Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

ÚRAZ

Potřeboval jsem něco zařídit v sousední vesnici. Místo, abych uskakoval před auty na silnici, vzal jsem to polní cestou. Nóó, cestou… Spíše cestičkou, která se vinula mezi polmi. Sluníčko se do mne opíralo, ptáci řvali jak zběsilí a kytky smrděly. Se skoro zavřenýma očima jsem šel po cestičce a nastavoval tvář sluníčku. Vtom jsem to uslyšel. Napůl bolestivý a napůl vzteklý pláč. Přidal jsem do kroku a za mírnou zatáčkou jsem to uviděl. Vedle kola seděla Alena. Jak se jmenuje, jsem uslyšel v obchodě, kam jsem chodil nakupovat. Teprve nedávno jsem se přistěhoval, tak jsem ještě jednotlivé obyvatele – ale bohužel ani obyvatelky – neznal. „Co se stalo?“ zeptal jsem se. Alena jenom odkryla koleno a nepřestávala brečet. „Tady po tom kameni mi uklouzlo přední kolo a hned jsem na něj padla kolenem! Podívejte se, jak vypadá!“ odkryla ruku, která zakrývala rozšklebenou ránu, odkud tekla krev. „Předpokládám, že obvaz nemáš! A co čistý kapesník?“ zeptal jsem se. „Nemám nic! Měla jsem jet k babičce, ale tady jsem skončila!“ brečela dál. „Tak se zvedni a počůrej si to!“ řekl jsem jí a chytil jí za ruku, abych jí pomohl. „Néé, to néé!“ vykřikla a vytrhla se mi. „No, jak myslíš! Když chceš přijít o nohu…“ nechal jsem větu nedokončenou. „Jak to, přijít o nohu?“ vyděšeně se zeptala. „Podívej, co všechno tam máš! A to ještě nemluvím o tom, že pole jsou stříkaná!“ znovu jsem odpověď nechal viset ve vzduchu. „Když jsem byl malý, tak nás to babičky učily!“ ještě jsem dodal. „A..a… jak to mám udělat? Vždyť se tam nestrefím!“ vzlykala. „Tak si sundej kalhotky a vyčůrej se do nich! Já ti to potom vyždímu do rány, aby se vyčistila!“ „Když já se stydím…“opět natahovala, ale přesto jí to v hlavě šrotovalo. „Tak se ale nedívejte!“ chtěla se zvednout, aby si je sundala. „Aúúúú!“ zakvílela, když to zkusila. „Opři se o tu zdravou nohu a nadzvedni se. Já ti je sundám!“ nabídnul jsem jí pomoc. „Tak se tam nedívejte!“ zakvílela a přizvedla se. Sáhnul jsem jí pod sukni, nahmatal kalhotky a stáhnul je až ke kolenům. Zároveň jsem jí zvednul sukni, takže seděla na zemi holým zadkem. „Ááááááá!“ vykřikla, když jsem jí zvednul nohu, abych jí mohl kalhotky dostat přes rozbité koleno. V té chvíli zapomněla na sukni. Podržel jsem jí nohu a kalhotky přistrčil k tomu prameni. „Čůrej!“ Cosi z ní vytrysklo, ale nebylo toho moc. Vzal jsem kalhotky a snažil se je vyždímat, aby se jí vypláchly nečistoty z rány. „Nééé!“ vykřikla, jak jí moč pálila v ráně. „Tak ještě jednou!“ znovu jsem jí strčil kalhotky mezi nohy. Vytekl zbytek moči a nasákl se do kalhotek. Znovu jsem je vyždímal, aby se rána ještě víc vyčistila. Potom jsem z kapsy vytáhnul nůž a kalhotky rozříznul tak, že z nich byl jakýsi improvizovaný obvaz. „Zatni zuby!“ řekl jsem a těmi prosáklými kalhotkami ovázal koleno tak, aby se rána co nejvíce stáhla. „A teď tě musím dostat k silnici, abych mohl zavolat sanitku! Tak se drž!“ chytil jsem jí pod pažemi a zvednul jí. „Áááááá!“ zařvala, ale nevšímal jsem si toho. Posadil jsem jí na kolo a vezl k silnici. Když jsme tam byli, zavolal jsem sanitku. Než přijela, posadil jsem Alenu na krajnici, aby měla nohy v příkopu a kolo jsem hodil do žita. Nemohl jsem ho tam jen tak nechat, aby ho někdo neukradl. A už jsme slyšeli houkačku. Postavil jsem se na silnici, abych je mohl zastavit. Vyskočili dva muži. „Dobré, má to provizorně ošetřené!“ hlásil řidič do vysílačky. Naložili Alenu na lehátko a šoupli jí do sanitky. Aniž bych se na něco ptal, vlezl jsem tam také. Dovezli nás do nemocnice a hned Alenu vezli na příjem. Přeložili jí na lůžko v ambulanci a záchranáři odjeli. Lékař se nad Alenou sklonil a opatrně odstraňoval obvaz. „To jste ošetřoval vy?“ ptal se. Přisvědčil jsem a řekl, že to mou generaci učily babičky. „No, to ale není moc dobré! Mohla se tam dostat infekce!“ zvedl se od Alenina kolena. „Já si myslím, že je lepší infikovaný pacient, než sterilní mrtvola! A moč prý desinfikuje!“ odpověděl jsem. „Vy jste otec?“ zeptal se. „Ne, jenom známý!“ „Tak to vás musím požádat, abyste odešel!“ otočil se na mne. „Nééé!“ vykřikla Alena. Pokusila se posadit a chytila mě za kalhoty, že mi málem urvala kapsu. „Kdo by se o mne postaral?“ vykřikla. „No tak dobře. Když si to pacientka přeje…“ Doktor pokýval hlavou a přikryl koleno sterilní rouškou s otvorem, aby mohl zahájit operaci. „Nestrkejte mi sem hlavu!“ řekl, když jsem se chtěl dívat, jak bude koleno ošetřovat. „To přece nemusíte vidět!“ „Musím!“ Člověk nikdy neví, co se mu v životě může hodit!“ řekl jsem já. „Tak si alespoň vezměte tamhle tu roušku!“ rezignoval a ukázal na stolek. Natáhnul jsem si jí na ústa a znovu se naklonil. Doktor vzal jehlu, peán a začal pracovat na sešití rány. Když bylo hotovo, zavázal Aleně koleno a zafixoval ho dlahou. „Bude muset ležet, aby jí nepopraskaly stehy!“ řekl a zvedl telefon, aby zavolal sanitku. „Kam vás máme zavézt?“ ptal se řidič. Automaticky jsem mu nahlásil svoji adresu. „Ale já…“ chtěla Alena něco říct. Dal jsem jí prst na ústa. „To si řekneme potom!“ pošeptal jsem jí. To už se sanitka rozjížděla. Za chvíli jsme dojeli na místo a záchranáři vyndali lůžko s Alenou. Odemknul jsem dveře, aby jí mohli zavézt dovnitř. Můj baráček byl stranou, na okraji vesnice, tak jsme nevzbudili žádný rozruch. „Mám za někým zajít a říct mu, co se ti stalo?“ zeptal jsem se, když jsem jí pomohl lehnout na gauč. „Ne, naši odjeli na týden za tetou a babička je skoro hluchá.“ vzlykla. „Takže mám týden o zábavu postaráno!“ usmál jsem se. „Ale já nevím, jak vám to vynahradím!“ znovu natahovala. „Víš co, teď si zdřímni a já dojdu pro to kolo! A zároveň ti donesu náhradní oblečení. “ řekl jsem, vzal si klíče od jejich baráku a přikryl jí, aby jí nebyla zima. Zavřel jsem barák, aby někoho nenapadlo jí rušit a vyrazil pro kolo. Vylovil jsem ho ze žita a nasedl na něj. Dával jsem si pozor, abych nedopadl jako Alena. Za chvilku jsem byl doma. Alena ležela na gauči a když jsem přišel, tak se probudila. „Prosím vás, mohl byste mi dát napít?“ zeptala se, když jsem k ní přišel. „Já jsem Bob, tak mi tak říkej! To vykání je strašné!“ řekl jsem jí. „No tak dobře!“ zapýřila se. Chvilku se tam ještě chrula, ale potom se neudržela. „Prosím tě, já bych se potřebovala vyčůrat!“ celá rudá mě poprosila. Vzal jsem jí do náručí a nesl do koupelny. „Musíš čůrat tady! Na záchodě by sis nemohla sednout!“ sundal jsem jí sukni a posadil jí na okraj vany, aby se mohla vyčůrat. Chtěla se bránit, ale hned to vzdala. Bolavou nohu měla nataženou na okraji. „Ne, já se stydím!“ štkala a snažila se něco vytlačit. Konečně se jí to povedlo. Vyřítil se žlutý proud a Alena si oddechla. Opláchnul jsem jí zarostlou kundičku, odnesl zpátky na gauč a opět přikryl. Potom jsem se vrhnul ke sporáku, abych vytvořil něco k jídlu. Přece jenom se den už přehoupnul značně přes poledne a nám kručelo v žaludcích. Opatrně jsem jí podložil záda, aby se mohla najíst. Asi také měla hlad, tak se na to vrhla a zmizelo to v ní rychlostí blesku. „Ani mě neznáš a takhle se o mne staráš!“ řekla zahanbeně, když se najedla. „Sama bys to nezvládla, tak o tom nemluv!“ nalil jsem nám sklenku vína. Pomalu jsme upíjeli a Alena byla čím dál vláčnější. „Já musím jít nakoupit! Už tady skoro nic nemáme!“ zvednul jsem se, protože jsem cítil, jak se mi mezi nohama také cosi zvedá. Když jsem se vracel s nákupem, potichu jsem otevřel, abych Alenu nevzbudil, kdyby spala. Když jsem se zouval, slyšel jsem klapnutí víka notebooku. Vešel jsem a Alena, celá rudá, mě přivítala. Poznal jsem, že měla zapnutý můj notebook a zároveň cítil ten nezaměnitelný odér rozdrážděné kundičky. „Klidně si ho zase zapni! To sis určitě četla moje povídky!“ usmál jsem se a podal jí noťas na klín, aby se nemusela tolik namáhat. „A líbily se ti?“ zapnul jsem jí ho. Znovu zrudla, ale opět se začetla se do povídky, která se objevila. Nic jsem neříkal a šel udělat večeři. Přece jenom by nebylo vhodné, abychom zhubnuli. Už jsem chtěl můj výtvor nést na stůl, když jsem slyšel to charakteristické vzdychání. Opatrně jsem vykouknul a viděl, jak Alena, s očima přilepenýma na displej, má ruku mezi nohama a dělá si dobře. Počkal jsem, až jí skončí orgasmus a začal dělat hluk, abych jí upozornil, že ponesu jídlo. Vzal jsem talíře a donesl je k Aleně. Ještě se trochu vzpamatovávala, ale vrhla se na krmi. Když jsme dojedli, znovu jsem nalil sklenku vína a viděl, že Alena by chtěla něco říct. Nechal jsem jí podusit ve vlastní šťávě. Trvalo delší dobu, než řekla, že se jí moje povídky líbily. Ale stále nedokázala pokračovat v tom, co jsem na ní viděl. „A co se ti líbilo nejvíc?“ zeptal jsem se a ona znovu zrudla. „Chtěla bys oholit?“ zeptal jsem se, protože jsem viděl, jak má kundičku zarostlou. Zvedla sklenku a napila se, aby nemusela hned odpovědět. Byla při tom rudá tak, až jsem se obával, aby od ní něco nechytlo. "Ano…“ zrudla ještě víc a odvrátila hlavu. „A chtěla bys ještě něco?“ schválně jsem jí dusil dál. „Já…já…“ zabořila hlavu do polštáře, aby nebylo vidět, jak je rudá. „Tak co bys ještě chtěla?“ nedal jsem jí pokoj. „Já…já…bych…“ nemohla to ze sebe vypravit. „Připravit o panenství?“ dokončil jsem za ní. „Jóó!“ nejraději by do polštáře zabořila celou hlavu. Otočila se na břicho, až zasvítila její bílá prdelka. Ale hned vykvikla, jak se při tom opřela o bolavé koleno. Rychle se otočila zpátky, aby si ulevila. Ale to se jí pro změnu mezi roztaženýma nohama otevřela chlupatá kundička. Chvilku trvalo, než si to uvědomila. Potom opět zrudla a snažila se dát nohy co nejrychleji k sobě, aby jí tam nebylo vidět. Přitáhla si deku a snažila se zakrýt inkriminovanou část těla. Nalil jsem nám ještě sklenku a při tom jsme si povídali, co nám slina na jazyk přinesla. „Pojď, já tě vykoupu, abychom mohli jít spát“ řekl jsem, když jsme dopili. „Né…to…né…“ zkřížila ruce na prsou, jako kdyby se chtěla bránit. „Neblbni, přece nepůjdeme spát špinaví! Zvláště, když ses válela na té cestě!“ Zrudla, zavzlykala, ale nechala si svléknout blůzku a podprsenku. Když jsem jí sundal blůzku, vykoukly na mne dvě krásné kozičky. Bradavky na nich byly jak špunty od šampusu. Zavřela oči, snad aby neviděla, že se na ní koukám. Rychle jsem se také svlékl, vzal jsem jí do náruče a nesl do koupelny. Chytila se mně kolem krku a její tvrdé kozičky mi málem propíchly hrudník. Jemně jsem jí položil do vany a zraněnou nohu podržel na horním okraji, aby se nenamočila. „Tak neblbni!“ okřiknul jsem jí, když se snažila zakrýt ochlupení mezi nohama i zduřelé bradavky prsou. Opět zavřela oči, abych jí mohl namydlit a řádně vydrbat. Jak měla jednu nohu na okraji vany, rozevřená kundička mě lákala a tak jsem ochlupení na ní zvláště pečlivě umýval. „Néé… nééé…“ vzdychala, až jsem měl co dělat, abych udržel zraněnou nohu. „Ááááááá…“ náhle vykřikla a z té rozšklebené chlupatice cosi vystříklo. Litoval jsem, že to bylo smísené s mýdlem, takže jsem nemohl ochutnat. „Teď tě oholím!“ řekl jsem a sáhl pro holicí strojek. Znovu zrudla, ale nechala si odstranit ten porost. Byla už celá vydrbaná i oholená, tak jsem vzal sprchu a začal z ní splachovat zbytky mýdla. Posadil jsem jí na okraj vany, abych jí mohl otřít. Zabalil jsem jí do osušky a nesl do ložnice. Položil jsem jí na postel a díval se na tu krásně holou kundičku. Roztáhla nohy a tu zdravou pokrčila. Kundička se jí rozevřela a začala krásně slintat. Neudržel jsme se a sklonil se k tomu holátku. Lačně jsem vylizoval vše, co odtud teklo. Alena začala tiše kvílet a jejím tělem probíhaly křeče. „Póóójď!“ náhle vykřikla a táhla mě nahoru. Ocasem jsem jí rejdil mezi nohama a Alena se zmítala bez ohledu na zraněnou nohu. „Pšššt!“ zalehl jsem jí, aby se tolik nezmítala. Vzal jsem ho do ruky a projížděl jí mezi uslintanými pysky, co se nemohly dočkat, až budu uvnitř. Byla pod ní zmuchlaná osuška a tak jsem podlehl. Vrazil jsem ho do otvoru, odkud vytékalo tolik šťáviček. „Áááá.....úúúú“ vykřikla, když jsem se ocitnul tam, kde ještě nikdo nebyl. Cítil jsem, jak se jí kundička, zbavená panenství, prudce svírá. Začal jsem ten zázračný otvůrek zajíždět. Alena nejdříve ztuhla, ale po chvilce se uvolnila a začala si to užívat. „Áááá… to je krásné…“ začala vzdychat a kundička se jí svírala tak, že jsem jí musel rychle opustit, aby nedošlo k nejhoršímu. „Nééé!“ vykřikla, když jsem ho nasadil na sousední otvůrek. „Zatlač!“ pošeptal jsem jí do ucha. Otvůrek byl značně promazaný tím, co jí teklo z kundičky a tak nic nebránilo tomu, abych tam zajel. Asi se lekla, protože se uvolnila a já znovu byl tam, kde jsem si přál. „Á..á…á…“ lapala po dechu, aby se srovnala s tím neobvyklým zážitkem. Zůstal jsem bez pohybu, aby si na to zvykla. „Ne…ne… ne…“ mumlala, ale tiskla se ke mně zadečkem tak, až jsem si myslel, že mě shodí z postele. Zkusil jsem se pohnout. "Ááááááá…“ vykřikla a stiskla mě svěračem tak, že jsem prostě nevydržel a naplnil jí tím, co se dralo ven. Ztratila vědomí, ale já jsem zůstal v otvůrku, kde se mi tak líbilo. Sáhnul jsem dopředu a nabral na prsty to, co z ní ještě vytékalo. Panenská krev, smíšená s těmi výbornými šťávičkami, co produkovala kundička. Olíznul jsem prsty a znovu tam zajel. Nabral jsem, co se mi na prstech udrželo a dal to Aleně k ústům. Instinktivně je olízla a probrala se. „Vychutnávej si to! To je poprvé a naposled, co máš tu možnost! Už nikdy neochutnáš svoji panenskou krev!“ znovu jsem nabral na prsty a tak jsme oba ochutnávali, dokud ta lahůdka nedošla. To, co jsem v ní měl zasunuté, znovu ztvrdlo a tak stačilo několik stahů jejího svěrače a znovu jsem jí naplnil. Ale to už se tam nevešlo. Vytlačilo mě to a hned se vyřítilo vše, co v sobě měla. Ještě, že pod námi byla osuška. Odnesl jsem jí do koupelny, abychom se sebe spláchli všechny stopy toho, co na nás ulpělo. Pečlivě jsem jí vydrhnul, až jí kundička znovu začala slintat. Utřel jsem jí a odnesl do pokoje. Posadil jsem jí do křesla, aby mohla mít nataženou nohu a začal upravovat postel. Než jsem to udělal, nalil jsem nám ještě sklenku. Osuška sice absorbovala skoro všechno, co do ní nateklo, ale přece něco bylo na prostěradle. Než jsem ho převléknul, sklenka byla prázdná. Nalil jsem další a ještě chvíli jsme si sdělovali zážitky. Ale oba jsme byli za celý den tak unaveni, že jsme zalezli do postele a usnuli jak batolata… Ráno mě něco probudilo. Alena odhrnula deku, aby viděla na mého povstalce. Jednou rukou ho držela, aby ho mohla prozkoumávat a druhou měla mezi nohama. Chvíli jsem jí nechal, ale potom jsem se přetočil tak, abych měl hlavu mezi jejíma nohama. Pilně jsem lízal vše, co odtud teklo a když vykřikla, přitáhnul jsem si její hlavu a zasunul jí ho do pusy. „Polykej!“ tisknul jsem jí hlavu a můj průzkumník zajížděl hloub a hloub. Cítil jsem, jak jí zajel do krku a Alena překvapením zapomněla dýchat. Ale hned vzápětí mě odstrčila a rozkašlala se. „To bylo hrozné i krásné zároveň!“ řekla, když se vydýchala. „Tak to teď zkus sama!“ přitáhnul jsem si její hlavu a dal jí žalud mezi rty. Otevřela pusu a razantně se na něj narazila. „Úúúúůů…“ zakvílela a znovu se rozkašlala. „Nespěchej! Začni polykat a pomalu si ho zasouvej do krku!“ poradil jsem jí. Znovu to zkusila a opět se rozkašlala. „To se musíš nejprve naučit!“ konejšil jsem jí, když jí do očí vhrkly slzy, že to nedokáže. „Víš co, vezmi si tady ten párek a pomalu to zkoušej!“ vstal jsem, sáhl do lednice a podal jí nožičku párku. Zatímco se bavila jeho polykáním, udělal jsem snídani. „Tak už toho nech a pojď se nasnídat!“ musel jsem přerušit její snahu. „Vždyť už mi to skoro jde!“ bránila se. „To se nemůžeš naučit za jedno ráno!“ brzdil jsem její nadšení. „To bude trvat měsíce!“ Zklamaně začala konzumovat to, co jsem jí předložil. „Když já jsem se ti chtěla odvděčit za to, co pro mne děláš!“ skoro vzlykala. „Tak už na to nemysli!“ znovu jsem jí utěšoval a odnesl jí na gauč. Dal jsem jí notebook, aby si mohla číst mé povídky a já měl čas na práci. A že jí bylo… Musel jsem dojít na nákup a uvařit oběd. Při té práci jsem slyšel Alenino vzdychání a kvílení. Nedal jsem se tím rušit a, i když jsem cítil tu vůni rozdrážděné kundičky, jsem hrdinně dokončil přípravu jídla. „Pojď ke mně!“ požádala mě, když jsme dojedli oběd a položil jsem jí na gauč. Nedal jsem se pobízet. Lehnula si a roztáhla nohy tak, jak jí zranění dovolilo. Chtěl jsem si lehnout vedle ní, ale přetočila mě tak, aby mohla trénovat polykání ocasu. Když už se mi před očima ocitla její dosud hladká kundička, tak jsem neváhal a zanořil do ní jazyk. Ze všech sil se snažila polknout to, co měla v ústech, až jsem nevydržel a poslal obsah varlat až do jejího žaludku. Za to mě odměnila výronem jejích šťáviček. Lačně jsem je polykal. Bez ohledu na zraněnou nohu se pode mnou svíjela, až mi uvadající ocas polkla tak, že mi nosem narazila na podbřišek. Samozřejmě, že to zapříčinilo další povstání. Už jsem jí chtěl odrthnout, když se sama vyvlékla, ale znovu se na něj narazila. A znovu ho polkla, i když už byl tvrdý. Přisál jsem se jí ke klitorisu a zasunul jí dva prsty do otvoru, odkud teklo tolik tekutin. Zazmítala se a několikrát pohnula hlavou. Vystříknul jsem jí přímo do žaludku. Rychle polykala, aby se mohla znovu nadechnout. Udýchaně odpadla, ale já zůstal přisátý k tomu lahodnému prameni. „Nééé…už dóóst…“ vzdychala a lehce mi odstrkovala hlavu. Nasál jsem co nejvíc toho, co z ní vytékalo a otočil se k ní. Nabídnul jsem jí to v polibku to, co jsem vysál z její kundičky. Odpadli jsme od sebe a odpočívali. Ale po chvilce mi to nedalo a začal jsem jí žužlat bradavky. „Nech mě odpočinout!“ lehce mě odstrčila a odtáhla se ode mne, co šířka gauče dovolila. „No tak dobře!“ hrál jsem uraženého a zvedl se. Došel jsem do kuchyně a sáhl do ledničky pro jedno vychlazené. Když jsem se vrátil, Alena využila celé šířky gauče a udělala si pohodlí. Upíjel jsem ten lahodný mok a sledoval, jak se jí se zavíráním očí pomalu otevírá kundička. Dopil jsem pivo a hrdlem prázdné lahve jí začal přejíždět mezi uslintanými pysky. Když ucítila to chladné sklo, roztáhla nohy a instinktivně se na něj snažila narazit. „Nééé! Vraž mi tam toho tvého!“ odstrčila mi ruku s lahví a snažila se mě na sebe přitáhnout. Otočil jsem jí na bok tak, že zraněnou nohu měla dole a zdravou jsem jí zvedl skoro kolmo nahoru. Kundička se jí rozevřela, až jsem se divil. Ale hned jsem si její nohu přitiskl k hrudníku a zasunul do ní ten rozpálený kus mého masa. Oba jsme byli několikrát hotovi, než jsme skončili. Museli jsme si odpočinout, tak jsme si sedli a dali si sklenku vína. Ale z té únavy se nám začaly zavírat oči. Učinili jsme zadost hygieně a zalezli do postele. Usnuli jsme jako nemluvňata. Ještě, že jsem nařídil budíka! Sotva jsme se nasnídali a připravili na cestu, už před domem stála sanitka. Pomohl jsem Alenu naložit a jeli jsme do nemocnice, na kontrolu. Ani jsme nestačili ukojit naše potřeby. Doktor sundal bandáž a prohlédl nohu. „Už je to skoro dobré! Můžete tu nohu opatrně zatěžovat! A je potřeba s ní cvičit!“ rozhodl. Znovu nás naložili do sanitky a odvezli domů. Položil jsem Alenu na postel a prohlížel si její koleno. Stehy, které stahovaly ránu, byly ještě zarudlé. Vzal jsem její nohu a opatrně jí ohýbal. Dával jsem pozor, aby stehy nepraskly. Ale rána se pomalu regenerovala. Natřel jsme jí ránu mastí, kterou nám doktor předepsal a lehce jí masíroval koleno. Nejprve kvílela bolestí, ale potom se bolestivé kvílení změnilo ve slastné vzdychání. Sukně se jí přizvedla a já viděl, jak se jí na kalhotkách zvětšuje mokrý flek. Nevydržel jsem a sundal je. Ten kousek, co byl mezi nohama, odhalil pramen, co z Aleny náhle vytrysknul. Musel jsem se sklonit k její kundičce a vysávat vše, co z ní teklo. „Áááááá…!“ vykřikla a snažila se mě oběma nohama obejmout. Ale bolavá noha jaksi hatila její úsilí. Nedali jsme se odradit a zkoušeli to znovu. Alena koleno rozhýbala a tak už nic nebránilo tomu, aby mě mohla obejmout nohama a ze všech sil mě tisknout k sobě. „Né! Už dóóst!“ musel jsem se jí vytrhnout, když jsem cítil, jak se spermie opět chystají k útoku. Rychle jsem se otočil a vystříknul jsem jí to do pusy. Lačně to spolykala. „Zítra přijedou naši!“ smutně řekla, než jsme se uložili k spánku. Nemysli na to, já se tam zastavím a vysvětlím jim to!“ utěšil jsem jí, zasunul její zadeček do klína a chytil jí za prso. Usnuli jsme jak nemluvňata. Další den k večeru jsem zašel k domu Aleniných rodičů. Už se po ní sháněli, tak jsem jim vysvětlil, že Alena měla úraz a je u mne. Samozřejmě, že se tam hned řítili a chtěli jí odnést domů. Ale Alena je uprosila, že si zvykla na mojí péči, tak aby u mne mohla zůstat, dokud nebude mít nohu zdravou.








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je online

Veronika

Máš to rád do obou dírek? Já ano a pokud máš kamaráda, nebudu proti když se přidá. Ráda si to rozdám s oběma.

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 34

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERONIKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Vendula

Do zadečku, do kundičky, na prsíčka nebo do pusinky? Jak by jsi mi to chtěl udělat? Nebráním se žádné pozici a je jen na tobě na co zrovna budeš mít chuť.

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 36

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VENDULA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Danka

Mám ráda orální sex, dokážu si ho užívat maximálně a na 100%. Zavolej.

Milenkou ti budu na

909 551 234

a po vyzvání zadej kód 31

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA DANKA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Bobr


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2019 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Sex a PORNO VIDEA zdarma. ČESKÉ PORNO a amatéři na domácím videu. Erotika zdarma. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury