Povídka.cz povídky psané životem...
Objednala si mě jedna rozmazlená panička,abych po dobu tý-denní
nepřítomnosti jejího manžela udělal spoustu prací na vy-lepšení jejich
domu.Sotva jsem přijel a chtěl vylézt z auta,už na mne ječela
z okna,abych zajel dozadu a nehyzdil svým autem je-jich krásný dům.Když
už jsem nastartoval,chtěl jsem beze slova odjet,ale,spolu s Klausem,jsem se
přesvědčoval,že peníze nesmr-dí.Tak jsem objel dům a zaparkoval vzadu.
„Podívejte se,jak to máte špinavé!To chcete brát dovnitř?”,zno-vu
ječela,když jsem vyndal brašnu s nářadím.„Tak pokud mám něco
dělat,tak musím mít nářadí!”,odsekl jsem jí a vcházel dov-nitř.Bylo
léto a tak jsem měl jenom triko,šortky a sandály.Ale i na to měla
připomínky,že to zrovna nezáří čistotou.„Když se budu celý den válet
na gauči,tak se také neumažu!”,znovu jsem jí od-sekl a schválně zadupal
v prachu před vchodem,který asi zapom-něla uklidit.Přitiskla si
ostentativně k nosu kapesníček,ale ustou-pila ze dveří,abych mohl
projít.
Začal jsem pracovat,ale měl jsem jí pořád za prdelí a do všeho mi
kecala.„Tohle budou těžce vydělané peníze!”,pomyslel jsem si,ale zatnul
jsem zuby a pokračoval.Ale nervy mám jenom jed-ny!Když už jsem to nemohl
vydržet,beze slova jsem nářadí začal házet do brašny.„Co to
děláte?!”, začala ječet a skákala kolem mě jak čerstvě postřelená
svině.„Za těchto podmínek nebudu dělat!Kdo myslíte,že vás má
poslouchat?!”,vzal jsem brašnu s nářadím a chtěl odejít. „Prosím
vás,pracujte dál,já si vás už nebudu všímat!”,prosila s viditelným
přemáháním.Sešel jsem do kotelny,abych zaizoloval potrubí,ale hned jsem
jí měl za sebou a znovu začala kdákat.„Ticho!”, otočil jsem se a
tlesknul jí rukama přímo před obliče-jem.Bylo to jako rána z pistole a
mělo to skoro stejný účinek. Snažila se uskočit dozadu,ale narazila na
zeď.Poslední slovo se jí asi nějak vzpříčilo v hrdle,protože jenom
lapala po dechu a neby- la schopná žádného pohybu.
„Svléknout!”,vybafnul jsem na ní,ještě s rukama před jejím
ob-ličejem.Vytřeštila oči a zůstala bez pohybu opřená o zeď,jakoby se
do ní chtěla zanořit.„Svlékni se!”,naklonil jsem se k ní tak,až se
naše obličeje skoro dotýkaly.Rozklepala se a chvatně se sebe strhávala
sukni i halenku.Po krátkém zaváhání sundala i podpr-senku,ale kalhotky
zůstaly oblečené.„Když říkám svléknout,tak tím myslím
všechno!”,znovu jsem jí zlověstným hlasem
opako-val.„A..a..ale..”,začala koktat.
„Já vím,že máš krámy,ale je tu všude dlažba,tak to potom budeš moci
uklidit!”,opřel jsem se jí čelem o čelo.Už nevydržela a se vzlyknutím
se snažila sundavat kalhotky tak,abych neviděl krva-vou vložku.„Ruce
dozadu!”,chytil jsem jí za jednu ruku,kterou si chtěla zakrýt
místa,o kterých si myslela,že bych je neměl vidět a táhnul jí za
záda.Než se stačila vzpamatovat, spoutal jsem jí je le-picí páskou,kterou
jsem právě připevňoval izolaci na potrubí. Asi to pro ní musel být
pořádný šok,protože se začala bránit te-prve tehdy,když měla ruce
spolehlivě spoutané za zády.Znovu se rozječela,abych jí okamžitě pustil a
podobné píčoviny,ale učinil jsem tomu rázný konec:„Tak ty
nepřestaneš?!”, znovu jsem při-blížil obličej k jejímu
ksichtu.Zachvěla se a snažila se vtisknout do zdi.Stále jsem v ruce držel
lepicí pásku,tak jsem kousek utrh-nul a zalepil jí zobák.„Konečně
ticho!”,oddechl jsem si,ale krutě jsem se
mýlil.„Huu…uuuu…dup,dup!”,hučela s tím zalepeným zobákem a
dupala.Tak jsem jí aspoň zul boty na vysokém pod-patku a hned bylo lépe.Ale
stále nepřestávala.
„Okamžitě přestaň,nebo ti z kundy udělám trhací kalendář!”,
pohrozil jsem jí,když alespoň pleskala chodidly o zem a narážela do
mne.Výsměšně se na mne podívala,jakoby chtěla říct:„to bych chtěla
vidět!“Chytil jsem jí za bradavky,zmáčknul a zakroutil.I přes zalepený
zobák zaječela a zkroutila se bolestí.Vzal jsem kus kabelu,který jsem chtěl
použít na rozvod elektřiny a přivázal jí ho na spoutané ruce.Druhý konec
jsem přehodil přes hlavní trubku topení pod stropem a začal ho napínat.
Chtěla vzdorovat, ale mu-sela se podvolit tomu nemilosrdnému tahu,který jí
donutil pokor- ně se sklonit a vystrčit na mne píču.
Bolestivý tah jí nutil tancovat kolem vlastní osy.Chytil jsem jí za vlasy a
natočil si jí tak,aby dobře viděla:„A teď se dívej!”,jed-nou rukou
jsem jí stále držel za vlasy,zvedal jí hlavu a druhou si svlékal
triko.Když uviděla kroužky v mých bradavkách,vyvalila oči a přestala se
bránit.Povolil jsem kabel a zajistil ho. „Koukej!”,začal jsem si hrát na
striptéra a pomalu si stahoval šortky,pod kterými jsem už nic neměl.Čurák
mi už mohl protrh-nout látku a tak jsem šortky stáhnul úplně.Osvobozený
čurák se vymrštil kousek před jejím zobákem a pod ním,na pytli,uviděla
další kroužek.
„A teď tě omrdám!”,povolil jsem kabel ještě víc a ona pokorně
zůstala v předklonu.Vrazil jsem svojí nohu mezi její tak,abych je
roztáhl,ale ona to učinila ještě dřív,než jsem stačil přisunout
dru-hou.Po stehnech jí tekla úplná krvavá řeka.Ta svině musela být
nadržená jak stepní koza!Roztáhnul jsem jí půlky a prudce jí ho vrazil do
kundy.Asi jí to moc scházelo,protože přirazila prdelí tak,že mě málem
odstrčila.Ještě,že mám výdrž…
I se zalepeným zobákem začala kvílet a zmítat se.Snažila se na mne
narazit,snad by chtěla mít žaluda až v žaludku.Ale i já už jsem byl na
hranici a tak jsem jí ho bez varování vrazil do srací díry.Nejdřív
ztvrdla,ale skoro okamžitě znovu začala přirážet.By-lo vidět,že je to
pro ní něco nového,co dosud nezkusila.Ale líbilo se jí to!Chytil jsem jí
brutálně za vlasy,zvrátil jí hlavu a strhnul pásku ze zobáku.Zalapala po
dechu a rozječela se jako ta nejvý-konnější siréna.Ale to už ze mne
semeno stříkalo jak z hasičské proudnice a plnilo jí střeva.Rozvázal
jsem jí ruce,aby se mohla opřít o stěnu. Funěla,jako by uběhla
maraton,ale to nejlepší teprve mělo přijít!
Když mi trochu změknul,poslal jsem jí do střev i obsah močo-vého
měchýře.„Nééé!Co to děláš?!”, křičela,jakoby jí vraždili,ale
tisknula se ke mně tak,že neunikla ani kapička.I já jsem jí držel za boky
a snažil se odolat stále se zvyšujícímu tlaku v jejích vnitř-nostech.Ale
ten už byl tak vysoký,že mi vyrazil čuráka a za ním vylétl veškerý
obsah,který měla ve střevech.Když jsem se na nás podíval, musel jsem se
začít smát.Oba jsme byli hnědočervení,jak se to všechno smísilo.
Překvapeně koukala,čemu se směju,ale to už jsem vzal hadici, stočenou na
stěně a otevřel kohoutek.Když viděla,co teče po pod-laze,zrudnula jak
záře nad Kladnem.„Drž!”,vrazil jsem jí koncov-ku hadice do
prdele,abych odtud vyplách i zbytky.„Nééé!Dóóóst!Vždyť
prasknůůůů!”,začala skoro hned křičet.„Ale nepraskneš!”, ještě
chvilku jsem koncovku hadice přidržel,než jsem jí vytáhl. Asi chtěla
někam utíkat, ale nestíhala.Z prdele se jí vyvalil prud-ký proud,teď už
skoro čisté vody.Sedla rychle na bobek,aby to to-lik nestříkalo kolem.
„Jdeme!”, opláchnul jsem jí,chytil za ruku a táhnul jí nahoru. Hodil
jsem jí na kuchyňský stůl a vzal potravinovou folii.„Chytni se za
paty!”,pomohl jsem jí pokrčit nohy.Vzal jsem folii a začal jí omotávat
spoj levých končetin a potom i pravých.Měla omotané celé
předloktí,které bylo přitisknuté k holeni.Ležela tam jak roz-plácnutá
žába a znovu chtěla něco kdákat.„Ticho!”,varoval jsem jí,jen co jsem
to zaregistroval.Poslušně vyčkávala,co bude dál.
„Lež klidně,nebo spadneš!”,ještě jsem jí varoval.Vrátil jsem se
dolů,kde jsem v prádelně viděl šňůry.Jednu jsem sundal a vrátil se
s ní.Koukala,co budu dělat.Jeden konec šňůry jsem jí uvázal ke spoji
pravých končetin a prohodil jí pod stolem.Přidržel jsem jí spoj levých
končetin a začal šňůru napínat.Roztáhlo jí to nohy tak,že se jí kunda
rozšklebila jak vrata od stodoly a ona začala kňučet.„No jen se
neposer!”,krotil jsem jí.Vzal jsem to,čemu jsem říkal pohotovostní
krabička a otevřel jí. „Teď ti tu kundu zamknu!”,vytáhl jsem malý
zámeček a jehlu.
„Nééé,nééé!”,začala křičet.„Ticho,nebo ti ho místo na kundu dám
na zobák!”,varoval jsem jí.Spolkla protesty,ale jen co jsem jí začal
napínat pysk řvala,jako by jí vraždili.„Nebudu to opako-vat!”,řekl jsem
a uprostřed základny jsem jí pysk prudce probod-nul.Než na to stačila
zareagovat,vytrhnul jsem jehlu a místo ní za-vedl očko zámečku.„Ještě
ne!”,řekl jsem,když se nadechovala k řevu.Jenom stěží polykala
zvuky,které by chtěla vydávat.Ale to už měla probodnutý druhý pysk a
zavedený zámeček. „Ááááááúúúúú!”,konečně se mohla
rozječet.„Co já teď řeknu manželovi?”,uvědomila si,co se stalo.„Co
bys říkala?Řekni,že sis to nechala udělat pro něj!”,poradil jsem
jí.Uklidnila se a přestala střečkovat.Čurák se mi zase začal zvedat a tak
jsem se jím opřel o tu vypláchnutou srací díru.Ale byla moc suchá a tak
tam nechtěl zajet.„Áááááá!”,začala ječet,když jsem si ho chtěl
omočit o zam-čenou kundu.Ale i ta byla suchá a tak jsem jí začal
rajcovat.Po chvilce jí začala slintat,tak jsem si ho omočil a mohl jí ho
vrazit do prdele. Bylo to něco jiného,než když jsem jí mrdal zezadu,ale
při kaž-dém přírazu vykřikla,jak se jí pohnul čerstvě zavedený
zámeček. Nedělal jsem si s tím starosti a hezky pomalu jí dál
mrdal.Začalo se jí to líbit tak,až kvílela slastí a nakonec se rozječela
v orgasmu. Už jí nevadil ani ten zámeček a tak jsem jí mrdal,co mi čurák
sta-čil.Ječela skoro nepřetržitě,až jsem to nedokázal dál zadržovat a
vystříknul jsem.Když mi vypadl,ještě chvíli jsem se díval,jak jí
z prdele vytéká moje semeno a teprve potom jsem jí odpoutal.„Uk-liď to
všude!”,pomohl jsem jí dolů se stolu.Málem upadla,protože dlouho
upoutané končetiny jí jaksi nechtěly poslouchat.
Chodila s roztaženýma nohama,jak jí tam vadil zámeček a při každém
kroku tiše kvílela.„A koukej fofrem udělat něco k obědu!Nadřel jsem se
na tobě a už mám hlad!”,nenechal jsem jí vzpama-tovat.Odšourala se do
kuchyně a za chvilku to odtud začalo vo-nět.Považoval jsem za zbytečné
oblékat se a tak jsem zatím opra-voval různé maličkosti,než dovařila
oběd a mohl jsem se najíst.
Když v kuchyni uklízela,všimnul jsem si,že už jí z kundy nete-če
krev.„To už ti skončily krámy?”, zeptal jsem se zvědavě.Opa-trně si
sáhla mezi nohy.„Ano,přesně na čas!”,řekla,když měla ru-ku
čistou.Sáhnul jsem do pohotovostní krabičky a vytáhl tenký dlouhý
řetízek.„Aůůůů,to bolííí!”,kvílela, když jsem jí ho připev-nil
k zámečku v kundě.„Aspoň mě pořád nebudeš zdržovat!”,za-mknul
jsem druhý konec řetízku k radiátoru.„Aůůů!”,nabrala
k jekotu,když jsem řetízek pustil.Ale když uviděla můj pohled,oka-mžitě
zmlkla.
„Halóóó,halóóó!”,uslyšel jsem až v kotelně její zoufalý hlas,
když jsem na chvíli vypnul vrtačku.„Co je?”,byl jsem nasraný,že mě už
zase vyrušuje.„Prosím,odvažte mě,já musím rychle čůrat! Už to
nevydržím!”,volala.„To je řevu kvůli chcaní!”,šel jsem
na-horu.Odemknul jsem zámek,který poutal řetěz k radiátoru:„Tak můžeš
jít!”,držel jsem konec v ruce a čekal,až vyrazí k záchodu. „Prosím,
odemkněte mi ho tady!”,prosila a stydlivě si ukazovala mezi nohy.„Tobě se
nechce chcát,jenom otravuješ!”,houknul jsem na ní.„A to mám jít
takhle?”,začala vzlykat.„Nemusíš,můžeš se tu pochcat!”
Přidržela konec řetízku u kundy a šla na záchod.Schválně jsem nechal
řetízek napnutý,aby to měla co nejvíc ztížené.Prosím,pusť-te to,ať
můžu zavřít!”,otravovala,sotva byla vevnitř.„Nekecej a chčij,nebo
tě vytáhnu!”,lehce jsem škubnul za řetízek.„Nééé!Pro-sím
néééé!”,křičela a sedla na mísu.„Tak dělej!Nemám celý týden na
to,abych čekal,až se vychčiješ!”,hartusil jsem na ní,když
s vy-valenýma očima seděla na míse a nic neteklo.
„Prosím,nedívejte se,já takhle nemůžu!”,začala nabírat.Pustil jsem
řetízek a vešel k ní.Roztáhnul jsem jí nohy a napnul řetízek, až
začala kvílet bolestí.„Chčij!Hned teď!”,napnul jsem řetízek, sklonil
jí hlavu a omotal jí ho kolem krku.Stál jsem mezi jejíma nohama tak,že je
nemohla dát k sobě.„Dělej!”,hrábnul jsem jí me-zi nohy a začal
rajcovat frajtra.
„Néé,néé!”,pořád kvílela a nic se nedělo.Bez varování jsem jí
chytil za bradavky,zmáčknul a zakroutil jimi.Ááááááá!”,zařvala,
cukla sebou a znovu zařvala,jak se jí řetízek ještě více napnul a zatahal
jí za zámeček.Ale zároveň se jí z kundy vyvalil vodopád chcanek,který
bušil do mísy tak,až jsem se začínal obávat,aby jí neprorazil.Už jsem si
začínal myslet,že chce způsobit další poto-pu světa. „Vztyk!”,zavelel
jsem,když konečně dochcala.„Aúúúú!”,vy-křikla,když jsem neurvale
zatáhnul za řetízek,ještě než se stačila otřít.Musela odtud doslova
vystartovat v předklonu,protože řetí-zek, omotaný kolem krku,jí
nedovoloval narovnat se.Jenom se stačila chytit za kundu,aby se jí nevytrhnul
zámeček.Klusala za mnou zpátky do kuchyně,kde jsem jí řetízek odmotal
z krku a za-mknul jí zpátky k radiátoru.„A bude tu ticho!”,šel jsem
opět pra-covat. Práce mi bez toho vyrušování šla tak od ruky,že jsem
udělal víc, než jsem si myslel.Ale nějak mi z toho vyhládlo a tak jsem
šel do kuchyně.„Mám hlad!”odemknul jsem řetízek od radiátoru a
zam-knul jí ho kolem krku.Lehce jí natahoval kundu a tak šla v mír-ném
předklonu.„Narovnej se a ať to sviští!”,praštil jsem jí přes
prdel,až mě zabolela ruka.Vykřikla a pádila k ledničce,aby mi připravila
něco k jídlu.„A kde je pivo?”,vyjel jsem na ní,když jsem
dojedl.„Nemáme!”,dovolila si říct.„Tak se seber a padej pro něj!Kdo
to s tebou má vydržet ve střízlivém stavu!”,začínal jsem být
nasraný. „Copak můžu jít takhle?!”,začala kvílet.Povolil jsem jí
řetízek tak,aby se mohla narovnat,i když jí trochu škrtil.„Tak si vezmi
nějaké šaty!Venku je teplo,tak se nemusíš moc oblékat!”,musel jsem jí
poradit.„Ale s tím řetězem…”,začal znovu píčovat.„Neser mě a ať
už jsi zpátky!”,zařval jsem na ní.„A nezapomeň,že piju jenom
kvalitní dvanáctku!”,vystrčil jsem jí ze dveří,jen co si sta-čila
nazout pantoflíčky.
„To jsi vzala jenom čtyři?!”,obořil jsem se na ní,když se za
ne-konečně dlouhou dobu vrátila.„Já víc…”,chtěla něco říct,ale
chytil jsem jí pod krkem a tak raději nedořekla.„Tak padej ještě
jednou!A nebudeš se tam tak dlouho flákat!Za deset minut budeš zpátky, nebo
tě potrestám!”,ještě jsem jí varoval,než jsem jí vystrčil ze
dveří.Samozřejmě,že nijak nespěchala a vrátila se asi za dvacet minut.
„Řekl jsem,že tu budeš za deset minut!A dej to do ledničky!”, zařval
jsem na ní,sotva vlezla do dveří.„Když…”,nestačila doříct,
protože jsem jí chytil pod krkem.Rychle pádila do kuchyně,aby splnila můj
rozkaz.Šel jsem za ní a strhnul z ní lehké šaty,jediné, co měla na
sobě.Odpojil jsem jí řetízek od kundy i se zámkem:„Ruce dozadu a chyť
se za lokty!”,poručil jsem a vzal roličku potravinové folie. Omotával jsem
jí hrudník tak,že než se stačila vzpamatovat,vyrobil jsem z ní úhledný
kokon.
„A teď tě potrestám!”,přitáhnul jsem řetízek,který se jí houpal
na krku tak,že její huba byla jenom pár milimetrů od radiátoru a připojil
ho k němu.Prohrábnul jsem šuplata linky a našel pěknou
vařečku.„Néééé,prosím néééé!”,začala poskakovat a řvát,když
jí uviděla.„Buď zticha,nebo to bude ještě horší!”,naklonil jsem se
přímo k jejímu uchu,aby mě snad nepřeslechla.„Rozkroč se!Dos-taneš
deset ran,budeš si je počítat a za každou poděkuješ!A ani se
nepohneš!Jinak jich bude víc!”,musel jsem rychle odstoupit, pro-tože při
styku s jejím teplým tělem mi čurák začal nebezpečně stoupat.
„Tak začneme!”,vařečka se mihla vzduchem a s mocným plesk-nutím
dopadla na její prdel „Áááá- áááá!”,zařvala a poskočila tak, že
se na řetízku málem uškrtila.„Řekl jsem,že budeš zticha!Jenom
poděkuješ za každou ránu!”,řekl jsem.„Tak si to zkusíme
zno-va!”,rozpřáhl jsem se a vařečka opět
dopadla.„Ááááá!Jednááá!Děkujíííí!”,znovu poskakovala a
řvala.„Řekl jsem,že budeš zticha a stát klidně!Tak znovu,dokud se to
nenaučíš!”,opět jsem zvedl vařečku a okamžik počkal,než zaujme
polohu,ve které snad zůsta-ne nepohnutě stát.
Rozpřáhl jsem se a vařečka znovu pleskla o vystrčenou prdel.„Á
jednáá!Děkujíí!”,zakvílela a snažila se neposkakovat,i když jí to
stálo nezměrné přemáhání.Nechal jsem jí vychutnat si tu bo-lest,kterou
nemohla spoutanýma rukama nijak ovlivnit.Rozmáchl jsem se a vařečka znovu
dopadla na prdel,která už začala mít bar-vu jako proletářská
vlajka.„Dvááá!Děkujííí!”,jenom stěží potlačo-vala bolestný
řev.Nenechal jsem jí vzpamatovat a hned vzápětí dopadla další rána.
Nejprve zalapala po dechu a teprve potom byla schopná
vykřik-nout:„Tříí!Děkujíí!”.Další dvě rány dopadly tak
rychle,že ani ne-stačila nic říct.Teprve po delším prudkém dýchání a
viditelně stěží potlačovaném řevu a poskakování byla schopna ze sebe
vy-chrlit:„Čtyřííí,pěééét!Děkujííí!”,celá zadýchaná
vykřikla.Dalších pět ran dostala s malýmií přestávkami,aby si každou
z nich napl-no vychutnala. Myslela,že tím je vše odbyto a může si ulevit
alespoň tím,že padne na kolena.„Stůj a ani se nehni, nebo budeme
pokračovat!”, houknul jsem na ní.Se zalíbením jsem si prohlížel tu
krásně zpra-covanou prdel,kde se začínaly vyrýsovávat obrysy dopadů
vařeč-ky.Po mých slovech jí naskočila husí kůže a snažila se ani
nepoh-nout.„Rozkročit!Víc!”,poručil jsem,když jsem se dost vynadíval.
Poslušně dala nohy tak daleko od sebe,jak dokázala.Zřejmě obava
z dalšího výprasku byla silnější,než její touha po čemkoli
jiném.Z otvorů v kundě jí pomalu odkapávala krev.
Můj čurák už slintal,jak se nemohl dočkat,až zaleze do krásně
vystrčené kundy.Tak jsem ho tam bez jakéhokoli varování vrazil tak
prudce,až narazila hlavou o zeď.Snad měla v úmyslu se brá-nit,ale chytil
jsem jí za vemena a tvrdě zmáčknul:„V klidu poč-káš,dokud
neskončím!”,zasyčel jsem jí přímo do ucha.Rozklepala se a snažila se
splnit můj rozkaz,i když jsem jí každým přírazem znovu a znovu narážel
hlavou na zeď nad radiátorem.
„Ta z toho bude mít otřes toho,čemu říká mozek!”,pomyslel jsem si a
prudce jí ho vrazil do kaďáku.Čurák byl z její píči krás-ně
promazaný a tak tam zajel jak po másle,ale ona zařvala,jako by jí
vraždili.Nahmatal jsem jejího frajtra,silně zmáčknul a natáh-nul:„Budeš
zticha,nebo ti ho urvu!”, varoval jsem jí.Chytil jsem jí za boky a při
každém pohybu jí narážel na čuráka tak,až jsem jí málem roztrhal
prdel.To bylo to,co jsem potřeboval.Semeno se ze mne vyřítilo jako děti ze
školy a plnilo jí útroby. „Ááááá!”,vydechl jsem a ona to snad
považovala za konec. Drž!”, roztáhnul jsem jí víc půlky, abych se do ní
dostal co nej-hlouběji, pevně jí k sobě přitisknul a povolil svěrač.Za
semenem se do ní řítil i obsah mého močového měchýře.
„Co to děláš?!”,začala křičet.Plácnul jsem jí přes prdel,až mě
zabrněla ruka.„Já jsem se tě na nic neptal!”,upozornil jsem jí a
čekal,až ze mne vyteče i ta poslední kapička chcanek.„A teď to
drž,ať to z tebe nevyteče!A budeš mi říkat Pane!Už ti to víckrát
nebudu opakovat!”,prudce jsem ho z ní vytrhnul.Snažila se,ale nebylo to nic
platné.Vytrysknul z ní gejzír přes celou kuchyň.„Ty prase!Tak si v tom
buď!”,zavřel jsem za sebou dveře a šel pokra-čovat v práci. Při tom
úsilí mi vyhládlo a tak jsem šel do kuchyně.„Ty prase!Jak v tom smradu
můžeš být?!”,houknul jsem na ní,když mě při otev-ření dveří
praštil do nosu.„Ale…”,chtěla něco říct. Překročil jsem jsem ten
posraný pruh a praštil jí přes prdel.„A kdo ti dovolil kle-knout
si?!”,ještě jednou jsem jí dal přes prdel,až mě pálila ruka. Jelita od
vařečky jí dosud nesplaskla a tak zařvala bolestí a trhnu-la sebou. „Drž
hubu a koukej to uklidit a vyvětrej tu!”,odemknul jsem řetízek od
radiátoru a opět jí ho zamknul ke kundě.
Už nic neříkala,otevřela okno a v předklonu,jak jí řetízek držel,
mazala pro kýbl,aby mohla uklidit.Alespoň ten úklid že jí šel tak
rychle!„Mazej do koupelny!Smrdíš jak psí kšíry!”,houknul jsem na
ní,když bylo uklizeno.Otočila se a běžela do sprchy.Byl jsem z pracovního
úsilí celý zpocený a tak jsem vlezl k ní. „Auu!”,vykřikla,když jsem
jí trochu zavadil o napnutý řetízek.„Aby ses neposrala!A narovnej
se,ať ti tu kundu můžu odemk-nout!”,řekl jsem jí,když se tam tak
kroutila.„Tak se předkloň!A pořádně!”,znovu jsem jí řekl, když
jsem viděl,že se prostě nemů-že narovnat tak,abych jí mohl zámeček
odemknout.
Přepnul jsem sprchu na ostrý proud a namířil na kundu.Vy-křikla a chtěla
se narovnat.„Ani se nehni!”,znovu jsem namířil ten ostrý proud tak,aby
jí vyplachoval kundu.Kvílela,ale už se ne-odvažovala pohnout.„Otevři
hubu!”,přitáhl jsem si jí za řetízek, když jsem usoudil,že má kundu
dostatečně vypláchnutou.Posluš-ně jí otevřela a tak jsem jí vrazil
čuráka až do krku. Chtěla ucuknout,ale řetízek jí držel.Povytáhnul jsem
ho jenom natolik,aby se nedávila a začal do ní přemisťovat obsah
močové-ho měchýře.„Koukej to všechno spolykat!”,cuknul jsem řetízkem
a vrazil jí ho znovu až do krku, když se snažila pouštět moje vzá-cné
chcanky na podlahu.Zakuckala se,ale nezbývalo jí,než začít rychle
polykat.Evidentně jí to nechutnalo,ale kdo by se o takové maličkosti
staral…
„Co čumíš?Utři se!”,hodil jsem jí ručník,když jsme se osprcho-vali a
já jsem se sám osušil.Rychle se utřela a klusala za mnou jak poslušný
pejsek.„Mám hlad,tak sebou koukej hodit!”,houknul jsem na ní.Chvíli
šramotila v kuchyni a za chvíli přinesla dva talíře a úplně samozřejmě
se posadila ke stolu.„Říkal jsem,že JÁ mám hlad!”,zdůraznil
jsem.Chytil jsem jí za řetízek a opět jí zam-knul kundou
k radiátoru.Spoutal jsem jí ruce za zády:„Počkáš,až se najím a potom
si to s tebou vyřídím!”, sedl jsem ke stolu a za-čal se krmit.Ale ona
pořád něco kdákala a mne to už přestalo ba-vit. „Tak ty
nepřestaneš?!”,vzal jsem pohotovostní krabičku a chytil jí kleštěmi za
bradavku.Vytáhl jsem silnou jehlu a zašermoval jí s ní před očima.„Ve
vlastním zájmu se ani nehni!”,natáhnul jsem jí bradavku a s rozmachem do
ní vrazil jehlu.Zařvala,jako by jí vraždili a začaly se pod ní podlamovat
nohy.„Zkus omdlít a roztrhneš si píču!”,varoval jsem jí.Jenom
s velkým úsilím se vz-pamatovala a po celém těle jí tekly potůčky
potu.Vytáhl jsem jeh-lu a zavedl kroužek. Propíchnul jsem jí i druhou
bradavku a také zavedl kroužek.Pořád nehodlala ten zobák zavřít a mně
už došla trpělivost. „Otevři hubu!”,poručil jsem,ale to bylo jako
povel,aby ten zo-bák rychle pevně zavřela.„Co máš udělat?!”,cuknul
jsem za čerst-vě zavedený kroužek.Zařvala bolestí a na to jsem
čekal.Chytil jsem jí za jazyk a natahoval ho tak,až si myslela,že jí ho
chci ur-vat.Neodvažovala se pohnout a jenom tiše skučela.Znovu se mih-la
jehla a pronikla jazykem.Komentovala to dalším řevem.Pustil jsem jehlu a
kochal se tím, jak se snažila vtáhnout jazyk dovnitř, ale jehla byla
dostatečně dlouhá.Opřela se jí o rty a nepustila jazyk dovnitř.
„Vyplázni ho pořádně!”,připravil jsem si další
kroužek.„Uuu-uu!”,snažila se něco říct. „Dělej!Nebo tě to bude
ještě víc bolet!”, zvednul jsem ruku a ona raději jazyk rychle
vyplázla.Vytáhnul jsem jehlu a místo ní zavedl další kroužek.„Abys
věděla,že máš být zticha!”,protáhl jsem jí kroužkem v jazyku
řetízek,napnul a jeho druhé konce připojil ke kroužkům v bradavkách.Teď
byla nucena pokorně sklonit hlavu a držet jí tak,aby si nezpůsobovala
další bolest.„Uuuááá!”,skučela a z očí jí tekl proud slz.Také
z vy-strčeného jazyka a napínaných bradavek pomalu kapala krev. „Narovnej
se!”,houknul jsem na ní,když jsem dokončil započa-tou práci.Trhla sebou a
tiše zakvílela,jak si napnula řetízky,držící jí jazyk
k bradavkám.Zvedl jsem ruku a zase sebou trhla,v očeká-vání,co jí
ještě udělám.Odpojil jsem jí řetízek od jazyku:„Jediné slovo a
nasadím ti ho zase!”Kývla a snažila se nateklý jazyk do-stat do pusy,aby
jí mohla zavřít.Odpojil jsem jí řetízek i od brada-vek, také ten,co jí
poutal k radiátoru a hnal jí nahoru. „Sedni!”,odemknul jsem jí řetízek
od kundy,aby si mohla sed-nout.Spoutané ruce jsem jí připoutal k opěradlu
židle a odcházel. S hrůzou v očích sledovala,co budu dělat.Vracel jsem
se s nádob- kou a peánem a ona se už předem začala třást a potit
strachem.„Vystrč kozy!”,sáhl jsem peánem do nádobky a vytáhl mokrý
smotek vaty.Třásla se jako drahý pes,ale když viděla,že jí jenom chci
ošetřit bradavky,uklidnila se.Ale když se jí hojivý roztok do-stal do
rány,jenom stěží zadržela výkřik.„Nastav píču!”,rozkázal
jsem,abych jí také mohl ošetřit.
Roztáhla nohy,abych se jí dostal k píče a hojivý roztok se mohl dostat do
rány.Odpoutal jsem jí a poslal do ledničky pro pivo.Vy-startovala jako blesk
a hned mi podávala otevřenou láhev.„A ještě něco dobrého!”,poručil
jsem si.Znovu vystartovala,zarachotila čímsi v ledničce a přinesla mi
chuťovku.„Přines si také něco k pi-tí!”,další rozkaz,který jí
zahnal do ledničky,odkud si přinesla la-hev minerálky.„Můžeš se
napít!”,dovolil jsem,když tam vyčkáva-vě stála.
Přiložila hrdlo lahve k puse,ale nateklý jazyk jí vadil v pití. Přesto
dokázala trochu tekutiny do sebe dostat.„Jdeme se vykou-pat!”,vstal jsem a
ona utíkala ke koupelně.Pustila sprchu a nasta-vila příjemný proud
vody.Umyla mě i sebe a pečlivě mě utírala o-suškou.„Tak už
pojď!”,počkal jsem,až se otře a vedl jí k posteli. Nasadil jsem jí
pouta na ruce a připevnil je k čelu postele.Přikryl jsem jí a také vlezl
do postele.
V noci mě probudilo chcaní a když jsem vylezl z postele,něco jsem
uslyšel.Jazyk jí už trochu splasknul a tak jí bylo skoro roz-umět.Jenom
kroužek v jazyku jí ještě vadil.Nechal jsem jí také vychcat,napít a
opět jsem jí ruce připoutal k čelu postele.Zbytek noci už proběhl
v klidu.
„Máš tady hovno,tak jdeme nakoupit!Vezmi si na sebe jenom šaty a boty!Nic
víc!”,poručil jsem a ona se snad chtěla něco říct, ale v poslední
chvíli se zarazila.„A samozřejmě tu zlatou kredit-ku!”,ještě jsem
jí připomněl,aby snad náhodou nezapomněla.Na-koupili jsme dost jídla a
hlavně piva,abych ty dva dny,než přijede její manžel,nestrádal.
Čas,který jsem ušetřil pilnou prací,jsem věnoval jejímu výcviku. Od
rána až do pozdního večera jsem jí učil absolutní poslušnosti
a,myslím,že se mi to vcelku dařilo.Neodvažovala se otevřít zo-bák, jenom
když jsem se na něco ptal,tak okamžitě odpověděla.A poslední den ráno
se ozval její mobil. Poručil jsem jí přepnout ho na hlasitý poslech.
Miláčku,přijedu večer,tak se na tebe těším!A udělal ten řemesl-ník
všechno,nebo jsi ho zase vyhnala?”,zajímal se.Podívala se na mne a já jsem
kývnul.„Ano,dodělává poslední věci!”,poslušně o-pakovala,co jsem
jí napovídal.„Tak ty jsi Hanička?”, posměšně jsem se jí zeptal po
ukončení rozhovoru.„A jdeme nakoupit,aby ses manželovi líbila!”,vyhnal
jsem jí. „Nejdřív prádlo!”,poručil jsem a ona se zachvěla,ale
neodvažo-vala se cokoli namítat.Vešli jsme do obchodu a prodavačka se jí
ptala,co bude chtít.Podívala se na mne,jako by čekala,že za ní
od-povím.„Podprsenku a kalhotky!”,spíš zašeptala,než řekla.Stále jí
jěště dělal potíže kroužek v jazyku.„Tak jí je snad
ukážeš!”,ro-zepnul a roz-halil jsem jí šaty,když prodavačka chtěla
znát veli-kost.
Když se zaleskly kroužky na bradavkách,prodavačka vytřeštila oči,ale
potom jenom profesionálně polkla nasucho a předložila jí několik kusů
k výběru.„Tahle je vhodná!”,vybral jsem podprsen-ku,která jenom zespodu
podpírala prsa.Prodavačka uklidila ostat-ní a předložila jí
kalhotky.Vybral jsem jí takové,co sotva zakrý-valy píču.Obojí bylo rudé
jako záře nad Kladnem.Zaplatila a po-tom jsme šli do sexshopu.
Vybral jsem jí zdobená kožená pouta na ruce i nohy a kožené
prádlo,kterému chyběla látka na těch správných místech.To bylo také
zdobené různými kovovými ozdobami a řetízky.Potom jsem vybral ještě
nafukovací kolík s dálkovým ovládáním vibrací a u-pevňovacími
řemínky a také dvoje Venušiny kuličky.
„Oblékni si je!”, podal jsem jí ty kožené kalhotky s otvorem mezi
nohama,když zaplatila.„Ale to nemůžete!”,začala vykřiko-vat
prodavačka.„Ale můžeme!Vždyť už je to zaplacené!”, poučil jsem jí a
než se stačila vzpamatovat, Hana už měla kalhotky oble-čené.„Ještě ten
kolík!”,poručil jsem a prodavačka,když uviděla můj pohled,se raději
zdržela všech komentářů. „Nečum a vraž si ho do kundy!
A dělej!”,houknul jsem na ní, když váhala.Pokrčila a roztáhla nohy a po
malé chvilce zápolení jí kolík zajel do kundy.Když si zapnula
řemínky,prodavačka s vy-třeštěnýma očima zírala,jak Haně kolík
nafukuji tak,až začíná kvílet.
„Jdeme!”,poručil jsem jí a opustili jsme obchod.Šla s roztaže-nýma
nohama,jak jí nafouknutý kolík vadil v chůzi.„Jdi pořád-ně!”,zapnul
jsem dálkové ovládání a kolík v kundě se jí rozvibro-val tak,až
překvapením poskočila.„Něco jsem ti poručil!”,řekl jsem jí,když se
vlivem vibrací,které jí tak vzrušovaly,začala krou-tit.„Poslechni a neser
mě!”,plácnul jsem jí přes prdel.Rozepnul jsem jí šaty a na každý
kroužek v bradavce pověsil jedny Venuši-ny kuličky.
„Ty se snad nenaučíš přesně plnit mé rozkazy!Tak tohle ti to bude
připomínat!”,nechal jsem jí,aby si zapnula šaty.Netvářila se na to
zrovna nadšeně,ale jiného jí nezbývalo.Při každém kroku jí kuličky
lehce zarachotily a já jsem si řekl,že jí budu muset omr-dat.Ze všech sil
se snažila splnit můj rozkaz a když jsme přichá-zeli k domu,byla už
zpocená tak,až jí kapky potu odkapávaly z celého obličeje.Jen jsme
vstoupili dovnitř,už se neovládla,sesula se na podlahu a začala křičet
v orgasmu,který se celou tu dobu snažila ovládnout.
„Svlékni se!”,chytil jsem jí za vlasy a snažil se jí zvednout.Je-nom
nerada se poddala tomu bolestivému tahu.Rozepnul jsem jí šaty a vytrhnul
z kundy kolík.Zůstal jí viset na řemíncích,ale tím jsem se
nezdržoval.Ohnul jsem jí a vrazil jí ho do kundy až po koule.Přitiskla se
ke mně a snažila se napíchnout se na něj co nej-víc.Cítil jsem,jak se
semeno dere ven a tak jsem jí ho vrazil do kaďáku a plnil jí střeva.Ale byl
jsem tak nadržený,že ocas nechtěl změknout a tak jsem do ní bušil
dál,dokud jsem nevystříknul po-druhé.Teprve potom jsem se uklidnil.
Cítil jsem,jak se semeno dere ven.„Jdeme se vykoupat!”,stále napíchnutou
na mém čuráku jsem jí vedl do koupelny.Šaty,kože-né prádlo i kuličky
spadly kdesi cestou a tak jsem jí rozepnul ře-mínky kolíku a odhodil ho.Jen,
co jsme vlezli do sprchy,obsah střev mi vyrazil čuráka a všechno z ní
vylétlo.Spláchnul jsem to a oba jsme se řádně umyli.„Mazej udělat
oběd!Mám hlad jako vlk!A sobě můžeš udělat také!”,milostivě jsem jí
povolil.
Zatímco jsem popíjel pivo,z kuchyně se začala linout krásná vůně.Šel
jsem se podívat,co to je,ale to už nandavala jídlo na ta-líře.Dovolil jsem
jí,aby si sedla se mnou ke stolu a oba jsme po-obědvali.„Perfektně tady
ukliď,já jdu ještě něco udělat!”,poručil jsem jí a šel do nově
vybudované pracovny.Vyvrtal jsem do zdi díry a zasunul do nich
hmoždinky.Zašrouboval jsem do nich oka a šel nahoru.„Jdi se pořádně
vykoupat a připravit na příchod man-žela!”řekl jsem,když jsem
zkontroloval splnění mého rozkazu.Za-lezla do koupelny a byla tam až
neskutečně dlouho.Ale když vy-lezla,byla to zase Dáma.
„Oblékni si to!”,podal jsem jí kožené prádlo a pouta.Už už se
nadechovala,že něco řekne,ale v posledním okamžiku si to
roz-myslela.„Dělej!Tvůj manžel tu bude každou chvíli!”popoháněl jsem
jí.Když jsme byli oba oblečeni,šli jsme do pracovny.„Zády ke
zdi!”,poručil jsem a pouta na rukách jsem připevnil k okům ve
zdi.„Rozkroč se!”,chytil jsem jí za pouto na noze a také ho při-pevnil
k dalšímu oku.A zbývalo jenom to poslední.Byla bezmoc-ně připoutaná ke
zdi,s široce roztaženýma rukama a nohama.
Vzal jsem připravený zámek a zavěsil jí ho na kundu.Snažila se být
zticha,ale přesto neovládla bolestivé syknutí,když jsem jí ho zaváděl
do,ještě zcela nezhojených,pysků.Na stůl jsem připravil to rajcovně
rudé prádlo,i nafukovací kolík a Venušiny kuličky.„Spolu jsme určitě
ještě neskončili!Tak si to na poslední chvíli nepokaž!”,varoval jsem jí
a šel nahoru,abych vyčkal příchodu je-jího manžela.Netrvalo dlouho a
zarachotily klíče v zámku.
„Kde je manželka?”,otázal se s obavami v hlasu,když jsem ho přivítal
sám.„Čeká na vás ve vaší nové pracovně!”,informoval jsem ho a
v rychlosti mu vylíčil vše potřebné.Sešli jsme dolů.
„Ale…”,zarazil se,když uviděl svojí ženu jak visí na zdi,s pouty
zařezávajícími se do rukou i nohou.Z otvorů v kožené podprsence jí
vykukovaly bradavky s kroužky.Ty byly zavěšeny k řetízku, který jsem jí
přehodil přes krk a táhly jí je bolestivě až skoro pod bradu.Jeho pohled
sklouzl níž,kde z otvoru v kožených kalhot-kách vykukovala kunda se
zavěšeným zámečkem.
„Prosím,počkejte na mne nahoře!”,požádal mě.Čekal jsem více než
hodinu a snažil se nevšímat si křiku,co se ozýval z pracovny.. Konečně
jsem uslyšel, jak přicházejí.Nejprve Hana,s bradavkami ještě
zavěšenými na řetízku,ale bez zámku v kundě.Zato jí odtud vytékalo
semeno.Jak jsem po chvilce zjistil,teklo jí i z prdele.„Umej se a udělej
nám večeři!”,poručil jí manžel.Snad chtěla od-porovat,ale když si
všimla mého pohledu,raději rychle zmizela v kuchyni.
„Skoč nám pro pivo!”,hodil jí Vašek,jak se jmenoval manžel
Hany,šaty.Nešťastně se na nás podívala:„No dobře,můžeš si vzít
i boty!Ale nejdřív zámek na kundu”,přibrzdil jsem jí.Zatvářila se
nešťastně,ale když jsem se na ní podíval,okamžitě se pro něj
ro-zeběhla.„Zavěs jí ho sám!”,podal jsem ho Vaškovi.Ten na nic
ne-čekal,položil Hanu na stůl a zámek jí – dost nešetrně – pověsil
na kundu.Hana,se slzami v očích,na sebe hodila šaty a vystartovala.
„Za tohle bys zasloužil Nobelovku!”,řekl mi Vašek,když Hana
zmizela.„Asi tě zaměstnám jako jejího cvičitele!”,ještě se
smál.A tak se i stalo…
© 2007
Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám?
Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.
Máš to rád do obou dírek? Já ano a pokud máš kamaráda, nebudu proti když se přidá. Ráda si to rozdám s oběma.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 456
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VERONIKA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Do zadečku, do kundičky, na prsíčka nebo do pusinky? Jak by jsi mi to chtěl udělat? Nebráním se žádné pozici a je jen na tobě na co zrovna budeš mít chuť.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 450
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA VENDULA text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.
Milenkou ti budu na
909 555 555
a po vyzvání zadej kód 451
(Cena 55 Kč/min.)
...nebo mi pošli SMS ve tvaru:
DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35
(Cena 35 Kč/SMS)
Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Bobr
Povidka.cz | Copyrights 2024 Ceník - Vaše reklama na Povidka.cz | info@povidka.cz
Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury