Povídka.cz povídky psané životem...
Přijde za otcem pětiletý Synáček a ptá se, co je to politika.
„Jak bych ti to vysvětlil“, přemýšlí otec.
„Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já
vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi periíze
vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše
služebná, to je dělnická třída. Ta pracuje a my ji za to platíme.
Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla
vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno všichni děláme.
A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost.
Rozumníš tomu?“
Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: „Zatím ještě nevím, nechám
si to projít přes noc hlavou“.
V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal.
Zajde tedy do pokoje rodičů. Tam spí jenom maminka a nejde probudit. Chlapec
jde tedy do pokoje služky. A tam vidí tatínka, jak si se služebnou právě
hezky užívá. Ani jeden si malé postavičky nevšinme. Chlapeček se smutně
otočí a Za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje oknem tatínka se
služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne. Chlapeček se rozpláče a jde si
lehnout.
Ráno se ho tatínek ptá: „Tak už víš, co je to ta po1litika?“
A chlapec smutně odpoví:
„Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera“. " A jak,
prosím tě?„
“No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně
přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše
společná budoucnost leží ve sračkách".
Polop
Povídka.cz - hostováno u Mujhost.net Tvorba webových stránek. Profesionální vystavování faktur: Faktura online faktury