Návrat na hlavní stránku

Povídka.cz povídky psané životem...

Bidlo - dětství

Bidlo – dětství

Bydlím v malé osadě u Heřmaniček. Narodil jsem se starším rodičům, kterým bylo při mém příchodu na svět 45 let. Narodil jsem se neplánovaně. Někdo říká jako vejškrabek. Po narození a vlastně stále jsem hodně hubený a přitom dost vysoký. Ani sourozencům nejsem podobný. Brácha má robusní a menší postavu jako táta a také ségra není moc vysoká. Asi jsem vypadl z jiného hnízda. Ale nebyl jsem rodičům na přítěž. Mamka by pro mne udělalo všechno, co mi na očích viděla a táta mne jako benjamínka měl také rád. Ale měli na mne málo času. Byli celé dny v práci a vraceli se z práce pozdě. Staral se o mne hlavně děda. Byl už v důchodu a s ním jsem prožil většinu času. Jmenuji se Johan, ale to se mi nelíbí. Je to starodávné jméno a děti mi nadávali Johan Pohan. Naopak jméno se líbí dědovi, po kterém mne pojmenovali.
Nejsem jedináčkem a mám o 13 let starší ségru a o 11 let staršího bráchu. Oba mají jména po rodičích. A mně dali dědovo jméno. Asi o to víc mne děda měl rád. V době kdy mi bylo 7 roků, sestra se už vdávala a odstěhovala se do Milevska. Brácha po gymplu šel na vejšku do Brna. Náš věkový rozdíl byl důvodem, že se o mne sourozenci velmi málo zajímali a nemám s nimi žádné společné zážitky. Brácha měl za kamarády své vrstevníky a mne do jejich party nechtěli.
Že bydlení a dědova péče mne ovlivní v dospívání mi došlo v průběhu základní školy. Předtím mne tato skutečnost nenapadla a dřívější roky byly všechny v pohodě. Chtěl jsem být s dědou až do začátku školy. Ale rodiče rozhodli, že bych měl jít alespoň na rok do školky. Bydlím v oblasti tzv České Sibiře. Rád vzpomínám jak v zimě, pokud byl sníh, mne děda vozil do školky na saních. Při návratu domů musel svést také další děti.
Jinak při dobrém počasí jsme se často cestou domů zdrželi u trati a pozorovali vlaky. Děda dřív jezdil na dráze a vyprávěl mi hodně zážitků z práce. Znal všechny projíždějící mašiny, jejich parametry a od kdy na dráze jezdí. Později co jsem chodil do školy ve Voticích mne asi dva roky vodil děda k autobusu k nádraží. Od nás jezdí do Votic i vlak, ale tam z nádraží je to do školy daleko. Naopak při cestě domů na mne čekal u nás na nádraží. Zde jsme také sledovali vlaky než se vrátili domů.
Děda měl pro mne čas celé dny. Také o víkendech se mi věnoval hlavně děda. Mamka dělá sestru v nemocnici v Sedlčanech a má různě služby. Táta dělá ve stavební firmě ve Vlašimi a hlavně v létě mají hodně práce i o víkendech. Starší ségra pokud ještě byla doma a také brácha měli své zájmy a své známé. Já je jen otravoval. Zato děda se mi plně a s radostí věnoval. U nás v osadě nebyl stejně starý kluk jako já. Stačil mi děda a já nikoho dalšího nevyhledával.
Na jedny vánoce jsem dostal pod stromeček elektrický vláček, který se stal naší společnou zábavou. Děda dřív jako manšinfíra jezdil na všech mašinách jak občas vzpomínal. Začínal s parními lokomotivami, po ukončení jejich provozu přešel na motoráky a nakonec jezdil s elektrickými mašinami. Nejvíc km najezdil s Bobinou. Pokud ji viděl na kolejích, začal vzpomínat, kde všude s ní jezdil. Proto dodal do stavebnice také model Bobiny a dokupoval další potřebné koleje a vagónky. U mne v pokoji se dráha stavěla. Už bylo málo místa a když přijel domů brácha, musela se dát do krabic. Děda potom v podkroví upravil kumbál, kde mohla být stavebnice trvale. Postupně jsme trať rozšiřovali. Děda vyráběl z překližky další nádraží, domy, tunely, silnice a okolní krajinu. Táta nám dal k dispozici svou sbírku angličáků a auta byla rozmístěna po celé rozšiřující se stavebnici na namalované cesty. V kumbálu jsme vydrželi celé hodiny. Mělo to jen jednu nevýhodu, že zde nebyl radiátor a v zimě se tam muselo topit v kamnech.
Takto v pohodě proběhlo celé dětství. Dědovi nevadilo hrát si a učit se se mnou a často vymýšlel i další hry. Nic mi v té době vlastně nescházelo.
Ale netrvalo to věčně. V mých 10 letech děda nečekaně zemřel. Předtím si na nic nestěžoval a ani nemarodil. Byl jsem v 5 třídě a došlo mi, že nemám žádné kamarády. Můj stávající pohodový život mne vlastně ovlivnil do dalších let. Začal jsem kamarády hledat. U nás v Heřmaničkách a v okolí se mi nikdo nezamlouval. Stal se ze mne samotář. Následující měsíce jsem trávil u počítače. Teprve nyní se mi starší brácha věnoval. Vyznal se v počítačích a hodně mne toho naučil. Já s ním pak, pokud byl doma na víkendy, hrál různé střílečky, auťákové honičky a další podobné hry. Takové akce ho nebavily a radil mi, ať si na ně někoho najdu.
Pak byly prázdniny. Brácha už na mne neměl čas a věnoval se svým kumpánům. Ale prázdniny jsem prožil dobře. Týden prázdnin jsem byl u tety v Táboře, kam občas v létě jezdím. Je tam bratranec o rok mladší než já a dobře spolu vycházíme. Má to jen malý háček. Je to daleko a během roku se nevidíme. Další dva týdny mi táta dohodl místo na táboře. Tam jezdí děti z tátovy stavební firmy ve Vlašimi a ty bydlí také daleko. Mezi tím jsem seděl hlavně u počítače a to už mne i rodiče vyháněli ven, abych nebyl stále doma. Začal jsem tak po prázdninách znova hledat nějakou spřízněnou duši.
V říjnu přišel do naší třídy Tonda. S rodiči se na podzim přistěhovali do Votic a učitelka ho posadila vedle mne. Pro velkou výšku jsem byl vzadu a v lavici sám. Tonda byl také vysoký a později mi řekl, že ho rodiče dali do školy o rok později. Bylo to na něm znát. Když žil děda, tak mi jako samotáři nevadilo, že mám lavici většinou sám pro sebe. Nyní při hledání kamaráda jsem byl rád, že se posadil vedle mne.
Mezi ostatními vyčnívám. Pro svou vysokou a štíhlou postavou mi ve třídě říkali Špejle a Bidlo. Druhá přezdívka se ujala i mezi ostatními dětmi ve škole. Mnozí mne znali jen pod Bidlem a o skutečném jménu Johan nevěděli. Já ostatně raději reagoval na Bidlo a tak se také Tondovi představil. To ho pobavilo. Už od prvních dnů jsme si padli do oka. Jakou přezdívkou mu říkali dřív to neprozradil. Asi mu to nebylo příjemné. To musíme časem ve třídě vymyslet.
Radit a seznamovat staršího Tondu se školou mne bavilo a pomáhalo mi v mé nesmělosti. Bydel v rodinném domku nedaleko školy a mělo to pro mne výhodu, že při špatném počasí jsem s Tondou chodil k nim domů a nečekal v družině na autobus, až pojede k nám. Tak se postupně upevňovalo naše kamarádství.

J. B. Pták

Příběhy Bidla popisují moje zážitky a zkušenosti. Popsané pocity z dětství, z dospívání a z dalšího života jsou události, které jsem prožil sám, nebo co mi později řekli přátelé, jak oni sami zvládali různé období života. Proto uvedené osoby mají změněná jména. J.B. Pták (Johan- Bidlo Pták)








Sponzorovaná sekce:
Máš nejraději, když si tě slečna vezme pěkně do pusinky a krásně tě vykouří nebo dáváš přednost klasice či perverzním hrátkám? Zavolej nebo pošli sms některé z nás, svěř nám své tajné představy a užij si s námi parádní sex po telefonu teď hned.

je offline

Věra

Vystříkej se mi na kozičky a já to pak všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha. Tak jak by se ti to líbilo? A to je jen začátek…

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 458

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Sofie

Jsem přitažlivá čertice se sametovou kůží a nejraději to mám zezadu. Nejlepší bude, když se mi vystříkáš na záda a já pak nebudu meškat a vykouřím tě do poslední kapičky.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 451

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA SOFIE text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

je online

Verča

Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.

Milenkou ti budu na

909 555 555

a po vyzvání zadej kód 457

(Cena 55 Kč/min.)

...nebo mi pošli SMS ve tvaru:

DIVKA VERCA text zprávy... na číslo 909 55 35

(Cena 35 Kč/SMS)

Zobrazit další dívky

Cena hovoru je 55 Kč/min, cena 1 sms v sms chatu je 35 Kč. Sex po telefonu a chat je určen pouze pro starší 18 let. Technicky zajišťuje TOPIC PRESS s.r.o., info@topicpress.cz, www.topicpress.cz. www.platmobilem.cz

j. B. Pták


Sex po telefonu
TOPlist

Povidka.cz | Copyrights 2019 Reklama zde | info@povidka.cz

Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net. Sex a PORNO VIDEA zdarma. ČESKÉ PORNO a amatéři na domácím videu. Porno. Máte miminko a nevíte co s ním? Zkuste JakNaMiminka.cz. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury