostal jistý exhibicionismus. Na jednu stranu jí to štvalo. Byla naštvaná kvůli tomuto Petrovu nejapnému nápadu, kterým ji tak shodil, tak ponížil a zostudil, ale zároveň to pro ni bylo něco nového, něco doposud nepoznaného. Cítila v sobě díky tomu i vzrušení.
„Tak co teďka, Péťo? Seš spokojenej, že mě tvý kamarádi viděj nahou?“ pronášela k němu ironicky. Zase se od něho odpoutala a otočila se kolem dokola, vzpažila, rozpažila a pak dala ruce v bok… „Tak co, ty pitomče, si rád, že mně takhle všichni viděj a i fotěj!!???“ řekla důrazněji, když si všimla mobilů v rukou některých z nich a i záblesků, jak si ji fotili. „A víš co je zvláštní? Že tu stojíš a čumíš a… a ani ti nestojí péro jako tvejm kámošům… No jen se koukni! Sou nadržený a mrdali by mně, že jo kluci?“ obrátila se k nim a pár jich hned souhlasně s pokyvováním hlavy pronášelo: „Joo…No jasněěě!“ Ten doposud nepoznaný exhibicionismus ji najednou celkem ovládl a potlačil v ní všechny její dosavadní přirozené zábrany, vrozený stud i slušné vychování vštěpované od jejích rodičů. Pryč byla její dosavadní zdrženlivost a obavy, „co tomu řeknou lidi“. Ten neznámý pocit být nahá, svůdná, obdivovaná a žádoucí v Renatě zastínil onu její rozvážnou a opatrnou povahu držící se spíše zpátky, aby na sebe neupozorňovala. A tak najednou vyslovila něco, co by za jiných okolností nikdy neřekla: „Heleďte, kluci, kdo z vás se nestydí a tady a teď se vysvlíkne do naha… a místo na fesťák se mnou nahej poběží támhle k řece, tak…“, načež se se spikleneckou škodolibostí podívala na svého Petra…„Tak s tim si tam zašukám!“ Zatímco Petr zůstal stát s otevřenou pusou jak opařený, protože něco takového by od té slušné studentky, studující na Pedagogické fakultě v Hradci Králové rozhodně nečekal, tak ostatní propukli v bouřlivý smích a jásot. Ne, všichni se nezačali vysvlékat. Některým to bylo asi fakt blbé a nechtěli být za pitomce, ale třit z nich si začali ze sebe přetahovat trika a stahovat si rifle nebo kraťasy i se slipami, trenkami či boxerkami. Petr ale mezi nimi nebyl. Byl snad v šoku? Neměl odvahu? Styděl se? Nebo si myslel, že je to jen její hra, aby ho pozlobila? Jenže Renata popadla svůj batoh stále ležící u jeho nohou a jenom obuta ve svých řemínkových botech na podpadku se dala do klusu směrem k řece, za udivených pohledů kolemjdoucích. Ta trojice mladých naháčů, paradoxně dvěma bylo 16 a jednomu 17 sebrali svoje svršky do podpaží, a jen ve své sportovní obuvi na nohou se rozběhli rozeběhla za Renatou.
Tak přátelé, kdo bude pokračovat dál? Najde-li se někdo, kdo se přidá. Pište pod názvem: Nezapomenutelný festival – pokračování 2, 3 atd… Fanyn
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Blanka
Orál, anál i klasika. Jak si to budeš přát? Máš to rád zezadu? Já to miluji. Není nic lepšího, když si mě hezky zezadu přidržíš a budeš do mě přirážet ze všech sil. Vlna orgasmů nás nemine.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 452
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA BLANKA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Danka
Mám ráda orální sex, dokážu si ho užívat maximálně a na 100%. Zavolej.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 454
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA DANKA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Týna
Kalhotky jsou zbytečnost. Mám ráda chození naostro, sex kdekoliv a kdykoliv pro mě není problém. Rozdáme si to spolu, máš na to chuť a není nikdo s kým by sis to udělal?
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 459
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA TYNA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Fanyn
